Nothing Special   »   [go: up one dir, main page]
Přeskočit na obsah

Eurovision Song Contest 2024

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Eurovision Song Contest 2024
United by Music
Vítěz ročníku Nemo
Vítěz ročníku Nemo
Datum
Semifinále 120240507a7. května 2024
Semifinále 220240509a9. května 2024
Finále20240511a11. května 2024
Hostitel
Místo konáníMalmö Arena
ŠvédskoŠvédsko Švédsko, Malmö
ModerátořiPetra Mede
Malin Åkermanová
RežieRobin Hofwander
Daniel Jelinek
Fredrik Bäcklund
Výkonný supervizorMartin Österdahl
Výkonný producentEbba Adielsson
Christel Tholse Willers
TelevizeSveriges Television
(SVT)
Webeurovision.tv/event/malmo-2024
Účast
Soutěžících37
NávratLucembursko Lucembursko
DiskvalifikaceNizozemsko Nizozemsko
OdstupujícíRumunsko Rumunsko
Mapa účastníků
     Státy kvalifikované do finále     Státy diskvalifikované z finále     Státy, které nepostoupily do finále     Státy, které se zúčastnily v minulosti, ale ne v roce 2024
Hlasování
Každá země uděluje body deseti interpretům. Vítěz získává 12 bodů, druhý 10 bodů, ostatní 8–1 bod. V semifinále hlasují pouze diváci, ve finále mají stejnou váhu diváci a odborné poroty.
VítězŠvýcarsko Švýcarsko
„The Code“
Úvodní vystoupení
Semifinále 1:
Eleni Foureira, Eric Saade a Chanel

Semifinále 2:
Petra Mede a Malin Åkermanová s písní Tattoo

Finále:
Björn Skifs s písní „Hooked on a Feeling“
Vlajkový průvod
Mezivystoupení
Semifinále 1:
Johnny Logan s písní „Euphoria“
Benjamin Ingrosso s mixem svých písní

Semifinále 2:
Elena Paparizou, Sertab Erener a Charlotte Perrelliová
Petra Mede, Charlotte Perrelliová, Sarah Dawn Finer a Käärijä v představení We Just Love Eurovision Too Much
Herreys s písní „Diggi-Loo Diggi-Ley“

Finále:
Alcazar s písní „Crying at the Discoteque“
Carola, Charlotte Perrelliová a Conchita Wurst s písní „Waterloo“
Loreen s písněmi „Tattoo“ a „Forever“
Eurovision Song Contest
Ukrajina
Liverpool
2023		 Švédsko
Malmö
2024		 Švýcarsko
Basilej
2025

Eurovision Song Contest 2024, česky také Velká cena Eurovize 2024 (či jen Eurovize 2024) byl 68. ročník soutěže Eurovision Song Contest. Soutěž se konala v Malmö ve Švédsku, a to díky vítězství švédské zpěvačky Loreen s písní „Tattoo“ na předchozím ročníku v Liverpoolu ve Velké Británii. Soutěž společně s Evropskou vysílací unií (EVU) organizovala švédská veřejnoprávní Sveriges Television (SVT).

Zvítězil soutěžící jménem Nemo s písní „The Code“, reprezentující Švýcarsko. Bylo to třetí vítězství země v téměř 70leté historii soutěže, ale první od roku 1988, kdy ji ovládla švýcarská zpěvačka Céline Dion.[1] Zároveň se jednalo o vůbec prvního nebinárního vítěze.[2]

Místo konání

[editovat | editovat zdroj]

Dle tradice bylo uspořádání soutěže nabídnuto té zemi, která v předchozím roce zvítězila.[3] Jednalo se tak o sedmý ročník vysílaný ze Švédska – Eurovize se zde dříve konala v letech 1975, 1985, 1992, 2000, 2013 a 2016.

Výběr hostitelského města

[editovat | editovat zdroj]

Ihned po vítězství Švédska v roce 2023 projevila zájem o pořádání dalšího ročníku první města. Jako první se ozvala tři největší města (Stockholm, Göteborg a Malmö), která také již s pořádáním měla zkušenost. Kromě nich o přihlášení uvažovala také další pětice: Eskilstuna, Jönköping, Örnsköldsvik, Partille a Sandviken. SVT stanovila termín pro zaslání prvních přihlášek na 12. června 2023. Stockholm oficiálně potvrdil svůj zájem 7. června a Göteborg o tři dny později. Krátce před vypršením termínu SVT odhalila, že nabídku zaslalo několik měst, později upřesnila, že se jednalo o čtyři města. Následující den byla mezi přihlášenými potvrzena města Malmö a Örnsköldsvik, naopak zástupci Jönköpingu se rozhodli nabídku z finančních důvodů nepodat. Dne 7. července televize zveřejněna, že nabídky Göteborgu a Örnsköldsviku byly z hodnocení vyřazeny. Později téhož dne oznámila, že se soutěž bude konat v Malmö.[4]

