Grand Prix Jihoafrické republiky 1984

Grand Prix Jihoafrické republiky 1984

2.. závod v sezóně 1984
Detaily závodu
Datum	7. duben 1984
Oficiální název	XXX National PanasonicSouth African Grand Prix
Místo	Kyalami, Gauteng, Jihoafrická republika
Délka trati	4,104 km
Délka závodu	75 kol, 307,800 km
Pole position
Pilot	Nelson PiquetBrabham
Čas	1'04.871
Nejrychlejší kolo
Pilot	Patrick TambayRenault
Čas	1'08.877 (v 64. kole)
Stupně vítězů
První	Niki LaudaMcLaren
Druhý	Alain ProstMcLaren
Třetí	Derek WarwickRenault

Grand Prix Jihoafrické republiky 1984 (XXX National Panasonic South African Grand Prix), druhý závod 35. ročníku mistrovství světa jezdců Formule 1 a 27. ročníku poháru konstruktérů, historicky již 390. grand prix, se již tradičně odehrála na okruhu Kyalami vzdáleném 25 km od Johanesburgu. Na trati dlouhé 4,104 km absolvovali jezdci 75 okruhů, což celkově představuje 307,8 km.

Již úvodní závod naznačil, že vozy McLaren mají nejsilnější motory. V Kyalami na okruhu dlouhém 4,104 km v nadmořské výšce okolo 1800 m, svou dominanci jen potvrdili. Zvítězil Lauda před Alainem Prostem, jehož výkon byl o to cennější, že Francouz startoval z boxové uličky. Ale již třetí v cíli Warwick ztrácel 1 kolo, další dva piloti Patrese a de Cesaris byli o dvě kola zpět a šestý Senna dokonce dojel se ztrátou tří okruhů. Závod se naprosto nepovedl vozům Williams a Brabham, i Ferrari nedokázalo najít recept na konkurenci a 12. místo Alboreta bylo zklamáním.

Z 26 přihlášených účastníků, jich šachovnicový praporek v cíli viděla pouhá polovina, tedy 13 vozů. Zajímavostí je, že tři ze čtyř vozů používající atmosférický motor Ford Cosworth (Arrows a Tyrrell) dojelo do cíle. Osm kol před cílem, zůstal stát bez paliva Patrick Tambay s vozem Renault, zatímco oba vozy McLaren měli v cíli ještě 13 litrů paliva.

V kvalifikaci byl nejrychlejší úřadující mistr světa Nelson Piquet, který časem 1:04,87 vytvořil nový rekord okruhu. Druhý byl Keke Rosberg na Williams. Časy pod 1:06 zajeli ještě Nigel Mansell, Patrick Tambay, Alain Prost, Teo Fabi a Elio de Angelis. Poslední místa na startu obsadili, zcela očekávaně, vozy s nepřeplňovaným motorem, navíc Thierry Boutsen nesplnil kvalifikační limit a do závodu se nekvalifikoval, nakonec byl na start připuštěn. Zklamáním kvalifikace byl výkon obou vozu McLaren od kterých se po vynikajícím výkonu v Brazílii očekávalo víc než jen páté a osmé místo. Prost tento výkon vysvětlil použitím pohonných jednotek z předchozí Grand Prix, které ovšem nebyly vyladěny na místní horské podmínky. Také Ferrari obtížně hledalo optimální nastavení vozu, které fungovaly dobře na dlouhých rovinkách, ale v zatáčkách byly až příliš pomalé.

Sobotní nepovinný trénink byl dějištěm první vážné nehody. Piercarlo Ghinzani s vozem Osella nezvládl vůz v jedné rychlé zatáčce a v rychlosti přes 220 km/h dostal smyk. Vůz byl vymrštěn do vzduchu a po saltech přistál zpět na kolech, motor a převodovka se odtrhly a vůz se vzňal. Prostor pro pilota zůstal nedotčen, přesto Ghinzani musel být převezen do nemocnice, kde mu ošetřili popáleniny na levé ruce, čele a zádech.

