Adolf z Auerspergu

Adolf Karel Daniel, kníže z Auerspergu
Adolf Karel Daniel, kníže z Auerspergu
Prezident nejvyššího účetního dvora Předlitavska
	Ve funkci:; 1879 – 1885
Panovník	František Josef I.
7. ministr vnitra Předlitavska
	Ve funkci:; 4. července 1878 – 15. února 1879
Panovník	František Josef I.
Předseda vlády	Adolf z Auerspergu (zároveň)
Předchůdce	Josef Lasser
Nástupce	Eduard Taaffe
9. předseda vlády Předlitavska
	Ve funkci:; 26. listopadu 1871 – 15. února 1879
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	Ludwig von Holzgethan
Nástupce	Karl von Stremayr
Zemský prezident (místodržící) Salcburska
	Ve funkci:; 1870 – 1871
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	Arnošt Gourcy-Droitaumont
Nástupce	Zikmund z Thun-Hohensteinu
Nejvyšší zemský maršálek ; Českého království
	Ve funkci:; 1867 – 1870
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	Edmund Hartig
Nástupce	Albert Nostitz-Rieneck
Narození	21. července 1821; Vlašim; Rakouské císařství
Úmrtí	5. ledna 1885 (ve věku 63 let); zámek Goldegg; Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	pohřební kaple Auerspergů ve Vlašimi
Choť	I. (1845) Johana Aloisie Mladotová ze Solopisk (1820–1849) ; II. (1857) Johana Festetics de Tolna (1830–1884)
Rodiče	Karel Vilém II. z Auerspergu (1781–1827) ; Frederika Luisa Henrieta z Lenthe (1791–1860)
Děti	1. Karel Maria Alexander (1859–1927) ; 2. Johana, provdaná z Rohanu (1860–1922) ; 3. Arnoštka (1862–1935) ; 4. Aglaë, provdaná Kinská (1868–1919) ; 5. František (1869–1918)
Příbuzní	bratr: Karel Vilém z Auerspergu (1814–1890) ; vnuk: Adolf z Auerspergu (1886–1923) ; vnuk: Karel z Auerspergu (1895–1980) ; vnučka: Johana z Auerspergu, provdaná z Meranu (1890–1967)
Sídlo	Praha III (od 1868) a Praha III
Profese	politik a státní úředník
Ocenění	rytíř Řádu zlatého rouna (1878); Nejvyšší řád Kristův; rytíř Řádu sv. Řehoře Velikého
Commons	Adolf von Auersperg (1821-1885)
	1871 čestný občan Salcburku
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adolf Vilém Karel Daniel princ z Auerspergu (německy Adolf Wilhelm Carl Daniel Prinz von Auersperg, 21. července 1821, Vlašim^[1] – 5. ledna 1885, zámek Goldegg) byl česko-rakouský šlechtic, v letech 1871–1879 byl ministerským předsedou Předlitavska, liberálně a protiklerikálně orientovaným.^[2] Jeho starší bratr kníže Karel Vilém (1814–1890) byl rakouským ministerským předsedou v letech 1867–1868.^[3]

Život

Kariéra

Zámek Goldegg (Dolní Rakousy), majetek prince Adolfa Viléma z Auerspergu

Pocházel z knížecího rodu Auerspergů, narodil se na zámku Vlašim jako třetí syn knížete Karla Viléma II. z Auerspergu. Studoval práva, ale v roce 1841 vstoupil v hodnosti podporučíka do rakouské armády, v níž sloužil do roku 1859 (aktivní službu opustil v hodnosti majora). Poté byl zvolen do Českého zemského sněmu jako člen Konstituční strany velkopanské (1860). Roku 1867 byl jmenován Nejvyšším zemským maršálkem (Oberstlandmarschall) Čech a v roce 1870 byl jmenován zemským místodržícím Salcburska. Coby administrativní centralista nahradil roku 1871 Adolf z Auerspergu Karla von Hohenwarta ve funkci ministerského předsedy pro předlitavskou polovinu císařství, poté, co se Hohenwartovy plány na větší slovanskou autonomii nepodařilo naplnit. Roku 1873 schválilo Auerspergovo ministerstvo zákon o volební reformě a přistoupilo k programu protiklerikální legislativy.

S dílčími úspěchy, ovšem definitivně znamenaly obrat původní vládní politiky o smír s Čechy. Politické skandály a vnitrostranické rozepře ohledně rakouské okupace Bosny a Hercegoviny jej v roce 1879 nakonec přiměly k abdikaci. Auerspergova rezignace znamenala konec německého liberalismu v rakouské politice po zbytek trvání císařství.

