Jaroslav Kulhavý
| Jaroslav Kulhavý | |
|---|---|
 | |
| Osobní informace | |
| Datum narození | 8. ledna 1985 (39 let) |
| Místo narození | Ústí nad Orlicí |
| Stát |  Česko |
| Výška | 187 cm |
| Hmotnost | 77 kg |
| Web | www.jaroslavkulhavy.cz |
| Týmové informace | |
| Současný tým | Specialized Racing |
| Disciplína | MTB – cross country |
| Role | závodník |
| Úspěchy | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Cyklistika na LOH
| ||
| zlato | 2012 Londýn | cross-country |
| stříbro | 2016 Rio | cross-country |
| Mistrovství světa | ||
| zlato | 2011 Champéry | MTB – cross country |
| zlato | 2014 Pietermaritzburg | MTB – maraton |
| stříbro | 2010 Mont St. Anne | MTB – cross country |
| stříbro | 2016 Nové Město na Moravě | MTB – cross country |
| stříbro | 2017 Cairns | MTB – cross country |
| bronz | 2010 Mont St. Anne | MTB – smíšená štafeta |
| Mistrovství Evropy | ||
| zlato | 2010 Haifa | MTB – cross country |
| zlato | 2011 Dohňany | MTB – cross country |
| Mistrovství České republiky v cyklokrosu | ||
| bronz | 2002 Hlinsko | elite + U23 |
Jaroslav Kulhavý (* 8. ledna 1985 Ústí nad Orlicí) je český cyklista jezdící na horském kole (disciplína cross country). Dlouho závodil za tovární tým Specialized Racing,[1] od roku 2019 pak za svůj Jaroslav Kulhavy Cycling Team.[2] Stal se historicky prvním cross-country cyklistou, který vyhrál ve své disciplíně vše, co se dalo. Konkrétně jde o juniorského mistra Evropy a světa z roku 2003, bronzového medailistu z mistrovství světa 2007 v kategorii do 23 let, dvojnásobného mistra Evropy z let 2010 a 2011, vicemistra světa z roku 2010, mistra světa z roku 2011 a olympijského vítěze z Londýna z roku 2012. V roce 2011 zvítězil v celkovém hodnocení světového poháru. V roce 2014 získal světový titul v maratonu. Na olympijských hrách v Riu 2016 vybojoval stříbrnou medaili. V letech 2010, 2011, 2012 a 2016 triumfoval v anketě Král cyklistiky. V české anketě Sportovec roku obsadil v letech 2011 a 2012 vždy 2. místo.
Sportovní kariéra
[editovat | editovat zdroj]Poprvé o sobě dal výrazněji vědět v roce 2003, kdy se stal juniorským mistrem světa i Evropy. Díky tomu se podíval i na olympiádu 2004 v Aténách, olympijský závod však kvůli defektu nedokončil.[3] V dalších letech sbíral zkušenosti v kategorii do 23 let, v roce 2007 vybojoval v této kategorii stříbro na mistrovství Evropy a bronz na mistrovství světa.[4]
V roce 2008 vstoupil do kategorie Elite a postupně začal překonávat historicky nejlepší výsledky českých bikerů. Na mistrovství světa v německém St. Wendelu skončil jedenáctý, čímž o tři místa vylepšil dosud nejlepší český výsledek Miloslava Kvasničky z roku 1991. Na olympiádě 2008 v Pekingu skončil osmnáctý a o čtyři příčky tak vylepšil do té doby nejlepší český výsledek Radima Kořínka z Atén v roce 2004.[5]
V roce 2009 skončil na mistrovství Evropy jedenáctý,[6] na mistrovství světa v australské Canbeře pak devátý.[7] Medailové umístění v závodě Světového poháru se mu zatím vybojovat nepodařilo.
