El Al

El Al
IATA LY ICAO ELY CALLSIGN EL AL
Zahájení činnosti	1948
Sídlo	Izrael Izrael
Hlavní základna	Ben Gurionovo letiště (pobliž Tel Avivu)
Destinace	56 (srpen 2017)
Velikost flotily	42 (srpen 2017)
Oficiální web	www.elal.co.il

El Al (hebrejsky: אל על, doslova „k obloze“) je izraelský národní letecký dopravce.^[1][2] Provozuje pravidelnou mezinárodní osobní a nákladní leteckou přepravu mezi svým domovským Ben Gurionovým mezinárodním letištěm poblíž Tel Avivu a destinacemi v Africe, Asii, Evropě a Severní Americe, stejně jako vnitrostátní leteckou přepravu na letiště Ovda u Ejlatu.^[3] K srpnu 2017 tato společnost létala do 56 destinací a ve flotile měla 42 letadel.

Inaugurační let z Ženevy do Tel Avivu proběhl 28. září 1948 letounem Douglas C-54 Skymaster (4X-ACA) pro prezidenta Izraele Chaima Weizmanna. Na počátku roku 1949 byla flotila rozšířena o další dva letouny Douglas DC-4 (4X-ACC, 4X-ACD). V červenci 1949 byla otevřena první pravidelná linka Tel Aviv-Paříž, do konce roku byla pravidelně spojena města Řím, Curych a Londýn. V roce 1950 byl zahájen provoz nákladních letadel Curtiss C-46 Commando (4X-ACE, 4X-ACF) a zakoupeny další tři DC-4 (4X-ADB, -ADC, -ADN). Dne 18. června 1950 byla zahájena pravidelná linka z Tel Avivu přes Řím, Paříž, Shannon a Gender do New Yorku. Ve stejném roce byly zahájeny lety do Istanbulu, Vídně, Athén a Johannesburgu. Tato síť linek zůstala nezměněna do roku 1956. V roce 1951 byl do provozu uveden letoun Douglas DC-3 (4X-ATA), který byl používán na linky do Nikosie a Istanbulu. Místo zastarávajících DC-4 byla zakoupena nová letadla typu Lockheed Constellation (4X-AKA, -AKB, -AKC). První byl zařazen do provozu v prosinci 1950, čtvrtý stroj 4X-AKD byl pořízen v roce 1954. V roce 1956 byly zahájeny spoje do Bruselu a Amsterodamu. Za sestřelený Lockheed 49 Constellation v červenci 1957 byl pořízen náhradní 4X-AKE. Stárnoucí Constellationy byly hlavními důvody nákupu nových letounů typu Bristol Britannia v roce 1957 (4X-AGA, -AGB, -AGC). Technické parametry těchto letounů umožnily otevření nonstop letů z Londýna do New Yorku. V dalších letech byl počet strojů Britannia zvýšen na pět (4X-AGD, -AGE). V roce 1958 došlo k otevření linek do Kolína nad Rýnem a Mnichova a o rok později do Teheránu. Provoz této linky byl zastaven až v roce 1979.

První proudový letoun společnosti byl pořízen v roce 1961 (Boeing 707, 4X-ATA), což umožnilo nonstop lety z Tel Avivu do New Yorku. Během 28 let služby Boeingu 707 u El Al se v barvách dopravce vystřídalo celkem 18 letounů tohoto typu a čtyři stroje menších Boeing 720. V roce 1963 byla otevřena linka do Frankfurtu, 1964 do Kodaně a 1968 do Ženevy, Nice a Bukurešti. V 70. létech byly zahájeny lety do Montrealu a Marseille. V roce 1971 byl do flotily zařazen první dvoupatrový Boeing 747-200 (4X-AXA). Šest dní po jeho dodání, 8. června, byl zařazen na pravidelnou nonstop linku do New Yorku. V roce 1977 byl zahájen provoz do Lisabonu a o dva roky později do Miami. Díky podpisu mírové smlouvy s Egyptem v Camp Davidu byla v roce 1980 otevřena linka do Káhiry. V roce 1981 byla letecká síť rozšířena do Bostonu, 1983 do Chicaga a Los Angeles, v roce 1985 byl spojen Manchester a v roce 1986 Toronto. V 80. letech byly rovněž zakoupeny dopravní letouny Boeing 737 (4X-ABN, -ABO), Boeing 767-200 (4X-EAA, -EAB), Boeing 767-200ER (4X-EAC, -EAD) a Boeing 757 (4X-EBL, -EBM, -EBR, -EBS, -EBT, -EBU, -EBV). V roce 1989 byly zahájeny linky do Budapešti, Varšavy a Stockholmu. Dne 25. června 1991 byla zahájena pravidelná linka LY521 do Prahy letounem typu Boeing 757 (4X-EBR). K dalšímu rozšíření provozu do východní Evropy došlo v letech 1992 (Moskva, Petrohrad) a 1993 (Sofie). Helsinki a Lipsko byly do letecké sítě El Al zařazeny v roce 1994.

