Nothing Special   »   [go: up one dir, main page]
Přeskočit na obsah

Fluorid ruthenitý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Fluorid ruthenitý
Obecné
Systematický názevFluorid ruthenitý
Anglický názevRuthenium(III) fluoride
Německý názevRuthenium(III)-fluorid
Sumární vzorecRuF3
Vzhledtmavě hnědá pevná látka
Identifikace
Registrační číslo CAS51621-05-7
51021-05-7
PubChem12011490
SMILESF[Ru](F)F
InChIInChI=1S/3FH.Ru/h3*1H;/q;;;+3/p-3
Key: YRQNNUGOBNRKKW-UHFFFAOYSA-K
Vlastnosti
Molární hmotnost158,07 g/mol
Teplota tání600 °C (rozkládá se)
Hustota5,36 g/cm3
Rozpustnost ve voděprakticky nerozpustný ve vodě
Struktura
Krystalová strukturaromboedrická
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fluorid ruthenitý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem RuF3.

Příprava

[editovat | editovat zdroj]

Fluorid ruthenitý lze připravit redukcí fluoridu rutheničitého jodem při teplotě 250 °C nebo sírou při teplotách nad 200 °C:[1][2]

5 RuF5 + I2 → 5 RuF3 + 2 IF5

Vlastnosti

[editovat | editovat zdroj]

Fluorid ruthenitý je tmavě hnědá pevná krystalická látka, která je nerozpustná ve vodě. Krystalizuje v romboedrické soustavě s prostorovou grupou R3c (Číslo 167).[3][4] Tvoří oktaedrické komplexy fluoru.[1]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Ruthenium(III) fluoride na anglické Wikipedii a Ruthenium(III)-fluorid na německé Wikipedii.

  1. ↑ a b HOLLEMAN, A. F. Lehrbuch der anorganischen Chemie. [s.l.]: Walter de Gruyter GmbH & Co KG 1484 s. Dostupné online. ISBN 978-3-11-083817-6. S. 1418. (německy) 
  2. ↑ SEDDON, E. A.; SEDDON, K. R. The Chemistry of Ruthenium. [s.l.]: Elsevier 1414 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4832-8990-8. S. 155. (anglicky) 
  3. ↑ BLACHNIK, R. Taschenbuch für Chemiker und Physiker: Band 3: Elemente, anorganische Verbindungen und Materialien, Minerale. [s.l.]: Springer-Verlag 1477 s. Dostupné online. ISBN 978-3-642-58842-6. S. 700. (německy) 
  4. ↑ HEPWORTH, M. A.; JACK, K. H.; PEACOCK, R. D. The crystal structures of the trifluorides of iron, cobalt, ruthenium, rhodium, palladium and iridium. Acta Crystallographica. 1957-01-01, roč. 10, čís. 1, s. 63–69. Dostupné online [cit. 2024-01-12]. ISSN 0365-110X. DOI 10.1107/S0365110X57000158. 
Fluoridy s prvkem v oxidačním čísle III.
Fluorid aktinitý (AcF3) • Fluorid stříbřitý (AgF3) • Fluorid hlinitý (AlF3) • Fluorid americitý (AmF3) • Fluorid arsenitý (AsF3) • Fluorid zlatitý (AuF3) • Fluorid boritý (BF3) • Fluorid bismutitý (BiF3) • Fluorid berkelitý (BkF3) • Fluorid bromitý (Br2F6) • Fluorid ceritý (CeF3) • Fluorid kalifornitý (CfF3) • Fluorid chloritý (Cl2F6) • Fluorid curitý (CmF3) • Fluorid kobaltitý (CoF3) • Fluorid chromitý (CrF3) • Fluorid dysprositý (DyF3) • Fluorid erbitý (ErF3) • Fluorid einsteinitý (EsF3) • Fluorid europitý (EuF3) • Fluorid železitý (FeF3) • Fluorid gallitý (GaF3) • Fluorid holmitý (HoF3) • Fluorid joditý (IF3) • Fluorid inditý (InF3) • Fluorid iriditý (IrF3) • Fluorid lanthanitý (LaF3) • Fluorid lutecitý (LuF3) • Fluorid manganitý (MnF3) • Fluorid dusitý (NF3) • Fluorid niobitý (NbF3) • Fluorid neodymitý (NdF3) • Fluorid niklitý (NiF3) • Fluorid neptunitý (NpF3) • Fluorid fosforitý (PF3) • Fluorid promethitý (PmF3) • Fluorid praseodymitý (PrF3) • Fluorid plutonitý (PuF3) • Fluorid rhoditý (RhF3) • Fluorid ruthenitý (RuF3) • Fluorid siřitý (SF3) • Fluorid antimonitý (SbF3) • Fluorid skanditý (ScF3) • Fluorid samaritý (SmF3) • Fluorid terbitý (TbF3) • Fluorid thoritý (ThF3) • Fluorid titanitý (TiF3) • Fluorid thallitý (TlF3) • Fluorid thulitý (TmF3) • Fluorid uranitý (UF3) • Fluorid vanaditý (VF3) • Fluorid yttritý (YF3) • Fluorid ytterbitý (YbF3) • Fluorid zirkonitý (ZrF3)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Fluorid_ruthenitý&oldid=23556781“