Kalamos

Kalamos
Kalamos
Stát	Řecko Řecko
• kraj	Jónské ostrovy
• reg. jednotka	Lefkada
• obec	Lefkada
• obecní jednotka	Kalamos
• komunita	Kalamos
• sídla	2
Topografie
Rozloha	25 km²
Zeměpisné souřadnice	38°37′56″ s. š., 20°54′53″ v. d.
Nejvyšší vrchol	Vouni (754 m n. m.)
Osídlení
Počet obyvatel	496 (2011[1])
Hustota zalidnění	19,8 obyv./km²
Používané jazyky	řečtina
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kalamos (řecky Κάλαμος, rákos) je hornatý řecký ostrov v Jónském moři, patřící mezi Jónské ostrovy, pod decentralizovanou správou Peloponésu, Západního Řecka a Jónských ostrovů, v regionální jednotce Lefkada. Leží východně od ostrova Lefkada, v blízkosti řecké pevniny. Rozloha ostrova je 25 km². Nejvyšší hora na ostrově se tyčí 754 metrů nad mořem.

Skalnatý ostrov je divoký, zčásti porostlý borovými lesy, na jihu byla pěstována vinná réva a olivy. Ostrov Kalamos je plný malých, převážně oblázkových pláží, k nimž je přístup hlavně od moře.  V blízkosti přístavu Kalamos jsou pláže Myrtia a Asproyiali, zatímco dále na jih jsou Agriapidia, Pefkoi a Kefali s Kedros, Alexaki, Kípoi a Trachilos na západ. Ostrov také má některé zajímavé jeskyně.^[2]

Podle sčítání lidu v roce 2001 na ostrově žilo 543 stálých obyvatel ostrova, v roce 2011 496^[1], v létě se počet obyvatel zvyšuje o návštěvy turistů.

Nejhustěji je osídlen přístav Kalamos (454)^[1] na východním pobřeží ostrova. Z přístavu je spojení trajekty z ostrova do přístavu Mytikas na pevninské části Řecka.

Epikosi (42)^[1] na západě ostrova je vedle Kalamosu druhá obydlená obec na ostrově. Je zde přístav pro menší lodě.

Obec Kefali, také známá pod benátským názvem Porto Leone, byla opuštěna po zemětřesení v r. 1953. Zdejší kostel je stále v provozu.

Zemětřesení v roce 1953 zničilo zásobárny vody a kanalizaci. Na počátku 90. let 20. století byla kanalizace opravena a přestavěna tak, aby každá stavba na ostrově měla přístup k pitné vodě. Kalamos až do nedávné doby byl jeden z mála ostrovů, které neměly stálý přísun elektrické energie. V současné době je tento problém zcela vyřešen. Modernizovány byly také silnice a stezky pro chodce, všechny obydlené části ostrova jsou dopravně dostupné.

Na ostrově jsou dva supermarkety, škola, zdravotní klinika, pošta, pekárna a několik barů a restaurací. Nejbližší vysoká škola a střední škola se nachází v regionální jednotce Aetolia-Akarnania, ale většina žáků navštěvuje školy v Nydri na Lefkadě.

První známky lidského osídlení pocházejí z období neolitu, poté z období mykénské kultury. Z helénistické éry pochází zřícenina hradu Xylokastro se systémem obranných věží. Dohled nad úžinou v pozdní římské době zajišťoval hrad osadami Kalamos a Episkopi. V době po pádu byzantské říše a během 16. a 18. století představovali problém piráti. V průběhu větší části 18. století byl ostrov spravován Benátčany, od roku 1807 byl ve správě Francie. Za revoluce za řeckou nezávislost v roce 1821 ostrov pod britskou správou poskytl ochranu rodinám bojovníků za nezávislost (Georgios Karaiskakis, Tzavelas, Lepeniotis a Varnakiotis). Kalamos byl spolu s ostatními ostrovy v Jónském moři v roce 1864 přičleněn k Řecku.^[3] http://www.kalamosisland.gr/en/history/

Cesta z Kalamos do Episkopi vede dolů k pláži Ayios Konstantinos, kde je soukromý kostelík zasvěcený Ayiosovi Donatosovi, svatému vyskytujícímu se v oblasti Jónských ostrovů. Je postaven z kamene, se střechou z keramických dlaždic.

Ayios Ioannis, který je jedním z nejstarších kostelů na ostrově, je téměř kompletně zničen. Plaketa stále s nápisem (1648) ode dne, kdy byl kostel s největší pravděpodobností postaven.

Další kostely na ostrově jsou Ayios Minas, a Ayios Georgios na hřbitově.^[4]

Kastromonastiro (v překladu hrad, klášter) se nachází v blízkosti Episkopi. Zachovány jsou pouze ruiny vysokých kamenných zdí s krásnými interiérovými oblouky. Říká se, že zde byla pohřbena Zoe Dimiski, matka Georgiose Karaiskakise (1780-1827), bojovníka za řeckou nezávislost.^[5]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kalamos na Wikimedia Commons
• Kalamos (anglicky)