Města, která projevila zájem soutěž pořádat:

Hostitelské město (modře), finální výběr (zeleně), další přihlášená města (červeně) a města, která projevila zájem soutěž pořádat, ale nezaslala přihlášku (šedě)
Přihlášená města Finální výběr Vítězné město
Město Hala Poznámky Ref
Eskilstuna Stiga Sports Arena Hostilo předposlední kolo festivalu Melodifestivalen v roce 2020. Nesplňuje požadavek EVU na kapacitu haly.
Göteborg Scandinavium Hostilo Eurovision Song Contest 1985. Muselo by dojít k jeho demolici a rekonstrukci. [5]
Jönköping Husqvarna Garden Hostilo předkola Melodifestivalen v roce 2007. Nesplňuje požadavek EVU na kapacitu haly. [6]
Malmö Malmö Arena Hostilo Eurovision Song Contest 2013. [7][8]
Örnsköldsvik Hägglunds Arena Hostilo předkola Melodifestivalen v letech 2007, 2010, 2014 a 2018 a semifinále v roce 2023. [9][10]
Partille Partille Arena Hostilo Eurovision Choir 2019. Nesplňuje požadavek EVU na kapacitu haly.
Sandviken Göransson Arena Hostilo předkola Melodifestivalen v roce 2010. [11][12]
Stockholm Friends Arena Hostilo všechna finále Melodifestivalen vyjma jednoho od roku 2013. Místo podporovala místní samospráva, proti se postavil fotbalový klub AIK Stockholm. [13][14]
Tele2 Arena S návrhem nesouhlasily kluby využívající stadion – Djurgårdens IF a Hammarby IF.
Frihamn Provizorní aréna

Produkce

[editovat | editovat zdroj]

Moderátoři

[editovat | editovat zdroj]
Malin Åkermanová a Petra Mede, moderátorky ročníku

5. února 2024 byly představeny moderátorky soutěže, kterými jsou komička a moderátorka Petra Mede a herečka Malin Åkermanová. Mede moderovala Eurovizi už v letech 2013 a 2016.[15]

Moderátory na tyrkysovém koberci a zahajovacího ceremoniálu byli Elecktra a Tia Kofi, Jovan Radomir moderoval tiskovou konferenci.[16][17]

Pohlednice

[editovat | editovat zdroj]
Exteriér Malmö Arény během Eurovize

Pohlednice jsou krátká videa, která se objevují před vystoupením každého interpreta, zatímco dochází k přípravě jeviště na vystoupení. Natáčení začalo v únoru 2024, přičemž záznam natočil každý sám pomocí selfie kamery, součástí pohlednice byla i část záznamu země z předchozích let na soutěži.[18][19]

Design jeviště

[editovat | editovat zdroj]

Podoba jeviště byla odhalena v prosinci 2023. Navrhl jej německý designer Florian Wieder, který se již podílel na tvorbě šesti jeviští předchozích ročníků, naposledy v roce 2021. Hlavní součástí scény je pět pohyblivých LED krychlí, která visí ve vzduchu nad jevištěm ve tvaru kříže. Stavba byla zahájena 2. dubna a skončila 25. dubna.[20]

Zahajovací a intervalové akty

[editovat | editovat zdroj]

První semifinále zahájili Eleni Foureira, Eric Saade a Chanel, kteří představí své soutěžní písně – „Fuego“ (Kypr 2018), „Popular“ (Švédsko 2011) a „SloMo“ (Španělsko 2022). Součástí intervalového aktu byl trojnásobný irský vítěz Eurovize Johnny Logan s písní „Euphoria“ od Loreen a reprezentant Švédska v roce 2018 Benjamin Ingrosso s písněmi „Look Who's Laughing Now“, „Kite“ a „Honey Boy“.

