Johann Georg Adalbert Hesselius

Johann Georg Adalbert Hesseliius
Titulní strana Urbáře
Narození	1. srpna 1630 Broumov
Úmrtí	11. března 1695 (ve věku 64 let) Broumov
Povolání	Klášterní úředník, broumovský spisovatel a kronikář
Manžel(ka)	1. Hedvika Eufrozína Walzenbergerová 2. Anna Uršula Jankeová
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Johann Georg Adalbert Hesselius (1. srpna 1630 Broumov – 11. března 1695 tamtéž) byl správce klášterního panství v Broumově a spisovatel.

Odkud pocházela společenská elita poddanského města Broumova, rodina Hesseliova, prozatím nikdo neví. V roce 1634 je Baltazar, otec Johanna Georga Adalberta, a majitel měšťanského domu na broumovském náměstí, uveden v seznamu mešťanů jako hospodářský správce broumovského kláštera a posléze i purkrabí sousedního benediktinského polického panství.

Za vzornou službu městu, zejména během třicetileté války, byl Baltazar povýšen císařem Ferdinandem II. do šlechtického stavu s predikátem von Hessenberg und Straussfeld.

Baltazar se dvakrát oženil, z prvního manželství se narodil 1. srpna 1630 syn Johann Georg Adalbert (a po něm další čtyři).

Johann Georg Adalbert prožil své dětství na rohu broumovského náměstí poblíž dnešní Hradební ulice. Zadní trakt domu sousedil se hřbitovem a zahradami mezi hradbami a obytnými domy. Později toto místo zobrazil ve svém jedinečném urbáři. Absolvoval broumovské klášterní gymnasium^[1] (v roce 1690). Podnikl poté roční studijní cestu do Bavorska, Tyrol a Itálie.

Po návratu z vandru začal Johann Georg Adalbert kariéru jako písař a výběrčí daní. O čtyři roky později, v roce 1665 už byl císařským výběrčím cla a do roku 1670 i městským fojtem (rychtářem) a městským písařem. Od roku 1670 až do své smrti svědomitě spravoval broumovské klášterní panství.

Johann Georg Adalbert se těšil u klášterní vrchnosti i svých spoluobčanů přirozené autoritě, pramenící nejen z jeho charisma, ale i hlubokého vzdělání a nepopiratelných podnikatelských schopností. Díky nim rozšířil nejen rodinné jmění, ale zasloužil se i o vznik soukenické manufaktury Tomáše Sartoria, opata broumovského kláštera.

Od roku 1674 byl Hesselius členem mariánského bratrstva a později i jeho vicerektorem.

Johann Georg Adalbert Hesselius měl početnou rodinu. Z prvního manželství vzešli tři synové a dvě dcery, s druhou manželkou, která ho přežila o 13 let, děti neměl. J. G. A. Hesselius rovněž rozmnožil rodinný majetek o další dva domy na broumovském náměstí a dvě veliké zahrady.

Štít dělený do středu zobrazuje v dolní polovině Meluzínu a v horní dva bazilišky hledící do středu. V klenotu je zobrazen vpravo hledící bazilišek s černo-stříbrnými křídly a zdobná, barokně rozevlátá přikryvadla jsou zlato-černá.

Johann Georg Adalbert Hesselius je autorem několika rukopisů, které jsou cenné nejen z historického, ale také estetického hlediska.

V roce 1667 přeložil z češtiny do němčiny Městská práva království Českého; kniha je uložena v knihovně rukopisů Národního muzea v Praze.

Hesseliovým nejslavnějším titulem je však obsáhlý tzv. urbář broumovského panství (Nově sepsaný řád všech trvalých povinností a rent, které plní a odvádějí dědiční poddaní slavného kláštera Broumova ve městě a okolí čili URBARIUM NEOCONSCRIPTUM CUM EXPLICATIONE BREVI), sepsaný v letech 1676 až 1677. Dnes je uložen ve fondech SOA v Zámrsku. Jelikož jde o archivní kulturní památku, nepředkládá se badatelům z důvodů její ochrany. Studium je tak možné jen z kopií.

Hesseliův německy psaný urbář je světovým unikátem^[2], pečlivě zpracovaným po textové stránce a zajímavým dokumentem i po stránce výtvarné. Geografický popis jednotlivých vsí, jejich stručná historie, popis vodních toků i s určitou charakteristikou o užitku, popis rybníků, bažin a mokřadů, cest přes Broumovské stěny, Javoří hory i spojení mezi statky a jejich poplužími, záznamy pověstí, poznámky o úkrytech obyvatel za třicetileté války… Vše je doplněno barevnými vyobrazeními na 20 papírových pásech 15 až 21 cm širokých a 61 až 285 cm dlouhých, doplněných ještě čtyřmi podobně provedenými pohledy z broumovského kláštera na čtyři světové strany.

Tyto obrazy Broumova a vesnic jsou provedeny neobyčejně plasticky. S textem urbáře je spojuje systém značek symbolových, číselných i abecedních, což svědčí nejen o výrazném výtvarném talentu Johanna Georga Adalberta, ale také o jeho dokonalé znalosti poddaných vesnic. Pro badatele je Hesseliův urbář zdrojem nepřeberného množství poučení o charakteru zemědělské výroby koncem 17. století. Mapové přílohy jsou oživeny postavičkami obyvatel, divokými i domácími zvířaty, vozy, jezdci, poutníky, mlýny a jinými významnými budovami,… kostely… U města Broumova a následně u každé vsi je popsán jejich vývoj od založení, privilegia, soupis držby a jejího původu u jednotlivých stavení a také povinnosti. Uvádí kdo a kde v obci žije a jeho povinnosti na daních a robotách. Urbář tedy sloužil jako přehled i jako účetní kniha.

V letech 1680 až 1681 ještě vznikla pozoruhodná Kronika poddanské rebelie na Broumovsku r. 1680. I toto dílo je ojedinělé a výjimečné. Je též uloženo v knihovně Národního muzea. Autor si jako přímý účastník událostí zachoval vzácný odstup, snažil se o přesnost a úplnost. Hesselius uvádí doslovné citace z dokumentů sepsaných a vydaných v době povstání, tedy například ze stížností poddaných, ale i odpovědí opata na ně.

Hesselius znal podmínky života poddaných, měl pro jejich postavení pochopení, v závěru Kroniky však jejich vzpouru odmítl, zato ocenil výkon broumovského mistra popravčího. Kronika poddanské rebelie je psána formou deníku.

Broumovský měšťan a klášterní úředník a šlechtic Johann Georg Adalbert Hesselius je pokládán za nejvýznamnějšího spisovatele (autora) doby barokní (pobělohorské), za znalce poměrů, dějin a tradic, nadaného kreslíře a kartografa.

• ČECHURA, Jaroslav. Broumovská rebelie. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 163 s. (Knižnice Dějin a současnosti). ISBN 80-7106-215-4. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Johann Georg Adalbert Hesselius na Wikimedia Commons