Kostel Povýšení svatého Kříže (Doubravník)
| Kostel Povýšení svatého Kříže v Doubravníku | |
|---|---|
 Kostel Povýšení svatého Kříže | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Jihomoravský |
| Okres | Brno-venkov |
| Obec | Doubravník |
| Souřadnice | 49°25′32,25″ s. š., 16°21′6,76″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | moravská |
| Diecéze | brněnská |
| Děkanát | tišnovský |
| Farnost | Doubravník |
| Zasvěcení | Povýšení svatého Kříže |
| Datum posvěcení | 1548 nebo 1582 |
| Architektonický popis | |
| Výstavba | 1535–1557 |
| Další informace | |
| Kód památky | 34766/7-4018 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel Povýšení svatého Kříže je římskokatolický chrám v městysu Doubravník v okrese Brno-venkov. Stojí na místě původního kostela zaniklého kláštera augustiniánek. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1] Je farním kostelem doubravnické farnosti.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Na místě současného kostela se nacházel klášterní kostel pernštejnského rodového ženského kláštera a pohřebiště, založeného kolem roku 1230. Jeho půdorys byl detekován geofyzikálním průzkumem v roce 1992, měl obdélnou loď s odsazeným, pravoúhle zakončeným kněžištěm a věž nebo předsíň před západním průčelím. V průběhu 14. a 15. století byl zřejmě přestavován (upravován či zvětšován), ale po husitských válkách klášter zanikl a jeho církevní pozemkový majetek se vrátil rodu. Vilém z Pernštejna si proto v závěti z roku 1515 přál obnovení kláštera s uvedením katolických řeholníků, ale v jejím doplnění roku 1520 ponechal rozhodnutí na svých dědicích, Janovi a Vojtěchovi.[2] Z konfesijních důvodů (oba bratři byli stoupenci reformace)[3] k tomu nedošlo, ale byl vystavěn současný "mramorový" chrám nákladem Vilémova syna Jana "Bohatého" z Pernštejna a jeho tří synů Jaroslava, Vratislava a Vojtěcha v letech 1535–1557,[4] o čemž svědčí "základní" kámen z roku 1535 i nápis nad hlavním heraldickým vstupním portálem z roku 1557.[pozn. 1] Vysvěcen měl být v roce 1548[5] (nejpozději roku 1582). V letech 2020 až 2024 proběhla péčí farnosti nákladná komplexní revitalizace celého chrámu s mnoha stavebně historickými poznatky, včetně obnažení základů zdiva předešlého kostela, odstraněním okolní metrové navážky bývalého hřbitova.[6]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Jedná se o goticko-renesanční síňové trojlodí s polygonálně ukončeným závěrem a hranolovou věží před západním průčelím. Pod presbytářem se nachází pernštejnská hrobka s mnoha kosterními pozůstatky (na hromadě v severovýchodním rohu), která žel byla vypleněna švédskou armádou v roce 1645. V kněžišti je umístěno šest náhrobních kamenů z 15. a 16. století. Ve 40. letech 16. století byla k vybudované části chrámu dodatečně přistavěna sakristie. V chrámové lodi se nachází druhá (mladší) podzemní hrobka, sloužící majitelům panství (včetně pohřbů kněží) v 17. a 18. století. Pozdně barokní období, konkrétně 80. léta 18. století, znamenalo pořízení současného mobiliáře z dílny brněnského sochaře Ondřeje Schweigla. Na hlavním oltáři se ocitlo mistrovské plátno Nalezení sv. Kříže od rakouského malíře Franze Anton Maulbertsche. V roce 1792 bylo původní dřevěné zvonové patro věže nahrazeno zděným s rokokovým štukem a nízkou bání. Poslední velká úprava proběhla v letech 1859–1867, kdy nechal hrabě Vladimír Mitrovský přistavět k severozápadní stěně trojlodí novogotickou hrobku Mitrovských (podle projektu architekta Franze Schlepse, který dlouhodobě působil ve službách rodu[7]) a dal do ní převézt tělesné pozůstatky svých předků. Dnes se v ní nachází 19 litinových sarkofágů.[8][9][4][10]