V roce 2010 přišly první velké medailové úspěchy. V červenci v izraelské Haifě vybojoval titul mistra Evropy.[4] Ve Světovém poháru ze šesti závodů stál třikrát na stupních vítězů, v závěrečném závodě v americkém Windhamu se dočkal svého prvního vítězství v této prestižní soutěži. Jeho výsledky mu vynesly třetí příčku v celkovém pořadí.[8] Na mistrovství světa v kanadském Mont St. Anne nejprve pomohl k bronzu štafetě (ve složení Jaroslav Kulhavý, Ondřej Cink, Kateřina Nash a Tomáš Paprstka)[9] a poté v individuálním závodě vybojoval stříbrnou medaili, když nestačil pouze na Španěla Hermidu.[10] Poprvé byl zvolen nejlepším cyklistou roku, když vyhrál anketu Král cyklistiky.[11]
V roce 2011 triumf na evropském šampionátu zopakoval.[12] Suverénně ovládl Světový pohár, vyhrál pět ze sedmi závodů. Celkový triumf měl jistý již po vítězství v předposledním závodě soutěže, který se jel v lyžařském SKI areálu v Novém Městě na Moravě.[13] Na mistrovství světa v Champéry ve Švýcarsku přijel v roli největšího favorita. Úlohu splnil dokonale, domácího spolufavorita a druhého muže Světového poháru Schurtera porazil o celých 47 sekund.[14] Skvělou sozónu uzavřel obhajobou vítězství v anketě Král cyklistiky[15] a druhým místem v prestižní anketě Sportovec roku (před ním skončila jen wimbledonská šampiónka Petra Kvitová).[16]
Výsledky z předchozí sezóny jej pasovaly na favorita olympijského závodu v Londýně. Sezónu 2012 ovšem nezačal tak dobře jako předchozí, trápila jej drobná zranění a defekty. Na mistrovství Evropy v Moskvě titul neobhájil, dojel pátý. Ve Světovém poháru skončil celkově třetí, vítězství se však v žádném ze sedmi závodů nedočkal, maximem byla dvě druhá místa. Poté, co v předposledním závodě nedojel a v posledním závodě skončil třináctý, řada lidí mu přestala vzhledem k olympiádě věřit. On se však nenechal zviklat a skvěle se na nejdůležitější závod sezóny připravil.
Olympijský závod horských kol se jel v poslední den londýnské olympiády, na náročné trati v Hadleigh Farm. Hlavním favoritem byl vzhledem k předchozím výsledkům v sezóně Švýcar Nino Schurter, který vyhrál čtyři závody Světového poháru, včetně posledního, který se jel těsně před olympiádou. Kulhavý se od začátku pohyboval na čele závodu a vyprovokoval rozhodující únik pětice jezdců. Z této pětice postupem času zbyli tři závodníci, o kterých bylo zřejmé, že si mezi sebou rozdělí medaile – Kulhavý, Schurter a Ital Marco Aurelio Fontana. V posledním kole nejprve zaútočil Fontana, ale z boje o zlato jej poté vyřadil defekt (uražená sedlovka). Kulhavý jezdil za Schurterem, ale zhruba dvě stě metrů před cílem nastoupil a Schurtera před sebe již nepustil. Získal tak pro Českou republiku čtvrté zlato z londýnské olympiády a první zlatou olympijskou cyklistickou medaili od rozdělení Československa.[17]
Na mistrovství světa v rakouském Saalfeldenu bojoval s únavou a ztrátou motivace. Dojel až třináctý, zklamání z olympiády si vítězstvím alespoň částečně vynahradil Švýcar Schurter. Kulhavý po skončení sezóny zvažoval přechod na silnici, pro rok 2013 se však nakonec rozhodl zůstat u horských kol.[18] Opět zvítězil v anketě Král cyklistiky.[19] I v anketě Sportovec roku skončil po roce opět druhý, předčila jej jen dvojnásobná olympijská vítězka Barbora Špotáková.[20]
V březnu 2013 se zúčastnil prestižního etapového závodu dvoučlenných týmů Cape Epic v Jihoafrické republice. Uctil tak památku svého týmového kolegy Jihoafričana Burry Standera, druhého muže v pořadí Světového poháru 2012 a dvojnásobného vítěze Cape Epic, který 3. ledna 2013 tragicky zahynul při automobilové nehodě.[21] V závodě, považovaném za Tour de France horských kol, jel ve dvojici se Švýcarem Christophem Sauserem, mistrem světa horských kol z roku 2008 a dvojnásobným vítězem závodu z předchozích let (tehdy jel ve dvojici právě s Burrym Standerem). Vyhráli čtyři etapy ze sedmi a ovládli i celkové pořadí.[22]
Na olympijských hrách v Riu v roce 2016 obhajoval v závodě cross country zlato. Krátce po startu se dostal do čelní skupiny a postupně z ní spolu s Ninem Schurterem utvořili vedoucí pár, který ostatním pomalu ujížděl. V předposledním šestém kole nedokázal Kulhavý zareagovat na nástup švýcarského cyklisty a mezi oběma soupeři se vytvořil rozestup, který postupně rostl. Jaroslav Kulhavý si nicméně pohlídal své druhé místo a vybojoval stříbrnou medaili.
