Loučeň
| Loučeň | |
|---|---|
 Pohled na Loučeň s areálem zámku v popředí | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | městys |
| Pověřená obec | Nymburk |
| Obec s rozšířenou působností | Nymburk (správní obvod) |
| Okres | Nymburk |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°17′8″ s. š., 15°1′14″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 392 (2024)[1] |
| Rozloha | 19,03 km²[2] |
| Nadmořská výška | 195 m n. m. |
| PSČ | 289 37 |
| Počet domů | 676 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 4 |
| Počet k. ú. | 3 |
| Počet ZSJ | 4 |
| Kontakt | |
| Adresa úřadu městyse | Za Poštou 97 289 37 Loučeň ou@loucen.cz |
| Starostka | Marta Peterková |
| Oficiální web: www | |
  Loučeň | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 537446 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Loučeň je městys v okrese Nymburk ležící 12 km na sever od Nymburka. Žije zde přibližně 1 400[1] obyvatel, jeho katastrální území má rozlohu 1 903 ha. Součástí městyse jsou i vesnice Patřín, Studce a Studečky.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1223. Listina dokládající původní název Lucsan i existenci blízkých sídel je podepsána také rytířem Předslavem z Loučeně. V roce 1630 byla celá ves vypálena vojskem i s kostelem a farou. O devět let později byla zničena tvrz i s pivovarem a vinicemi. V roce 1704 byl na místě někdejší tvrze postaven zámek Loučeň, sídlo rodiny Thurn-Taxisů. Loučeň je zakreslena na mapě Království českého z roku 1725.
V roce 1813, v době napoleonských válek, bylo v obci a jejím okolí 70 tisíc ruských vojáků a způsobili zde značné škody. V roce 1885 dala princezna Eleonora z Thurn-Taxisů v obci postavit chudobinec sv. Františka, jehož obyvatele i dále podporovala. O pět let později zřídila ze dvou budov chudobinec sv. Karla Boromejského. V roce 1891 dala vybudovat opatrovnu a sirotčinec v domě nazvaný Nazaret. Bylo zde až dvacet sirotků, o něž se staraly čtyři řeholnice. Za první světové války byl v domě vojenský lazaret, později škola a pošta.
Roku 1906 byla povýšena na městečko.[4] Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[5]
Územněsprávní začlenění
[editovat | editovat zdroj]Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Jičín, politický i soudní okres Nymburk[6]
- 1855 země česká, kraj Mladá Boleslav, soudní okres Nymburk
- 1868 země česká, politický okres Poděbrady, soudní okres Nymburk
- 1936 země česká, politický i soudní okres Nymburk[7]
- 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Nymburk[8]
- 1942 země česká, Oberlandrat Hradec Králové, politický i soudní okres Nymburk[9]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Nymburk[10]
- 1949 Pražský kraj, okres Nymburk[11]
- 1960 Středočeský kraj, okres Nymburk
- 2003 Středočeský kraj, okres Nymburk, obec s rozšířenou působností Nymburk
Rok 1932
[editovat | editovat zdroj]V městysi Loučeň (889 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12] lékař, autodoprava, biograf Sokol, výroba cementového zboží, cukrář, obchod s drůbeží, fotoateliér, 4 holiči, 5 hostinců, kartáčník, klempíř, 2 koláři, košíkář, kovář, 3 krejčí, 2 malíři pokojů, mlátící družstvo, modistka, obchod s obuví Baťa, obuvník, pekař, pila, pohřební ústav, 2 pokrývači, radiopotřeby, 4 řezníci, 9 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Loučeň, šrotovník, 2 švadleny, tesařský mistr, 2 trafiky, 2 truhláři, velkostatek Thurn-Taxis, 2 zámečníci, zednický mistr.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]
- Barokní zámek s rozlehlým parkem, labyrinty a bludišti
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie
- Svatojiřský les
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Dopravní síť
- Pozemní komunikace – Do městyse vedou silnice III. třídy.
- Železnice – Železniční trať ani stanice na území městyse nejsou.
Veřejná doprava 2011
- Autobusová doprava – V městysi měly zastávky autobusové linky jedoucí např. do těchto cílů: Křinec, Luštěnice, Mcely, Mladá Boleslav, Nymburk, Seletice, Všejany.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ MACOUNOVÁ, Zdenka; NEZDAROVÁ, Alena. Loučeň. Patřín. Studečky. Studce – dobové pohledy a fotografie. Nymburk: Nakladatelství Vegal, 2007. ISBN 978-80-86757-83-4. Kapitola Loučeň, s. nečíslované.
- ↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Vládní nařízení č. 190/1935 Sb.
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 765. (česky a německy)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Loučeň na Wikimedia Commons
- Loučeň v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Webové stránky obce