-
Portál kostela
-
Hlavní oltář s obrazem od Maulbertsche
Odraz v kultuře
[editovat | editovat zdroj]Areál kostela posloužil pro natáčení klíčových scén televizního seriálu Labyrint (2015).[11]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Nápis zní: Staveny tohoto klastera zapoczato bylo za panowany urozeneho pana pana Jana z Pernssteina a na Helfenssteinie etc a dokonano nakladem Urozenych panuv pana Jaroslava pana Vratislava a pana Woytiecha Bratrzy Wlastnych z Pernssteina synuv geho Milosty kteryzto klasster Wystaven Ke czti a chwale panu Bohu Wssemohucymu a Ku pocztiwosti a pohrzebu Rodu panuv z Pernssteina gich milosti letha 1535 za panowani Urozeneho pana Wratislava 1557.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-05-31]. Identifikátor záznamu 146500 : Kostel Povýšení sv. Kříže. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Filozofický ústav AV. sources.cms.flu.cas.cz [online]. [cit. 2024-05-17]. Dostupné online.
- ↑ VOREL, Petr. Páni z Pernštejna : vzestup a pád rodu zubří hlavy v dějinách Čech a Moravy /. Vyd. 2.. vyd. Praha :: Rybka, Dostupné online. ISBN 978-80-87067-21-5.
- ↑ a b Kostel v Doubravníku [1] [online]. Doubravnik.cz, 2004-04-01 [cit. 2013-05-31]. Dostupné online.
- ↑ OHAREK, Václav. Vlastivěda moravská. II., Místopis Moravy. Brněnský kraj. Tišnovský okres /. Brno :: Musejní spolek v Brně, Dostupné online.
- ↑ Doubravník - Revitalizace kostela Povýšení sv. Kříže v Doubravníku [3]. www.doubravnik.cz [online]. [cit. 2024-05-17]. Dostupné online.
- ↑ ZATLOUKAL, Pavel. Příběhy z dlouhého století: architektura let 1750–1918 na Moravě a ve Slezsku. Olomouc: Muzeum umění Olomouc, 2002. Dostupné online. ISBN 80-85227-49-5. S. 132.
- ↑ SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska (A–I). Praha: Academia, 1994. ISBN 80-200-0474-2. S. 408–411.
- ↑ FOLTÝN, Dušan, a kol. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha: Libri, 2005. ISBN 80-7277-026-8. S. 285–289.
- ↑ BĚLÍK, Petr. Rodová tradice a moravský šlechtic druhé poloviny 19. století. Příklad Vladimíra hraběte Mitrovského. Brno, 2008. Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta – Historický ústav. Vedoucí práce Lukáš Fasora. Dostupné online.
- ↑ SEYFERT ST., Václav. Tišnovsko kinematografické ... podruhé [online]. Tisnoviny.cz, 2015-12-24 [cit. 2017-07-15]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- WOLNÝ, Gregor. Kirchliche Topographie von Mähren meist nach Urkunden und Handschriften. Svazek Abtheilung 2, Brünner diöcese: Band 2. Brünn: Selbstverlag des Verfassers, 1858. Dostupné online. Kapitola Doubrawnik (Daubravník), Pfarre, mit Filialkirche in Czeuwier und Kapelle in Boracz, s. 356–366.
- SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska (A–I). Praha: Academia, 1994. ISBN 80-200-0474-2. S. 408–411.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel Povýšení svatého Kříže na Wikimedia Commons
- Kostel v Doubravníku (1. část), doubravnik.cz
- Kostel v Doubravníku (2. část), doubravnik.cz
- Kostel v Doubravníku (3. část), doubravnik.cz
- Skica oltářního obrazu od Malbertsche v Maďarském muzeu krásných umění