Druhé semifinále zahájilo předtočené video, ve kterém Petra Mede a Malin Åkerman představily upravenou verzi písně Tattoo. Součástí intervalového aktu byly vítězné písně, které zazpívaly Elena Paparizou, Sertab Erener a Charlotte Perrelli – „My Number One“ (Řecko 2005), „Everyway That I Can“ (Turecko 2003) a „Take Me to Your Heaven“ (Švédsko 1999).[21] V satirickém vystoupení nazvaném We Just Love Eurovision Too Much se objevili Petra Mede, Charlotte Perrelli, Sarah Dawn Finer a reprezentant Finska z roku 2023 Käärijä se svou soutěžní písní „Cha Cha Cha“. Večer zakončila skupina Herreys se svou vítěznou písní z roku 1984 „Diggi-Loo Diggi-Ley“.[22]

Finále zahájil Björn Skifs s písní „Hooked on a Feeling“, následoval vlajkový průvod, kterého se zúčastnili všichni finalisté a během kterého zněly známé švédské hity. Během soutěžních písní bylo spuštěno předtočené video, ve kterém Sarah Dawn Finer jako Lynda Woodruff představila píseň „You're Good to Go“ o supervizorovi Martinu Österdahlovi. Jako intervalový akt vystoupili skupina Alcazar s písní „Crying at the Discoteque“, tři předchozí vítězové – Carola (Švédsko 1991), Charlotte Perrelli a Conchita Wurst (Rakousko 2014) – s písní „Waterloo“ jako poctou skupině ABBA, která slavila 50 let od vítězství na Eurovizi; a vítězka předchozího ročníku Loreen se svou vítěznou píseň „Tattoo“ a novým singlem „Forever“.[23][24]

Zabezpečení

[editovat | editovat zdroj]

V listopadu 2023 bylo oznámeno, že dojde k posílení bezpečnosti kvůli protestům v souvislosti s válkou Izraele s Hamásem.[25] Policejní složky doplnili kolegové z Dánska a Norska, zpřísněna byla kybernetická bezpečnost a nad arénou byla zavedena bezletová zóna, aby bylo zabráněno možnému útoku dronů.[26][27] Další opatření byla zavedena na ochranu izraelské delegace, reprezentantku země Eden Golan eskortovali kromě policie také agenti bezpečnostní služby Šin bet poté, co obdržela výhrůžky smrtí na sociálních sítích.[28]

Formát

[editovat | editovat zdroj]

Los států do semifinále

[editovat | editovat zdroj]

Los, který určil, kdo bude vystupovat v kterém semifinále, proběhl 30. ledna 2024. 31 semifinalistů bylo rozděleno do pěti skupin na základě historických výsledků a pravidelné vzájemné podpory některých států pro zachování co největší objektivity či eliminace politického vlivu v rámci soutěže. Los zároveň určil, během kterých semifinálových večerů budou moci hlasovat členové Velké pětky a Švédsko jakožto vítěz předchozího ročníku.

Skupina 1 Skupina 2 Skupina 3 Skupina 4 Skupina 5

Seznam účastníků

[editovat | editovat zdroj]

Země, které se chtějí ročníku zúčastnit, musely zaslat přihlášku do 15. září 2023. Poté mohly do 11. října od tohoto závazku odstoupit, aniž by musely čelit finanční pokutě.[29]

5. prosince 2023 EVU oznámila, že se ročníku zúčastní 37 zemí. Lucembursko se do soutěže vrátilo po 31 letech.[30][31]

[editovat | editovat zdroj]

Soutěže se účastní dva interpreti, kteří se již představili v některém z předchozích ročníků: Natalia Barbu, která reprezentovala Moldavsko v roce 2007, kdy skončila na 10. místě; a Hera Björk, která reprezentovala Island v roce 2010 a získala 19. místo.

První semifinále

[editovat | editovat zdroj]

Prvního semifinále se zúčastnilo celkem 15 zemí. Odehrálo se 7. května ve 21 hodin místního času. Hlasovat mohli diváci z těchto zemí a dvou zemí tzv. Velké Pětky, konkrétně z Německa a Spojeného království, a ze Švédska jakožto vítěze předchozího ročníku. Rozhodl o tom los, který proběhl na konci ledna a který také určil, v jaký den a v jaké polovině jednotliví soutěžící vystoupí.[32] Interpreti reprezentující Německo, Spojené království a Švédsko poprvé v historii představili celé své skladby v průběhu semifinálového večera.[33]

