Borna (Sasko)

Borna
Pohled na místní radnici
znak
Poloha
Souřadnice	51°7′ s. š., 12°30′ v. d.
Nadmořská výška	159 m n. m.
Časové pásmo	UTC +1
Stát	Německo Německo
Spolková země	Sasko
Zemský okres	Lipsko
Administrativní dělení	3 místní části
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	62,4 km²
Počet obyvatel	19 470 (2022)[1]
Hustota zalidnění	311,8 obyv./km²
Správa
Status	velké okresní město
Primátor	Oliver Urban (SPD)
Oficiální web	www.borna.de
Adresa obecního úřadu	Markt 1 04552 Borna
Telefonní předvolba	03433
PSČ	04552
Označení vozidel	L, BNA, GHA, GRM, MTL, WUR
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Borna je velké okresní město v německé spolkové zemi Sasko. Je sídlem zemského okresu Lipsko a má přibližně 19 tisíc^[1] obyvatel. Nachází se zhruba 30 km jihovýchodně od Lipska v jeho nížinné oblasti. Městem protéká řeka Wyhra. V třetihorách v oblasti vznikla rozsáhlá ložiska hnědého uhlí, jehož povrchová těžba změnila v posledních sto letech významně ráz místní krajiny. Vznikly tak okolní haldy a po ukončení těžby zaplavená jezera tvořící oblast Lipského Neuseenlandu.

První osídlení ve zdejší oblasti pochází údajně z 7. století a mělo se jednat o slovanské kmeny. Na současném místě města původně stály dvě osady - Altstadt (staré město) a Wenigborn. Již před založením města zde stál vodní hrad od 9. století. První písemná zmínka pochází z roku 1251. V 15. století byly zahájeny stavby původní místní radnice i kostela svaté Marie. Během svého působení na hradě Wartburg podnikl reformátor Martin Luther cestu po saských městech v rámci které také navštívil město v březnu roku 1522 a kázal zde. V srpnu roku 1668 zasáhl město rozsáhlý požár, v rámci něhož shořelo 100 domů včetně radnice. Ta byla následně přestavěna do současné barokní podoby architektem Gundermannem z Altenburgu. Přestavba byla dokončena roku 1676.

Začátek těžby uhlí je spojen s datem 1799, kdy město o povolení zde těžit lignit požádal ředitel lipské univerzity společně s místním zedníkem Uhlmannem v oblasti dnešního Volksplatzu. Města se v roce 1813 dotkly napoleonské války. V dubnu si zde zřídil své velitelství pruský generál Blücher. Začátkem května pak město navštívil Napoleon, který si zde prohlédl vojenskou přehlídku a přenocoval zde. V předvečer Bitvy národů u Lipska v říjnu téhož roku se zde setkali rakouský císař František I., pruský Fridrich Vilém III., ruský car Alexandr. I. a kníže Metternich.

V 19. století probíhal průmyslový rozvoj spojený hlavně s rozvojem těžby hnědého uhlí v okolí města. V roce 1828 zde byly založeny továrny na výrobu hudebních nástrojů, konkrétně klavírů a varhanů. V lednu roku 1867 bylo město napojeno na železniční síť skrze novou trať do Kieritzsch, kde je možné napojení na trať z Lipska do Hofu. Na dobové německé poměry bylo unikátní vybudování tratě samotným městem ze svých prostředků s přispěním místních soukromníků. V dubnu 1872 pak byla původně sedmikilometrová trať prodloužena do Saské Kamenice skrze Geithain. V roce 1904 bylo postaveno nové nádraží.

Po druhé světové válce připadla Borna stejně jako celé Sasko do sovětské okupační zóny a následně patřila k Německé demokratické republice. Dále se rozvíjela povrchová těžba uhlí, která zde dosáhla vrcholu v 80. letech. Rozvíjené byly oblasti nejdříve v severní, následně ve východní části města. V 60. letech byl postaven místní věžový dům i zdejší koupaliště Wyhra-Aue, které bylo největším umělým koupalištěm na území NDR. Roční návštěvnost až do uzavření v roce 2006 byla kolem 80 000 návštěvníků.^[2] Po znovusjednocení Německa se začala těžba uhlí v regionu utlumovat a povrchové doly revitalizovat. V rámci tohoto procesu vznikla okolní jezerní oblast Leipziger Neuseenland.^[3]

• Budova městského gymnázia „Am Breiten Teich“
• Hornsches Haus - gotický dům z 16. století s renesančními štíty
• Náměstí v historickém centru s městskou radnicí - barokní stavbou z roku 1676.
• Pozdně gotický městský kostel sv. Marie (Stadtkirche Borna)
• Románský kostelík Emmauskirche přemístěný v roce 2007 z obce Heuersdorf, která byla zbourána kvůli rozšiřujícímu se povrchovému dolu^[7]
• Románská bazilika Kunigundenkirche. Jedna z nejstarších ve středním Německu.^[8]
• Říšská brána Reichstor
• Větrný mlýn holandského typu v části Wyhra
• Vodní mlýn v části Wyhra

• 
  Gymnázium Am Breiten Teich
• 
  Hornsches Haus
• 
  Budova radnice s měšťanským domem Alter Wache
• 
  Městský kostel sv. Marie
• 
  Přemístěný kostelík Emmauskirche
• 
  Bazilika Kunigunden
• 
  Reichstor
• 
  Větrný mlýn v části Wyhra
• 
  Vodní mlýn v části Wyhra

• Gustav Friedrich Dinter (1760-1831) - teolog, pedagog
• Karl Immanuel Nitzsch (1767-1868) - teolog
• Ludwig Külz (1875-1938) - profesor tropické medicíny
• Wilhelm Külz (1875-1948) - ministr vnitra Výmarské republiky v letech 1926 až 1927, dvojče předchozího
• Thomas Munkelt (narozen 1952) - reprezentant NDR v atletice a sprintu

• Étampes, Francie
• Irpiň, Ukrajina
• Shangcheng (Hangzhou), Čína
• Tu-ťiang-jen, Čína

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Borna na německé Wikipedii a Borna, Leipzig na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Borna na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky

Města a obce zemského okresu Lipsko
Bad Lausick Belgershain Bennewitz Böhlen Borna Borsdorf Brandis Colditz Elstertrebnitz Frohburg Geithain Grimma Groitzsch Großpösna Kitzscher Lossatal Machern Markkleeberg Markranstädt Naunhof Neukieritzsch Otterwisch Parthenstein Pegau Regis-Breitingen Rötha Thallwitz Trebsen/Mulde Wurzen Zwenkau