Nothing Special   »   [go: up one dir, main page]

Přeskočit na obsah

Edward Szczepanik

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Edward Szczepanik
Edward Szczepanik (26. července 1986)
Edward Szczepanik (26. července 1986)
Narození22. srpna 1915
Suwałki
Úmrtí11. října 2005 (ve věku 90 let)
Worcestershire
Alma materLondýnská škola ekonomie
Varšavská ekonomická škola
Povoláníekonom, vysokoškolský učitel a politik
ZaměstnavateléUniverzitní kolej v Londýně
Sussexská univerzita
Oceněnívelkodůstojník Řádu znovuzrozeného Polska
Řád znovuzrozeného Polska
rytíř Řádu znovuzrozeného Polska
velkokříž Řádu znovuzrozeného Polska
FunkcePolská exilová vláda
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Edward Franciszek Szczepanik (22. srpna 1915, Suwałki11. října 2005, Worcestershire) byl polský ekonom, v letech 1986 až 1990 poslední předseda polské exilové vlády.

Vystudoval ekonomii na Varšavské ekonomické škole, na Fakultě politické ekonomie pod vedením profesora Edwarda Lipińského. Absolvoval v roce 1936. V témže roce se dobrovolně přihlásil na roční dobrovolnou vojenskou službu. Absolvoval kurz na kadetní škole dělostřelectva. Po ukončení vojenské služby získal stipendium na London School of Economics, kde pak studoval u Lionela Robbinse, Friedricha von Hayeka a Paula Rosensteina-Rodana. Po návratu se stal asistentem na Fakultě politické ekonomie Varšavské ekonomické školy. Po agresi Německa a Sovětského svazu proti Polsku byl internován v Litvě, po okupaci Litvy Rudou armádou byl zatčen sovětskou tajnou policií NKVD. Jeho bratr byl zavražděn Němci.[1] V letech 1940 až 1942 byl vězněm v sovětských koncentračních táborech v Kozielsku a na poloostrově Kola. Po svém propuštění v důsledku vypuknutí německo-sovětské války a dohody Sikorski-Majski vstoupil do Andersovy armády. Jako důstojník sloužil u 5. pěšího pluku a později v hodnosti poručíka u dělostřeleckého velitelství 2. polského sboru. Zúčastnil se bojů u Monte Cassina, Ancony a Boloni a byl jedním z prvních vojáků sboru, kteří vstoupili do Boloně. Sloužil také jako styčný důstojník v britském Královském dělostřeleckém výcvikovém oddílu. Po roce 1945 zůstal v zahraničí, nejprve v Itálii, poté v Británii. 29. června 1946 se v Římě oženil s Hannou Marií Janikowskou, dcerou diplomata a etruskologa Stanisława Janikowského. Měli spolu čtyři děti: Barbaru, Tadeusze, Žofii a Tomasze, všechny narozené v Londýně, kde Edward dokončil studia. V roce 1953 získal magisterský titul v oboru ekonomie na London School of Economics a roku 1956 doktorát.[2] Poté pracoval mj. pro OSN, působil v Hongkongu či Thajsku. V letech 1963 až 1977 působil jako zástupce polské exilové vlády ve Vatikánu. Byl členem Polské vědecké společnosti v zahraničí a v letech 1981–2003 byl jejím prezidentem. V letech 1981 až 1986 byl ministrem vnitra a místopředsedou polské exilové vlády. 7. dubna 1986 byl zvolen do čela této vlády, ovšem již v době, kdy bylo jasné, že po eventuálním pádu komunismu bude hrát v Polsku klíčovou roli místní opozice, nikoli exilová reprezentace. Tuto strategii zastával exilový prezident Ryszard Kaczorowski a Szczepanik ji podporoval. Když Kaczorowski roku 1990 předal slavnostně insignie exilové vlády nově zvolenému prezidentu Walesovi, Szczepanikova funkce zanikla. Do Polska se ani natrvalo nevrátil a nehrál v životě nové republiky žádnou roli. Zemřel v Británii. Po jeho smrti bylo jeho tělo zpopelněno a jeho popel byl rozdělen do dvou uren. Jedna byla uložena na hřbitově v jeho rodišti Suwałki, druhá zůstala v Anglii.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Edward Szczepanik na polské Wikipedii.

  1. Edward Szczepanik. Ostatni premier RP na Uchodźstwie. Polskieradio.pl [online]. [cit. 2024-10-12]. Dostupné online. (polsky) 
  2. BALCEROWICZ, Leszek. Obituary: Edward Szczepanik. The Guardian [online]. 2005-12-19 [cit. 2024-10-12]. Dostupné online.