Nothing Special   »   [go: up one dir, main page]
Přeskočit na obsah

Joint Direct Attack Munition

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Joint Direct Attack Munition
Různé typy JDAM
Různé typy JDAM
Typnaváděná letecká puma
Místo původuUSAUSA USA
Historie služby
Ve službě1999-dosud
Používána NATO

IzraelIzrael Izrael
JaponskoJaponsko Japonsko
Spojené arabské emirátySpojené arabské emiráty Spojené arabské emiráty
UkrajinaUkrajina Ukrajina

další viz Uživatelé
VálkyKurdsko-turecký konflikt

Válka proti terorismu
Válka v Afghánistánu
Válka proti terorismu
Válka v severozápadním Pákistánu
Válka v Iráku
Občanská válka v Somálsku
Občanská válka v Sýrii
Občanská válka v Iráku (2014–2017)
Válka proti Islámskému státu
Turecká invaze do Afrínu
Vojenská intervence v Jemenu
Ruská invaze na Ukrajinu

Válka Izraele s Hamásem (2023–2024)
Historie výroby
Navrženo1992 (začátek vývoje první verze)
VýrobceBoeing Defense, Space & Security
Výroba1996-dosud
Vyrobeno kusů550 000+ (2024)
Základní údaje
Hmotnost254 – 968 kg (v závislosti na verzi)
Maximální dostřel24 km (základní verze)
72,5 km (JDAM ER)
Zbraňová platformaF-15E, F-16, F/A-18, F/A-18E/F, AV-8B, A-10, B-1B, B-52H, F-22, B-2A, F-35, MQ-9, MiG-29, Su-27, Tornado, Gripen

Joint Direct Attack Munition (česky společná munice pro přímý útok) nebo zkráceně JDAM je naváděcí souprava, která přeměňuje neřízené gravitační pumy neboli „hloupé bomby“ na přesně naváděnou munici použitelnou za každého počasí. Bomby osazené JDAM jsou naváděny integrovaným inerciálním naváděcím systémem (INS) kombinovaným s GPS, což jim poskytuje přesnost CEP na 5 m. V případě rušení GPS lze samotným inerciálním naváděním dosáhnout přesnosti na 30 m.[1] Volitelně lze dosadit i jednotku laserového navádění, která dále zvyšuje přesnost zásahu a umožňuje lépe cílit na pohyblivé cíle.[2] Sadou JDAM lze osadit pumy v hmotnosti od 500 do 2 000 liber, tedy přibližně 230–910 kg.[3]

Naváděcí systém JDAM byl společně vyvinut Letectvem Spojených států a Námořnictvem Spojených států, což je důvod pro anglické slovo „joint“ (společný) v názvu munice.[4] Když je sada JDAM instalována na bombu, dostane výsledná munice identifikátor GBU (z anglického Guided Bomb Unit) a číslo, který nahrazuje označení „základní“ pumy řady Mark 80 nebo alfanumerické označení BLU (z anglického Bomb Live Unit) „hloupé“ pumy na níž byla sada JDAM instalována.

Ačkoliv je v běžné řeči akronym JDAM někdy používán k označení kompletní munice, fakticky jde pouze o doplňující sadu, která se instaluje na různé typy munice. Klíčovými součástmi sady JDAM jsou ocasní část s aerodynamickými ovládacími plochami, stabilizační plochy a kombinovaný naváděcí systém INS/GPS případně doplněný o laserové navádění.[4]

K roku 2024 bylo vyrobeno více než 500 tisíc sad s GPS/INS naváděním a více než 50 tisíc sad s laserovým naváděním.[5] JDAM jsou od zavedení do výzbroje rutinně nasazovány v bojových operacích a používá je velké množství zemí, nejvíce rozšířené jsou u členů Severoatlantické aliance.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Vývoj

[editovat | editovat zdroj]

