Kostel svatého Mikuláše (Jindřichov)

Farní kostel svatého Mikuláše v Jindřichově
pohled na kostel
Místo
Stát	Česko Česko
Kraj	Moravskoslezský
Okres	Bruntál
Obec	Jindřichov
Souřadnice	50°15′9,85″ s. š., 17°31′10,64″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	moravská
Diecéze	ostravsko-opavská
Děkanát	Krnov
Farnost	Jindřichov
Status	farní kostel
Užívání	užíván
Zasvěcení	svatý Mikuláš
Architektonický popis
Stavební sloh	baroko
Výstavba	1671–1673
Specifikace
Stavební materiál	zděný
Další informace
Adresa	Jindřichov, Česko Česko
Kód památky	21615/8-99 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Mikuláše v obci Jindřichov (okres Bruntál) je farní kostel^[1] postavený v letech 1671–1673 a kulturní památka České republiky.^[2]

Jindřichov byl založen v roce 1256. Kostel svatého Mikuláše byl vystavěn v letech 1671–1673 majitelem jindřichovského panství Ludvíkem Maxmiliánem z Hodic a jeho manželkou Izoldou Pavlínou, na místě původního středověkého kostela, který byl také zasvěcen sv. Mikuláši.^[3] V období 1804–1811 byly prováděny stavební úpravy. V roce 1811 byla střecha pokrytá šindelem, věžní cibulová báň byla kryta plechem. V roce 1844 při požáru byla kompletně zničena šindelová střecha včetně krovů a žárem bylo zničeno (roztaveno) pět zvonů ve věži. Při opravách byla poškozená věž snížená a zastřešena novou střechou. Další opravy následovaly po škodách, které způsobila v průběhu let vichřice.^[4] Prováděné stavební úpravy zachovaly původní ráz raně barokního slohu. Kostel patří pod Děkanát Krnov.^[5]

Kolem kostela se nachází hřbitov, který byl v roce 1905 rozšířen.

Trojlodní raně barokní orientovaný kostel s půlkruhovým závěrem. Bazilikálně koncipované trojlodí. Širší loď převyšuje užší boční lodě a je s nimi vzájemně propojena vysokými půlkruhovými hladkými arkádami. ^[6] Ve fasádách bočních lodí byla prolomena termální okna oddělena pilastry. K jižnímu průčelí byla přistavěna přízemní předsíň, do které byl přenesen renesanční epitav dětí Václava Pavlovského.

Termální okna byla i v kněžišti, která byla v polovině 18. století přestavěna do dnešní podoby. Okna byla prolomena do oratoří, na začátku 19. století bylo ve východní oratoři okno zaslepené.

Vysoká hranolová věž byla vestavěna do západního průčelí.^[7] Jednotlivá patra věže měla prolomena vysoká okna s půlkruhovým záklenkem. Po požáru v roce 1844 byla těžce poškozena a z tohoto důvodu i snížená. V roce 1871 podle plánů architekta Gustava Meretta bylo provedeno nové zastřešení věže. Toto zastřešení v podobě štíhlého jehlanu s vikýři po obvodě kryté plechovou krytinou je zachováno dodnes.^[3]

Při rekonstrukci věže v roce 2004 bylo provedeno vyčištění zvonové stolice a zlikvidováno 7,5 tuny holubího trusu odbornou firmou.^[8] V roce 2004 byly do vikýřů instalovány a uvedeny do chodu věžní hodiny, které byly z části pořízeny z veřejné sbírky občanů Jindřichova.^[6]

Pro obnovu fasády, nových omítek, opravu říms a dalších prací v roce 2015 bylo vypsáno Římskokatolickou farností v Jindřichově výběrové řízení v hodnotě 821 860 Kč (včetně DPH). Opravy provedla firma Stavby LENDO z Krnova.^[9] V roce 2016 byla na opravu krovu a střechy severní boční lodi včetně oprav říms stanovena částka 1 122 569 Kč (včetně DPH). Opravu zajišťovala firma TESLICE CZ s.r.o., Vsetín.^[10]

Hlavní loď byla oddělena vítězným obloukem od půlkruhového kněžiště. Po stranách kněžiště se nacházejí symetricky situované sakristie s oratořemi v patře, které byly otevřeny půlkruhovou arkádou do kněžiště. Do roku 1690 bylo trojlodí a kněžiště nezaklenuto. V letech 1690–1691 byla hlavní loď a kněžiště zaklenuto valeně s výsečemi, boční lodě byly zaklenuty křížovou klenbou. V období přestavby let 1804–1811 byly zalomené schody na oratoř v jižní sakristii nahrazeny vřetenovými, které byly umístěny v severovýchodním rohu.^[11] Ke konci 18. století byl pořízen tabernákl hlavního oltáře a pro jižní loď boční oltář s obrazem Madony s dítětem. Interiér byl v 19. století upraven do novobarokní podoby. Do severní lodi byl pořízen boční oltář se sochou svatého Jana Nepomuckého a dva menší oltáře Božského srdce Panny Marie a Ježíšova. V roce 1895 byly pořízeny nové varhany. V průběhu 20. století byly zaslepeny venkovní dveře do jižní sakristie a vchod do jižní předsíně bočního vstupu. Kamenná podlaha ve všech lodích byla nahrazena umělým kamenem (teraco).^[12]

Byl ulit roku v roce 1842 olomouckým zvonařem Wolfgangem Straubem. Zvon nese dva nápisy, první na krku zvonu, kde jsou též reliéfy Jana Křtitele a sv. Martina na koni a druhý na věnci zvonu. V kostele byly původně ještě další čtyři zvony, které se ovšem nedochovaly.^[13]

• Obrazová galerie na stránkách obce Jindřichov, dostupné online Archivováno 15. 7. 2016 na Wayback Machine..
• abecední seznam farností

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.