Výsledky
[editovat | editovat zdroj]2008
[editovat | editovat zdroj]- Mistrovství Evropy v St. Wendelu v Německu – 25. místo [23]
- Mistrovství světa ve Val di Sole v Itálii – 11. místo [24]
- Letní olympijské hry 2008 v Pekingu – 18. místo [25]
2009
[editovat | editovat zdroj]- Mistrovství Evropy v Zoetermeeru v Nizozemsku – 11. místo [6]
- Mistrovství světa v Canbeře v Austrálii – 9. místo [7]
2010
[editovat | editovat zdroj]- Mistrovství Evropy v Haifě v Izraeli – 1. místo [4]
- Mistrovství světa v Mont St. Anne v Kanadě – 2. místo (jednotlivci) [10]
- Mistrovství světa v Mont St. Anne v Kanadě – 3. místo (štafeta – společně s Kateřinou Nash, Ondřejem Cinkem a Tomášem Paprstkou) [9]
- UCI MTB World Cup – 3. místo (celkově) [8]
2011
[editovat | editovat zdroj]- Mistrovství Evropy v Dohňanech na Slovensku – 1. místo [12]
- Mistrovství světa v Champéry ve Švýcarsku – 1. místo [14]
- UCI MTB World Cup – 1. místo (celkově) [26]
- Mistrovství světa v maratonu v Montebelluně v Itálii – 2. místo [27]
2012
[editovat | editovat zdroj]- Mistrovství Evropy v Moskvě – 5. místo [28]
- Mistrovství světa v Saalfeldenu – 13. místo [29]
- Letní olympijské hry v Londýně – 1. místo [17]
- Světový pohár – 3. místo (celkově) [30]
2013
[editovat | editovat zdroj]- Etapový závod Cape Epic v Jihoafrické republice – 1. místo (s Christophem Sauserem)
- Světový pohár v Albstadtu – 3. místo
- Světový pohár ve Val di Sole – 3. místo
- Mistrovství světa XCO v Pietermaritzburgu – 5. místo
- Světový pohár v Hafjellu – 1. místo
2014
[editovat | editovat zdroj]- Mistrovství Evropy XCM v Severním Irsku – 2. místo
- Mistrovství světa XCM v Pietermaritzburgu – 1. místo
- Mistrovství ČR v Praze-Řepy – 1. místo
- Světový pohár v Mont St. Anne – 6. místo
- Mistrovství světa XCO v Hafjellu – 8. místo
2015
[editovat | editovat zdroj]- Etapový závod Cape Epic v Jihoafrické republice – 1. místo (s Christophem Sauserem)
- Světový pohár v Novém Městě na Moravě – 1. místo
- Světový pohár v Albstadtu – 3. místo
- Světový pohár v Lenzerheide – 1. místo
- Mistrovství ČR v Kutné Hoře – 2. místo
- Světový pohár ve Val di Sole – 4. místo
- Světový pohár – 3. místo (celkově)
2016
[editovat | editovat zdroj]- Mistrovství ČR v maratonu v Lipníku nad Bečvou – 3. místo
- Světový pohár v Albstadtu – 4. místo
- Světový pohár v La Bresse – 5. místo
- Mistrovství světa v Novém Městě na Moravě – 2. místo
- Mistrovství ČR v Bedřichově – 1. místo
- Letní olympijské hry v Riu – 2. místo
2017
[editovat | editovat zdroj]- Etapový závod Cape Epic – 2. místo (společně s Christophem Sauserem)
- Světový pohár v Lenzerheide – 2. místo
- Mistrovství ČR v Brně – 1. místo
- Světový pohár ve Val di Sole – 4. místo
- Mistrovství světa v australském Cairns – 2. místo
Světový pohár horských kol XCO
[editovat | editovat zdroj]| 2013 | 
|
|
|
|
|
|
CP |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Kulhavý | 3. | 26. | 3. | 34. | 16. | 1. | 4. |
| 2014 | 
|
|
|
|
|
|
|
CP |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Kulhavý | - | 10. | DNF | 87. | 6. | 36. | DNF | 30. |
| 2015 |
|
|
|
|
|
|
CP |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Kulhavý | 1. | 3. | 1. | 13. | 32. | 4. | 3. |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Jaroslav Kulhavý přestupuje do Specialized Factory Racing
- ↑ Kulhavý mění tým. V roce 2019 podpoří vlastní projekt. www.cyklonovinky.cz [online]. 2019-01-09 [cit. 2020-03-09]. Dostupné online.
