Karlovarský kraj (1948–1960)
Karlovarský kraj | |
---|---|
Území | |
Sídlo kraje | Karlovy Vary |
Historická země | Čechy |
Stát | Československo |
Zeměpisné souřadnice | 50°15′ s. š., 12°51′ v. d. |
Vznik | 24. prosince 1948[1] |
Zánik | 1. července 1960[2] |
Základní informace | |
Rozloha | 4 578,96 km²[3] |
Počet obyvatel | 326 950 (1955)[3] |
Hustota zalidnění | 71,4 obyv./km² |
Počet okresů | 10 (1955) |
Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Karlovarský kraj byl správní celek v Československu, který existoval v letech 1948–1960. Jeho centrem bylo město Karlovy Vary. Ve srovnání s moderním Karlovarským krajem byl o něco větší, měl rozlohu 4 579 km².
Historický vývoj
[editovat | editovat zdroj]Vznikl v západních Čechách dne 24. prosince 1948 na základě zákona o krajském zřízení, podle kterého bylo k 31. prosinci 1948 zrušeno zemské zřízení. Krajský národní výbor byl zřízen k 1. lednu 1949.
Kraj byl zrušen zákonem o územním členění státu, přičemž se téměř celé jeho území sloučilo s Plzeňský krajem do kraje Západočeského a jen malá východní část byla připojena do Severočeského kraje. V současné době je území někdejšího Karlovarského kraje rozděleno mezi kraje Karlovarský (většina území), Plzeňský (malé jižní části) a Ústecký (malé východní části).
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Na východě sousedil s krajem Ústeckým a Pražským, na jihu s Plzeňským.
Administrativní členění
[editovat | editovat zdroj]Kraj se členil na 10 okresů:[4] Aš, Cheb, Jáchymov, Kadaň, Karlovy Vary, Kraslice, Mariánské Lázně, Podbořany, Sokolov a Toužim.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Zákon č. 280/1948 Sb., o krajském zřízení, § 2. [cit. 2020-04-16]. Dostupné online.
- ↑ Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, § 19. [cit. 2020-04-16]. Dostupné online.
- ↑ a b Statistický lexikon obcí Republiky Československé 1955. Praha: Státní úřad statistický, Ministerstvo vnitra (Československo). 1955.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb., o územní organisaci okresů v českých zemích. [cit. 2020-04-18]. Dostupné online.