Leopold VI. Babenberský

Leopold VI. Babenberský
rakouský a štýrský vévoda
Leopold VI. na vitráži, kolem 1300
Doba vlády	Štýrsko 1194–1230 Rakousko 1198–1230
Narození	1175/1176
Úmrtí	28. červenec 1230 San Germano
Pohřben	kostel Klášter Lilienfeld
Manželka	Theodora Angelovna
Potomci	Leopold Babenberský Markéta Babenberská Anežka Babenberská Jindřich Babenberský Gertruda Babenberská Fridrich II. Bojovný Konstancie Babenberská
Dynastie	Babenberkové
Otec	Leopold V. Babenberský
Matka	Helena Uherská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Leopold VI. Babenberský (1175/1176 – 28. červenec 1230 San Germano) byl vévodou štýrským od roku 1194 (po smrti otce), vévodou rakouským od roku 1198 (po smrti bratra). Byl druhorozeným synem Leopolda V. z rodu Babenberků.

V roce 1194 se Leopold na rozdíl od svého otce a staršího bratra Fridricha zúčastnil výpravy císaře Jindřicha do jižní Itálie a Sicílie.

V době Leopolda VI. pokračoval babenberský zájem o oblast Středomoří. Snad z toho důvodu Leopold zrušil zasnoubení s dcerou českého krále Přemysla Otakara I. a v roce 1203 se po vzoru svého děda Jindřicha Jasomirgotta oženil s byzantskou princeznou Theodorou, vnučkou (či snad praneteří?) byzantského císaře Izáka II. Angela.^[2]

Ve sporech mezi Štaufy a Welfy na přelomu 12. a 13. století stál na štaufské straně a teprve po smrti Filipa Švábského přešel na stranu Oty IV.^[3] V létě roku 1211 se přidal spolu s bavorským vévodou Ludvíkem ke vznikajícímu „společenství“ císařových nepřátel v jehož jádru stál český král Přemysl Otakar I.^[4] Začátkem září se spolu s ostatními sešel v Norimberku, kde zvolili (či spíše předběžně vyvolili) sicilského krále Fridricha za německého císaře.^{[pozn. 1]} Poté, co se ale císař Ota urychleně vrátil do Německa, Leopold ale znovu vystoupil na jeho straně.^[7]

V roce 1217 se zúčastnil křížové výpravy do Svaté země.^[8] Také se podílel na protikatarském tažení do jižní Francie.^[9]

Pravděpodobně v roce 1219 přijela na Leopoldův dvůr Anežka, dcera českého krále Přemysla Otakara I. Měla si zde „zjemnit dvorské mravy“ před plánovaným sňatkem s Jindřichem VII., synem císaře Fridricha II. Rakouský vévoda se však těžko smiřoval s myšlenkou, že dcera českého krále se měla stát manželkou budoucího římského císaře. S pomocí Ludvíka Durynského se mu podařilo dosáhnout, že z plánovaného sňatku sešlo a za Jindřicha se v listopadu 1225 v Norimberku provdala Leopoldova dcera Markéta. Zároveň se jeho syn Jindřich oženil s Ludvíkovou sestrou Anežkou Durynskou.^[10]

Zemřel 28. června 1230 při mírovém jednání v San Germanu. Zatímco měkké tkáně byly pohřbeny v Monte Cassinu, jeho kosti byly převezeny a pohřbeny před hlavním oltářem kostela v cisterciáckém klášteře Lilienfeld,^[11] který roku 1202 založil. V téže hrobce, opatřené v baroku sarkofágem z černého mramoru, je pohřbena i jeho dcera Markéta.