- ↑ Biker Kořínek se do dvacítky nevešel
- ↑ a b c Biker Kulhavý slaví titul mistra Evropy, v Izraeli triumfoval zcela suverénně
- ↑ Ohlédnutí za výtečným rokem bikera Kulhavého. Byla to super sezona, říká
- ↑ a b Spěšný získal šesté místo na ME, historický úspěch českých bikerů
- ↑ a b Český biker Kulhavý skončil na MS v Austrálii devátý
- ↑ a b Kulhavý vyhrál závěrečný závod SP v cross country horských kol
- ↑ a b Česká štafeta bikerů získala na MS v Kanadě bronzovou medaili
- ↑ a b Kulhavý korunoval sezonu světovým stříbrem, nestačil na Španěla Hermidu
- ↑ Král cyklistiky 2010. www.ceskysvazcyklistiky.cz [online]. [cit. 2013-01-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-01-24.
- ↑ a b >Biker Kulhavý na Slovensku suverénně obhájil evropský titul
- ↑ BERÁNEK, Jaroslav. Česku vládnou tenistky: Sportovce roku vyhrála Kvitová a fedcupový tým [online]. Idnes.cz, 2011-12-21 [cit. 2011-12-21]. Dostupné online.
- ↑ a b Historický úspěch bikera Kulhavého. Je mistrem světa v cross country
- ↑ Král cyklistiky 2011. www.ceskysvazcyklistiky.cz [online]. [cit. 2013-01-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-01-24.
- ↑ Česku vládnou tenistky: Sportovce roku vyhrála Kvitová a fedcupový tým.
- ↑ a b Zlatý závěr her! Kulhavý na cílové rovince vyhrál závod horských kol
- ↑ Kulhavý na silnici nezamíří, olympijský šampion bude dál jezdit na biku
- ↑ Král cyklistiky 2012. www.ceskysvazcyklistiky.cz [online]. [cit. 2013-01-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-01-24.
- ↑ Mezi zlaty nejvíce září to oštěpařské. Špotáková je Sportovkyní roku
- ↑ Biker Kulhavý nakonec pojede závod Cape Epic. Za zesnulého kamaráda Burryho
- ↑ ČTK. Bikeři Kulhavý se Sauserem s náskokem ovládli závod dvojic Cape Epic [online]. iDnes.cz, 2013-03-24 [cit. 2013-05-13]. Dostupné online.
- ↑ Výsledkový servis iDnes 18.5.2008
- ↑ Biker Kulhavý skončil na MS jedenáctý, Hanušová-Nashová dvanáctá
- ↑ Bikerka Huříková po těžkém pádu závod nedokončila, Kulhavý skončil osmnáctý
- ↑ Biker Kulhavý vyhrál v Novém Městě a celkově ovládl Světový pohár
- ↑ Zase druhý Kulhavý. Ale stříbro deset dní po havárce je cenné
- ↑ Kulhavý titul na ME v Moskvě neobhájil, dojel pátý, Huříková čtvrtá
- ↑ Kulhavý skončil na mistrovství světa třináctý, Huříková byla sedmá
- ↑ Bikerka Nash skončila ve Světovém poháru třetí, stejně jako Kulhavý
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- 100 let českého sportu 1918-2018. 1. vyd. Praha: Olympia, 2018. 400 s. ISBN 978-80-7376-521-7. S. 371.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaroslav Kulhavý na Wikimedia Commons
- https://web.archive.org/web/20090529073312/http://www.sportovci.cz/mtb/kulhavy-jaroslav/
- Jaroslav Kulhavý se v den svých narozenin popere o cyklokrosový titul
- Mám splněno, říká Kulhavý týden před MS
- Jaroslav Kulhavý v databázi Olympedia (anglicky)
