Nothing Special   »   [go: up one dir, main page]
Přeskočit na obsah

Luis Aragonés

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Luis Aragonés
Osobní informace
Celé jménoJosé Luis Aragonés Suárez Martínez
Datum narození28. července 1938
Místo narozeníMadrid
Španělský stát Španělsko
Datum úmrtí1. února 2014 (ve věku 75 let)
Místo úmrtíMadrid
ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
Klubové informace
Poziceútočník
Profesionální kluby
Roky Klub
1957–1958
1958–1961
1958–1959
1959–1960
1960
1960–1961
1961–1964
1964–1974		 Španělský stát Getafe
Španělský stát Real Madrid
→ Španělský stát Recreativo de Huelva
→ Španělský stát Hércules CF
→ Španělský stát Real Madrid Castilla
Španělský stát Real Oviedo
Španělský stát Real Betis
Španělský stát Atlético Madrid
Trenérská kariéra
Roky Klub
1974–1980
1981–1982
1982–1987
1987–1988
1990–1991
1991–1993
1993–1995
1995–1997
1997–1998
1999–2000
2000–2001
2002–2003
2003–2004
2008–2009 		Španělsko Atlético Madrid
Španělsko Real Betis
Španělsko Atlético Madrid
Španělsko FC Barcelona
Španělsko RCD Espanyol
Španělsko Atlético Madrid
Španělsko Sevilla FC
Španělsko Valencia CF
Španělsko Real Betis
Španělsko Real Oviedo
Španělsko RCD Mallorca
Španělsko Atlético Madrid
Španělsko RCD Mallorca
Turecko Fenerbahçe SK
Národní týmy jako trenér
Roky Reprezentace
2004–2008 Španělsko Španělsko
Další informace
Alma materOur Lady of Remembrance College
Povolánífotbalista a fotbalový trenér
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Mistrovství Evropy ve fotbale
Zlatá medaile ME 2008 Španělsko - (trenér)
Interkontinentální pohár
Zlatá medaile 1974 Atlético Madrid – (trenér)
1. španělská fotbalová liga
Zlatá medaile 1965/1966 Atlético Madrid
Zlatá medaile 1969/1970 Atlético Madrid
Zlatá medaile 1972/1973 Atlético Madrid
Zlatá medaile 1976/1977 Atlético Madrid – trenér

José Luis Aragonés Suárez (28. července 1938 Madrid – 1. února 2014 Madrid[1]) byl španělský fotbalista a trenér. Jako trenér dovedl Španělsko k titulu mistrů Evropy 2008.

Jako hráč byl spojený hlavně s Atléticem Madrid, se kterým se třikrát stal vítězem španělské ligy a se 173 góly drží post nejlepšího kanonýra historie klubu. Jedenáctkrát reprezentoval Španělsko a v národním dresu dal tři góly.

Hned po ukončení kariéry hráče se stal trenérem Atlética, dovedl ho mj. k titulu mistrů Španělska v roce 1977 a k vítězství v Interkontinentálním poháru 1974. Trénoval i Barcelonu, která v jediné sezóně pod jeho vedením získala španělský pohár, a další španělské kluby. V letech 2004 až 2008 trénoval španělskou fotbalovou reprezentaci, s kterou získal titul na Mistrovství Evropy 2008, první velký titul pro svou zemi od roku 1964. Španělsko na tento úspěch navázalo i po jeho odchodu z lavičky, když ovládlo další dva velké turnaje, mistrovství světa 2010 a Euro 2012.

Jeho posledním působištěm bylo po skončení angažmá u reprezentace na Euru 2008 turecké Fenerbahçe.

Zemřel 1. února 2014 na leukemii ve věku 75 let.

Trenérská kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Španělská reprezentace

[editovat | editovat zdroj]

Španělská federace jej jmenovala trenérem v červenci roku 2004.[2] Aragonés začal provádět generační obměnu,[3] během níž již nereprezentoval Fernando Hierro, etabloval se naopak útočník Fernando Torres se sedmi kvalifikačními góly. Totéž platilo o záložníkovi Xavim, který odehrál všech deset kvalifikačních zápasů.[4] V kvalifikační skupině obsadilo Španělsko druhé místo za Srbskem a Černou Horou, v deseti zápasech pětkrát vyhrálo a pětkrát remizovalo.[2] V baráži proti Slovensku španělští hráči uspěli a po souhrnném výsledku 6:2 postoupili.[3]

