Kalidou Koulibaly

Kalidou Koulibaly
Kalidou Koulibaly (2022)
Osobní informace
Datum narození	20. června 1991 (33 let)
Místo narození	Saint-Dié-des-Vosges, Francie
Výška	186 cm
Klubové informace
Současný klub	Al Hilal
Pozice	střední obránce
Mládežnické kluby*
1999–2004 2004–2006 2006–2009 2009–2010 SR Saint-Dié Metz SR Saint-Dié Metz
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly) 2010–2012 2012–2014 2014–2022 2022–2023 2023– Metz Genk Neapol Chelsea Al Hilal 04100(1) 06400(3) 2360(13) 02300(2) 00000(0)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly) 2011 2015–0000 Francie U20 Senegal 00600(0) 07100(1)
Úspěchy
Belgický fotbalový pohár 2012/2013 KRC Genk Italský fotbalový pohár 2019/2020 SSC Neapol Italský superpohár 2014 SSC Neapol
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu. * Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k 21. 6. 2023 ** Starty a góly za reprezentaci aktuální k 21. 6. 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kalidou Koulibaly (* 20. června 1991 Saint-Dié-des-Vosges) je senegalský profesionální fotbalista francouzského původu, který působí v saúdském klubu Al Hilal FC. Na mládežnické úrovni reprezentoval Francii, v seniorské kategorii reprezentuje Senegal.

Se Senegalem se probojoval do finále Afrického poháru národů 2019, do toho však kvůli obdrženým kartám nemohl nastoupit a Senegal následně podlehl Alžířsku.^[1]

S profesionálním fotbalem začal ve francouzském klubu FC Metz, odkud v létě 2012 přestoupil do belgického KRC Genk.^[2]

Do italského klubu SSC Neapol přišel v létě 2014.^[3][4] Neapoli se nepodařilo proniknout do základní skupiny Ligy mistrů UEFA 2014/15, Koulibaly se tak představil v základní skupině I Evropské ligy, kde se kampánský klub střetl s AC Sparta Praha (Česko), ŠK Slovan Bratislava (Slovensko) a BSC Young Boys (Švýcarsko).^[5] S týmem postoupil do jarního šestnáctifinále EL.^[6]

Dne 22. prosince 2014 získal s Neapolí italský Superpohár po výhře v penaltovém rozstřelu nad Juventusem, hrálo se v katarském Dauhá. Koulibaly proměnil rozhodující penaltu.^[7][8]

Koulibalyho sice v průběhu léta oslovila nabídka z londýnské Chelsea, vedení italského celku ovšem mělo v plánu ho udržet a to se mu povedlo, v září 2019 navíc došlo na prodloužení smlouvy do června 2021.^[9]

Neapol zahájila ligovou sezónu 2017/18 nadějně a po pěti kolech držela první místo a maximum 15 bodů. Právě v 5. kole se Koulibaly gólově prosadil a přispěl k výhře 4:1 venku 20. září na Laziu.^[10] Další gól dopravil do sítě Cagliari v 7. kole, které se hrálo první den v říjnu a Neapol vyhrála 3:0. Neapol tímto zaznamenala rekordní sérii sedmi ligových výher za sebou.^[11] Série výher byla ukončena 21. října Interem Milán (10. kolo), který v Neapoli dokázal remizovat 0:0.^[12] Ve 34. kole italské ligy 22. dubna 2018 se gólově prosadil na půdě Juventusu přesnou hlavičkou v 90. minutě. Neapol se vítězstvím 1:0 přiblížila Juventusu na bod se čtyřmi zápasy do konce soutěže.^[13] V kole následujícím ale Koulibaly Neapoli nepomohl, na hřišti Fiorentiny totiž po šesti minutách obdržel červenou kartu a Neapol týmu La Viola podlehla 0:3.^[14] Další ligový zápas proti Turínu FC tak nemohl ovlivnit, bez něj Neapol remizovala doma 2:2. Ve 36. kole byl již zpátky v sestavě a povedeným výkonem se zaskvěl proti Sampdorii a jeho tým vyhrál 2:0.^[15] Juventus ale předchozích zaváhání Neapole využil a získal pro sebe Scudetto, trenér Maurizio Sarri tak na trofej nedosáhl.^[16] Neapol tedy skončila v lize druhá. O budoucnosti Koulibalyho se v létě hodně spekulovalo v souvislosti s možným stěhováním do Chelsea. Ta nebyla jediným anglickým nápadníkem, jelikož o realizaci transferu následně usiloval Manchester United. Koulibaly však veškeré spekulace utnul v srpnu, když podepsal nový pětiletý kontrakt s italským klubem.^[17]

Ačkoli ani v sezóně 2018/19 s Neapolí nezískal Scudetto (italský mistrovský titul), došel si pro individuální ocenění – byl totiž zvolen nejlepším obráncem v Serii A za daný ročník.^[18]

