Nothing Special   »   [go: up one dir, main page]
Přeskočit na obsah

Dobroslava Menclová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dobroslava Menclová
Narození2. ledna 1904
Přerov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí19. listopadu 1978 (ve věku 74 let)
Sušice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Příčina úmrtísilniční dopravní nehoda
Povoláníspisovatelka, architektka, historička umění, malířka, spisovatelka literatury faktu, kasteloložka a archeoložka
Manžel(ka)Václav Mencl
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Dobroslava Menclová, rozená Vavroušková, (2. ledna 1904 Přerov[1] – 19. listopadu 1978 Sušice[2]) byla česká historička umění, architektka a archeoložka.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Dobroslava Menclová se narodila 2. ledna 1904 v Přerově v rodině akademického malíře Františka Vavrouška a Filipíny, rozené Moučkové.[1] Větší část školní docházky absolvovala v Bučovicích, ale z tamního gymnázia po šestém ročníku přešla na jinou školu. Po absolvování střední školy začala studovat malířství na Akademii výtvarných umění v Praze u profesora Josefa Loukoty. Po kritickém přehodnocení svého talentu nakonec vystudovala architekturu na ČVUT.[2]

Dne 6. dubna 1930 se provdala za Václava Mencla. Spolu s ním pracovala v Bratislavě a projektovala úpravy některých kostelů (Nitra, Častá[3]) nebo zámeckého parku v Pezinku.[2] Od roku 1933 do roku 1939 se svým mužem spolupracovala na archeologických výzkumech slovenských klášterů a hradů. Na počátku druhé světové války se manželé Menclovi vrátili do Prahy a věnovali se výzkumu českých hradů, například provedli archeologický výzkum Dražic.[2]

Od počátku padesátých let spolupracovala s historiky umění se specializací na nástěnné malby (J. Pešina, Milada Lejsková-Matyášová).[zdroj⁠?!] Sama se detailně zabývala fortifikační architekturou a vývojem stavebních typů hradů a kromě řady průvodcovských monografií hradů připravila v padesátých letech dvoudílné souborné dílo České hrady, které vyšlo až v roce 1972 a pak doplněné v roce 1976.[2] Rozsáhlé studie o stavebním vývoji hradů Moravy, na kterých pracovala v závěru života a které měly vyústit v knihu Moravské hrady, zůstaly nedokončeny.[2]

Dne 28. července 1978 došlo na silnici mezi Nemilkovem a Sušicí k dopravní nehodě, při které zemřel Václav Mencl. Dobroslava Menclová zemřela na následky nehody v sušické nemocnici 19. listopadu 1978.[2]

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Na Slovensku vydala Menclová několik studií, které se zabývaly vývojem slovenské architektury od renesance do novověku. [4][5][6]

Od počátku své odborné činnosti se zaměřila na stavební vývoj hradů a fortifikačních systémů měst. Menclová přistupovala k výzkumu hradů jako architekt a posuzovala celkovou dispozici stavby v závislosti na modelaci terénu a z hlediska funkčního opodstatnění formy a harmonie proporcí.[2] Sledovala podrobně vzájemný vztah obytné a obranné funkce, vývoj fortifikace v závislosti na změnách ve vojenské technice a postupnou proměnu hradu v kastel a zámek.

Podrobně se věnovala dějinám a restauraci (regotizaci) hradu Karlštejna.[2] Popsala vznik svébytného stavebního typu hradu ve třetí čtvrtině 13. století a vysvětlila zvláštní druh vybavení obytné části hradu a středověkého domu – vloženou roubenou komoru.[7]

Manželé Menclovi provedli podrobný výzkum hradní architektury z doby Václava IV. (hrady Jenštejn, Krakovec, Točník, Starý palác Pražského hradu, Nový hrad u Kunratic, vynechán byl Žebrák a Vlašský dvůr).[8] Chybějící stať o Vlašském dvoře v Kutné Hoře přepsal ve své diplomové práci František Záruba.[9] Roku 1947 Menclovi odevzdali prezidentu Benešovi rukopis knihy Praha, hrad českých knížat a králů, s dedikací prezidentu T. G. Masarykovi a úvodem oslavujícím prvorepublikovou demokracii. Kniha byla již připravena k tisku, ale po komunistickém puči 1948 byl rukopis vrácen autorům jako nežádoucí.[10]

Na počátku padesátých let se památková péče zaměřila na obnovu třiceti historicky nejcennějších měst a Menclová přispěla studiemi O středověkém opevnění našich měst a Husitské opevnění Tábora (1953).

