Nothing Special   »   [go: up one dir, main page]

Přeskočit na obsah

Heřmanov (okres Žďár nad Sázavou)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Heřmanov
Kostel sv. Mikuláše
Kostel sv. Mikuláše
Znak obce HeřmanovVlajka obce Heřmanov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecVelká Bíteš
Obec s rozšířenou působnostíVelké Meziříčí
(správní obvod)
OkresŽďár nad Sázavou
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel222 (2024)[1]
Rozloha5,39 km²[2]
Katastrální územíHeřmanov u Křižanova
Nadmořská výška590 m n. m.
PSČ594 58
Počet domů88 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduHeřmanov 35
594 58 Heřmanov
ou.hermanov@tiscali.cz
StarostkaPavla Chadimová
Oficiální web: www.hermanov.info
Heřmanov
Heřmanov
Další údaje
OceněníVesnice roku
Kód obce595608
Kód části obce38661
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Heřmanov je obec na Moravě v okrese Žďár nad SázavouKraji Vysočina. Žije zde 222[1] obyvatel.

Původní název vesnice byl Hermannschlag, česky "Heřmanova paseka" či "Heřmanova" mýtina". Téměř současně s německým jménem je doloženo i české Heřmanice, které vzniklo jeho úpravou. V 15. a 16. století se jméno uvádělo i v počeštěné transkripci jako Hermašlak. Podoba Heřmanice byla schválena jako úřední název v letech 1872-1924, kdy byla změněna na současné Heřmanov.[4]

Heřmanov byl založen německými osadníky v období lesní kolonizace ve 14. století pod názvem Hermanschlag. První písemná zmínka pochází z roku 1349, kdy ves patřila k panství Osová, před rokem 1415 přešla pod panství Náměšť nad Oslavou. K témuž panství náležel Heřmanov, později jako samostatný statek, až do zrušení patrimoniální správy v roce 1848. Nepravidelný půdorys obce, typický pro lesní kolonizaci, se dodnes zachoval. Široká náves se zužuje směrem k jihu, starší domy (cca před rokem 1850) jsou k ní obráceny štítem, novější průčelím. Zdejší fara byla při kostele založena před rokem 1428, z něhož o ní pochází první písemná zmínka. Kostel svatého Mikuláše, stojící na severu vesnice, byl vystavěn na starších základech kolem roku 1600 a nová loď s kaplí k němu přistavěna roku 1731.[5]

Současnost

[editovat | editovat zdroj]

Obec v roce 2014 získala ocenění v rámci soutěže Vesnice Kraje Vysočina 2014, tj. konkrétně obdržela Cenu naděje pro živý venkov za místní spolkový život a občanskou společnost v obcích.[6] Obec Heřmanov v roce 2014 rovněž obdržela ocenění v soutěži Vesnice Kraje Vysočina konkrétně získala ocenění Zlatá cihla v Programu obnovy venkova A.[7] V roce 2015 získala obec ocenění v soutěži Vesnice Kraje Vysočina 2015, konkrétně obdržela Oranžovou stuhu za spolupráci obce a zemědělského subjektu a v celorepublikovém hodnocení druhé místo.[8] V roce 2016 získala obec ocenění v soutěži Vesnice Kraje Vysočina 2016, konkrétně obdržela Modrou stuhu za společenský život.[9] V roce 2017 pak obec získala v téže soutěži Zlatou stuhu a stala se tak krajským vítězem.[10] V témže roce získala celostátní ocenění Vesnice roku 2017.[11][12]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel Heřmanova[13]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2006 2013
Počet obyvatel 338 362 342 357 332 308 273 263 258 278 241 224 210 211 215

V roce 1790 činil počet obyvatel 236 a v roce 1840 pak 287.

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

V letech 1961–1991 k obci patřil Milešín.[14]

Společenský život

[editovat | editovat zdroj]

Každý rok se v obci pořádá více než 50 různých akcí. Jde zejména o společenské večery (s tématy jako například zelňačkobraní, burčákobraní, štrúdlobraní nebo klobásobraní). Od roku 2001 se koná soutěž hasičských družstev „Heřmanovská savice“, které předchází slavnostní bohoslužba k svátku sv. Floriána, patrona hasičů. V budově základní školy, jejíž činnost musela obec pro nedostatek dětí pozastavit, vzniklo víceúčelové kulturní zařízení „Komunitní škola Heřmánek“.

