Becherova vila
| Becherova vila v Karlových Varech | |
|---|---|
 Pohled od jihovýchodu | |
| Účel stavby | |
Rodinná vila; galerie | |
| Základní informace | |
| Sloh | secese |
| Architekt | Karl Heller |
| Výstavba | 1913–1914 |
| Současný majitel | Karlovarský kraj |
| Poloha | |
| Adresa | Krále Jiřího 1196/9, Karlovy Vary,  Česko |
| Ulice | Krále Jiřího |
| Souřadnice | 50°13′34,28″ s. š., 12°52′28,88″ v. d. |
  Becherova vila | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 20197/4-4991 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Web | http://www.becherovavila.cz/ |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Becherova vila v Karlových Varech je secesní stavba z počátku 20. století. Nachází se ve vilové čtvrti zvané Westend. Objekt je využíván od roku 2011 jako interaktivní galerie.
Budova je chráněna od roku 1995 jako kulturní památka České republiky.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Reprezentativní vilu dal postavit významný karlovarský podnikatel Gustav Becher v rozrůstající se karlovarské honosné vilové čtvrti Westend na nároží ulice, později nazvané krále Jiřího, proti Strunzově vile (nyní lázeňský dům Smetana). Zastavovací plán na výstavbu vily byl vypracován v roce 1912 a ještě téhož roku architekt Karl Heller vypracoval projekt. Částečně přepracovaný projekt nesl letopočet 1913, a poté se začalo stavět. Výstavba probíhala pouze v podzimním a zimním období, aby stavební práce nerušily lázeňskou sezónu v sousedních vilách. Stavba byla dokončena v roce 1914.[2][3]
Ve vile nakonec nikdo z rodiny Becherů nebydlel. Gustav Becher zemřel 19. února 1921, ještě před nastěhováním.[4] Po smrti Gustava Bechera přešla vila Becherů do vlastnictví Spolku pro chemickou a hutní výrobu z Ústí nad Labem avšak nadále byly nazývána Becherovou vilou. Po Mnichovské dohodě a připojení pohraničí k Velkoněmecké říši v roce 1938 se stala sídlem krajského velitelství SS. Po konci druhé světové války byla znárodněna a převedena do majetku československého státu. V období 1951–1987 sloužil objekt jako Dům pionýrů a mládeže a poté byl na delší čas uzavřen a postupně chátral.[2]
V letech 2009–2011 provedl Karlovarský kraj celkovou rekonstrukci objektu a prostory budovy přeměnil na Interaktivní galerii Becherova vila, určenou mladým výtvarníkům. Náklady na rekonstrukci činily 88,7 milionu korun, přičemž 77,6 milionu korun z této částky představovaly dotace.[5] Slavnostní otevření nové galerie proběhlo v květnu roku 2011 a stala se pobočku Galerie umění Karlovy Vary.
Současnost
[editovat | editovat zdroj]Konají se zde výstavy moderního a současného výtvarného umění, workshopy a umělecké dílny. V suterénu vily jsou ateliéry, společenský sál a výstavní prostory. Dále je v budově na panelech prezentována historie rodu Becherů i vznik vilové čtvrti Westend v Karlových Varech.[6]
Stavební podoba
[editovat | editovat zdroj]
Becherova vila je samostatně stojící třípodlažní budova na téměř čtvercovém půdorysu s osmibokou nárožní věží, s vystupujícími oblými rizality vstupního schodiště a zimní zahrady, krytá mansardovou střechou.
Na vrcholu střechy se nacházejí světlík a vikýře. Na jihovýchodním nároží je mezi východní a jižní průčelí vložena válcová věž, zakončená osmibokým nástavcem s jehlancem střechy. V přízemí věže je čtvrtkruhový rizalit nesoucí menší terasu. Okna jsou obdélná, jsou rámována vpadlými paspartami, v rizalitech s půlkruhově vpadlými záklenky. Vnější stěny jsou střídmé s omítkou imitující kámen. Sokl zdiva je řešen na způsob mohutného, dekorativně zdobeného kyklopského zdiva. Technickým prvkem průčelí bývaly výsuvné venkovní rolety, které se obsluhovaly z interiéru.[2]
Dispozice objektu, řešeného původně jako rodinný palác ve stylu anglického venkovského domu, vychází z otevřené střední haly. Do ní vede široké kamenné centrální schodiště. Hala je v obou podlažích otevřena galeriemi, osvětlovanými střešním světlíkem. V přízemí se nacházel přijímací pokoj, salon, kuchyně s jídelnou a zimní zahrada. V patře a podkroví byly ložnice a pokoje pro hosty.[7]
Z původní stavby se dochovaly četné umělecké prvky a architektonické detaily, např. dubový kazetový strop, malované vitráže a erb Becherů s letopočtem 1914. Při rekonstrukce budovy byly nalezeny původní dekorativní malby v přicházejícím stylu art deco.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-02-03]. Identifikátor záznamu 306022349 : vila. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c ZEMAN, Lubomír; ČERNÝ, Zbyněk; HORVÁTOVÁ, Jana; RUND, Michael. Slavné vily Karlovarského kraje. 1. vyd. Praha: Foibos Books, 2010. 263 s. ISBN 978-80-87073-19-3. S. 148–151.
- ↑ a b ZEMAN, Lubomír. Průvodce architekturou Karlových Varů. 1. vyd. Praha: Národní památkový ústav, 2012. 511 s. ISBN 978-80-87104-63-7. S. 287.
- ↑ ZEDNÍK, Vladimír. V Becherově vile nikdy žádný Becher nebydlel, zjistil spisovatel. idnes.cz [online]. 2015-05-09 [cit. 2018-02-03]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Karlovarskému kraji hrozí, že přijde o dotace na Becherovu vilu. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2020-08-29 [cit. 2020-10-13]. Dostupné online.
- ↑ Vila Becher [online]. Památky a příroda Karlovarska [cit. 2018-02-03]. Dostupné online.
- ↑ Vila Becher [online]. Národní památkový ústav [cit. 2018-02-03]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Vila Becher na Wikimedia Commons
- Dům umění Becherova vila - rodinný palác Becherů