Od roku 1868 měl hodnost c. k. tajného rady a v roce 1869 byl jmenován doživotním členem rakouské Panské sněmovny. Za zásluhy obdržel velkokříž Leopoldova řádu a v roce 1878 se stal rytířem Řádu zlatého rouna.^[4]

Rodina

Svatba hraběnky Gabriely Clam-Gallasové s knížetem Adolfem z Auerspergu, vpředu vlevo matka nevěsty, hraběnka Clam-Gallasová (1914)

Adolf z Auerspergu byl dvakrát ženatý. Poprvé se oženil v roce 1845 v Praze s baronkou Aloisií Mladotovou ze Solopisk (1820–1849), dámou Řádu hvězdového kříže, která pocházela ze staré české šlechty. První manželství zůstalo bezdětné, podruhé se Adolf oženil v roce 1857 ve Vlašimi s uherskou šlechtičnou hraběnkou Johannou Festeticsovou z Tolny (1830–1884), která se později stala c. k. palácovou dámou a také dámou Řádu hvězdového kříže. Její mladší sestra Ernestina se již předtím stala manželkou Adolfova staršího bratra knížete Karla Viléma z Auerspergu. Z druhého Adolfova manželství se narodilo pět dětí.^[5]

1. Karel 9. kníže z Auerspergu (26. února 1859 – 19. října 1927), c. k. tajný rada, plukovník, dědičný člen panské sněmovny, rytíř Řádu zlatého rouna, majitel velkostatku Vlašim, manž. 1885 Eleonora Breunner-Enkevoirth (28. července 1864 – 20. ledna 1920)
2. Johanna (17. září 1860 – 17. února 1922), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, nositelka Alžbětina řádu, manž. 1885 Alain Benjamin kníže Rohan (8. ledna 1853 – 24. února 1914), c. k. tajný rada, komoří, dědičný člen panské sněmovny, poslanec českého zemského sněmu, rytíř Řádu zlatého rouna, majitel velkostatku Sychrov
3. Ernestina (1862–1935), nositelka Alžbětina řádu, čestná dáma Ústavu šlechtičen v Brně
4. Aglaja (28. března 1868 – 10. května 1919), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, manž. 1892 Ferdinand Vincenc hrabě Kinský z Vchynic a Tetova (8. září 1866 – 3. února 1916), c. k. tajný rada, komoří, podplukovník, nejvyšší štolba císařského dvora, rytíř Řádu zlatého rouna, majitel velkostatků Horažďovice a Moravský Krumlov
5. František Maria (11. prosince 1869 – 19. ledna 1918), MUDr., c. k. poručík, manž. 1899 Florence Ellsworth Hazard (25. prosince 1882 – 10. prosince 1960), rozvedli se v roce 1915

Díky sňatkům svých starších sester byl Adolf spřízněn s několika dalšími významnými osobnostmi, jeho švagry byli c. k. generál jezdectva hrabě Heřman Nostic-Rieneck (1812–1895) nebo český a říšský poslanec Kristián Koc z Dobrše (1806–1883).

Adolfovým majetkem byl zámek Goldegg v Dolním Rakousku, kde také zemřel. Pohřben byl v rodové hrobce Auerspergů ve Vlašimi.

Vyznamenání

1052. rytíř Řádu zlatého rouna^[6] (rakouského, 1878)
komtur Královského uherského řádu svatého Štěpána
rytíř velkokříže Císařského rakouského řádu Leopoldova
rytíř Řádu svatých Mořice a Lazara
komtur Řádu svatého Ferdinanda a za zásluhy
rytíř Nejvyššího řádu Kristova (Vatikán)
rytíř Řádu svatého Řehoře Velikého (Vatikán)

Odkazy

Reference

↑ Matriční záznam o narození a křtu
↑ Ottův slovník naučný, díl II.; Praha, 1889 (reprint 1996); s. 1023–1024 (heslo Karel Vilém Auersperg) ISBN 80-7185-057-8
↑ Československé dějiny v datech; Praha, 1987; s. 586
↑ LOBKOWICZ, František: Zlaté rouno v zemích českých (zvláštní otisk ze zpravodaje Heraldika a genealogie), Praha, 1991; s. 269
↑ POUZAR, Vladimír: Almanach českých šlechtických rodů 2011; Praha, 2010; s. 50–57 ISBN 978-80-85955-39-2
↑ Knights of the Golden Fleece. www.antiquesatoz.com [online]. [cit. 2019-10-06]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Adolf Karel z Auerspergu na Wikimedia Commons
Adolf Prince von Auersperg (Adolf kníže z Auerspergu) na www.britannica.com
Rodokmen (Miroslav Marek)
Princ Adolf z Auerspergu na webu rakouského parlamentu dostupné online