V pohárovém finále o Coppu Italia hraném 17. června 2020 čelil Koulibaly mužstvu Juventusu. Neapol pohár získala, poté co uspěla 4:2 v penaltovém rozstřelu.^[19]

Koulibaly se s Neapoli rozloučil po dlouhých osmi letech, když odešel do Chelsea, která o něj přitom poprvé projevila zájem již roku 2016. Všesti z osmi let pod jeho dohledem patřila mezi tři nejlepší defenzívy v Serii A. Za toto období byl hned čtyřikrát zvolen do oficiálního týmu sezony, v čemž ho předčí pouze Gianluigi Buffon a Giorgio Chiellini.^[20]

V létě 2022 přestoupil Kalidou Koulibaly do londýnské Chelsea, kde měl nahradit odcházejícího Antonia Rüdigera a připojil se ke krajanovi ze Senegalu Édouardovi Mendymu. Blues měli za afrického obránce se všemi bonusy zaplatit až 40 milionů eur. Koulibaly podepsal smlouvu na čtyři roky s opcí na další.^[20]

Koulibaly debutoval v novém dresu 6. srpna 2022, kdy pomohl Chelsea k výhře na půdě Evertonu, zápas však nedohrál vinou zranění.^[21][22] Svůj první gól vstřelil při domácím debutu na Stamford Bridge o týden později, a to při remíze 2:2 s Tottenhamem.^[23] Koulibaly nedohrál úvodní čtvrtfinále Ligy mistrů na hřišti Realu Madrid, když kvůli zdravotním problémům střídal v 55. minutě.^[24] Obránce Chelsea čekala několikatýdenní pauza, kvůli níž přišel i o odvetu čtvrtfinále Ligy mistrů.^[25]

Koulibaly v létě 2023 přestoupil do saúdského klubu Al Hilal, se kterým podepsal tříletou smlouvu.^[26][27]

Koulibaly působil v mládežnickém výběru Francie v kategorii U20.

V A-mužstvu Senegalu debutoval v roce 2015.^[28]

Byl jednou z opor Senegalu na Africkém poháru národů 2019, kde se jeho tým probojoval do finále. Do toho však kvůli obdrženým kartám nemohl nastoupit a Senegal následně podlehl Alžířsku.^[1]

Představil se na pro Senegal třetím světovém mistrovství, které v listopadu a prosinci 2022 pořádal Katar. Při absenci hvězdného útočníka Sadia Maného byl hlavní oporou a nosil kapitánskou pásku. Úvodní skupinové utkání 21. listopadu prohrál Senegal s Nizozemskem 0:2.^[29] O čtyři dny později nastoupil k vítěznému utkání proti pořadatelům z Kataru, který byl v důsledku porážky 1:3 prvním vyřazeným týmem turnaje.^[30] Dne 29. listopadu potřeboval Koulibaly ve třetím skupinovém utkání se svými spoluhráči porazit Ekvádor. Za nerozhodného stavu vstřelil vítězný gól na 2:1 a svůj první gól za národní tým. Afričané postoupili do osmifinále.^[31]

• 1× vítěz belgického poháru – 2012/13

• 1× vítěz Coppa Italia – 2019/20
• 1× vítěz Supercoppa italiana – 2014

• 1× finalista Afrického poháru národů – 2019

• Nejlepší jedenáctka Serie A – 2015/16,^[32] 2016/17,^[33] 2017/18,^[34] 2018/19^[35]
• 2× Senegalský fotbalista roku – 2017, 2018

Zdroj:^[36]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kalidou Koulibaly na Wikimedia Commons
• Profil hráče na lfp.fr (francouzsky)
• Profil hráče na Transfermarkt.com (anglicky)
• Profil hráče na National Football Teams.com (anglicky)

Supercoppa italiana 2014 – SSC Neapol
Brankář	Rafael Cabral • Roberto Colombo • Mariano Andújar
Hráči	Christian Maggio • Raúl Albiol • Kalidou Koulibaly • Fauzí Ghulám • Walter Gargano • José Callejón • Marek Hamšík • David López • Jonathan de Guzmán • Gonzalo Higuaín • Henrique • Miguel Britos • Giandomenico Mesto • Sebastiano Luperto • Jorginho • Dries Mertens • Josip Radošević • Antonio Romano • Gökhan Inler • Duván Zapata
Hlavní trenér	Rafael Benítez

Coppa Italia 2019/2020 – SSC Neapol
Brankář	Alex Meret • Orestis Karnezis
Hráči	Mário Rui • Elseid Hysaj • Kalidou Koulibaly • Nikola Maksimović • Giovanni Di Lorenzo • Piotr Zieliński • Eljif Elmas • Diego Demme • Fabián Ruiz • Allan • Lorenzo Insigne • Dries Mertens • Arkadiusz Milik • José Callejón • Matteo Politano • Fernando Llorente • Hirving Lozano • Sebastiano Luperto • Fauzí Ghulám • Amin Younes • Kōstas Manōlas
Hlavní trenér	Gennaro Gattuso