Bibliografie

[editovat | editovat zdroj]
  • Mencl V, Menclová D., Bratislava. Stavební obraz města a hradu. Praha, Jan Štenc, 1936. 272 s.
  • Menclová D., Hrad Karlštejn, Pražské nakladatelství V. Poláčka, Praha, 1946
  • Menclová D., Hrad Zvolen, Tvar, Bratislava, 1954
  • Menclová D., Krásna Hôrka, SVKL, Bratislava, 1955
  • Menclová D., Hrad Trenčín, SVKL, Bratislava, 1956
  • Hodál F., Menclová D., Hrad Bojnice, SVKL, Bratislava, 1956
  • Menclová D., Spišský hrad, SVKL, Bratislava, 1957
  • Menclová D., Gardavský Z, Panoš V, Helfštejn, státní hrad a památky v okolí, STN, Praha, 1961
  • Kavuljaková J, Menclová D., Oravský zámok, SVKL, Bratislava, 1963
  • Menclová D., Toman O, Hrad Špilberk. Národní kulturní památka, Brno 1967
  • Menclová D., České hrady, 1. a 2. díl, Odeon, Praha 1972 (1. vydání), 1976 (2. doplněné vydání)
  • Dvořáková V., Menclová D., Karlštejn, SNKLU Praha, 1965
  • Menclová D., Švihov, Krajské středisko památkové péče a ochrany přírody v Plzni, Plzeň, 1962

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu farnost Přerov
  2. ↑ a b c d e f g h i SLAVÍK, Jiří. Dobroslava Menclová – 40. výročí úmrtí. Hláska. Říjen 2018, roč. XXIX, čís. 4, s. 58–60. Dostupné online [cit. 2020-03-31]. ISSN 1212-4974. [nedostupný zdroj]
  3. ↑ MAZANEC, Viliam. Dobroslava Menclová (1904–1978) [online]. Pamiatiky na Slovensku [cit. 2020-04-01]. Dostupné online. (slovensky) 
  4. ↑ D. Menclová, Přehled vývoje renesanční architektury na Slovensku, čas. Bratislava VIII, č. 1–2, 1934
  5. ↑ D. Menclová, Přehled vývoje architektury od XVI.–XIX. století na Slovensku, čas. Bratislava VIII, 1934
  6. ↑ D. Menclová, novověká architektura na Slovensku, umělecká beseda, Praha 1936
  7. ↑ MENCLOVÁ, Dobroslava. Blockwerkkammern in Burgpalästen und Bürgerhäusern. Acta historiae artium Academiae Scientiarum Hungaricae. 1963, roč. 9, s. 245. (německy) 
  8. ↑ Václav a Dobroslava Menclovi, Český hrad v době Václavově, Umění XIV, 1942, s. 89–103, 143–160
  9. ↑ ZÁRUBA, František. Hrady Václava IV.. Praha, 2008 [cit. 2020-04-01]. 166 s. Diplomová práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Jiří Kuthan. s. 15–16. Dále jen Záruba (2008). Dostupné online.
  10. ↑ Záruba (2008), s. 14.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800–2008). Příprava vydání Lubomír Slavíček. Svazek 1. Praha: Academia, 2016. 1806 s. ISBN 978-80-200-2094-9. S. 909–910. 
  • Kapitoly z českého dějepisu umění II.. Svazek II. Praha: Odeon, 1987. 560 s. S. 310–316. 
  • DVOŘÁKOVÁ, V. Dobroslava Menclová. Umění. 1985, roč. XXXIII, s. 20. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Dobroslava_Menclová&oldid=24081751“