[matrika-1] Matriční záznam o narození a křtu

[2] Ottův slovník naučný, díl II.; Praha, 1889 (reprint 1996); s. 1023–1024 (heslo Karel Vilém Auersperg) ISBN 80-7185-057-8

[3] Československé dějiny v datech; Praha, 1987; s. 586

[4] LOBKOWICZ, František: Zlaté rouno v zemích českých (zvláštní otisk ze zpravodaje Heraldika a genealogie), Praha, 1991; s. 269

[5] POUZAR, Vladimír: Almanach českých šlechtických rodů 2011; Praha, 2010; s. 50–57 ISBN 978-80-85955-39-2

[6] Knights of the Golden Fleece. www.antiquesatoz.com [online]. [cit. 2019-10-06]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

Vláda Adolfa von Auersperga (1871–1879)

Předseda vlády Předlitavska	Adolf z Auerspergu (25. listopadu 1871 – 15. února 1879)

Ministři Předlitavska	Josef Lasser von Zollheim (vnitro) •→ Adolf z Auerspergu (vnitro) • Ludwig von Holzgethan (finance) •→ Sisinio de Pretis (finance) • Karl von Stremayr (kult a vyučování) • Julius Glaser (spravedlnost) • Anton von Banhans (obchod) •→ Johann von Chlumecký (obchod) • Johann von Chlumecký (zemědělství) •→ Hieronymus z Mannsfeldu (zemědělství) • Julius von Horst (zeměbrana) • Florian Ziemiałkowski (haličské záležitosti) • Joseph Unger (bez portfeje)

Společní ministři Rakousko-Uherska	Gyula Andrassy (zahraniční věci) • Franz Kuhn von Kuhnenfeld (válka) •→ Alexander von Koller (válka) •→ Artur Maximilian von Bylandt-Rheidt (válka) • Gyula Andrassy (finance) •→ Ludwig von Holzgethan (finance) •→ Gyula Andrassy (finance) •→ Leopold Friedrich von Hofmann (finance)

Ministerští předsedové Předlitavska

Friedrich Ferdinand von Beust (1867) • Karel Vilém Auersperg (1867–1868) • Eduard Taaffe (1868–1870) • Ignaz von Plener (1870) • Leopold Hasner von Artha (1870) • Alfred Potocki (1870–1871) • Karl Sigmund von Hohenwart (1871) • Ludwig von Holzgethan (1871) • Adolf Auersperg (1871–1879) • Karl von Stremayr (1879) • Eduard Taaffe (1879–1893) • Alfred August Windischgrätz (1893–1895) • Erich von Kielmansegg (1895) • Kazimír Felix Badeni (1895–1897) • Paul Gautsch (1897–1898) • Franz Thun und Hohenstein (1898–1899) • Manfred Clary-Aldringen (1899) • Heinrich von Wittek (1899–1900) • Ernest von Koerber (1900–1904) • Paul Gautsch (1904–1906) • Konrad Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürst (1906) • Max Wladimir von Beck (1906–1908) • Richard von Bienerth-Schmerling (1908–1911) • Paul Gautsch (1911) • Karl von Stürgkh (1911–1916) • Ernest von Koerber (1916) • Heinrich Clam-Martinic (1916–1917) • Ernst Seidler von Feuchtenegg (1917–1918) • Max Hussarek von Heinlein (1918) • Heinrich Lammasch (1918)

Ministři vnitra Předlitavska

1. Eduard Taaffe (1867) • 2. Karl Giskra (1867–1870) • 3. Eduard Taaffe (1870–1871) • 4. Karl Hohenwart (1871) • 5. August von Wehli (1871) • 6. Josef Lasser (1871–1878) • 7. Adolf z Auerspergu (1878–1879) • 8. Eduard Taaffe (1879–1893) • 9. Olivier de Bacquehem (1893–1895) • 10. Erich von Kielmansegg (1895) • 11. Kazimír Badeni (1895–1897) • 12. Paul Gautsch (1897–1898) • 13. František z Thun-Hohensteinu (1898–1899) • 14. Ernest von Koerber (1899) • 15. Josef Stummer (1899–1900) • 16. Ernest von Koerber (1900–1904) • 17. Artur Bylandt-Rheidt (1905–1906) • 18. Konrad z Hohenlohe-Schillingsfürstu (1906) • 19. Richard von Bienerth (1906–1908) • 20. Guido von Haerdtl (1908–1911) • 21. Max Wickenburg (1911) • 22. Karl Heinold (1911–1915) • 23. Konrad z Hohenlohe-Schillingsfürstu (1915–1916) • 24. Erwin von Schwartzenau (1916) • 25. Erasmus von Handel (1916–1917) • 26. Friedrich von Toggenburg (1917–1918) • 27. Edmund von Gayer (1918)

kurzivou – pověřeni správou úřadu