Ve volném tréninku jeli oba jezdci McLaren již s novými motory a zajeli druhý a čtvrtý nejrychlejší čas, nejrychlejší byl opět Piquet na voze Brabham a Fabi s druhým Brabhamem byl třetí. V zahřívacím kole začalo vynechávat palivové čerpadlo Prostova vozu a tak musel do boxu, kde přesedl do náhradního vozu a byl tak odsouzen ke startu z pit line. Patrick Tambay se postaral o odsunutí startovní procedury o 15 minut, když mu na poslední chvíli zhasnul motor. Nejlépe odstartoval Rosberg, který se tak ujal vedení před Piquetem a Rabím. Ve druhém kole již byl v čele Piquet, Rosberg se začal propadat startovním polem, v dalším kole ho předjel Fabi a následně i Lauda. Eddie Cheever s vozem Alfa Romeo byl prvním odpadlíkem jehož ve čtvrtém kole zradilo chlazení. Lauda zaútočil na Fabiho v 10. kole a vcelku snadno jej předjel. Mezitím se z posledního místa dral dopředu technicky bravurní jízdou Alain Prost. Teo Fabi jedoucí na třetí pozici v 11. kole znatelně zpomalil a propadl se na 15. pozici a v 18. kole zastavil definitivně, příčinou byl turbokompresor, který přestal fungovat. Ve 21. kole zajel do boxů i Piquet, který zajel k výměně pneumatik a přepustil tak vedoucí místo Laudovi. Po návratu na trať se dokázal rychle vrátit do čelních pozic, ale 30. kolo bylo jeho posledním a mistr světa z roku 1983 musel odstoupit se stejnou závadou jako jeho týmový kolega Teo Fabi. Niki Lauda tak měl cestu k vítězství otevřenou, postupně zvyšoval náskok před Prostem, který se již ve 43. kole probojoval na druhou pozici. Od vedení týmu dostali oba pokyn, aby neriskovali a aby zmírnili tempo.

V závěru se na třetí příčku dostal Warwick před Patreseho Alfu Romeo, na páté pozici jel Andrea de Cesaris na Ligieru, poslední bod si zajistil nováček ve formuli 1 Ayrton Senna, který musel byt z vozu vytažen a bolestmi svalů převezen do nemocnice. Vítěz Niki Lauda si připsal dalších 9 bodů a na svém kontě jich měl již 343,5 a výrazně se tak přiblížil rekordu Jackieho Stewarta, který jich pobral během své kariéry 360.

• 7. dubna 1984
• Okruh Kyalami
• 75 kol × 4,104 km = 307,8 km
• 390. Grand Prix
• 20. vítězství Nikiho Laudy
• 32. vítězství pro McLaren
• 26. vítězství pro Rakousko
• 20. vítězství pro vůz se startovním číslem 8

Pozice	Jezdec	Vůz	Čas	Body	Nej. kolo
1	Niki Lauda	McLaren MP4/2	1:29'23.430	9	1'09.666 (4.)
2	Alain Prost	McLaren MP4/2	á 1:05,950	6	1'09.398
3	Derek Warwick	Renault RE50	á 1 kolo	4	1'09.526
4	Riccardo Patrese	Alfa Romeo 184T	á 2 kola	3	1'11.385 (9.)
5	Andrea de Cesaris	Ligier JS23	á 2 kola	2	1'12.510 (15.)
6	Ayrton Senna	Toleman TG183B	á 3 kola	1	1'12.124 (14.)
7	Elio de Angelis	Lotus 95T	á 4 kola		1'10.150 (6.)
8	Mauro Baldi	Spirit 101B	á 4 kola		1'13.267 (19.)
9	Marc Surer	Arrows A6	á 4 kola		1'14.090 (21.)
10	François Hesnault	Ligier JS23	á 4 kola		1'13.054 (18.)
dsq	Martin Brundle §	Tyrrell 012	á 4 kola		1'13.578
11	Michele Alboreto	Ferrari 126C4	Zapalování		1'11.828 (13.)
12	Thierry Boutsen †	Arrows A6	á 5 kol		1'14.906 (22.)
Kolo	Odstoupili	-	Důvod	Body	Nej. kolo
66	Patrick Tambay	Renault RE50	Vstřikování		1'08.877
60	Jacques Laffite	Williams FW09	Ztráta kola		1'11.790 (11.)
60	Stefan Bellof §	Tyrrell 012	Brzdy	dsq	1'12.421
53	Manfred Winkelhock	ATS D7	Motor		1'12.527 (17.)
51	Keke Rosberg	Williams FW09	Rozvody		1'10.600 (8.)
51	Nigel Mansell	Lotus 95T	Turbo		1'11.825 (12.)
40	René Arnoux	Ferrari 126C4	Zapalování		1'11.421 (10.)
29	Nelson Piquet	Brabham BT53	Turbo		1'10.132 (5.)
26	Johnny Cecotto	Toleman TG183B	Suspenzor		1'12.523 (16.)
24	Philippe Alliot	RAM 02	Vodní pumpa		1'14.943 (24.)
22	Jonathan Palmer	RAM 01	Převodovka		1'14.927 (23.)
18	Teo Fabi	Brabham BT53	Turbo		1'10.345 (7.)
4	Eddie Cheever	Alfa Romeo 184T	Chladič		1'14.046 (20.)
dns	Piercarlo Ghinzani	Osella FA1F	Havárie

• † Thierry Boutsen původně klasifikován na 9. místě se ztrátou 4 kol, později byla prokázána chyba v počtu jeho odjetých kol.
• § 18. července 1984 byla stáj Tyrrell diskvalifikována ze všech závodů sezony za používání nepovolené směsi paliva.

