Diopsid

Diopsid
krystal diopsidu
Obecné
Kategorie	minerál
Chemický vzorec	MgCaSi2O6
Identifikace
Barva	světle až tmavě zelená, někdy nažloutlá až bezbarvá
Vzhled krystalu	kusové, krátké prismatické krystaly
Soustava	monoklinická
Tvrdost	5,5 - 6,5
Lesk	skelný
Štěpnost	dobrá
Index lomu	nα = 1,663 - 1,699 nβ = 1,671 - 1,705 nγ = 1,693 - 1,728
Vryp	bílý
Hustota	3,27 g ⋅ cm−3
Rozpustnost	je nerozpustný v kyselinách

Diopsid je důležitý horninotvorný minerál ze skupiny monoklinických pyroxenů. Často se vyskytuje ve formaci s hedenbergitem a augitem. Jeho barva se různí na základě zastoupení chemických prvků hořčíku nebo vápníku a proto lze najít od bezbarvé variety až po krásně sytě zelenou. Jeho jméno pocházející z řečtiny je složeno ze dvou slov dis a òpsè, což doslovně znamená dvě tváře. Toto pojmenování odkazuje na schopnost orientace ve dvou rovinách {100} a {001}. Diopsid byl poprvé objeven a popsán okolo roku 1800 brazilským státníkem a přírodovědcem Jose Bonifacio de Andrada e Silvou.

Diopsid může být metamorfního původu v horninách bohatých na vápník jako jsou skarny, pyroxenické ruly, mramory nebo v bazických, ultramafických, magmatických horninách jako jsou kimberlit nebo peridotit většinou chudé na SiO₂.

• Fyzikální vlastnosti: Tvrdost kolísá mezi 5,5 až 6,5, hustota 3,27 g/cm³, štěpnost dobrá dle {110}, lom je lasturnatý až nerovný.
• Optické vlastnosti: Barva dosahuje téměř všech odstínů zelené, známé jsou také diopsidy bezbarvé, mléčně bílé, šedé a v případě violanu je barva dokonce fialová. Lesk má skelný, průhlednost: průsvitný až opakní, vryp je bílý.
• Chemické vlastnosti: Složení: Ca 18,51 %, Mg 11,22 %, Si 25,94 %, O 44,33 %. Často obsahuje příměsi Fe, V, Cr, Mn, Zn, Al, Ti, Na nebo K. Je nerozpustný v kyselinách.

Složení diopsidu (a jemu chemicky podobným minerálům) je indikátorem PT podmínek vzniku a také chemického složení mateřské horniny. Odrůda bohatá na chróm se nazývá chromdiopsid a je hojně využívaná ve šperkařském průmyslu. Nově zkoumaným produktem jsou sklokeramické materiály s obsahem diopsidu nazvané "silceram". Ty mohou mít potenciální využití v různých technologických oblastech. ^[1]

Chromdiopsid je nádherná smaragdově zelená odrůda diopsidu. Objevuje se na metamorfních ložiskách bohatých na vápník a chróm ( právě chróm způsobuje typické zelené zabarvení). V roce 1988 byla objevena naleziště drahokamového chromdiopsidu na východní Sibiři, tudíž jedná se o drahokam, jenž se začal používat teprve nedávno. Vzhledem k jeho překrásné barvě jeho oblíbenost a cena stále stoupá. Ovšem kvůli nižší tvrdosti nemůže být osazován do šperků, které jsou vhodné pro denní nošení.

Fassait je odrůda diopsidu, který obsahuje navíc malé množství železa a hliníku. Jeho chemické složení je velmi podobné augitu a tak bývá často mylně zařazován jako jeho odrůda. Byl pojmenován podle lokality Fassa v Itálii a předpokládá se, že se jedná o vysokoteplotní minerál vzniklý na kontaktech vulkanických hornin a mramorů. Jeho barva je temně zelená až černá.

Violan je zajímavou a překrásnou odrůdou diopsidu. Díky obsahu manganu má fialovou až modrofialovou barvu, podle které byl také roku 1838 Augustem Breithauptem pojmenován. Jedná se o nepříliš častý minerál a tak je spíše považován za sbírkovou záležitost.

• 
  Diopsid
• 
  Chromdiopsid
• 
  Fassait
• 
  Violan

• Inagli, Rusko (výskyt drahokamových odrůd chromdiopsidu)
• Ala , Itálie (dokonale vyvinuté bezbarvé krystaly diopsidu)
• údolí Šigar, pohoří Karákóram, Pákistán (nádherné a dokonale vyvinuté estetické krystaly tmavě zelené barvy)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu diopsid na Wikimedia Commons
• (anglicky) chromdiopsid na webu gemdat.org
• (anglicky) diopsid na webu mindat.org
• (anglicky) diopsid na webu webmineral.com
• (anglicky) violan na webu mindat.org