Nothing Special   »   [go: up one dir, main page]

Přeskočit na obsah

Karel I. Ludvík Falcký

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Karel I. Ludvík Falcký
falcký kurfiřt
Portrét
Karel I. Ludvík Falcký (Anthonis van Dyck, 1641)
Doba vlády16481680
Narození22. prosince 1617
Heidelberg
Úmrtí28. srpna 1680 (62 let)
u Edingenu
ManželkyŠarlota Hesensko-Kasselská
Marie Luisa von Degenfeld
Alžběta Hollander von Bernau
RodWittelsbachové
OtecFridrich Falcký
MatkaAlžběta Stuartovna
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Ludvík Falcký (22. prosince 1617, Heidelberg28. srpna 1680, Edingen-Neckarhausen) byl falcký kurfiřt v letech 16481680.

Narodil se jako druhý syn tzv. „zimního krále“ Fridricha Falckého a jeho manželky, anglické princezny Alžběty Stuartovny. Jeho prarodiči byli z otcovy strany falcký kurfiřt Fridrich IV. Falcký a jeho manželka Luisa Juliana Oranžská, z matčiny pak anglický král Jakub I. Stuart a Anna Dánská.

Dlouhá cesta k trůnu

[editovat | editovat zdroj]

Následníkem trůnu se stal v roce 1629, když se utopil jeho starší bratr Jindřich Fridrich. Po smrti svého otce v roce 1632 měl zdědit titul falckého kurfiřta a k němu náležející země. V důsledku otcovy politiky však titul kurfiřta připadl do rukou bavorského vévody, zemi pak obsadila vojska císaře Ferdinanda II. Karel Ludvík spolu s bratry přebýval v Anglii na dvoře svého strýce Karla I. Stuarta. Pokoušel se tam získat podporu pro své plány na navrácení Rýnské Falce, v důsledku vypuknutí občanské války v Anglii však na tento záměr rezignoval a odjel za svou matkou do Haagu. Vrátil se do Anglie v roce 1644 na pozvání Parlamentu a bydlel ve Whitehallu. To bylo považováno za podporu parlamentaristů, tím spíše, že jeho bratři Ruprecht Falcký a Mořic Falcký válčili na straně royalistů. Do Anglie přijel znovu v roce 1648, když v důsledku vestfálského míru získal titul i zemi. Pobýval tam dostatečně dlouho, aby viděl popravu Karla I. Stuarta.

Vrátil se do Rýnské Falce zničené třicetiletou válkou na podzim roku 1649. Za třicet let svého panování však zemi zvelebil. V zahraniční politice se přiklonil na stranu Francie a provdal svou dceru Alžbětu Šarlotu za bratra francouzského krále Ludvíka XIV., orleánského vévodu – Filipa I..

Manželství a potomci

[editovat | editovat zdroj]

22. února roku 1650 se v Kasselu oženil s Šarlotou Hesensko-Kasselskou, dcerou hesensko-kasselského lankraběte Viléma V. a jeho manželky Amálie Alžběty z Hanau-Münzenberg. Z manželství vzešly tři děti, nejmladší syn však zemřel jako roční nemluvně.

  1. Karel II. Falcký (31. března 1651 – 16. května 1685), falcký kurfiřt, ⚭ 1671 Vilemína Ernestina Dánská (1650–1706)
  2. Alžběta Šarlota Falcká (27. května 1652 – 8. prosince 1722) ⚭ 1671 Filip I. Orleánský (21. září 1640 – 9. června 1701), vévoda orleánský
  3. Fridrich Falcký (12. května 1653 – 13. května 1653)

Od roku 1653 bylo manželství zcela zjevně v rozpadu. Záhy po smrti nejmladšího syna se Karel Ludvík rozvedl a 6. ledna roku 1658 se v Schwetzingen znovu oženil s Marií Luisou von Degenfeld. Děti z prvního manželství však nezůstaly u matky, ani u otce a vychovávala je v Haagu jejich teta Žofie Hannoverská, nejmladší sestra Karla Ludvíka.

Druhé manželství Karla Ludvíka bylo velmi plodné - narodilo se z něj třináct dětí, jen asi polovina se však dožila dospělosti. Právní platnost rozvodu však byla sporná a manželství s Marií Luisou von Degenfeld považováno za bigamické; v každém případě šlo o morganatické manželství.

  1. Karel Ludvík (1658–1688)
  2. Karolina(1659–1696)
  3. Luisa (1661–1733)
  4. Ludvík (*/† 1662)
  5. Amálie Alžběta (1663–1709)
  6. Jiří Ludvík (1664–1665)
  7. Frederika (1665–1674)
  8. Frederik Vilém (1666–1667)
  9. Karel Eduard (1668–1690)
  10. Žofie (*/† 1669)
  11. Karel Mořic (1671–1702)
  12. Karel (1672–1691)
  13. Kazimír Karel (1675–1691)

Falcké dědictví

[editovat | editovat zdroj]

Jako děti z nerovnorodého spojení byli tito potomci z druhého manželství Karla Ludvíka Falckého vyloučeni z dědictví. Když syn Karla Ludvíka z prvního manželství, Karel II. Falcký, zemřel v roce 1685 bez potomků, vznesl francouzský král Ludvík XIV. jménem svého bratra, orleánského vévody Filipa I., resp. jeho manželky, Karlovy mladší sestry Alžběty Šarloty nárok na falcké dědictví. S cílem zamezit další francouzské územní expanzi vznikla Augšpurská liga, jež se těmto nárokům postavila; následný konflikt, známý jako devítiletá válka (nebo válka o falcké dědictví) zcela zpustošil do té doby kvetoucí zemi.

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
Fridrich III. Falcký
 
 
Ludvík VI. Falcký
 
 
 
 
 
 
Marie Braniborsko-Kulmbašká
 
 
Fridrich IV. Falcký
 
 
 
 
 
 
Filip I. Hesenský
 
 
Alžběta Hesenská
 
 
 
 
 
 
Kristýna Saská
 
 
Fridrich Falcký
 
 
 
 
 
 
Vilém I. Nasavsko-Dillenburský
 
 
Vilém I. Oranžský
 
 
 
 
 
 
Juliana ze Stolbergu
 
 
Luisa Juliana Oranžská
 
 
 
 
 
 
Ludvík z Montpensier
 
 
Šarlota Bourbonská
 
 
 
 
 
 
Jacqueline de Longwy
 
Karel I. Ludvík Falcký
 
 
 
 
 
Matyáš Stuart, IV. hrabě z Lennoxu
 
 
Jindřich Stuart, lord Darnley
 
 
 
 
 
 
Markéta Douglasová
 
 
Jakub I. Stuart
 
 
 
 
 
 
Jakub V. Skotský
 
 
Marie Stuartovna
 
 
 
 
 
 
Marie de Guise
 
 
Alžběta Stuartovna
 
 
 
 
 
 
Kristián III. Dánský
 
 
Frederik II. Dánský
 
 
 
 
 
 
Dorotea Sasko-Lauenburská
 
 
Anna Dánská
 
 
 
 
 
 
Oldřich III. Meklenburský
 
 
Žofie Meklenburská
 
 
 
 
 
 
Alžběta Dánská
 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Předchůdce:
Fridrich V.
Znak z doby nástupu Falcký kurfiřt
16491680
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Karel II.