Jako národní dopravce hrál El Al významnou roli v izraelských humanitárních záchranných pracích, kdy byli leteckým mostem přepravováni Židé z Etiopie, Jemenu a dalších zemí, kde byly jejich životy v ohrožení. El Al je držitelem světového rekordu pro nejvíce přepravených cestujících během komerčního letu, kterého dosáhl během operace Šalamoun, kdy transportoval židovské uprchlíky z Etiopie. Při této operaci bylo převezeno Boeingem 747 této společnosti 1 122 cestujících, což je světový rekord v přepravě jedním letadlem. V říjnu 1992 byla otevřena první pravidelná linka na Dálný východ do Pekingu. V roce 1993 následovaly Bombaj a Bangkok, v roce 1994 Hongkong a Dillí se Soulem v roce 1995. V létě roku 1994 přistály na letišti Ben Gurion první dva Boeingy 747-400 (4X-ELA, -ELB) a třetí letoun tohoto typu rozšířil stav společnosti v červnu téhož roku.

První Boeing 777 byl do flotily El Al zařazen v březnu 2000. Od roku 2003 probíhala dlouho odkládaná privatizace. V roce 2013 El Al představil novou dceřinou společnost, nízkonákladovou společnost UP. Ta začala se svými pěti Boeingy 737 létat do pěti destinací v Evropě.

El Al některá svá letadla vybavuje od roku 2015 protiraketovým systémem C-MUSIC od firmy Elbit System.^[4]

El Al má také několik codeshare dopravců, nepatří do žádné z aliancí leteckých společností.

Linka El Al na pražské letiště Ruzyně byla zahájena 25. června 1991. Měla číslo LY521 a obsluhoval ji Boeing 757-200 imatrikulace 4X-EBR. Později linku pravidelně obsluhovaly Boeingy 737-800, střídané většími Boeingy 777 či 767. Od roku 2014 na této lince létala její nízkonákladová značka UP, kterou od 15. října 2018 nahradila El Al. Letadla Boeing 737-800 do Prahy létají 8x týdně.

El Al je všeobecně uznáván jako nejbezpečnější ze světových leteckých společností, jelikož mnohokrát díky svým bezpečnostním protokolům zabránil pokusům o únos letadla a teroristickým útokům.^[5][6]

• 24. listopadu 1951 havaroval nákladní DC-4 letící z Tel Avivu do Amsterdamu při přistání na letišti v Curychu. Zahynulo všech šest členů posádky.^[7]

• 27. července 1955 byl sestřelen Lockheed Constellation (4X-AKC) na letu El Al 402 dvěma MiGy bulharského letectva nad Blagoevgradem nedaleko Sofie poté, co za bouřlivého počasí vletěl do vzdušného prostoru Bulharska. Všech 58 cestujících a členů posádky zahynulo.^[8][9][10]

• 23. července 1968 byl krátce po mezipřistání v Římě unesen Boeing 707-358C na cestě z Londýna do Tel Avivu třemi členy Lidové fronty pro osvobození Palestiny a odletěl do Alžírska (let El Al 426). Po čtyřiceti dnech únos skončil a je považován za jediný úspěšný únos letadla společnosti El Al.

• V únoru 1969 byl napaden Boeing 707 na letišti v Curychu. Izraelský pilot byl zabit a dalších osm lidí zraněno. V následující přestřelce s ostrahou letiště byl jeden útočník zabit a ostatní byli přemoženi a uvězněni. Útočníci byli později souzeni ve Winterthuru, ale o rok později byli po únosu letadla Swissairu propuštěni.^[11]

• 6. září 1970 při letu El Al 219 z Tel Avivu do New Yorku s mezipřistáním v Amsterdamu se Leila Khaled a Patrick Argüello pokusili unést letadlo po startu z Amsterdamu. Únos byl součástí únosů letadel na základnu Dawson's Field. Jedna osoba byla zraněna.

