Maďarská socialistická strana

Maďarská socialistická strana
Magyar Szocialista Párt
Zkratka	MSZP
Datum založení	9. říjen 1989
Předseda	Rezső Nyers
Sídlo	Jókai u. 6. 1066 Budapešť
Předchůdce	MSZMP
Ideologie	sociální demokracie sociální liberalismus proevropanismus
Politická pozice	levice
Mezinárodní org.	Socialistická internacionála Progresivní aliance
Evropská strana	Strana evropských socialistů
Politická skupina EP	Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů
Mládežnická org.	Societas Új Mozgalom
Počet členů	5 000 (2022)
Slogan	Tradíció, Tudás, Tapasztalat!
Barvy	rudá
Volební výsledek	8,03% (volby 2024)
Oficiální web	mszp.hu
Zisk mandátů ve volbách
Maďarský parlament	10/199
Evropský parlament	0/21
Župní shromáždění	1/381
Vlajka strany
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Maďarská socialistická strana (maďarsky Magyar Szocialista Párt, zkráceně MSZP) je post-komunistická parlamentní levicová politická strana v Maďarsku. V maďarských politických poměrech má strana funkci sociální demokracie. Od roku 2010 je v opozici.

MSZP vznikla roku 1989 rozpadem Maďarské socialistické dělnické strany. V prvních svobodných volbách 1990 získala jen 33 křesel a byla v opozici. Ovšem o čtyři roky později ve volbách drtivě zvítězila se ziskem 209 mandátů. I přesto, že tak strana získala nadpoloviční většinu uzavřela koalici s SZDSZ, které mělo 69 křesel, protože Ústava MR výslovně zakazuje výkon vlády pouze jednou stranou. Ve volbách 1998 byla strana se 134 křesly na druhém místě za pravicovým Fideszem, vůči němuž byla v opozici.

I přesto, že v dalších volbách 2002 získal Fidesz v koalici s MDF 188 křesel, vládu utvořila MSZP, která se se svými 178 křesly opět spojila s SZDSZ a společně tak získaly 198 mandátů. Úřad předsedy vlády obsadil Péter Medgyessy, kterého v roce 2004 vystřídal tehdy velmi populární Ferenc Gyurcsány. Snad také díky němu MSZM obhájila své vítězství i ve volbách 2006, kde porazila největšího protikandidáta Fidesz o 26 mandátů (MSZP získala 190, Fidesz 164).

Ovšem krátce po nato se 17. září 2006 dostala na veřejnost audionahrávka z neveřejného Gyurcsányho povolebního proslovu k poslancům Magyar Szocialista Párt, kde se Gyurcsány velmi emotivně a vulgárně vyjadřuje o minulé vládě své strany [1] ("Žádná evropská země neudělala něco tak pitomého jako my", „Evidentně jsme v minulém roce a půl či dvou letech lhali“, "Maďarsko se podařilo udržet nad vodou jedině díky boží prozřetelnosti, spoustě peněz ve světovém hospodářství a stovkám podvodů").^[1] a vyzývá k ekonomickým reformám. V reakci na zveřejnění nahrávky probíhaly v Maďarsku zpočátku masové demonstrace (desetitisíce demonstrantů), někdy i násilné, jejichž účastníci požadovali Gyurcsányho rezignaci. Od této chvíle začaly preference MSZP prudce klesat. Rekordně klesla i popularita Ference Gyurcsányho, i přesto, že se mu podařilo snížit rozpočtový deficit z více než devíti procent hrubého domácího produktu v roce 2006 na 3,3 procenta v roce 2008, nepodařilo se mu získat podporu veřejnosti pro rozsáhlejší hospodářské reformy.^[2]

Situace se ještě více zhoršila poté, co se Maďarsko v roce 2008 dostalo do hospodářské krize. Dne 21. března 2009 Ferenc Gyurcsány oznámil na sjezdu své Magyar Szocialista Párt, že hodlá podat demisi.^[3][4] Následně dne 28. března 2009 oznámil, že odstupuje i z funkce předsedy MSZP.^[5] Na jeho místo byla dne 5. dubna 2009 zvolena Ildikó Lendvai.

