Julius Ringel
Julius Ringel | |
---|---|
Papa | |
Narození | 16. listopadu 1889 Völkermarkt Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 11. února 1967 (ve věku 77 let) Bayerisch Gmain Německo |
Vojenská kariéra | |
Hodnost | General der Gebirgstruppen (generál horských myslivců) |
Doba služby | 1905–1945 |
Sloužil | Rakousko-Uhersko (do roku 1918) Rakousko (do roku 1938) Třetí říše |
Složka | Rakousko-Uhersko Landwehr (do roku 1918) Landwehr (do roku 1938) Wehrmacht (do roku 1945) |
Velel | náčelník štábu 3. horská divize (1938–1939) náčelník štábu 268. pěší divize (1939) 266. pěší pluk (1939–1940) 3. horská divize (1940) 5. horská divize (1940–1944) LXIX. horský sbor (1944) XVIII. horský sbor (1944) XVII. vojenská oblast (1944) Sbor Ringel (1945) |
Války | První světová válka Druhá světová válka |
Bitvy | Bitva o Francii (1939–1940) Balkánské tažení (1941–1942, 1944) Obležení Leningradu (1942–1943) Italská kampaň (1943–1944) |
Vyznamenání | Rytířský kříž s dubovými ratolestmi |
multimediální obsah na Commons |
Julius Alfred Ringel (16. listopadu 1889 Völkermarkt – 11. února 1967 Bayerisch Gmain) byl generál horských myslivců německého Wehrmachtu, kde dostal od vojáků přezdívku Papa (tatínek).
Služba v Landwehru
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v korutanském městečku Völkermarkt. V roce 1905 se přihlásil do armádní školy ve Vídni, kde promoval 18. srpna 1909. Byl zařazen k 4. horskému pluku, kde dosáhl o rok později na hodnost poručíka. Když propukla 1. světová válka, bojoval pod 2. horským střeleckým plukem v Haliči a později v severní Itálii. Zde také v roce 1918 upadl do zajetí. Po skončení války byl propuštěn a následně bojoval ve svých rodných Korutanech proti jednotkám nově vznikající Jugoslávie. Když vzniklo nové Rakousko, zůstal v jeho armádě, kde dosáhl roku 1932 hodnosti podplukovníka.
Služba ve Wehrmachtu
[editovat | editovat zdroj]Podporoval nacisty a nadšeně uvítal připojení Rakouska k Německu, které proběhlo v březnu 1938. Ringel se tak dostal do německého wehrmachtu, kde zpočátku zastával štábní funkce. Po vypuknutí druhé světové války dostal v říjnu velení nad 266. pěším plukem, se kterým se účastnil tažení na západě, takzvané bitvy o Francii. V červnu 1940 se stal velitelem 3. horské divize a v říjnu téhož roku velitelem 5. horské divize. S touto divizí se na jaře 1941 zúčastnil invaze do Jugoslávie, Řecka a obsazení Kréty, za což si vysloužil Rytířský kříž. V listopadu 1941 byla jeho divize stažena zpět do Německa na doplnění a odpočinutí. Ale již za čtyři měsíce byla zase poslána zpět do bojů na východní frontu k Leningradu, kde se ve Volchovské oblasti podílela na zničení armády generála Vlasova. Po roce a půl na východní frontě byla jeho divize opět převelena, tentokrát do Itálie, kam dorázila 15. prosince na Gustavovu linii, do blízkosti Monte Cassina. V Itálii bojoval další čtyři měsíce, než se stal velitelem LXIX. horského sboru v Chorvatsku, kde bojoval proti Titovým partyzánům. Ve druhé polovině roku 1944 byl odvolán do Salcburku, kde se ujal velení nad místní vojenskou oblastí, ze které později vytvořil takzvaný Ringlův sbor, u kterého zůstal až do konce války.
Povýšení a vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]Data povýšení
[editovat | editovat zdroj]- Poručík – 1. listopad 1910
- Nadporučík – 1. srpen 1914
- Kapitán – 8. červenec 1917
- Major – 15. květen 1921
- Stabshauptmann – 27. listopad 1923
- Podplukovník – 15. prosinec 1932 rakouský landwehr
- Podplukovník – 1. srpen 1938 německý wehrmacht
- Plukovník – 1. únor 1939
- Generálmajor – 1. listopad 1940
- Generálporučík – 1. prosinec 1942
- Generál horských myslivců – 1. červen 1944
Vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]- Rytířský kříž – 13. červen 1941
- Dubové ratolesti k rytířskému kříži (312. držitel) – 23. říjen 1943
- Železný kříž I. třídy – 15. duben 1941
- Železný kříž II. třídy – 10. listopad 1939
- Medaile za východní frontu – 15. srpen 1942
- Kříž cti
- Zlatý stranický odznak
- Sudetská pamětní medaile
- Medaile za Anschluss
- Armádní páska „Kreta“ – 10. prosinec 1942
- Rakouská válečná pamětní medaile s meči (První světová válka)
- Medaile za zranění, za dvě zranění (První světová válka)
- Vojenský záslužný kříž, ve stříbře s meči (První světová válka)
- Vojenský záslužný kříž, v bronzu s meči (První světová válka)
- Rakouský řád železné koruny III. třídy s válečnou ozdobou a meči – 25. říjen 1918
- Karlův vojenský kříž (1918) (První světová válka)
- Velký důstojnický kříž řádu sv. Alexandera s meči
- Zmíněn ve Wehrmachtbericht: 11. červen 1941 & 12. srpen 1943
- Služební vyznamenání Wehrmachtu IV. třídy
Fotografie
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Julius Ringel na Wikimedia Commons
- [4]
- Narození v roce 1889
- Úmrtí v roce 1967
- Němečtí válečníci
- Němečtí generálové
- Nositelé Rytířského kříže Železného kříže
- Narození 16. listopadu
- Úmrtí 11. února
- Nositelé Karlova vojenského kříže
- Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko)
- Nositelé Železného kříže
- Nositelé Řádu železné koruny (Rakousko)
- Nositelé Medaile za zranění (Rakousko-Uhersko)
- Nositelé Medaile za Anschluss
- Nositelé Kříže cti
- Nositelé Sudetské pamětní medaile
- Nositelé Zlatého stranického odznaku NSDAP