Ostromeč (hrad)
| Ostromeč | |
|---|---|
 zbytky zdiva | |
| Základní informace | |
| Výstavba | polovina 14. století |
| Přestavba | 1424 |
| Zánik | přelom 15. a 16. století |
| Stavebník | neznámý |
| Poloha | |
| Adresa | Ostroh nad Slapskou přehradou, Radíč,  Česko |
| Souřadnice | 49°44′41,32″ s. š., 14°24′23,28″ v. d. |
  Ostromeč | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 44131/2-284 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ostromeč je zaniklý hrad severně od vesnice Hrazany v okrese Příbram. Stál na konci ostrožny nad soutokem Vltavy a Mastníku v nadmořské výšce okolo 320 metrů. Zachovaly se z něj terénní relikty budov a opevnění. Od roku 1965 je chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]S lokalitou bývá spojováno sídlo Hrádek nebo Hradnice uváděné v predikátu Oldřicha z Radnice v roce 1369. Hrad, který zde skutečně stál, byl již na počátku 15. století pustý. V roce 1419 se nedaleko odehrála jedna z prvních bitev husitských válek, ale hrad zde postavili až táborité pod vedením Jana Hvězdy z Vícemilic v roce 1424. O čtyři roky později byl hrad obležen a dobyt, ale vzápětí obnoven. K dalšímu obléhání došlo v roce 1435 pod vedením Hynce Ptáčka z Pirkštejna. Posádka, jíž velel hejtman Filip z Padařova , se v květnu vzdala a hrad byl zbořen a vypálen. Znovu obnovit ho nechal roku 1450 Zdeněk Konopišťský ze Šternberka jako vojenský opěrný bod, odkud podnikal úspěšné výpady do okolí, a proto zemský sněm v roce 1471 rozhodl o jeho rozboření. Hrad tentokrát obléhání odolal a stál do doby okolo roku 1500. Jako pustý se uvádí v roce 1542.[2]
Stavební podoba
[editovat | editovat zdroj]Starší stavební fáze hradu byla velmi malá. Tvořila ji obdélná budova s valeně zaklenutým sklepem. Ta byla obehnaná valem, příkopem a hradbou, ze které zůstalo valovité těleso. Husité hrad podstatně rozšířili. Ve středu nové dispozice stála rozměrná obdélná budova a na jihu před ní ještě jedna menší trojprostorová stavba. Jejich opevnění bylo zřejmě dřevěné. Pouze v místech, kde bývala brána, se dochovaly zbytky kamenných staveb. Celé nové jádro obíhal příkop a na jižní a západní straně mohutný val.[3]
V prostoru jižně od hradu existují další terénní relikty, ale není zřejmé, zda se jedná o předsunutá opevnění nebo obléhací postavení. Nejvýraznější z nich je tzv. Červenka s trojhranným půdorysem chráněná dvojitým valem a příkopem.[3]
Přístup
[editovat | editovat zdroj]Zbytky hradu jsou přístupné po žlutě značené turistické trase z Hrazan.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-04-09]. Identifikátor záznamu 156480 : Hrad Ostromeč, zřícenina a archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Ostromeč, s. 411–412.
- ↑ a b DURDÍK, Tomáš; SUŠICKÝ, Viktor. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků: Střední Čechy. Praha: Agentura Pankrác, 2000. 207 s. ISBN 80-902873-0-1. Kapitola Ostromeč, s. 102–104.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Kouřimsko. Svazek XV. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 306 s. Kapitola Ostromeč, s. 120–123.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Ostromeč na Wikimedia Commons
- Ostromeč na Hrady.cz