Bombardovací kampaň amerického letectva během operace Pouštní bouře byla méně účinná, než se původně uvádělo, a to zčásti proto, že letectvo nemělo k dispozici žádné naváděné bomby, které by byly schopné přesného působení za všech druhů počasí. Laserové vyhledávače na bombách Paveway se sice ukázaly být výjimečně přesné za jasných podmínek, ale v podmínkách intenzivního polétavého prachu, kouře, mlhy nebo oblačnosti měly potíže udržet kontakt s laserovým označením cíle. Výzkum, vývoj, testování a hodnocení „přesně naváděné munice pro nepříznivé počasí“ proto začal hned v roce 1992. Bylo zvažováno několik návrhů, včetně na svou dobu odvážného konceptu využívajícího navádění GPS.[6]

První letová zkouška první GPS naváděné pumy vyústila 10. února 1993 v přímý zásah cíle na Eglinově letecké základně.

V té době bylo satelitů GPS relativně málo a myšlenka použití satelitní navigace pro navádění zbraní v reálném čase se tak jevila jako kontroverzní a nebyla v praxi vyzkoušena. K identifikaci technického rizika spojeného s naváděním zbraní kombinací INS/GPS proto vytvořilo americké letectvo na počátku roku 1992 na Eglinově letecké základně program nazvaný „JDAM Operational Concept Demonstration“ (OCD). Pro program byly najaty společnosti Honeywell, Interstate Electronics Corporation, Sverdrup Technology a McDonnell Douglas, které měly 46. testovacímu křídlu USAF demonstrovat do jednoho roku funkční koncept GPS naváděné munice. Výsledkem tohoto programu bylo osazení řízené pumy GBU-15 naváděcí sadou INS/GPS. První ostrý shoz z F-16 proběl 10. února 1993 na cíl vzdálený 27 km. Dalších pět testů bylo provedeno v různých povětrnostních podmínkách, nadmořských výškách a vzdálenostech.[6] Testy ukázaly přesnost této prvotní varianty na 11 m CEP.

Vyřazená USS Schenectady po zásahu sedmi 2 000librovými bombami s kitem JDAM během cvičení USAF v listopadu 2004.

První soupravy JDAM byly letectvu dodány v roce 1997, vojskové zkoušky byly provedeny v letech 1998 a 1999. Během testování bylo vypuštěno přes 450 bomb osazených JDAM, které dosáhly spolehlivosti přesahující 95 % s deklarovanou přesností pod 10 m CEP.[7] Testovány byly shozy jak v optimálních podmínkách, tak v „operačně reprezentativním prostředí“ jako je oblačnost, déšť a sníh. K zhoršení přesnosti nedošlo ani za těchto podmínek. Testovány byly také hromadné shozy desítek bomb s individuálním zacílením každé pumy.[8]

Prvotní bojové nasazení

[editovat | editovat zdroj]
Američtí námořníci instalují sadu JDAM na palubě letadlové lodi USS Constellation, březen 2003.

JDAM zažily svůj bojový debut během operace Spojenecká síla, kde byly shazovány z taktéž poprvé bojově nasazeného stealth bombardéru B-2 Spirit. Bombardéry B-2 během třicetihodinových okružních letů z Whitemanovy letecké základny v Missouri svrhly na srbské pozice v Jugoslávii více než 650 JDAM. Článek publikovaný v Acquisition Review Journal v roce 2002 uvádí, že „během operace Spojenecká síla B-2 vypustily 651 JDAM s 96% spolehlivostí a zasáhly 87 % zamýšlených cílů...“[9] Vzhledem k operačním úspěchům této prvotní verze JDAM se program rozšířil na 500librové (230kg) pumy Mark 82 a 1 000librové (450kg) pumy Mark 83, pro něž se sady JDAM začaly vyvíjet koncem roku 1999. V důsledku poznatků z Operace Trvalá svoboda a Operace Irácká svoboda si vyžádalo americké námořnictvo a americké letectvo další vylepšení souprav, jako bylo zvýšení přesnosti GPS a doplnění přesného laserového vyhledávače pro navádění v terminálních fázích letu proti pohyblivým cílům.