Pořadí[34] Země Interpret[35] Skladba[35] Jazyk Umístění[36] Body[36]
1. Kypr Kypr Silia Kapsis „Liar“ angličtina 6. 67
2. Srbsko Srbsko Teya Dora „Ramonda“ srbština 10. 47
3. Litva Litva Silvester Belt „Luktelk“ litevština 4. 119
4. Irsko Irsko Bambie Thug „Doomsday Blue“ angličtina 3. 124
5. Ukrajina Ukrajina Alyona Alyona a Jerry Heil „Teresa & Maria“ ukrajinština, angličtina 2. 173
6. Polsko Polsko Luna „The Tower“ angličtina 12. 35
7. Chorvatsko Chorvatsko Baby Lasagna „Rim Tim Tagi Dim“ angličtina 1. 177
8. Island Island Hera Björk „Scared of Heights“ angličtina 15. 3.
9. Slovinsko Slovinsko Raiven „Veronika“ slovinština 9. 51.
10. Finsko Finsko Windows95man „No Rules!“ angličtina 7. 59.
11. Moldavsko Moldavsko Natalia Barbu „In the Middle“ angličtina 13. 20
12. Ázerbájdžán Ázerbájdžán Fahree feat. Ilkin Dovlatov „Özünlə apar“ angličtina, ázerbájdžánština 14. 11
13. Austrálie Austrálie Electric Fields „One Milkali (One Blood)“ angličtina, yankunytjatjara 11. 41
14. Portugalsko Portugalsko Iolanda „Grito“ portugalština 8. 58
15. Lucembursko Lucembursko Tali „Fighter“ francouzština, angličtina 8. 117

Druhé semifinále

[editovat | editovat zdroj]

Druhého semifinále se zúčastnilo 16 zemí. Odehrálo se 9. května ve 21 hodin místního času. Hlasovat mohli diváci z těchto zemí a tří zemí tzv. Velké Pětky, konkrétně z Francie, Itálie a Španělska.[32] Interpreti reprezentující Francii, Itálii a Španělsko poprvé v historii představili celé své skladby v průběhu semifinálového večera.[33]

Pořadí[34] Země Interpret[35] Skladba[35] Jazyk Umístění[37] Body[37]
1. Malta Malta Sarah Bonnici „Loop“ angličtina 16. 13
2. Albánie Albánie Besa „Titan“ angličtina 15. 14
3. Řecko Řecko Marina Satti „Zari“ (Ζάρι) řečtina[a] 5. 86
4. Švýcarsko Švýcarsko Nemo „The Code“ angličtina 4. 132
5. Česko Česko Aiko „Pedestal“ angličtina 11. 38
6. Rakousko Rakousko Kaleen „We Will Rave“ angličtina 9. 46
7. Dánsko Dánsko Saba „Sand“ angličtina 12. 36
8. Arménie Arménie Ladaniva „Jako“ (Ժակո) arménština 3. 137
9. Lotyšsko Lotyšsko Dons „Hollow“ angličtina 7. 72
10. San Marino San Marino Megara „11:11“ španělština[a] 14. 16
11. Gruzie Gruzie Nutsa Buzaladze „Firefighter“ angličtina 8. 54
12. Belgie Belgie Mustii „Before the Party's Over“ angličtina 13. 18
13. Estonsko Estonsko 5miinust a Puuluup „(Nendest) narkootikumidest
ei tea me (küll) midagi“ 		estonština 6. 79
14. Izrael Izrael Eden Golan „Hurricane“ angličtina, hebrejština 1. 194
15. Norsko Norsko Gåte „Ulveham“ norština 10. 43
16. Nizozemsko Nizozemsko Joost Klein „Europapa“ nizozemština[b] 2. 182

Finále

[editovat | editovat zdroj]

Finále se uskutečnilo 11. května 2024 ve 21 hodin místního času. Zúčastnilo se ho 25 zemí – z prvního semifinále postoupilo 10 účastníků a z druhého semifinále 9 účastníku, které doplnily státy z tzv. Velké pětky, které do finále postupují automaticky, a Švédsko jakožto vítěz předchozího ročníku. Hlasovat mohli diváci a poroty ze všech zúčastněných zemí, ke kterým se přidaly online hlasy diváku z nezúčastněných zemí světa označené jako Rest of the World.[33]

Pořadí, ve kterém vystoupí pořadatelská země, bylo vylosováno 11. března 2024. 4. května 2024 si členové Velké pětky vylosovali, ve které polovině finále vystoupí – Německo a Spojené království zvolili 1. polovinu, Francie 2. polovinu a Itálie se Španělskem tzv. Producer's Choice, tedy volné nasazení dle volby producentů soutěže. Konečné pořadí producenti oznámili po konci druhého semifinále.[38]

Navzdory tomu, že se Nizozemsko kvalifikovalo do finále, došlo k diskvalifikaci země poté, co došlo ke konfliktu mezi interpretem země a členkou produkčního týmu.[39] Země i přesto mohla ve finále hlasovat. Interpretům, kteří měli vystoupit po Nizozemsku, zůstala stejná pořadová čísla.[40]