• 13. ledna 1975 se několik mužů včetně Carlose pokusilo unést a zničit letadlo El Al. Pokus bezúspěšně opakovali 17. ledna.

• 27. prosince 1985 po několika neúspěšných pokusech zaútočit na letadlo El Al teroristé Fatahu zabili 18 lidí u přepážek El Al na letištích v Římě a ve Vídni.^[12]

• Další teroristický útok známý jako Hindáwího případ byl spáchán 18. března 1986. Anne-Marie Murphy, těhotná občanka Irska, se chystala nastoupit do letadla El Al v Londýně Heathrow, když byly v jejím zavazadle nalezeny tři libry plastické trhaviny. Trhavinu nastražil její snoubenec Nezar Hindawí, který si rezervoval letenku na jiný let. Hindáwí byl odsouzen k trestu odnětí svobody na 45 let, nejdelšímu trestu, který kdy vynesl Britský soud.

• 4. října 1992 nákladní Boeing 747-200F se při letu El Al 1862 zřítil na dvě výškové budovy (Kruitberg and Groeneveen) v Bijlmermeeru nedaleko Amsterdamu. Při neštěstí se utrhl pravý vnitřní motor a narazil do pravého vnějšího motoru, který se rovněž utrhl. Zahynuli tři členové posádky a 39 lidí na zemi.^[13]
• 4. července 2002, postřelil Hesham Mohamed Hadayet šest Izraelců u přepážky El Al na letišti v Los Angeles. Poté byl zastřelen bezpečnostní službou El Al.^[14] Dva z postřelených zemřeli později. Egypťan Hadayet nepatřil k žádné teroristické skupině, ale neskrýval antižidovské postoje a nesouhlasil s americkou politikou na Středním Východě.^[15] Americká FBI vyhodnotila střelbu jako teroristický akt, jeden z mála, který se odehrál na území Spojených států po 11. září 2001.
• 17. listopadu 2002 se třiadvacetiletý izraelský Arab Tawfiq Fukra pokusil unést letadlo El Al za letu z Tel Avivu do Istanbulu. Byl ozbrojen kapesním nožem a pokusil se vniknout do pilotní kabiny, aby přinutil pilota letět zpět do Izraele a narazit do budovy. Na palubě letadla byl přemožen bezpečnostním personálem.^[16]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku El Al na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu El Al na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky (anglicky)

Doprava v Izraeli
Silnice	Dálnice 1 2 3 4 5 6 7 9 10 12 13 16 20 22 23 25 31 34 35 38 40 41 42 44 45 46 50 55 57 60 65 66 70 71 73 75 77 79 80 85 87 89 90 91 92 98 99 Silnice 293 404 431 443 471 531 999 Karmelské tunely Alonova silnice Ropná silnice
Autobusy	Egged Egged Ta'avura Dan Kavim Metrodan Beerševa Metropoline Nateev Express Superbus Connex
Železnice	Izraelské dráhy ajalonská železnice Akko–Karmiel Aškelon–Beer Ševa Beer Ševa–Dimona železnice v Jizre'elském údolí Kirjat Gat – Aškelon pobřežní železnice šaronská železnice Tel Aviv – Aškelon Tel Aviv – Beerševa Tel Aviv – Bnej Darom Tel Aviv – Jeruzalém vysokorychlostní Tel Aviv – Jeruzalém Tel Aviv – Modi'in Tel Aviv – Rišon le-Cijon východní železnice
Rychlá doprava	Karmelit Metronit jeruzalémská tramvajová doprava telavivská podzemní rychlodráha
Přístavy	Přístavy Akko Ašdod ha-Jovel ha-Darom Aškelon Ejlat Jaffa Haifa Kišon ha-Mifrac Israel Shipyards Chadera Tel Aviv Mariny Aškelon Herzlija Modrá marina Tel Aviv Správa Izraelská správa přístavů Nimlej Jisra'el
Letectví	Letiště Ben Gurion Ramon Uvda Atarot Megido Zrušená: Hozman Sde Dov Společnosti El Al Sun D'Or UP Israir Arkia CAL Cargo Air Lines Správa Izraelská správa letišť Úřad pro civilní letectví Izraele
Podle měst	Jeruzalém Petach Tikva Tel Aviv
Ostatní	ministr dopravy Izraele Úřad pro veřejnou dopravu Izraele Netivej Jisra'el dopravní značení v Izraeli Rav-kav