Vlastnosti

[editovat | editovat zdroj]
JDAM (GBU-31) připravené na palubě letadlové lodi USS Harry S. Truman během operace Irácká svoboda

Bomby osazené JDAM jsou ve srovnání s alternativami, jimiž jsou zejména střely s plochou dráhou letu, poměrně levné. Původní odhad ceny byl 40 000 USD za kus, nicméně nakonec se povedlo vysoutěžit sériové dodávky od McDonnell Douglas (později sloučen s Boeingem) za cenu 18 000 USD za kus.[10] V roce 2021 americké letectvo nakupovalo komplety JDAM za průměrnou cenu 21 000 USD, do níž jsou započteny i dražší verze s laserovým naváděním.[11] Připočíst je však nutno ještě cenu základních pum, jejichž jednotková cena se pohybuje od 4 000 USD za 500lb Mark 82 po 16 000 USD za 2 000lb Mark 84.[11] Pro srovnání, řízená střela JASSM s 1 000lb hlavicí ve stejné době stála 1,26 milionu dolarů za kus.[11]

Navádění letecké pumy osazené JDAM je zajišťováno pohyblivými aerodynamickými plochami v ocasní části, přičemž data o poloze jsou čerpána z kombinované INS/GPS navigační jednotky. Navigační systém je aktivován při separaci od letounu, během níž jsou zároveň JDAM předány aktuální vektory polohy a rychlosti ze systémů letadla. Po uvolnění z letadla se už JDAM autonomně naviguje na určené cílové souřadnice v režimu fire-and-forget. Souřadnice cíle mohou být zadány už před vzletem, manuálně změněny posádkou letadla za letu před uvolněním zbraně, nebo automaticky předány datalinkem z palubního zaměřovacího zařízení, jakým jsou např. zaměřovací kontejnery LITENING II nebo Sniper.[12] V optimálních podmínkách s dostupným signálem GPS bude takto JDAM dosahovat přesnosti do 5 m CEP. Pokud je signál GPS rušený nebo jinak nedostupný, JDAM stále bude dosahovat přesnosti do 30 m CEP na základě inerciální navigace.[4]

Údajná náchylnost na rušení

[editovat | editovat zdroj]

Právě závislost přesnosti na dostupnosti GPS signálu se v praxi ukazuje asi jako největší problém při použití proti protivníkovi se systémy elektronického boje. Během ruské invaze na Ukrajinu se objevily zprávy, že ruská armáda dokázala v některých případech rušit GPS natolik, že ukrajinským letectvem odhozené JDAM minuly své cíle. Podle údajného uniklého dokumentu Pentagonu jsou JDAM náchylné na rušení komparativně více, než některé jiné typy munice používající tento systém navádění.[13]

Dne 6. června 2023 vydal britský Royal United Services Institute (RUSI) pojednání odborníka na elektronickou válku o rušení JDAM ruskými silami. Článek konstatuje, že ruský EW systém R-330 Žitel dokázal narušit lokální signál GPS i proto, že signály z GPS jsou „v době, kdy urazily 20 200 km ze satelitu na Zem velmi slabé“, takže se „snadno ruší i s poměrně malým výkonem“.[14] Na počátku 21. století americká armáda doplnila JDAM o modul selektivní dostupnosti SAASM a přijímač šifrované vojenské verze GPS M-code, čímž by teoreticky mělo být zajištěno, že JDAM přijímá pouze signály se správným šifrováním a odmítá všechny ostatní signály. Podle odborníka na elektronickou válku citovaného RUSI však navzdory zmíněným krokům ke zvýšení odolnosti proti rušení může intenzivní elektronické rušení v oblasti zabránit přijmutí jakéhokoliv GPS signálu.[14] Ani to sice zcela neznemožňuje použití JDAM, nicméně dojde k poměrně výraznému snížení přesnosti.