Pořadí Země Interpret[35] Skladba[35] Jazyk Umístění[41] Body[41]
1. Švédsko Švédsko Marcus & Martinus „Unforgettable“ angličtina 9. 174
2. Ukrajina Ukrajina Alyona Alyona a Jerry Heil „Teresa & Maria“ ukrajinština, angličtina 3. 453
3. Německo Německo Isaak „Always on the Run“ angličtina 12. 117
4. Lucembursko Lucembursko Tali „Fighter“ francouzština, angličtina 13. 103
5. Nizozemsko Nizozemsko Joost Klein „Europapa“ nizozemština[b] – –
6. Izrael Izrael Eden Golan „Hurricane“ angličtina, hebrejština 5. 375
7. Litva Litva Silvester Belt „Luktelk“ litevština 14. 90
8. Španělsko Španělsko Nebulossa „Zorra“ španělština 22. 30
9. Estonsko Estonsko 5miinust a Puuluup „(Nendest) narkootikumidest
ei tea me (küll) midagi“ 		estonština 20. 37
10. Irsko Irsko Bambie Thug „Doomsday Blue“ angličtina 6. 278
11. Lotyšsko Lotyšsko Dons „Hollow“ angličtina 16. 64
12. Řecko Řecko Marina Satti „Zari“ (Ζάρι) řečtina[a] 11. 126
13. Spojené království Spojené království Olly Alexander „Dizzy“ angličtina 18. 46
14. Norsko Norsko Gåte „Ulveham“ norština 25. 16
15. Itálie Itálie Angelina Mango „La noia“ italština 7. 268
16. Srbsko Srbsko Teya Dora „Ramonda“ srbština 17. 54
17. Finsko Finsko Windows95man „No Rules!“ angličtina 19. 38
18. Portugalsko Portugalsko Iolanda „Grito“ portugalština 10. 152
19. Arménie Arménie Ladaniva „Jako“ (Ժակո) arménština 8. 183
20. Kypr Kypr Silia Kapsis „Liar“ angličtina 15. 78
21. Švýcarsko Švýcarsko Nemo „The Code“ angličtina 1. 591
22. Slovinsko Slovinsko Raiven „Veronika“ slovinština 23. 27
23. Chorvatsko Chorvatsko Baby Lasagna „Rim Tim Tagi Dim“ angličtina 2. 547
24. Gruzie Gruzie Nutsa Buzaladze „Firefighter“ angličtina 21. 34
25. Francie Francie Slimane „Mon amour“ francouzština 4. 445
26. Rakousko Rakousko Kaleen „We Will Rave“ angličtina 24. 24

Ostatní země

[editovat | editovat zdroj]

Podmínkou pro účast v soutěži je aktivní členství v Evropské vysílací unii (EVU), díky kterému je daný stát schopný soutěž vysílat. Pozvánku dostávají každoročně všichni aktivní členové unie.

Aktivní členové EVU

[editovat | editovat zdroj]
  • Andorra Andorra – 17. srpna 2023 programový vedoucí RTVA Dani Ortolà potvrdil, že se země do soutěže nevrátí.[42] Andorra se naposledy zúčastnila v roce 2009.
  • Bosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina – Mluvčí BHRT v červnu 2023 uvedla, že stále nedošlo ke splacení dluhů, které má vysílatel vůči EVU. Z tohoto důvodu se země stále nesmí Eurovize účastnit. Celkový dluh BHRT přesáhl ke konci roku 2021 32 milionů eur.[43] Bosna a Herzegovina se naposledy zúčastnila v roce 2016.
  • Černá Hora Černá Hora – 3. října 2023 černohorská média přišla se zprávou, že se země ročníku nezúčastní.[44] Černá Hora se naposledy zúčastnila v roce 2022.
  • Monako Monako – Nová monacká televize TVMonaco byla spuštěna 1. září 2023, čímž se zemi otevřela možnost vrátit se do Eurovize. Ačkoli se o možném návratu do soutěže delší dobu spekulovalo, 15. září 2023 zástupci televize prohlásili, že se v roce 2024 nezúčastní.[45] Monako se naposledy zúčastnilo v roce 2006.
  • Rumunsko Rumunsko – 12. září 2023 rumunský vysílatel TVR zaslal ministerstvu financí ke schválení rozpočet, ve kterém se počítalo s účastí země v soutěži. Na konci října byl rozpočet schválen. Účast země ale nebyla potvrzena, jednání Rumunska s EVU ale nadále probíhala i po oficiálním představení seznamu zúčastněných zemí, kde Rumunsko nefigurovalo. 25. ledna 2024 představenstvo TVR neschválilo rozpočet televize a země tak musela z ročníku definitivně odstoupit.[46]
  • Severní Makedonie Severní Makedonie – V polovině září 2023 makedonský vysílatel MRT představil návrh rozpočtu, ve kterém počítal s účastí na soutěži. Rozpočet ale nebyl schválen místní vládou. 5. prosince 2023 země potvrdila, že se soutěže nezúčastní.[47] Severní Makedonie se naposledy zúčastnila v roce 2022.
  • Slovensko Slovensko – Vedoucí odboru mezinárodní spolupráce RTVS Slavomíra Kubičková potvrdila, že se země ročníku neplánuje zúčastnit. Hlavním důvodem jsou omezené finanční možnosti vysílatele.[48] Slovensko se naposledy zúčastnilo v roce 2012.

