Heřmanov (okres Žďár nad Sázavou)
Heřmanov | |
---|---|
Kostel sv. Mikuláše | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Velká Bíteš |
Obec s rozšířenou působností | Velké Meziříčí (správní obvod) |
Okres | Žďár nad Sázavou |
Kraj | Vysočina |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°22′46″ s. š., 16°10′53″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 222 (2024)[1] |
Rozloha | 5,39 km²[2] |
Katastrální území | Heřmanov u Křižanova |
Nadmořská výška | 590 m n. m. |
PSČ | 594 58 |
Počet domů | 88 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Heřmanov 35 594 58 Heřmanov ou.hermanov@tiscali.cz |
Starostka | Pavla Chadimová |
Oficiální web: www | |
Heřmanov | |
Další údaje | |
Ocenění | Vesnice roku |
Kód obce | 595608 |
Kód části obce | 38661 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Heřmanov je obec na Moravě v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Žije zde 222[1] obyvatel.
Název
[editovat | editovat zdroj]Původní název vesnice byl Hermannschlag, česky "Heřmanova paseka" či "Heřmanova" mýtina". Téměř současně s německým jménem je doloženo i české Heřmanice, které vzniklo jeho úpravou. V 15. a 16. století se jméno uvádělo i v počeštěné transkripci jako Hermašlak. Podoba Heřmanice byla schválena jako úřední název v letech 1872-1924, kdy byla změněna na současné Heřmanov.[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Heřmanov byl založen německými osadníky v období lesní kolonizace ve 14. století pod názvem Hermanschlag. První písemná zmínka pochází z roku 1349, kdy ves patřila k panství Osová, před rokem 1415 přešla pod panství Náměšť nad Oslavou. K témuž panství náležel Heřmanov, později jako samostatný statek, až do zrušení patrimoniální správy v roce 1848. Nepravidelný půdorys obce, typický pro lesní kolonizaci, se dodnes zachoval. Široká náves se zužuje směrem k jihu, starší domy (cca před rokem 1850) jsou k ní obráceny štítem, novější průčelím. Zdejší fara byla při kostele založena před rokem 1428, z něhož o ní pochází první písemná zmínka. Kostel svatého Mikuláše, stojící na severu vesnice, byl vystavěn na starších základech kolem roku 1600 a nová loď s kaplí k němu přistavěna roku 1731.[5]
Současnost
[editovat | editovat zdroj]Obec v roce 2014 získala ocenění v rámci soutěže Vesnice Kraje Vysočina 2014, tj. konkrétně obdržela Cenu naděje pro živý venkov za místní spolkový život a občanskou společnost v obcích.[6] Obec Heřmanov v roce 2014 rovněž obdržela ocenění v soutěži Vesnice Kraje Vysočina konkrétně získala ocenění Zlatá cihla v Programu obnovy venkova A.[7] V roce 2015 získala obec ocenění v soutěži Vesnice Kraje Vysočina 2015, konkrétně obdržela Oranžovou stuhu za spolupráci obce a zemědělského subjektu a v celorepublikovém hodnocení druhé místo.[8] V roce 2016 získala obec ocenění v soutěži Vesnice Kraje Vysočina 2016, konkrétně obdržela Modrou stuhu za společenský život.[9] V roce 2017 pak obec získala v téže soutěži Zlatou stuhu a stala se tak krajským vítězem.[10] V témže roce získala celostátní ocenění Vesnice roku 2017.[11][12]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2006 | 2013 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 338 | 362 | 342 | 357 | 332 | 308 | 273 | 263 | 258 | 278 | 241 | 224 | 210 | 211 | 215 |
V roce 1790 činil počet obyvatel 236 a v roce 1840 pak 287.
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]V letech 1961–1991 k obci patřil Milešín.[14]
Společenský život
[editovat | editovat zdroj]Každý rok se v obci pořádá více než 50 různých akcí. Jde zejména o společenské večery (s tématy jako například zelňačkobraní, burčákobraní, štrúdlobraní nebo klobásobraní). Od roku 2001 se koná soutěž hasičských družstev „Heřmanovská savice“, které předchází slavnostní bohoslužba k svátku sv. Floriána, patrona hasičů. V budově základní školy, jejíž činnost musela obec pro nedostatek dětí pozastavit, vzniklo víceúčelové kulturní zařízení „Komunitní škola Heřmánek“.