Z hlediska protivníka rušícího GPS je však třeba vzít v úvahu, že intenzivní rušení lze poměrně dobře lokalizovat. Lokalizace a ničení ruských EW systémů je také jedním z doporučovaných opatření proti rušení JDAM obsažených v uniklých dokumentech Pentagonu.[13] Ukrajinským silám se skutečně opakovaně podařilo lokalizovat ruské EW systémy a zničit je např. řízenými dělostřeleckými granáty Excalibur nebo raketami GMLRS ze systémů HIMARS.[15][16]

Další vývoj a vylepšení

[editovat | editovat zdroj]
Laserový vyhledávač na GBU-54

Zkušenosti z Operace Trvalá svoboda a Operace Irácká svoboda vedly americké plánovače vzdušných sil k hledání dalších způsobů jak zlepšit schopnosti JDAM, což vyústilo v program umisťující do čelní sekce JDAM laserový vyhledávač pro přesné navedení v terminálních fázích letu.[17] Laser JDAM (LJDAM), jak je tento upgrade znám, byl vyvinut a otestován během necelých 17 měsíců a americké letectvo ho začalo dostávat v květnu 2008.[18] K prvnímu ostrému nasazení došlo v Iráku jen o tři měsíce později.[19] Pumy osazené laserovým vyhledávačem lze použít i v klasickém režimu využívajícím pouze INS/GPS navádění.[20]

V červenci 2008 Německo podepsalo smlouvu s Boeingem na dodání sad LJDAM pro letouny Tornado, čímž se stalo prvním mezinárodním zákazníkem laserové varianty JDAM. Dodávky pro německé letectvo začaly v polovině roku 2009.[21]

JDAM Extended Range

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2006 australská Obranná vědecká a technologická organizace ve spolupráci s Boeing Australia úspěšně otestovala na Woomera Missile Range prodloužený dolet 500librové varianty JDAM doplněné o v Austrálii vyvinuté pomocné křídlo.[22]

V roce 2009 Boeing oznámil, že společně s jihokorejskou společností TAK vyvine a začne vyrábět sady JDAM s prodlouženým doletem označené jako JDAM ER.[23] Sada měla prodloužit dolet až na 80 km, zachovat přesnost a stát 10 tisíc dolarů za kus.[24] První prototypy vznikly v letech 2010 a 2011.

JDAM-ER v podvěsu ukrajinského Su-27, na spodní části jsou vidět složená křídla, která se po odhozu rozloží

Od roku 2013 probíhaly ve spolupráci s australským dodavatelem křídel Ferra Engineering testy JDAM ER pro australské letectvo.[25] Do výzbroje australského letectva byly JDAM ER zařazeny v roce 2015.[26]

Koncem února 2023 bylo oznámeno, že JDAM ER budou poskytnuty ukrajinskému letectvu jako součást jednoho z amerických balíčků poskytovaných během ruské invaze na Ukrajinu. Později se ukázalo, že v době oznámení již byly JDAM ER Ukrajině dodány.[27] Pro ukrajinské účely byly JDAM ER integrovány na sovětské letouny MiG-29 a Su-27, které byly z tohoto důvodu osazeny speciálními zbraňovými pylony, používanými už při integraci AGM-88 HARM.[12][28]

Mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat označil JDAM ER za „extrémně přesné“.[29] Prvním na video zaznamenaným bojovým nasazením JDAM ER se 26. dubna 2023 stal nálet na ruské pozice v Bachmutu.[30]

Přesné letecké minování

[editovat | editovat zdroj]
Inertní mina Quickstrike-ER v podvěsu bombardéru B-52

V září 2014 provedlo americké letectvo vůbec první shoz přesně naváděné letecké miny v historii. Šlo o komplet sestávající z námořní miny Quickstrike vybavené soupravou JDAM. Šlo o první výraznou evoluci v leteckém shazování min od druhé světové války a první americký letecký shoz miny od Operace Pouštní bouře, kde letoun A-6 startující z paluby lodi USS Ranger shodil do řeky Khawr Abd Allah 42 námořních min a havaroval.[31] Precizní letecké minování zásadním způsobem zvyšuje efektivitu vytváření minových polí např. v ústích přístavů, neboť lze přesně kontrolovat pozice min, zatímco v minulosti čistě gravitační shoz znamenal nepravidelné rozprostření jen po přibližně vymezené oblasti. Druhou významnou výhodou je bezpečnost letounu provádějícího minování, neboť ten může odhoz provést ve větší výšce a vzdálenosti od cíle, zatímco u klasické metody bylo pro dosažení přijatelné přesnosti nutné létat pomalu a nízko přímo nad cílovou oblastí.[32]

