Marie Matulová
| Marie Matulová | |
|---|---|
 | |
| Narození | 25. srpna 1860 Kokory |
| Úmrtí | 20. ledna 1909 (ve věku 48 let) Ostrava |
| Povolání | pedagožka a učitelka |
| Příbuzní | Jindřich Geisler |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Marie Matulová, rozená Geislerová, psáno též Geisslerová (25. srpna 1860 Kokory[1] – 20. ledna 1909 Ostrava[2]), byla česká učitelka, propagátorka rovnoprávnosti ve vzdělání dívek a žen, členka a funkcionářka ženských a vzdělávacích organizací a spolků (spolek Dobromila, Matice školská, Matice ostravská), první ředitelka dívčí obecné a měšťanské školy v Moravské Ostravě.[3]
Život
[editovat | editovat zdroj]Mládí
[editovat | editovat zdroj]Narodila se jako jedno ze sedmi dětí učitele v Kokorech Antonína Geisslera (* 1821) a jeho manželky Anny (* 1828), rozené Kretschmerové.[1][4] Antonín Geissler byl známý hudebník, učitel a vlastenec, v Kokorách působil skoro 40 let (rodina přišla do Kokor v roce 1855) na místě řídícího učitele a regenschoriho kokorského kostela. Založil zde čtenářsko-pěvecký spolek Lumír, obecní knihovnu, propagoval technologické novinky v oblasti zemědělství apod. Měl celkem 8 dětí: nejstarší syn Jindřich Geisler se vydal na kněžskou dráhu, výrazně se do dějin Hané a vůbec národního hnutí ve 2. polovině 19. století na Moravě zapojili i další dva Mariini bratři. JUDr. Antonín Geisler mladší byl známým a aktivním olomouckým advokátem a starostou olomouckého Sokola a MUDr. Josef Geisler lékařem, soudním znalcem, který působil v Pöttingeu. Všichni byli kulturně, vlastenecky a pedagogicky činní.
Marie se rozhodla stát učitelkou, posléze začala pedagogicky působit v Moravské Ostravě. Dne 30. listopadu 1895 se v Moravské Ostravě provdala za kolegu učitele Emila (Emiliana) Matulu (* 1866).[5]
Pedagogická kariéra
[editovat | editovat zdroj]V roce 1880 byla pomocnou učitelkou v Hovoranech.[4] V roce 1883 se stala učitelkou na české škole v Moravské Ostravě.[6] V roce 1899 byla z místa nadučitelky na I. české dívčí škole obecné v Moravské Ostravě jmenována ředitelkou české dívčí školy měšťanské tamtéž.[7]
Společenská aktivita
[editovat | editovat zdroj]Již v roce 1887 vystoupila na sjezdu moravských učitelů, kde se vyslovila pro vlasteneckou (ve smyslu českou) výchovu českých dívek.[8] V roce 1897 společně s další hybatelkou veřejného života žen Antonií Palkovskou založily (na základě impulzu doktora Antonína Táborského a jeho ženy Irmy) dobročinný ženský spolek Dobromila, který měl za cíl „podpoření emancipace žen a dívek na poli národním i sociálním. Základním pilířem činnosti spolku byla rovněž charitativní a osvětová činnost.“[9] Antonie Palkovská se stala na deset let starostkou spolku, Marie Matulová pak jeho jednatelkou.[9]
Spisy
[editovat | editovat zdroj]- MATULOVÁ, Marie. Zpráva o činnosti "Dobromily" za prvních 10 roků jejího trvání (1897-1907). Moravská Ostrava: Dobročinný ženský spolek "Dobromila", 1907. 26 s.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Matrika narozených, Kokory 1844-1889, snímek 95 [online]. Zemský archiv Opava [cit. 2021-03-06]. Dostupné online.
- ↑ K úmrtí pí Marie Matulové. S. 2. Moravská orlice [online]. 1909-01-24 [cit. 2021-03-06]. S. 2. Dostupné online.
- ↑ Archiv města Ostravy. Historické kalendárium - 20. leden 1909 [online]. Město Ostrava [cit. 2021-03-06]. Dostupné online.
- ↑ a b Soupis obyvatel, Kokory 1860, snímky 4-7 [online]. Zemský archiv Opava [cit. 2021-03-06]. Dostupné online.
- ↑ Matrika narozených, 1894-1900, snímek 113 [online]. Zemský archiv Opava [cit. 2021-03-06]. Dostupné online.
- ↑ Z Mor. Ostravy (Příloha). S. 1. Opavský týdenník [online]. 1883-09-08 [cit. 2021-03-06]. S. 1. Dostupné online.
- ↑ C. k. zemská školní rada. S. 1. Brněnské noviny [online]. 1899-10-20 [cit. 2021-03-06]. S. 1. Dostupné online.
- ↑ Sjezd učitelstva moravského. S. 5. Národní listy [online]. 1887-08-11. S. 5. Dostupné online.
- ↑ a b PRYMUSOVÁ, Hana. Dobročinný ženský spolek „Dobromila“ v Moravské Ostravě (1897-1952) [online]. Brno: Masarykova univerzita v Brně (Bakalářská diplomová práce), 2007-05-01 [cit. 2023-03-30]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- HRABOVÁ, Libuše. Ženy a muži, otcové a dcery. Ostravská podoba emancipace na konci 19. století. In: Sborník prací Filozofické fakulty Ostravské univerzity. Ostrava: Filozofická fakulta Ostravské univerzity, 2003. ISBN 80-7042-616-0. S. 105–113.
- NESLÁDKOVÁ, Ludmila. Žena v Moravské Ostravě na okraji ostravsko-karvinské průmyslové aglomerace na přelomu 19. a 20. století. In: ZÁŘICKÝ, Aleš; DAVIDOVÁ GLOGAROVÁ, Jana; ZÁVODNÁ, Michaela. Vzdělanec v provincii. Vzdělanec nad hranicemi „provinciality“/ Uczony na prowincji. Uczony ponad granicami „prowincjonalności“. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2014. S. 116–129.
- PRYMUSOVÁ, Hana. Dobročinný ženský spolek „Dobromila“ v Moravské Ostravě (1897-1952). Brno, 2007 [cit. 2021-03-06]. 61 s. bakalářská. Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta, Historický ústav. Vedoucí práce Jiří Malíř. Dostupné online.
- PRYMUSOVÁ, Hana. Z historie emancipačního hnutí žen v Ostravě v 1. polovině 20. století – první české ženské spolky a otázka dívčího vzdělávání. In: Ostrava 26: příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska. Ostrava: Tilia, 2012. ISSN 0232-0967. S. 166–189.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Archiv města Ostravy. Historické kalendárium - 20. leden 1909 [online]. Město Ostrava [cit. 2021-03-06]. Dostupné online.