Další ocenění

[editovat | editovat zdroj]

Cena Marcela Bezençona

[editovat | editovat zdroj]

Cenu Marcela Bezençona mohou získat písně, které zazní během finálového večera. Ceny, které jsou rozděleny do tří kategorií, jsou udělovány od roku 2002. Vítězové v novinářské, komentátorské a skladatelské kategorii byli oznámeni krátce před finálovým večerem.[49][50]

Kategorie Země Píseň Interpret Skladatel
Komentátorská Švýcarsko Švýcarsko „The Code“ Nemo Benjamin Alasu, Lasse Midtsian Nymann, Linda Dale, Nemo Mettler
Skladatelská
Novinářská Chorvatsko Chorvatsko „Rim Tim Tagi Dim“ Baby Lasagna Marko Purišić

OGAE

[editovat | editovat zdroj]

OGAE je mezinárodní organizace sdružující fanoušky Eurovize. V rámci té sestavují jednotlivé národní fankluby pořadí nejlepších 10 čísel, které je zveřejněno několik dní před zahájením soutěže. V roce 2024 vyhrálo Chorvatsko, Česko nezískalo ani bod.

Země Interpret Píseň Počet bodů
Chorvatsko Chorvatsko Baby Lasagna „Rim Tim Tagi Dim“ 356
Itálie Itálie Angelina Mango „La noia“ 338
Švýcarsko Švýcarsko Nemo „The Code“ 290
Belgie Belgie Mustii „Before the Party's Over“ 223
Francie Francie Slimane „Mon amour“ 188
Zdroj:[51]

Kontroverze

[editovat | editovat zdroj]

Účast Izraele

[editovat | editovat zdroj]

Od zahájení války Izraele s Hamásem 7. října 2023 zaznívaly hlasy o možném vyloučení Izraele ze soutěže, žádný účastník ale nakonec ze soutěže neodstoupil. Izrael přihlásil do soutěže písně „October Rain“ a „Dance Forever“, obě ale byly ze strany EVU vyloučeny kvůli politickému podtextu. Soutěžní píseň „Hurricane“ byla schválena 7. března 2024. Kvůli účasti Izraele se v Malmö konalo několik demonstrací – proti účasti Izraele, proti válce v Gaze či na podporu Izraele.[52][53]

Hlasování Itálie v semifinále

[editovat | editovat zdroj]

Na konci vysílání druhého semifinále italský vysílatel Rai zobrazil grafiku, ve které byly k vidění kompletní výsledky hlasování diváku z Itálie v procentech. Tím došlo k porušení pravidel, jelikož výsledky je možné zveřejnit až po finále.[54] Televize později zveřejnila prohlášení, že se jednalo pouze o průběžné nekompletní výsledky odvysílané omylem.[55]

Diskvalifikace Nizozemska

[editovat | editovat zdroj]