Existují varianty Quickstrike-J v hmotnostních verzích 1 000 lb a 2 000 lb a Quickstrike-ER založené na JDAM ER. Druhá jmenovaná varianta dokáže při shozu z výšky 11 km dopravit 500lb a 2 000lb miny na vzdálenost 74 km.[31] V roce 2022 americké letectvo otestovalo upravenou verzi GBU-31 zvanou „Quicksink“, určenou pro potápění hladinových plavidel.[33]

Integrace

[editovat | editovat zdroj]
F-35A krátce po shozu JDAM

Aktuální

[editovat | editovat zdroj]
Upevňování JDAM do podvěsu bombardéru B-52 během cvičení v roce 2012

JDAM je aktuálně integrována na letouny:

Dvojice amerických F-15E shazuje JDAM na pozice Tálibánců v Afghánistánu, listopad 2009

Dřívější

[editovat | editovat zdroj]

JDAM byla integrována na následující, z aktivní služby již vyřazené letouny:

Uživatelé

[editovat | editovat zdroj]
Mapa uživatelů JDAM

Specifikace

[editovat | editovat zdroj]
Specifikace jednotlivých variant[50][51]
GBU-38 GBU-54 JDAM ER GBU-32 GBU-55 GBU-31 GBU-56
Bojová hlavice Mark 82 Mark 83 Mark 84 / BLU-109
Hmotnost 559 lb (253,6 kg) 575–591 lb (260,8–268 kg) 498 lb (226 kg) 1,015 lb (460,5 kg) 1,047 lb (475 kg) 2,040–2,120 lb (925,4–961,4 kg) 2,120–2,135 lb (961,6–968,4 kg)
Délka 2,352 m 2,38 m Neznámá 3,035 m cca 3,05 m 3,879–3,774 m 3,85 m
Rozpětí 356 mm 431,8 mm Neznámé 498 mm 635 mm 642,6 mm
Rozteč úchytů 14" (356 mm)
Typ navádění GPS, INS GPS, INS, Laser GPS, INS GPS, INS, Laser GPS, INS GPS, INS, Laser
Maximální dosah 24 km 72,5 km 24 km
Přesnost (CEP) s GPS: 5 m
pouze INS: 30 m

