Nothing Special   »   [go: up one dir, main page]

Přeskočit na obsah

Jaroslav Jankovec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jaroslav Jankovec
Základní informace
Narození26. dubna 1896
Malenice, Čechy
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí6. září 1961 (ve věku 65 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníChuchelský hřbitov
Žánryopereta a revue
Povoláníhudební skladatel a dirigent
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaroslav Jankovec (26. dubna 1896 Malenice[1]6. září 1961 Praha)[pozn 1] byl český dirigent a skladatel populární hudby.

Jeho otec byl typický český vesnický kantor, vlastenec a zapálený muzikant. Syn tak získal široký hudební základ. Naučil se hrát na všechny dostupné hudební nástroje a od raného mládí hrál v kapele, kterou jeho otec řídil. Hráli na vesnických zábavách, svatbách, poutích, posvíceních i pohřbech.

Absolvoval reálku v Českých Budějovicích a učitelský ústav v Příbrami. Dva roky studoval na Vysokém učení strojním a technickém v Praze. V roce 1915 však přešel na konzervatoř, kde studoval hru na varhany u Karla Steckra, Josefa Kličky a Ondřeje Horníka. Jeho učitelem skladby byl prof. Jaroslav Křička.

Zpočátku si přivydělával hraním na klavír při němých filmech v různých biografech. Otakar Ostrčil ho angažoval do sboru Vinohradského divadla. Již během studia byl členem spolku Českého herectva v Praze. Po absolvování školy se živil jako korepetitor u kočovných divadelních společností. Nějaký čas působil i v Maďarsku. V roce 1920 se stal kapelníkem smíchovské Arény, kde setrval až do jejího zániku v roce 1933. Zde také dosáhl svého prvního kompozičního úspěchu hudbou k revui Evropa o nás ví.

Po zániku Arény působil tři roky ve Švandově divadle a krátce v divadle U Nováků. Od roku 1938, až do odchodu do důchodu v 50. letech, byl dirigentem Tylova divadla v Nuslích (dnes divadlo Na Fidlovačce). Pro nuselské divadlo napsal na 60 operet a zpěvoher, které uváděly i mimopražské scény. Opereta Láska Její Výsosti byla uvedena i v Hamburku pod názvem Liebe Ihrer Hoheit a Kukačka v Jugoslávii. Posledním jeho dílem, uvedeným v roce 1954, byla opereta Tak žil a hrál nám Kmoch. Opereta Primátor Ditrich z roku 1956 již nebyla uvedena. Jaroslav Jankovec byl vedle Josefa Stelibského a Járy Beneše jedním ze zakladatelů lidové operety 20. století.

Mnohé písně z jeho operet a revuí doslova zlidověly. U písniček jako je Když jaro zaťuká, Kapelo, zahraj mi tu polku hezky od podlahy nebo Zahraj mi tu moji, Já viděl Ellu na sentinelu, Za tou naší garáží[2] už málokdo ví, kdo byl jejich autorem.

Zapsal se i do historie českého filmu. Nejznámější je patrně hudba k filmu Pepina Rejholcová.[3]

Na jeho počest je pojmenovaná ulice v pražských Holešovicích a v Teplicích.

Operety (výběr)

[editovat | editovat zdroj]
  • Adamité z Ostende
  • Brandejští dragouni (Malá opereta Praha, 1934)
  • Cikánská princezna
  • Děvče z přístavu
  • Charlotta a loupežníci (s Jaroslavem Křičkou)
  • Jede eskadrona
  • Kočička v pytli
  • Kukačka
  • Láska Její Výsosti
  • Líbánky komtesy Lucky
  • Lojzička
  • Margareta
  • Na Sv. Annu
  • Na tom našem dvoře
  • Nezapomeň
  • Nikde není posvícení
  • Odtroubeno
  • Přijde jaro, přijde
  • Selská princezka
  • Srdce v rákosí
  • Srdce za milion
  • Tak žil a hrál nám Kmoch
  • Teče voda proti vodě
  • Usnul v pyramidě
  • Zelená se, zelená
  • Jen jednu noc
  • Když miliony září
  • Kvítek Havaje
  • Svět o tom ví
  • Milování bez ustání
  • Trampské milování
  • Veličenstvo v plavkách

Filmová hudba

[editovat | editovat zdroj]
  • Jak se dělá milion
  • Lojzička
  • Pepina Rejholcová
  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Česká televize, Kalendárium, 25. 4. 2021. www.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2021-06-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-06-16. 
  3. ČSFD, info o filmu "Pepina Rejholcová"
  1. V regionálních publikacích bývá uváděno jako místo úmrtí Písek.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
  • L. Pacák: Opereta, Praha, 1946

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]