Joost Klein se nezúčastnil první generální zkoušky před finálovým večerem, a to přesto, že se nedlouho předtím objevil na nácviku vlajkového průvodu. EVU následně v tiskové zprávě oznámila, že vyšetřuje incident, do kterého byl nizozemský interpret zapojen, který se také zatím nemohl účastnit dalších zkoušek.[56] Interpret následně chyběl i na zkoušce určené pro odborné poroty, místo toho byla spuštěna nahrávka jeho vystoupení ve druhém semifinále. Incident nahlásila členka produkčního týmu, do vyšetřování se zapojila i policie. Nizozemské společnosti AVROTROS a NPO ráno v den finále jednaly o situaci s EVU, následně došlo k oznámení, že země byla diskvalifikována.[39]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c Obsahuje několik slov v angličtině.
  2. ↑ a b Obsahuje několik slov v angličtině, němčině a italštině.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Switzerland's Nemo wins the Eurovision Song Contest 2024. eurovision.tv [online]. 2024-05-12 [cit. 2024-05-12]. Dostupné online. 
  2. ↑ ČTK. Eurovizi vyhrálo Švýcarsko, uspěl nebinární raper Nemo. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2024-05-12 [cit. 2024-05-12]. Dostupné online. 
  3. ↑ How it works [online]. Eurovision.tv, 2017-01-15 [cit. 2023-05-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ VAN DIJK, Sem Anne. Malmö Confirmed as Host City of Eurovision 2024 [online]. Eurovoix, 2023-07-07 [cit. 2023-07-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ ANDERSSON, Rafaell. Eurovision 2024: Gothenburg Prepares Bid To Host [online]. Eurovoix, 2023-06-10 [cit. 2023-06-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ GRANGER, Anthony. Eurovision 2024: Calls For Jönköping to Bid to Host [online]. Eurovoix, 2023-05-20 [cit. 2023-05-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ GRANGER, Anthony. Eurovision 2024: Malmö Prepared to Bid to Host Eurovision [online]. Eurovoix, 2023-05-15 [cit. 2023-05-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ GRANGER, Anthony. Eurovision 2024: Malmö Enters the Race to Host Eurovision for a Third Time [online]. Eurovoix, 2023-06-13 [cit. 2023-06-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ GRANGER, Anthony. Eurovision 2024: Örnsköldsvik Expresses Interest in Hosting [online]. Eurovoix, 2023-05-16 [cit. 2023-05-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ GRANGER, Anthony. Eurovision 2024: Örnsköldsvik Submits Bid To Host [online]. Eurovoix, 2023-06-13 [cit. 2023-06-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ VAN WAARDEN, Franciska. Eurovision 2024: Sandviken City Council to Examine a Potential Hosting Bid [online]. Eurovoix, 2023-05-22 [cit. 2023-05-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ GRANGER, Anthony. Eurovision 2024: Sandviken Will Not Progress With Bid to Host [online]. Eurovoix, 2023-06-08 [cit. 2023-06-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ GRANGER, Anthony. Eurovision 2024: Stockholm’s Football Teams Don’t Want to Move for Eurovision [online]. Eurovoix, 2023-05-15 [cit. 2023-05-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ WASHAK, James. Eurovision 2024: Stockholm’s Aim is for the Friends Arena to Host the Contest [online]. Eurovoix, 2023-05-16 [cit. 2023-05-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ FARREN, Neil. Petra Mede and Malin Åkerman to Host Eurovision 2024 [online]. Eurovoix, 2024-02-05 [cit. 2024-02-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ Official ESC 2024 Media Handbook [online]. eurovision.tv, 2024-04-26 [cit. 2024-05-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ Drag superstars Elecktra and Tia Kofi to host Eurovision Turquoise Carpet [online]. eurovision.tv, 2024-05-03 [cit. 2024-05-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ Greener, more personalised Postcards revealed for Malmö 2024 [online]. eurovision.tv, 2024-04-29 [cit. 2024-05-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ WASHAK, James. Postcard Filming for Eurovision 2024 Commences [online]. eurovoix.com, 2024-02-20 [cit. 2024-05-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ The stage is set for Malmö 2024! [online]. Eurovision.tv, 2024-04-25 [cit. 2024-05-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ Semi-Final interval acts announced: A Eurovision all-stars lineup! [online]. eurovision.tv, 2024-05-01 [cit. 2024-05-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ SANTOS, Pedro. Tonight: Semi-final 2 of the Eurovision Song Contest 2024 [online]. eurovisionworld.com, 2024-05-09 [cit. 2024-05-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ Reigning Eurovision winner Loreen to perform at the Grand Final [online]. eurovision.tv, 2024-05-06 [cit. 2024-05-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ WASHAK, James. Eurovision 2024: Charlotte Perelli, Conchita and Carola to Perform at Grand Final [online]. eurovoix.com, 2024-05-10 [cit. 2024-05-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ ANDERSSON, Rafaell. Eurovision 2024: The Safety Of The Contest Under Discussion [online]. eurovoix.com, 2023-11-06 [cit. 2024-05-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ PERSSON, Stefan. Norsk och dansk polis ska stärka säkerheten under Eurovision [online]. skd.se, 2024-04-11 [cit. 2024-05-05]. Dostupné online. (švédsky) 
