Nothing Special   »   [go: up one dir, main page]

Přeskočit na obsah

Operace Torch

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Operace Torch
konflikt: Druhá světová válka v Africe
Vylodění během operace
Vylodění během operace

Trvání8.16. listopadu 1942
MístoMaroko a Alžírsko
Souřadnice
Výsledekvítězství Spojenců
Strany
USA
Spojené království Spojené království

Svobodná Francie

pouze námořní účast:
Kanada
Nizozemsko
Austrálie

Vichistická Francie


pouze námořní účast:
Německá říše Německá říše
Itálie

Velitelé
Dwight D. Eisenhower
Spojené království Andrew Cunningham
George S. Patton
Lloyd Fredendall
Spojené království Kenneth Anderson
Henri d'Astier
José Aboulker
François Darlan
Charles Noguès
Frix Michelier
Německá říše Ernst Kals
Síla
107 000 mužů
  • 33 000 v Maroku
  • 39 000 u Alžíru
  • 35 000 u Oranu
  • 350 válečných lodí
  • 500 přepravných plavidel
60 000 mužů
  • 210 tanků
  • 500 letadel
  • pobřežní baterie a dělostřelectvo

Německá říše 14 ponorek
(z toho 2 poblíž Casablanky)
14 ponorek

Ztráty
526 padlých
Spojené království 574 padlých
dohromady 756 raněných
několik lodí ztraceno
1 346+ mrtvých
1 997 raněných
některé baterie zničeny
celé dělostřelectvo zajato
8 válečných lodí
6 ponorek
Německá říše 8 ponorek
2 ponorky

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Operace Torch (česky pochodeň, původně nazvaná operace Gymnast) bylo vylodění angloamerických jednotek ve francouzské Severní Africe, které proběhlo 8. listopadu 1942. Úkolem operace, jíž velel americký generál Dwight D. Eisenhower, bylo obsazení důležitých přístavů Oran, Casablanca a Alžír.

Operace byla součástí severoafrické kampaně a měla za úkol vytlačit Němce a vichistické jednotky ze severní Afriky (Maroko, Alžírsko), než tam stihnou vybudovat předmostí, a poté se spojit s britskými silami v Tunisku.

Příprava a složení

[editovat | editovat zdroj]
Po moři bylo dodáno 116 ks letounu Supermarine Spitfire, které byly na Gibraltaru během jedenácti dnů sestaveny.

Pro potřeby operace bylo v režii Office of Strategic Services (předchůdce CIA) provedeno vloupání na velvyslanectví Vichistické Francie za účelem ofotografování námořních kódovacích knih[1].

Operace byla rozdělena do tří hlavních operačních sektorů.

Západní operační svaz (Western Task Force):

Střední operační svaz (Central Task Force):

  • Přistání Středního operačního svazu se uskutečnilo nedaleko Oranu.
  • Svazu veleli generál Fredendall a komodor Thomas Hope Troubridge.
  • Bylo zde nasazeno 39 000 mužů z americké 1. pěší a 1. tankové divize.
  • Lodě: Vlajková loď Largs, eskortní letadlové lodě Bitter, Dasher, křižníky Jamaica, Aurora, protiletadlové lodě Alynbank, Delhi, 13 torpédoborců a dopravní, zásobovací lodě

Východní operační svaz (Eastern Task Force):

  • Tento operační svaz přistál u Alžíru a byl britsko-americký.
  • Vedli jej admirál Burrough a generál Ryder.
  • Síla byla 33 000 vojáků, z 34. pěší divize a části 9. pěší divize a 1. tankové divize. Účastnily se také oddíly Commandos
  • Lodě: velitelská loď Bulolo, letadlová loď Argus, eskortní letadlová loď Avenger, křižníky Sheffield, Scylla, Charybdis, protiletadlové lodě Palomares, Pozarica, Tynwald, 13 torpédoborců a dopravní, zásobovací lodě

Výsledek operace

[editovat | editovat zdroj]

Alžírský operační svaz byl úspěšný a bez větších problémů obsadil město. Oranský operační svaz nebyl tak úspěšný a obsadit přístav se povedlo teprve v noci, když bylo u Tafarainu vybudováno a zajištěno předmostí a dobyto letiště. Nejtěžší boje byly svedeny o Casablanku, jež byla obsazena až 11. listopadu.

Touto operací byl Rommelův osud definitivně zpečetěn. Dostal by se mezi dva „mlýnské kameny“, neboť jej ze západu „drtily“ Eisenhowerovy jednotky a z východu Montgomeryho osmá armáda. Bylo tedy pro něj životně důležité udržet opěrné body v Tunisku (Tunis, Bizerta).

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Operation Torch na anglické Wikipedii.

  1. Elizabeth P. McIntosh - Sesterstvo špionů/Ženy z OSS, str. 33-44 (Naše vojsko, s. r. o., Praha, 2007, ISBN 978-80-206-0003-5)

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]