V obci se nacházejí dva obchody se smíšeným zbožím, pohostinství, požární zbrojnice, pošta Partner a knihovna, je zde instalován bezdrátový internet. Od začátku 21. století se v obci podařilo zrealizovat celou řadu akcí z Programu obnovy venkova (mj. veřejný vodovod, plynofikaci, rekonstrukci kulturního domu nebo veřejného osvětlení. Bylo vybudováno dětské hřiště a sportovní areál. Peníze získané za Oranžovou a Modrou stuhu i Zlatou stuhu v letech 2015 až 2018 použila obec na rekonstrukci obecních budov.[15]
Školství
[editovat | editovat zdroj]- Komunitní škola Heřmánek
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kostel svatého Mikuláše – s gotickou věží ze 14.-15. století, písemně se připomíná k roku 1428; přestavěn kolem roku 1600, v baroku byla přistavěna loď, prolomena kasulová okna a přistavěna kaple (roku 1731 vysvěcená); ve věži tři staré zvony z let 1493. 1516 a 1534
- Smírčí kámen, směrem do Křižanova
- Mineralogická zvláštnost Heřmanovské koule – složené z biotitu a antofylitu, vyskytující se při silnici z Heřmanova do Osové Bitýšky.
- Pamětní deska Františku Pařilovi u kříže na hřbitově[16]
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Václav Ždímal (1890–1942), československý legionář, brigádní generál (divizní generál in memoriam), velitel Oblastního velitelství Obrany národa
Související články
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK Ladislav, ŠRÁMEK Rudolf: Místní jména na Moravě a ve Slezsku, Díl I. (A-L), Academia Praha 1970, str. 255, dostupné online na Academia.edu.
- ↑ SAMEK Bohumil (editor): Umělecké památky Moravy a Slezska I. Academia Praha 1994, s. 474-475.
- ↑ MAREŠOVÁ, Dita. Obec Ořechov a místní část Ronov - Vesnice Vysočiny 2014 [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 15. 8. 2014, rev. 15. 8. 2014 [cit. 2014-09-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.
- ↑ Kraj Vysočina. Kraj Vysočina - přehled oceněných obcí [online]. Kraj Vysočina, 2014-07-01 [cit. 2016-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-18.
- ↑ SVATOŠOVÁ, Jitka. Vesnicí roku 2015 Kraje Vysočina je MARTÍNKOV [online]. Kraj Vysočina, 2015-05-27, rev. 2015-05-27 [cit. 2016-05-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-24.
- ↑ SVATOŠOVÁ, Jitka. Vesnicí roku Kraje Vysočina je LÍPA [online]. Kraj Vysočina, 2016-05-30, rev. 2016-05-30 [cit. 2016-05-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-24.
- ↑ SVATOŠOVÁ, Jitka. Titul Vesnice roku Kraje Vysočina zdobí Heřmanov [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 2017-08-03 [cit. 2017-08-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-06.
- ↑ NEDĚLKOVÁ, Jana. Titul Vesnice roku 2017 putuje do Heřmanova na Žďársku. Žďárský deník [online]. 2017-09-16 [cit. 2017-09-18]. Dostupné online.
- ↑ Vesnicí roku se stal Heřmanov. Novinky.cz [online]. Borgis, 2017-09-16 [cit. 2017-09-18]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 598–599.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 333.
- ↑ PÁNKOVÁ, Kateřina. Výsledky soutěže Vesnice roku 2017. Obec & finance. 2017, čís. 4, s. 6.
- ↑ Pamětní místa na komunistický režim [online]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [cit. 2022-01-10]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Bohumil Samek (editor): Umělecké památky Moravy a Slezska I. Academia Praha 1994, ISBN 80-200-0474-2, s. 474-475.
- ZAVADIL, Ladislav; TIRAY, Jan. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Bítešský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1900. 132 s.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Heřmanov na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Heřmanice 20) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Heřmanov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)