V polovině května roku 2006 oznámil závěrečnou nominaci na Mistrovství světa čítající 23 jmen, v níž chyběl například útočník Fernando Morientes. Zahrnul ovšem mladé záložníky 19letého Cesce Fàbregase a 18letého Andrése Iniestu, důraz v záloze měl obstarat Marcos Senna.[5] Jeho cílem mělo být dosažení kýženého úspěchu, který se Španělům vyhýbal, jejich nejlepším umístěním na světovém šampionátu bylo čtvrté místo v roce 1950. O to měl usilovat tým, jehož osu tvořili 25letý brankář Iker Casillas, střední obránce Carles Puyol, záložníci Xavi a Xabi Alonso a dvojice útočníků – 28letý Raúl a 21letý Fernando Torres.[2][4] Aragonés plánoval střídavě využívat rozestavení 4–3–3 a 4–2–3–1.[5]

Na úvod Mistrovství světa 2006 pořádaného Německem přehráli Aragonésovi svěřenci Ukrajinu 4:0. Před Raúlem dostali v útoku přednost Luis García a David Villa, kteří doplnili Torrese.[6] Proti Tunisku Španělé v prvním poločase prohrávali 0:1, načež Aragonés stáhl záložníka Sennu a útočníka Luise Garcíu a vystřídal je Fàbregasem a Raúlem. Právě Fàbregas srovnal 20 minut před koncem na 1:1, o další dva góly se postaral Torres. Vítězství 3:1 dalo Španělsku jistotu postupu do osmifinále.[7] Do třetího zápasu nasadil Aragonés kompletně obměněnou jedenáctku, která porazila 1:0 Saúdskou Arábii díky gólu Juanita.[8] Proti Francii proměnil v úvodu penaltu Villa, ale soupeř o několik minut později srovnal na 1:1. Španělsko se prezentovalo trpělivou kombinační hrou, ale uspěla přímá hra Francouzů, kteří v závěru vstřelili dva góly, vyhráli tak 3:1 a ukončili španělskou sérii 25 zápasů bez porážky trvající od Eura 2004.[9]

Po vyřazení prodloužil smlouvu o další dva roky a zahájil kvalifikační tažení na Mistrovství Evropy 2008, které se mělo konat v Rakousku a Švýcarsku.[10] Po úvodní výhře nad Lichtenštejnskem následovaly porážky se Severním Irskem (2:3) a Švédskem (0:2). Aragonés již opomíjel útočníka Raúla a i křídelníka Joaquína, důvěru nadále vkládal ve Fernanda Torrese a Davida Villu.[11] Od pátého místa ve skupině se ovšem Španělsko odrazilo, v dalších sedmi zápasech šestkrát vyhrálo a jednou remizovalo a před zápasem se Švédskem mělo jistotu účasti na Euru na dosah.[12] Výhodu domácí půdy Španělé využili a vyhráli 3:0 a v závěrečném zápase si podrželi první místo díky výhře 1:0 proti Severnímu Irsku.[13] Reprezentace se na Euro probojovala počtvrté za sebou.[14]

V polovině května roku 2008 nominoval 23 fotbalistů, mezi nimiž byli nováčci Santi Cazorla nebo útočník Sergio García. Pozvánku obdržel nejlepší střelec španělské ligy Daniel Güiza, oproti tomu historicky nejlepšímu střelci reprezentace Raúlovi pozvání nepřinesla ani zlepšená střelecká forma.[15]

Euro 2008

[editovat | editovat zdroj]

Španělsko mířilo na Euro 2008 v roli jednoho z favoritů, tuto roli však mělo i na předchozích turnajích. Reprezentace předtím vyhrála jen Euro 1964 a obvykle tak zůstala za očekáváním. Přednost dostaly mladé naděje. Na webu Goal.com byli tipováni na vyřazení v play-off, naopak turnajový průvodce na BBC Sport je označil za vítěze.[16][17]

Aragonésovi svěřenci vyzráli 10. června na Rusko po výhře 4:1 a na úvod skupiny „D“ si připsali tři body. Madridský rodák zvolil vyváženou zálohu s tvořivým Xavim krytým defenzivně laděným Marcosem Sennou.[18] Útočný tandem Fernando Torres a třígólový David Villa se rozdělil po necelé hodině, kdy Aragonés vyslal do hry Cesca Fàbregase namísto Torrese a mladý záložník vstřelil závěrečný gól.[19] Totožná sestava čelila 14. června Švédsku a došla si v nastavení pro výhru 2:1, kvůli zranění ovšem musel po necelé půlhodině hry střídat obránce Carles Puyol.[20] Proti obhajujícímu Řecku 18. června vsadil Aragonés vzhledem k již jistému postupu na další hráče výběru. Španělé otočili výsledek 0:1 na 2:1 a opanovali skupinu devítibodovým ziskem.[21]