Preference MSZP se v současnosti pohybují na historicky nejhorší úrovni od vzniku strany v roce 1989. Lze tedy jasně předpokládat, že v příštích volbách v roce 2010 tato strana nezvítězí.^[4]Velký neúspěch MSZP zaznamenala při volbách do EP v červnu 2009, kdy získala jen 4 mandáty, zatímco její největší protivník pravicový Fidesz v koalici s KDNP získal 14 mandátů.^[6][7]

Pro parlamentní volby 2010 vede kandidátku strany Attila Mesterházy, který je zároveň kandidátem na post premiéra.^[8][9] Na druhém místě je současná předsedkyně strany Ildikó Lendvai, dále bývalý maďarský eurokomisař László Kovács a na čtvrtém místě bývalý premiér Ferenc Gyurcsány.^[10]

Přesně podle všech odhadů a předvolebních průzkumů strana hned v prvním kole utrpěla drtivou porážku. Se ziskem 19,30% hlasů je na druhém místě, za vítěznou stranou Fidesz, která získala 52,73%. Socialisté se tak po 8 letech vlády (dvě volební období) přesunou do opozice. Navíc je ještě stále ze třetího místa dohání krajně pravicová strana Jobbik, která získala 16,67%. Dle analytiků také část mladých voličů odchází od MSZP k nově vzniklé zelené straně LMP.

Po sečtení veškerých hlasů strana získala jen 59 mandátů, což je 15,28%. Přičemž v minulých volbách (2006) měla 190 mandátů. Jako reakci na špatný volební výsledek oznámila předsedkyně strany Ildikó Lendvai svou rezignaci. Její mandát vyprší na příštím sjezdu strany, na němž by měl být také zvolen její nástupce. Podle některých zdrojů by se jím mohl stát Attila Mesterházy nebo opět bývalý premiér Ferenc Gyurcsány. Strana se chce do komunálních voleb, které proběhnou na podzim 2010, zcela přeměnit. V plánu je reforma vedení strany jak celostátní tak župní. Uvažuje se o novém logu, dokonce i o novém názvu, který by mohl znít Új Baloldal (Nová levice).^[11] Novým předsedou strany byl dne 10. července 2010 zvolen Attila Mesterházy.

V roce 2010 vznila v rámci MSZP vnitrostranická platforma Demokratická koalice vedená kontroverzním expremiérem Ferencem Gyurcsányem, která se v roce 2011 oddělila v samostnatnou stranu Demokratická koalice (DK).

V parlamentních volbách 2014 vstoupila MSZP do koalice levicových stran s názvem Összefogás. V lednu 2017 ze strany i parlamentní frakce vystoupila poslankyně Márta Demeter s odůvodněním: „že MSZP ve skutečnosti nechce porazit Viktora Orbána a hraje pouze o (své vlastní) přežití“.^[12] V parlamentních volbách 2018 kandidovala společně se zeleným hnutím Dialog za Maďarsko. V roce 2020 se stala členkou široké levicově–zelené koalice Společně pro Maďarsko, která měla za cíl porazit v parlamentních volbách 2022 pravicovou koalici Fidesz–KDNP premiéra Viktora Orbána. Utrpěla však další z řady volebních porážek a je i nadále v opozici.

Dne 20. února 2024 zveřejnil maďarský Státní kontrolní úřad (Állami Számvevőszék)^[13] dílčí výsledek auditu financování kampaní politických stran před parlamentními volbami 2022. V rámci této kontroly vyplývající ze zákonné povinnosti úřadu bylo zjištěno, že šest politických stran, které uzavřely alianci Společně pro Maďarsko, účelově obešely zákonné požadavky týkající se financování jejich společné kampaně, omezení výše nákladů na kampaň a vyúčtování kampaně.^[13][14] Strany využily více než 4 miliardy forintů, které získaly od zahraničních sponzorů, čímž vědomě porušily volební zákon.^[14] Vlivný poradce Demokratické strany USA Eric Koch doznal, že část finančních prostředků, které koalice získala od organizace Action for Democracy^[14] ovládané Dávid Korányi, poradcem budapešťského primátora Gergelye Karácsonye,^[14] daroval George Soros.^[15] Státní kontrolní úřad uložil těmto šesti stranám pokutu v celkové výši 261 milionů forintů.^[13][14] Zaroveň se obrátil na Národní daňový a celní úřad (Nemzeti Adó- és Vámhivatal), který zahájil vlastní nezávislé vyšetřování původu sponzorských darů.^[13][14][15]