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Joint Direct Attack Munition na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Joint Direct Attack Munition GBU- 31/32/38. Air Force [online]. [cit. 2024-01-21]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  2. ↑ Joint direct attack munition-extended range (JDAM-ER) US [online]. [cit. 2024-01-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ JDAM continues to be warfighter's weapon of choice. Air Force [online]. 2006-03-17 [cit. 2024-01-22]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  4. ↑ a b c Joint Direct Attack Munition GBU- 31/32/38 [online]. United States Air Force [cit. 2024-01-21]. Dostupné online. 
  5. ↑ Boeing - Precision Engagement Systems. www.boeing.com [online]. [cit. 2024-01-21]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b INS/GPS Operational Concept Demonstration (OCD) High Gear Program, IEEE Aerospace and Electronic Systems Magazine, 8 August 1994.
  7. ↑ DAVIS, Charles H. JDAM: The Kosovo Experience and DPAS. The Boeing Company [online]. 2007-09-26 [cit. 2024-01-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-09-26. 
  8. ↑ U.S. Air Force B-2 Bomber Drops 80 JDAMS in Historic Test. MediaRoom [online]. [cit. 2024-01-21]. Dostupné online. 
  9. ↑ MYERS, Dominique. Acquisition Reform - Inside the Silver Bullet: A Comparative Analysis - JDAM Versus F-22. Acquisition Review Quarterly [online]. 2002 [cit. 2024-01-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-09-26. 
  10. ↑ Fiscal Year (FY) 2012 Budget Estimates [online]. Department of Defense, 2011-02-01 [cit. 2024-01-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-12-15. 
  11. ↑ a b c TREVITHICK, Joseph. Here Is What Each Of The Pentagon's Air-Launched Missiles And Bombs Actually Cost. The Warzone [online]. 2020-02-18 [cit. 2024-01-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ a b TREVITHICK, Joseph. Ukrainian MiG-29's Mysterious JDAM-ER Pylon: Our Best Look Yet. The Drive [online]. 2023-12-21 [cit. 2024-01-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ a b COHEN, Alex Marquardt,Natasha Bertrand,Zachary. Russia's jamming of US-provided rocket systems complicates Ukraine's war effort | CNN Politics. CNN [online]. 2023-05-05 [cit. 2024-01-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ a b Jamming JDAM: The Threat to US Munitions from Russian Electronic Warfare. rusi.orghttps [online]. [cit. 2024-01-21]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  15. ↑ MALYASOV, Dylan. Ukrainian forces blow up modern Russian electronic warfare system. Defence Blog [online]. 2022-09-26 [cit. 2024-01-21]. Dostupné online. 
  16. ↑ How Russian Jamming Is Foiling Ukraine’s GPS-Guided Bombs. Popular Mechanics [online]. 2023-04-20 [cit. 2024-01-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ DMGB. web.archive.org [online]. Deagel, 2016-03-03 [cit. 2024-01-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-03. 
  18. ↑ Boeing Canada - Laser JDAM. www.boeing.ca [online]. [cit. 2024-01-21]. Dostupné online. 
  19. ↑ GBU-54 LDJAM Archives. Air & Space Forces Magazine [online]. [cit. 2024-01-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ Joint Direct Attack Munition (JDAM). United States Navy [online]. [cit. 2024-01-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ a b Boeing Laser JDAM Achieves 1st International Sale. MediaRoom [online]. [cit. 2024-01-21]. Dostupné online. 
  22. ↑ Media Release - Department of Defence. web.archive.org [online]. 2012-04-09 [cit. 2024-01-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-04-09. 
  23. ↑ Boeing Teams With TAK to Develop Wing Assembly for 2,000-Pound JDAM ER. MediaRoom [online]. [cit. 2024-01-21]. Dostupné online. 
  24. ↑ HASIK, James. Arms and Innovation: Entrepreneurship and Alliances in the Twenty-First Century Defense Industry. 1. vyd. Chicago: University of Chicago Press, 2008. 224 s. Dostupné online. ISBN 0226318893. S. 72. 
  25. ↑ ARMADNINOVINY.CZ. Puma JDAM-ER s prodlouženým doletem. Armádní noviny [online]. [cit. 2024-01-21]. Dostupné online. 
  26. ↑ GROUP, Defence Science and Technology. Joint Direct Attack Munition – Extended Range. www.dst.defence.gov.au [online]. 2017-04-27 [cit. 2024-01-21]. Dostupné online. 