Patrick Tambay – Renault – 1'08.877

• 2. nejrychlejší kolo Patricka Tambaye
• 17. nejrychlejší kolo pro Renault
• 47. nejrychlejší kolo pro Francii
• 14. nejrychlejší kolo pro vůz se startovním číslem 15

Nelson Piquet – Brabham – 1'04.871

• 9. Pole position Nelsona Piqueta
• 30. Pole position pro Brabham
• 16. Pole position pro Brazílii
• 35. Pole position pro vůz se startovním číslem 1

• Modře – startoval z boxů

_______1_______ Nelson Piquet Brabham 1'04.871
		_______2_______ Keke Rosberg Williams 1'05.058
_______3_______ Nigel Mansell Lotus 1'05.125
		_______4_______ Patrick Tambay Renault 1'05.339
_______5_______ Alain Prost McLaren 1'05.354
		_______6_______ Teo Fabi Brabham 1'05.923
_______7_______ Elio de Angelis Lotus 1'05.953
		_______8_______ Niki Lauda McLaren 1'06.043
_______9_______ Derek Warwick Renault 1'06.056
		_______10_______ Michele Alboreto Ferrari 1'06.323
_______11_______ Jacques Laffite Williams 1'06.762
		_______12_______ Manfred Winkelhock ATS 1'06.974
_______13_______ Ayrton Senna Toleman 1'06.981
		_______14_______ Andrea de Cesaris Ligier 1'07.245
_______15_______ René Arnoux Ferrari 1'07.345
		_______16_______ Eddie Cheever Alfa Romeo 1'07.704
_______17_______ François Hesnault Ligier 1'07.787
		_______18_______ Riccardo Patrese Alfa Romeo 1'08.042
_______19_______ Johnny Cecotto Toleman 1'08.298
		_______20_______ Mauro Baldi Spirit 1'09.923
_______21_______ Jonathan Palmer RAM 1'10.383
		_______22_______ Philippe Alliot RAM 1'10.619
_______23_______ Marc Surer Arrows 1'11.808
		_______24_______ Stefan Bellof Tyrrell 1'12.022
_______25_______ Martin Brundle Tyrrell 1'12.233
		_______26_______ Thierry Boutsen Arrows 1'12.275

• 50GP pro Andreu de Cesaris
• 75GP pro Elia de Angelise

Pole position	Vítězství	Nej. kolo
Nelson Piquet	Niki Lauda	Patrick Tambay
Brabham BT53	McLaren MP4/2	Renault RE50
1'04.871	1:29'23.430	1'08.877
227,750 km/h	206,599 km/h	214,504 km/h

• GP – body získané v této Grand Prix

*	Jezdec	Body	GP	*	Vůz	Body	GP	*	Stát	Body	GP
1	Alain Prost	15	6	1	McLaren	24	15	1	Francie Francie	17	6
2	Niki Lauda	9	9	2	Williams	6		2	Rakousko Rakousko	9	9
3	Keke Rosberg	6		3	Renault	6	4	3	Itálie Itálie	9	5
4	Derek Warwick	4	4	4	Alfa Romeo	6	3	4	Finsko Finsko	6
5	Elio de Angelis	4		5	Lotus	4		5	Velká Británie	4	4
6	Eddie Cheever	3		6	Ligier	2	2	6	USA	3
7	Riccardo Patrese	3	3	7	Arrows	1		7	Belgie Belgie	1
8	Patrick Tambay	2		8	Toleman	1	1	7	Brazílie Brazílie	1	1
9	Andrea de Cesaris	2	2
10	Ayrton Senna	1	1
11	Thierry Boutsen	1

• Záznam GP JAR 1984^{[nedostupný zdroj]}
• GP JAR na grandprix.com

Grand Prix Jihoafrické republiky
Mistrovství světa Formule 1	1962 • 1963 • 1964 • 1965 • 1966 • 1967 • 1968 • 1969 • 1970 • 1971 • 1972 • 1973 • 1974 • 1975 • 1976 • 1977 • 1978 • 1979 • 1980 • 1981 • 1982 • 1983 • 1984 • 1985 • 1986–1991 • 1992 • 1993
Nemistrovské závody	1934 • 1935 • 1936 • 1937 • 1938 • 1939 • 1940–1959 • 1960 • 1961 • 1962–1965 • 1966 • 1967–1980 • 1981