Hrvatske željeznice

HŽ - Hrvatske željeznice
Budova ředitelství HŽ v Záhřebu
Základní údaje
Právní forma	Društvo s ograničenom odgovornošću (jednostavno društvo s ograničenom odgovornošću)
Datum založení	1991
Datum zániku	2006
Předchůdce	Jugoslávské železnice
Nástupce	HŽ Hrvatske Željeznice Holding
Adresa sídla	Záhřeb, Chorvatsko
Charakteristika firmy
Oblast činnosti	železnice
Produkty	železniční doprava
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrvatske željeznice (česky Chorvatské železnice, celým názvem HŽ - Hrvatske željeznice) byla národní železniční společností Chorvatska. Firma byla členem Mezinárodní unie železnic (UIC), UIC kód Chorvatska je 78. Společnost zanikla v roce 2006 a její majetek převzala nově založená společnost HŽ Hrvatske Željeznice Holding d.o.o., provoz pak zajišťovaly čtyři dceřiné společnosti holdingu pro správu infrastruktury, provozování osobní dopravy, provozování nákladní dopravy a zajišťování trakce.^[1][2]

Chorvatský železniční systém tvořilo 2 974 km tratí (z toho 248 km je dvojkolejných). Ke konci roku 2004 bylo 1 228 km sítě, tj. 41,3% je elektrizováno.

V zemi bylo několik hlavních železničních tras:

• (přes Lublaň, Slovinsko) trať Dobova-Záhřeb-Slavonski Brod -Vinkovci-Tovarnik (a dále do Bělehradu, Srbsko), s napojením ve Strizivojně – Vrpolje směrem na Osijek
• ze Záhřebu do Koprivnice
• ze Záhřebu do Oštarije a Rijeky
• z Oštarije do Splitu
• ze Záhřebu do Sisaku (nejkratší, avšak důležitá hlavní trasa)
• ze Záhřebu do Varaždinu

Existovaly ještě další trasy do Slovinska, Maďarska, Bosny a Hercegoviny a Srbska a pravidelné noční vlaky do Rakouska a Německa (jmenovitě Bavorsko).

Po roce 2000 došlo k mnoha vylepšením systému, mj. k zvýšení maximální rychlosti linky Záhřeb-Novska-Vinkovci: v některých úsecích trasy došlo ke zvýšení maximální rychlosti z 80 km/h až 160 km/h.

Pátý panevropský koridor má v Chorvatsku dvě větve, větev „b“ a „c“.

Koridor Vb vstupuje do Chorvatska v Botově a vede do Záhřebu . Část od Záhřebu do Rijeky by se měla stát součástí tohoto koridoru, jakmile bude vybudováno prodloužení směrem k Rijece.

Chorvatsko mělo některé problémy s napojením na mezinárodní železniční síť, které mají historické příčiny. Když bylo Chorvatsko součástí Jugoslávie, železniční síť byla důsledně propojena a řízena Jugoslávskými železnicemi. S rozpadem země na jednotlivé státy byla důležitá železniční spojení přerušena.

• Maximální provozní rychlost: 160 km/h
• Vlakový zabezpečovač: INDUSI
• Signalizační systém: pouze na dohled,^[zdroj?] automatická bloková ochrana (na hlavních a případných)

• HŽ Hrvatske Željeznice Holding a její dcery:
  • HŽ Cargo (Nákladní doprava)
  • HŽ Putnički Prijevoz (Osobní doprava)
  • HŽ Infrastruktura (Železniční infrastruktura)
  • HŽ Vuča Vlakova (začleněna do HŽ Cargo od 1. listopadu 2012)^[3]

Chorvatská železniční síť.

• 25 kV Elektrické lokomotivy
  • HŽ 1141.0
  • HŽ 1141.1
  • HŽ 1141.2
  • HŽ 1141.3
  • HŽ 1142.0

• Dieselové lokomotivy
  • HŽ 2041
  • HŽ 2044
  • HŽ 2062.0
  • HŽ 2063.0

• Posunovací dieselové lokomotivy
  • HŽ 2132.0
  • HŽ 2132.1
  • HŽ 2132.2
  • HŽ 2132.3

• Elektrické jednotky:
  • HŽ 6111.0

• Dieselové jednotky a vozy:
  • HŽ 7121.0
  • HŽ 7121.1
  • HŽ 7122.0

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Croatian Railways na anglické Wikipedii.

• Jugoslávské železnice

• Obrázky, zvuky či videa k tématu HŽ - Hrvatske željeznice na Wikimedia Commons
• Mapa se všemi železničními stanicemi
• Fórum o Chorvatských železnicích - také s anglickým podfórem
• Mapa
• Seznam chorvatských hnacích vozidel Archivováno 14. 3. 2016 na Wayback Machine.
• Seznam chorvatských hnacích vozidel (zrušené) Archivováno 3. 3. 2016 na Wayback Machine.
• Fotogalerie HŽ