Habíb Burgiba
Habíb Burgiba | |
---|---|
1. prezident Tuniska | |
Ve funkci: 25. července 1957 – 7. listopadu 1987 do 8. listopadu 1959 zastupující | |
Předchůdce | nikdo, funkce vytvořena |
Nástupce | Zín Abidín bin Alí |
Předseda vlády Tuniska | |
Ve funkci: 11. dubna 1956 – 25. července 1957 | |
Panovník | Muhammad VIII. al-Amin |
Nástupce | nikdo, funkce zrušena |
Ministr zahraničních věcí Tuniska | |
Ve funkci: 15. dubna 1956 – 29. červenec 1957 | |
Panovník | Muhammad VIII. al-Amin |
Předchůdce | nikdo, funkce vytvořena |
Ministr obrany Tuniska | |
Ve funkci: 15. dubna 1956 – 29. červenec 1957 | |
Panovník | Muhammad VIII. al-Amin |
Předchůdce | nikdo, funkce zrušena |
Stranická příslušnost | |
Členství | Neo Destour |
Narození | 3. srpna 1903 Monastir |
Úmrtí | 6. dubna 2000 (ve věku 96 let) Monastir |
Místo pohřbení | Bourguiba Mausoleum |
Choť | Wassila Ben Ammar Moufida Bourguiba |
Děti | Habib Bourguiba, Jr. |
Alma mater | Pařížská univerzita Lycée Carnot (Tunisko) Sadiki College |
Profese | politik a advokát |
Náboženství | islám |
Ocenění | velkokříž Řádu Ouissam Alaouite (1957) rytíř velkokříže s řetězem Záslužného řádu Italské republiky (1962) velkokříž s řetězem Řádu bílé růže (1963) řetěz Řádu za občanské zásluhy (1968) řetěz Řádu Isabely Katolické (1983) … více na Wikidatech |
Podpis | |
Webová stránka | www |
Commons | Habib Bourguiba |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Habíb Burgiba (arabsky: حبيب بورقيبة, Ḥabīb Būrqībah, francouzský přepis: Habib Bourguiba; 3. srpna 1903 – 6. dubna 2000) byl tuniský státník. Byl vůdcem hnutí za nezávislost země na Francii a stal se následně prvním prezidentem Tuniské republiky (od 25. července 1957 do 7. listopadu 1987).
Život
[editovat | editovat zdroj]Ve 20. letech 20. století pracoval jako právník ve Francii, po návratu do Tunisu se zapojil do hnutí na obnovu tuniské samostatnosti. Během francouzského protektorátu v Tunisku byl několikrát vězněn. Po získání nezávislosti se v roce 1957 stal prezidentem, začal propagovat turistický ruch a umožnil západním investorům, aby zde vystavěli četné hotely.
Jeho styl vlády byl autokratický, účinně potlačil opozici, hlavně z řad islámských radikálů, kteří byli vyhnáni do exilu. Dále zrušil mnohoženství a schválil další zákony, které přiblížily jeho zemi evropským měřítkům. Zavedl např. mnoho zákonů, které měly ulehčit život ženám. Do té doby totiž Tunisko patřilo k typickým arabským zemím, kde se ženy chápaly jako podřadné vůči mužům.
Byl dokonce za své vlády zvolen doživotním prezidentem, ale kvůli zdravotním problémům byl roku 1987 odstaven od moci. Tehdejší premiér Abidín bin Alí shromáždil 7 předních lékařů, kteří podepsali, že Burgiba již nemůže zastávat svůj úřad z důvodu pokročilé senility a premiér se tak stal prezidentem místo něj. Tunisané z důvodu tohoto odstoupení slaví státní svátek vždy 7. listopadu.
Podle bývalého prezidenta byla nazvána některá důležitá místa. Například hlavní třída v Tunisu, mezinárodní letiště v Monastiru, jeho rodném městě atd. Tamtéž mu dokonce bylo ještě za jeho života vystavěno mauzoleum.
Vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]- velkokříž Řádu Ouissam Alaouite – Maroko, 1956
- velkokříž s řetězem Řádu zásluh o Italskou republiku – Itálie, 25. května 1962[1]
- velkokříž Řádu etiopské hvězdy – Etiopské císařství, 1963
- rytíř Řádu Serafínů – Švédsko, 22. května 1963
- rytíř Řádu slona – Dánsko, 4. června 1963
- řetěz Řádu Nilu – Egypt, 1965
- velkohvězda Řádu jugoslávské hvězdy – Jugoslávie, 1965
- Řád ghanské hvězdy – Ghana, 1966
- velkostuha Řádu liberijských průkopníků – Libérie, 1966
- velkokříž Národního řádu za zásluhy – Mauritánie, 1966
- velkokříž Národního řádu Nigeru – Niger, 1966
- velkokříž Řádu Oranžsko-nasavského – Nizozemsko, 1966
- velkokříž Národního řádu Pobřeží slonoviny – Pobřeží slonoviny, 1966
- velkokříž Národního řádu lva – Senegal, 1966
- řádový řetěz Řádu za občanské zásluhy – Španělsko, 24. května 1968[2]
- velkokříž Řádu Pahlaví – Írán, 1969
- velkokomtur Řádu obránce říše – Malajsie, 1969
- řetěz Řádu al-Husajna bin Alího – Jordánsko, 1973
- speciální třída Řádu Ománu – Omán, 1973
- řetěz Řádu krále Abd al-Azíze – Saúdská Arábie, 1975
- čestný rytíř velkokříže Řádu lázně – Spojené království, 1980
- řetěz Řádu Isabely Katolické – Španělsko, 16. listopadu 1983[3]
- řetěz Řádu Idrise I. – Libye
- speciální třída Řádu Muhammada – Maroko
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-10-09]. Dostupné online.
- ↑ Boletín Oficial del Estado. 1968-06-10, čís. 139, s. 8421. Dostupné online.
- ↑ Boletín Oficial del Estado. 1983-11-22, čís. 279, s. 31819. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Habíb Burgiba na Wikimedia Commons
- Prezidenti Tuniska
- Doživotní prezidenti
- Studená válka
- Ministři zahraničních věcí Tuniska
- Ministři obrany Tuniska
- Kritici islamismu
- Nositelé Řádu krále Abd al-Azíze
- Nositelé Národního řádu Pobřeží slonoviny
- Rytíři Řádu slona
- Nositelé Řádu Nilu
- Nositelé Řádu al-Husajna bin Alího
- Nositelé Řádu ghanské hvězdy
- Nositelé Řádu etiopské hvězdy
- Nositelé Řádu Pahlaví
- Rytíři velkokříže s řetězem Řádu zásluh o Italskou republiku
- Nositelé Řádu jugoslávské hvězdy
- Nositelé Řádu Idrise I.
- Nositelé Řádu liberijských průkopníků
- Nositelé Řádu obránce říše
- Nositelé Řádu Muhammada
- Nositelé Řádu Ouissam Alaouite
- Nositelé Národního řádu za zásluhy (Mauritánie)
- Nositelé Národního řádu Nigeru
- Nositelé Řádu Ománu
- Rytíři velkokříže Řádu dynastie Oranžsko-Nasavské
- Čestní rytíři velkokříže Řádu lázně
- Nositelé Národního řádu lva
- Nositelé Řádu Serafínů
- Nositelé řádového řetězu Řádu za občanské zásluhy
- Rytíři velkokříže s řetězem Řádu Isabely Katolické
- Absolventi Pařížské univerzity
- Tunisané 20. století
- Narození v roce 1903
- Narození 3. srpna
- Narození v Monastiru
- Úmrtí v roce 2000
- Úmrtí 6. dubna
- Úmrtí v Monastiru
- Pohřbení v Monastiru
- Bývalí diktátoři