V obci se nacházejí dva obchody se smíšeným zbožím, pohostinství, požární zbrojnice, pošta Partner a knihovna, je zde instalován bezdrátový internet. Od začátku 21. století se v obci podařilo zrealizovat celou řadu akcí z Programu obnovy venkova (mj. veřejný vodovod, plynofikaci, rekonstrukci kulturního domu nebo veřejného osvětlení. Bylo vybudováno dětské hřiště a sportovní areál. Peníze získané za Oranžovou a Modrou stuhu i Zlatou stuhu v letech 2015 až 2018 použila obec na rekonstrukci obecních budov.[15]

Školství

[editovat | editovat zdroj]
  • Komunitní škola Heřmánek

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Kostel svatého Mikuláše – s gotickou věží ze 14.-15. století, písemně se připomíná k roku 1428; přestavěn kolem roku 1600, v baroku byla přistavěna loď, prolomena kasulová okna a přistavěna kaple (roku 1731 vysvěcená); ve věži tři staré zvony z let 1493. 1516 a 1534
  • Smírčí kámen, směrem do Křižanova
  • Mineralogická zvláštnost Heřmanovské koule – složené z biotitu a antofylitu, vyskytující se při silnici z Heřmanova do Osové Bitýšky.
  • Pamětní deska Františku Pařilovi u kříže na hřbitově[16]
  • Václav Ždímal (1890–1942), československý legionář, brigádní generál (divizní generál in memoriam), velitel Oblastního velitelství Obrany národa

Související články

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. HOSÁK Ladislav, ŠRÁMEK Rudolf: Místní jména na Moravě a ve Slezsku, Díl I. (A-L), Academia Praha 1970, str. 255, dostupné online na Academia.edu.
  5. SAMEK Bohumil (editor): Umělecké památky Moravy a Slezska I. Academia Praha 1994, s. 474-475.
  6. MAREŠOVÁ, Dita. Obec Ořechov a místní část Ronov - Vesnice Vysočiny 2014 [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 15. 8. 2014, rev. 15. 8. 2014 [cit. 2014-09-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  7. Kraj Vysočina. Kraj Vysočina - přehled oceněných obcí [online]. Kraj Vysočina, 2014-07-01 [cit. 2016-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-18. 
  8. SVATOŠOVÁ, Jitka. Vesnicí roku 2015 Kraje Vysočina je MARTÍNKOV [online]. Kraj Vysočina, 2015-05-27, rev. 2015-05-27 [cit. 2016-05-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-24. 
  9. SVATOŠOVÁ, Jitka. Vesnicí roku Kraje Vysočina je LÍPA [online]. Kraj Vysočina, 2016-05-30, rev. 2016-05-30 [cit. 2016-05-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-24. 
  10. SVATOŠOVÁ, Jitka. Titul Vesnice roku Kraje Vysočina zdobí Heřmanov [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 2017-08-03 [cit. 2017-08-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-06. 
  11. NEDĚLKOVÁ, Jana. Titul Vesnice roku 2017 putuje do Heřmanova na Žďársku. Žďárský deník [online]. 2017-09-16 [cit. 2017-09-18]. Dostupné online. 
  12. Vesnicí roku se stal Heřmanov. Novinky.cz [online]. Borgis, 2017-09-16 [cit. 2017-09-18]. Dostupné online. 
  13. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 598–599. 
  14. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 333. 
  15. PÁNKOVÁ, Kateřina. Výsledky soutěže Vesnice roku 2017. Obec & finance. 2017, čís. 4, s. 6. 
  16. Pamětní místa na komunistický režim [online]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [cit. 2022-01-10]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Bohumil Samek (editor): Umělecké památky Moravy a Slezska I. Academia Praha 1994, ISBN  80-200-0474-2, s. 474-475.
  • ZAVADIL, Ladislav; TIRAY, Jan. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Bítešský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1900. 132 s. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]