Bigotnost

Bigotnost či bigoterie je myšlení a jednání osoby, která tvrdošíjně a malicherně až netolerantně lpí na svých vlastních názorech a předsudcích. Zejména pokud projevuje netolerantnost či nevraživost vůči členům nějaké jiné (rasové nebo etnické) skupiny.^[1]

Podle Mayerovy encyklopedie označuje bigotní "přehnaně a nereflektovaně pobožnou a přitom často k jiným postojům netolerantní osobu nebo postoj." Neznamená tedy religiozitu jako takovou, nýbrž úzkostlivé a přehnané dodržování jejích forem, často bez skutečné zbožnosti a mravní opravdovosti. Proto může mít blízko k pokrytectví a svatouškovství.^[2]

Podle Ottova slovníku je bigotní člověk, který "si příliš zakládá na vnějších projevech náboženských a menší příkazy náboženské úzkostlivě koná, ale nešetří vnitřní zbožnosti, důležitějších předpisů náboženských, jmenovitě spravedlnosti a lásky k bližnímu."^[3]

Slovo bigot se vyskytovalo jako hanlivé označení Normanů^[4] už ve středověké francouzštině, ale jeho další původ není jasný. Podle jedněch je to zkomolenina z germánského bei Gott nebo bī God ‘při Bohu’, což může být podpořeno starofrancouzským goddam ‘Angličan’ (podle typické anglické kletby)^[4], podle jiných souvisí s názvem Vizigótů.^[5]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bigoterie na francouzské Wikipedii.

• Ottův slovník naučný – svazek 4, str. 39 – heslo Bigoterie

• Téma Bigotnost ve Wikicitátech

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.