• Gotické iluminované rukopisy: bývá zařazen do vyobrazení rodokmene Babenberků
• Gotické sklomalby (vitráže) tzv. Laxenburského okna z doby kolem roku 1300, nyní v městském farním kostele sv. Jiljí a Kolomana ve Steyru, pocházejí z kláštera v Klosterneuburgu, (detail zde v infoboxu)
• Barokní socha po straně portálu klášterního kostela v Lilienfeldu
• Mramorový romantický pomník z Alžbětina mostu ve Vídni, v parku před radnici, z r. 1867, autor Johann Preleuthner
• Secesní reliéfy postav Leopolda VI. a jeho manželky, defilující mezi říšskými osobnostmi na orloji v Ulmu

Leopold VI. vystupuje v historických románech:

• Vlastimila Vondrušky Přemyslovská epopej I., (1. vydání Praha 2011)
• Ludmily Vaňkové Dítě z Apulie, (1. vydání Praha 2011).

• DOPSCH, Heinz; BRUNNER, Karl; WELTIN, Maximilian. Österreichische Geschichte 1122-1278. Die Länder und das Reich : der Ostalpenraum im Hochmittelalter. Wien: Ueberreuter, 1999. 620 s. ISBN 3-8000-3532-4. (německy) 
• LECHNER, Karl. Die Babenberger : Markgrafen und Herzoge von Österreich 976-1246. 5. vyd. Wien ; Köln ; Weimar: Böhlau, 1994. 478 s. ISBN 3-205-98229-0. (německy) 
• POHL, Walter; VACHA, Brigitte. Die Welt der Babenberger : Schleier, Kreuz und Schwert. Graz ; Wien ; Köln: Styria, 1995. 319 s. ISBN 3-222-12334-9. (německy) 
• VEBER, Václav, a kol. Dějiny Rakouska. 1. doplněné a aktualizované. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. ISBN 978-80-7106-239-4. 
• WUTZEL, Otto. Herzog Leopold VI. In: POLLAK, Walter. Tausend Jahre Österreich : eine biographische Chronik. Bd. 1, Von Babenbergern bis zum Wiener Kongress. Wien: Jugend und Volk, 1975. ISBN 3-7141-6521-5. S. 26–28. (německy)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Leopold VI. Babenberský na Wikimedia Commons
• Leopold ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
• Leopoldův náhrobek v Lilienfeldu^{[nedostupný zdroj]}
• Vitráž s podobou Leopolda VI. z kláštera Lilienfeld Archivováno 28. 6. 2020 na Wayback Machine.
• (německy) Genealogie

Předchůdce: Leopold V.

Štýrský vévoda Leopold V. 1194–1230

Nástupce: Fridrich II. Bojovný

Předchůdce: Fridrich I. Babenberský

Rakouský vévoda Leopold VI. 1198–1230

Nástupce: Fridrich II. Bojovný

Rakouští panovníci
Markrabata
Babenberkové	Leopold I. • Jindřich I. • Adalbert • Arnošt • Leopold II. • Leopold III. • Leopold IV. • Jindřich II. (do 1156)
Vévodové
Babenberkové	Jindřich II. (od 1156) • Leopold V. • Fridrich I. • Leopold VI. • Fridrich II.
Přemyslovci	Vladislav • Přemysl Otakar II.
Zähringové	Heřman VI. Bádenský • Fridrich I. Bádenský
Habsburkové	Rudolf I. • Albrecht I. • Rudolf III. • Fridrich I. • Leopold I. • Albrecht II. • Ota • Rudolf IV. • Albrecht III. • Leopold III. • Vilém • Albrecht IV. • Albrecht V. • Ladislav Pohrobek • Leopold IV. • Arnošt Železný • Fridrich IV. • Fridrich V. • Zikmund • Albrecht VI. (do 1453)
Arcivévodové
Habsburkové	Albrecht VI. (od 1453) • Fridrich V. • Maxmilián I. • Karel I. • Ferdinand I. • Maxmilián II. • Rudolf VI. • Matyáš • Ferdinand II. • Ferdinand III. • Leopold I. • Josef I. • Karel II. • Marie Terezie
Habsbursko-lotrinská dynastie	Josef II. • Leopold II. • František I. Rakouský (do 1804)
Císařové
Habsbursko-lotrinská dynastie	František I. Rakouský (od 1804) • Ferdinand I. • František Josef I. • Karel I.
rakouští princové, kteří byli titulární arcivévodové, jsou uvedeni v jiné šabloně