Bezgólové čtvrtfinále s mistry světa z Itálie 22. června vyústilo v prodloužení a následně penaltový rozstřel, v němž Španělé nenavázali na tři předchozí čtvrtfinálová selhání v rozstřelu a po výsledku 4:2 postoupili po 24 letech do semifinále.[22] Výhra 3:0 nad Ruskem posunula španělský výběr do prvního evropského finále od roku 1984. Finálovým soupeřem se 29. června stalo Německo, které jediným gólem zápasu překonal Španěl Torres.[23]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Zemřel Luis Aragonés, kouč španělských fotbalových mistrů Evropy 2008, iDNES.cz, citováno 1. 2. 2014
  2. ↑ a b c HILL, William. Spain team guide. BBC [online]. 2006-05-22 [cit. 2021-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b It’s time to deliver at World Cup: Spain coach. thenews.com.pk [online]. 2006-05-23 [cit. 2021-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b Spain. The Guardian [online]. 2006-06-05 [cit. 2021-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b Aragones includes uncapped Iniesta. FIFA.com [online]. 2006-05-15 [cit. 2021-04-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-05-03. (anglicky) 
  6. ↑ Spain 4-0 Ukraine. BBC [online]. 2006-06-14 [cit. 2021-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Spain 3-1 Tunisia. BBC [online]. 2006-06-19 [cit. 2021-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ Saudi Arabia 0-1 Spain. BBC [online]. 2006-06-23 [cit. 2021-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ Spain 1-3 France. BBC [online]. 2006-06-27 [cit. 2021-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ Aragones stays on for two years. BBC [online]. 2006-06-30 [cit. 2021-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ Sweden too strong for sorry Spain. UEFA.com [online]. 2006-10-07 [cit. 2021-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ BASKETT, Simon. Spain and Sweden look for finishing touch. Reuters.com [online]. 2007-11-15 [cit. 2021-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ JACKSON, Lyle. Spain 1-0 Northern Ireland. BBC [online]. 2007-11-21 [cit. 2021-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ Spain ready for Russia opener. UEFA.com [online]. 2008-01-01 [cit. 2021-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ RAUL LEFT OUT FOR SPAIN. Eurosport [online]. 2008-05-15 [cit. 2021-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ JONES, Steven. Euro 2008 Team Profile: Spain. Goal.com [online]. 2008-06-02 [cit. 2021-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ Spain team guide. BBC Sport [online]. 2008-05-15 [cit. 2021-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ ORNSTEIN, David. Spain 4-1 Russia. BBC Sport [online]. 2008-06-10 [cit. 2021-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ HUNTER, Graham. Villa treble speeds Spain to EURO 2008 Group D victory against Russia. UEFA [online]. 2008-06-10 [cit. 2021-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ HOLYMAN, Ian. Villa strike against Sweden takes Spain to EURO 2008 quarter-finals. UEFA [online]. 2008-06-14 [cit. 2021-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ ATKIN, John. Güiza's Spain goal completes Greece's EURO 2008 Group D misery. UEFA [online]. 2008-06-18 [cit. 2021-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ ATKIN, John. Casillas's saves in Italy shoot-out put Spain in EURO 2008 semis. UEFA [online]. 2008-06-22 [cit. 2021-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ HASLAM, Andrew. Torres ends Spain's long wait for glory in EURO 2008 final win against Germany. UEFA [online]. 2008-06-29 [cit. 2021-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Medailisté – Mistrovství Evropy ve fotbale 2008
Španělsko Zlatá medaile
Německo Stříbrná medaile
Rusko Bronzová medaile
Turecko Bronzová medaile
Zlatá medaile Interkontinentální pohár 1974 – Španělsko Atlético Madrid
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Primera División 1965/66 – Atlético Madrid
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Primera División 1969/1970 – Atlético Madrid
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Primera División 1972/1973 – Atlético Madrid
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Primera División 1976/1977 – Atlético Madrid
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Nejlepší střelci španělské fotbalové ligy
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Luis_Aragonés&oldid=22298021“