  27. ↑ a b TREVITHICK, Joseph. Winged JDAM Smart Bombs Are Now Operational In Ukraine. The Drive [online]. 2023-03-06 [cit. 2024-01-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ ROGOWAY, Thomas Newdick, Tyler. Wing Kits For Ukraine’s JDAM Bombs Would Be A Big Problem For Russia. The Drive [online]. 2023-02-22 [cit. 2024-01-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. ↑ NEWDICK, Thomas. Ukraine Confirms JDAM Precision Bombs Are Now Being Used In Combat. The Drive [online]. 2023-03-31 [cit. 2024-01-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. ↑ SHOAIB, Alia. Video appears to show Ukraine striking a Russian warehouse in Bakhmut with devastating effects using US-made smart bombs. Business Insider [online]. [cit. 2024-01-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. ↑ a b MICHAEL W., Pietrucha. Twenty-First-Century Aerial Mining. Air & Space Power Journal [online]. Department of the United States Air Force, 2015 [cit. 2024-01-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-07-11. 
  32. ↑ New Wrinkles in Maritime Warfare. thediplomat.com [online]. [cit. 2024-01-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. ↑ AFRL technology makes new weapon for sinking ships a reality. Air Force [online]. 2022-04-29 [cit. 2024-01-21]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  34. ↑ Boeing: Boeing JDAM Wins Australian Competition. web.archive.org [online]. 2007-04-11 [cit. 2024-01-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-04-11. 
  35. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x Selected Acquisition Report (SAR): Joint Direct Attack Munition (JDAM) [online]. U.S. Department of Defense, 2018 [cit. 2024-01-21]. Dostupné online. 
  36. ↑ ARMADNINOVINY.CZ. Dalších osm víceúčelových stíhaček F-16 pro Bulharsko. Armádní noviny [online]. [cit. 2024-01-21]. Dostupné online. 
  37. ↑ Bulgaria – F-16 C/D Block 70 Aircraft | Defense Security Cooperation Agency. www.dsca.mil [online]. [cit. 2024-01-21]. Dostupné online. 
  38. ↑ CENCIOTTI, David. Check Out This Interesting Video Showing Finnish Air Force F/A-18C/D Hornet MLU 2 Jets Carrying JASSM, JSOW and JDAM air-to-ground weapons. The Aviationist [online]. 2018-05-08 [cit. 2024-01-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  39. ↑ India to arm Tejas fighter jets with American JDAM bombing kits. India Today [online]. [cit. 2024-01-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. ↑ MEHTA, Aaron. State Approves First NATO Joint Weapons Sale. Defense News [online]. 2016-08-11 [cit. 2024-01-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  41. ↑ First International JDAM Sale: Boeing to Integrate Weapon on Israeli Aircraft. MediaRoom [online]. [cit. 2024-01-21]. Dostupné online. 
  42. ↑ WOLF, Jim. US adds new laser-capable JDAM bombs to its quiver. Reuters [online]. 2008-04-24 [cit. 2024-01-21]. Dostupné online. 
  43. ↑ Boeing, Oto Melara Sign Contract for SDB Co-production in Italy. MediaRoom [online]. [cit. 2024-01-21]. Dostupné online. 
  44. ↑ 航空ファン 2008-12 P118
  45. ↑ Norway Signs Contract for Boeing JDAM. MediaRoom [online]. [cit. 2024-01-21]. Dostupné online. 
  46. ↑ GBU-31 JDAM (Joint Direct Attack Munition) [online]. Πολεμική Αεροπορία [cit. 2024-01-21]. Dostupné online. 
  47. ↑ MEHTA, Aaron. US Clears Sale of Air-to-Ground Weapons to Saudi Arabia. Defense News [online]. 2015-11-16 [cit. 2024-01-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  48. ↑ Taipei Economic and Cultural Representative Office in the United States (TECRO) – F-16C/D Block 70 Aircraft and Related Equipment and Support | Defense Security Cooperation Agency. www.dsca.mil [online]. [cit. 2024-01-21]. Dostupné online. 
  49. ↑ US to send precision bomb kits and Patriot missiles in next Ukraine aid package, officials say. CNN [online]. [cit. 2024-01-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  50. ↑ GBU-31/32/38 Joint Direct Attack Munition (JDAM) [online]. Coulsdon, Surrey: Jane's Group UK Limited, 2023-06-01 [cit. 2023-08-26]. Dostupné pro předplatitele. 
  51. ↑ GBU-54/55/56 Laser Joint Direct Attack Munition (LJDAM) [online]. Coulsdon, Surrey: Jane's Group UK Limited, 2023-08-26 [cit. 2024-01-22]. Dostupné pro předplatitele. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Joint_Direct_Attack_Munition&oldid=23988802“