Období	Počet členů
2010	cca 35 200
2011	cca 33 200
2015	cca 20 000
2016	cca 15 000
2022	cca 5 000

Od	Do	Předseda
9. říjen 1989	27. květen 1990	Rezső Nyers
27. květen 1990	5. září 1998	Gyula Horn
5. září 1998	16. říjen 2004	László Kovács
16. říjen 2004	24. únor 2007	István Hiller
24. únor 2007	5. duben 2009	Ferenc Gyurcsány
5. duben 2009	10. červenec 2010	Ildikó Lendvai
10. červenec 2010	31. květen 2014	Attila Mesterházy
31. květen 2014	19. červenec 2014	László Botka
19. červenec 2014	25. červen 2016	József Tóbiás
25. červen 2016	17. červen 2018	Gyula Molnár
17. červen 2018	19. září 2020	Bertalan Tóth

Od	Do	Spolupředseda	Spolupředsedkyně
19. září 2020	22. říjen 2022	Bertalan Tóth	Ágnes Kunhalmi
22. říjen 2022		Imre Komjáthi

Volby	Celostátní kandidátní listina		OEVK (1. kolo)		OEVK (2. kolo)		Mandáty		Status
	Hlasy	%	Hlasy	%	Hlasy	%	Počet	%
1990	535 064	10,89	504 909	10,18	216 496	6,35	33/386	8,55	Opozice
1994	1 781 504	32,99	1 688 835	31,27	1 943 757	45,34	209/386	54,15	Vláda
1998	1 497 231	32,92	1 332 178	29,82	1 941 307	43,04	134/386	34,72	Opozice
2002	2 361 997	42,05	2 277 732	40,50	2 011 845	45,77	178/386	46,11	Vláda
2006	2 336 705	43,21	2 175 312	40,26	1 510 360	46,62	190/386	49,22	Vláda
2010	990 428	19,30	1 088 374	21,28	326 361	28,31	59/386	15,28	Opozice
20141	1 290 806	25,57	1 317 879	26,85	—	—	29/199	14,57	Opozice
20182	682 701	11,91	622 458	11,31	—	—	15/199	8,04	Opozice
20223	1 947 331	34,44	1 983 708	36,90	—	—	10/199	5,03	Opozice

1: MSZP kandidovala v rámci levicové koalice Összefogás (DK–E14–MLP–MSZP–PM).
2: MSZP kandidovala v koalici s hnutím Dialog za Maďarsko.
3: MSZP kandidovala v rámci levicově–zelené koalice Společně pro Maďarsko (DK–Jobbik–LMP–Momentum–MSZP–Párbeszéd).

Volby	Počet hlasů	Hlasy v %	Počet mandátů	Politická skupina EP	Evropská strana
2004	1 054 921	34,30	9/24	PES	PES
2009	503 140	17,37	4/22	S & D	PES
2014	252 494	10,92	2/21	S & D	PES
20191	228 333	6,66	1/21	S & D	PES
20242	367 162	8,03	0/21	—	PES

1: MSZP kandidovala v koalici s hnutím Dialog za Maďarsko.
2: MSZP kandidovala v koalici se stranami Demokratická koalice a Dialog – Strana zelených. Získané dva mandáty obsadili Klára Dobrev (DK) a Csaba Molnár (DK).

• 
  Sídlo strany
• 
  Volební kampaň 2006
• 
  Volební kampaň 2006

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Magyar Szocialista Párt na maďarské Wikipedii.

• Összefogás
• Ferenc Gyurcsány
• Maďarský parlament
• Demokratická koalice
• Společně pro Maďarsko
• Politický systém Maďarska
• Demonstrace v Maďarsku na podzim 2006

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Maďarská socialistická strana na Wikimedia Commons
• Oficiální web strany (maďarsky)