Hendrik Kramers

Hendrik Kramers
Rodné jméno	Hendrik Anthonie Kramers
Narození	17. prosince 1894 Rotterdam
Úmrtí	24. dubna 1952 (ve věku 57 let) Oegstgeest
Alma mater	Univerzita v Leidenu (1912–1916) Kodaňská univerzita (1916–1919)
Povolání	teoretický fyzik, fyzik a vysokoškolský učitel
Zaměstnavatelé	Kodaňská univerzita (1920–1926) Utrechtská univerzita (1926–1934) Delftská technická univerzita (1931–1952) Univerzita v Leidenu (1934–1952) Bataafse Petroleum Maatschappij (1941–1945)
Ocenění	Lorentzova medaile (1947) doctor honoris causa from the University of Toulouse (1949) doctor honoris causa from the University of Paris (1949) Hughesova medaile (1951)
Příbuzní	Johannes Hendrik Kramers[1] (sourozenec)
Funkce	předseda (Mezinárodní unie pro čistou a aplikovanou fyziku; 1947–1951)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hendrik Anthony „Hans“ Kramers (2. února 1894 – 24. dubna 1952) byl nizozemský fyzik, spolupracovník Nielse Bohra, s nímž zkoumal interakce elektromagnetických vln a hmoty.

V roce 1912 dokončil středoškolské vzdělání v Rotterdamu a odešel na univerzitu v Leidenu, kde studoval matematiku a fyziku. V roce 1916 získal magisterský titul. Kramers chtěl během doktorského studia získat zkušenosti v zahraničí. Jeho první volba, studium u Maxe Borna v Göttingenu nepřipadala během první světové války v úvahu. Vzhledem k tomu, že Dánsko bylo podobně jako Nizozemsko ve válce neutrální, rozhodl se odcestovat lodí (po souši to v té době nešlo) do Kodaně, kde neohlášeně navštívil tehdy ještě poměrně neznámého, Nielse Bohra. Bohr souhlasil s vedením jeho doktorského studia a tak začal Kramers pod jeho vedením připravovat disertaci. Ačkoli většinu práce na disertaci s tématem intenzity atomových přechodů provedl v Kodani, formálně získal doktorát v Leidenu pod Paulem Ehrenfestem v roce 1919.

Po deseti letech práce ve skupině Nielse Bohra se stal profesorem na Kodaňské univerzitě. V roce 1926 opustil Dánsko a vrátil se do Nizozemska. Zde se stal řádným profesorem na univerzitě v Utrechtu. Odtud odešel roku 1934, kdy odešel za Ehrenfestem do Leidenu. Současně zastával od roku 1931 také pozici na Delftské technické univerzitě.

Kramers byl jedním ze zakladatelů matematického centra v Amsterdamu.

V roce 1925 objevili s Wernerem Heisenbergem rozptylový vzorec, který dnes nese jméno Kramersův-Heisenbergův vzorec. V roce 1948 potom přišel s nápadem renormalizace v kvantové teorii pole.

Roku 1947 získal Lorentzovu medaili a roku 1951 Hughesovu medaili.

Členem Nizozemské akademie věd byl zvolen roku 1929, v průběhu druhé světové války musel odstoupit, znovuzvolen byl v roce 1945. ^[2]

Od roku 1920 byl ženatý, z manželství měl tři dcery a syna.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hans Kramers na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hendrik Kramers na Wikimedia Commons