  27. ↑ ADAMS, William Lee. Eurovision 2024 security: Swedish police discuss potential drone attacks…as Denmark and Norway send police to help counter threats [online]. wiwibloggs.com, 2024-04-19 [cit. 2024-05-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ ZEIKNER, Avi. ישראל באירוויזיון 2024: איומים על חייה של עדן גולן [online]. euromix.co.il, 9 April 2024-04-09 [cit. 2024-05-05]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  29. ↑ JIANDANI, Sanjay. Monaco: TVMONACO launches in September: will the country return to Eurovision? [online]. esctoday.com, 2023-08-17 [cit. 2023-08-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. ↑ DAVIES, Megan. Luxembourg Confirm Return For Eurovision 2024 [online]. Eurovoix, 2023-05-12 [cit. 2023-05-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. ↑ GRANGER, Anthony. 37 Countries Confirmed for Eurovision 2024 [online]. Eurovoix, 2023-12-05 [cit. 2023-12-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  32. ↑ a b BIJUVIGNESH, Darshan. Eurovision 2024: Semi-Final Allocation Draw Held in Malmö [online]. Eurovoix, 2024-01-30 [cit. 2024-01-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. ↑ a b c Major changes for Malmö: Big Five & Sweden perform LIVE in Semi-Finals and you can vote for longer [online]. Eurovision.tv, 2024-03-11 [cit. 2024-03-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. ↑ a b ADAMS, William Lee. Eurovision 2024 Semi-Final Running Order Revealed [online]. Wiwibloggs, 2024-03-26 [cit. 2024-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  35. ↑ a b c d e f Eurovision 2024 Semi-finals [online]. eurovisionworld.com [cit. 2023-09-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  36. ↑ a b First Semi-Final of Malmö 2024 [online]. Eurovision.tv, 2024-05-12 [cit. 2024-05-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  37. ↑ a b Second Semi-Final of Malmö 2024 [online]. Eurovision.tv, 2024-05-12 [cit. 2024-05-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. ↑ Malmö Grand Finalists draw their halves in the running order [online]. Eurovision.tv, 2024-05-04 [cit. 2024-05-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  39. ↑ a b Statement on Dutch participation in the Eurovision Song Contest [online]. Eurovision.tv, 2024-05-11 [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. ↑ STEPHENSON, James. Eurovision 2024: EBU Confirms Netherlands Can Still Vote [online]. Eurovoix, 2024-05-11 [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  41. ↑ a b Grand Final of Malmö 2024 [online]. Eurovision.tv, 2024-05-12 [cit. 2024-05-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  42. ↑ GRANGER, Anthony. Andorra: RTVA Will Not Participate in Eurovision 2024 [online]. Eurovoix, 2023-08-17 [cit. 2023-08-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  43. ↑ Bosnia y Herzegovina: BHRT reconoce que lo más probable es que no participe en Eurovisión 2024 [online]. The Euro Trip Podcast, 2023-06-07 [cit. 2023-06-09]. Dostupné online. (španělsky) 
  44. ↑ STEPHENSON, James. Montenegro: Report Says Montenegro Will Not Enter Eurovision 2024 [online]. Eurovoix, 2023-10-03 [cit. 2023-10-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  45. ↑ GRANGER, Anthony. Monaco: Will Not Compete in Eurovision 2024 [online]. Eurovoix, 2023-09-15 [cit. 2023-09-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  46. ↑ STEPHENSON, James. Romania: Romania Will Not Compete in Eurovision 2024 [online]. Eurovoix, 2024-01-25 [cit. 2024-01-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  47. ↑ JIANDANI, Sanjay. North Macedonia: MKRTV confirms non participation at Eurovision 2024 [online]. ESCToday, 2023-12-05 [cit. 2023-12-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  48. ↑ IBRAYEVA, Laura. Slovakia: RTVS Rules Out Eurovision 2024 Participation [online]. Eurovoix, 2023-06-05 [cit. 2023-06-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  49. ↑ Marcel Bezençon Awards [online]. Eurovision.tv, rev. 2019 [cit. 2024-04-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  50. ↑ The 2024 Marcel Bezençon Award Winners [online]. Eurovision.tv, rev. 2024-05-11 [cit. 2024-05-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  51. ↑ GRANGER, Anthony. Croatia Wins the OGAE Poll 2024 [online]. Eurovoix, 2024-04-27 [cit. 2024-04-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  52. ↑ RACKHAM, Annabel. Israel Eurovision entrant booed during rehearsal [online]. BBC, 2024-05-09 [cit. 2024-05-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  53. ↑ OLTERMANN, Philip. Israel qualifies for Eurovision song contest final despite protests [online]. The Guardian, 2024-05-10 [cit. 2024-05-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  54. ↑ MALDONADO, Yesaac. Italy: Rai Release Televoting Results During Semi-Final Two [online]. Eurovoix, 2024-05-09 [cit. 2024-05-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  55. ↑ FARREN, Neil. Italy: Rai Issues Statement After Semi-Final 2 Voting Results Leaked [online]. Eurovoix, 2024-05-10 [cit. 2024-05-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  56. ↑ FARREN, Neil. Netherlands: Joost Klein “Not Rehearsing Until Further Notice” [online]. Eurovoix, 2024-05-10 [cit. 2024-05-10]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Eurovision Song Contest
Roky
Země
Aktivní
Neaktivní
Nezpůsobilé
Bývalé
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Eurovision_Song_Contest_2024&oldid=24401162“