František Šorm

Akad. František Šorm
Prof. Ing., DrSc.
Poslanec Národního shromáždění ČSSR
Ve funkci: 1962 – 1964
Ve funkci: 1964 – 1968
Poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci: 1969 – 1969
Stranická příslušnost
Členství	KSČ
Narození	28. února 1913 Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	18. listopadu 1980 (ve věku 67 let) Praha Československo Československo
Příčina úmrtí	infarkt myokardu
Alma mater	ČVUT
Profese	chemik, politik, pedagog a učitel
Ocenění	Ernest Guenther Award (1959)
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

František Šorm (28. února 1913 Praha – 18. listopadu 1980^[1][2] Praha^[2])^[3] byl český a československý chemik, biochemik, vysokoškolský učitel, předseda ČSAV, politik Komunistické strany Československa a poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění.

Vystudoval Chemicko-technologickou fakultu Vysoké školy technické v Praze a začal pracovat v laboratoři Spolku pro chemickou a hutní výrobu v Praze. Po skončení druhé světové války se habilitoval a roku 1946 nabyl titul profesora Ústavu technologie lučebnin organických a výbušných na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. V roce 1950 se stal profesorem organické chemie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Zde se podílel na vzniku katedry biochemie, která do té doby v Československu jako vědecký obor nebyla rozvíjena. V roce 1950 byl z jeho iniciativy založen Ústřední ústav chemický.^[4]

Roku 1952 byl jedním ze zakládajících členů Československé akademie věd jako činovník Ústředí vědeckého výzkumu a Chemického ústavu, který řídil do jeho rozdělení v roce 1960 na Ústav teoretických základů chemické techniky a Ústav organické chemie a biochemie. Od roku 1962 nastoupil po zemřelém Zdeňkovi Nejedlém do čela ČSAV. Na této pozici setrval až do roku 1969. Podílel se na zřízení Ústavu přístrojové techniky ČSAV a Tesly Brno. Přičinil se o vznik prvního přístroje pro měření nukleární magnetické rezonance v Československu. Byl nositelem četných vyznamenání.^[4][5]

Po volbách roku 1960 byl za KSČ zvolen do Národního shromáždění ČSSR za hlavní město Praha. Mandát nabyl až dodatečně v červenci 1962 jako náhradník poté, co zemřel poslanec Zdeněk Nejedlý, kterého tak nahradil nejen v čele ČSAV, ale i v poslanecké lavici.^[6] Mandát obhájil ve volbách v roce 1964. V Národním shromáždění zasedal až do konce jeho funkčního období v roce 1968.^[7][8][9]

Zastával i stranické funkce. 11. sjezd KSČ ho zvolil za kandidáta Ústředního výboru Komunistické strany Československa. 12. sjezd KSČ a 13. sjezd KSČ ho zvolil členem ÚV KSČ.^[10]

Jeho kariéra skončila náhle v roce 1969 poté, co odmítl vyslovit souhlas s invazí vojsk Varšavské smlouvy do Československa.^[11] V důsledku federalizace Československa usedl sice ještě roku 1969 do Sněmovny lidu Federálního shromáždění (volební obvod Praha 1 – Hrad), ale zde setrval jen do prosince 1969, kdy rezignoval na poslaneckou funkci.^[12] 26. září 1969 byl rovněž „uvolněn“ z funkce člena ÚV KSČ.^[10]

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Šorm
• (česky) František Šorm v parlamentu