Andrzej Duda

Andrzej Duda
Andrzej Duda
6. prezident Polska
Úřadující
Ve funkci od: 6. srpna 2015
Předseda vlády	Ewa Kopaczová Beata Szydłová Mateusz Morawiecki Donald Tusk
Předchůdce	Bronisław Komorowski
Poslanec Evropského parlamentu
Ve funkci: 1. července 2014 – 25. května 2015
Stranická příslušnost
Členství	UW (2000–2001) PiS (2005–2015)
Nestraník
polský prezident	nezávislý (od 2015)
Rodné jméno	Andrzej Sebastian Duda
Narození	16. května 1972 (52 let) Krakov, Polsko Polsko
Choť	Agata Kornhauserová
Rodiče	Jan Tadeusz Duda a Janina Milewská-Dudová
Děti	Kinga Dudová
Sídlo	Belweder
Alma mater	Jagellonská univerzita
Zaměstnání	politik
Profese	právník
Náboženství	římský katolík[1]
Ocenění	velkokříž Řádu za zásluhy (2008) velkostuha Leopoldova řádu (2015) velkokříž Řádu znovuzrozeného Polska (2015) Řád bílé orlice (2015) Řád Stara planina (2016) … více na Wikidatech
Podpis
Webová stránka	andrzejduda.pl
Commons	Andrzej Duda
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Andrzej Sebastian Duda (* 16. května 1972 Krakov) je polský politik a právník, od 6. srpna 2015 prezident Polské republiky.

V letech 2014–2015 byl poslancem Evropského parlamentu. Nejprve byl členem Unie Svobody (Unia Wolności) a poté do svého zvolení prezidentem byl členem strany Právo a spravedlnost.

Andrzej Duda se narodil v Krakově v rodině Jana Tadeusze Dudy (* 1949), inženýra, informatika a profesora technických věd na Hornicko-hutnické akademii Stanisława Staszica v Krakově, a jeho manželky Janiny Milewské-Dudové (* 1949), profesorky chemie na stejné akademii. Andrzej Duda má dva sourozence. V roce 1994 se oženil s Agatou Kornhauserovou, pozdější středoškolskou profesorkou němčiny. Do manželství se roku 1995 narodila dcera Kinga Dudová. Hlásí se k římskokatolické církvi.^[2]

Jeho tchánem je básník a literární kritik Julian Kornhauser (* 1946), autor knih pro děti a překladatel srbské a chorvatské literatury, který působí také jako profesor na Jagellonské univerzitě v Krakově. Julian Kornhauser je synem otce židovského původu a matky katoličky.^[3][4][5]

V letech 1984–1990 se věnoval skautingu. Roku 1996 dokončil studia práv na krakovské Jagellonské univerzitě. O rok později začal na této univerzitě pracovat v oblasti výuky vědy a technologie a od roku 2001 jako zdejší asistent v oblasti práva.

V roce 2000 se stal členem středové politické strany Unia Wolności (Unie Svobody), po parlamentních volbách v roce 2005 začal spolupracovat se stranou Právo a spravedlnost. V letech 2006 a 2007 pracoval na Ministerstvu spravedlnosti, kde měl na starosti legislativu, mezinárodní spolupráci a proces informatizace soudů. Roku 2008 začal pracovat prezidentské kanceláři jako poradce Lecha Kaczyńského a z této funkce odešel po zvolení nového prezidenta Bronisława Komorowského v roce 2010. V stejném roce kandidoval na starostu Krakova, ale byl zvolen jen do rady města. O rok později byl zvolen poslancem Sejmu.

V roce 2014 byl zvolen poslancem Evropského parlamentu, kde se zařadil mezi Evropské konzervativce a reformisty.

V prosinci roku 2014 jej strana Právo a spravedlnost navrhla jako svého kandidáta do prezidentských voleb. Během prezidentské kampaně byl kritizován za to, že v roce 2012 podpořil návrh zákona o trestní odpovědnosti pro lékaře, provádějící oplodnění ve zkumavce. Volby se konaly v květnu 2015 a Duda prvním kole získal 34,76 % hlasů. Ve druhém kole získal 51,55 % hlasů a porazil úřadujícího prezidenta Bronisława Komorowského^[6] Po složení prezidentského slibu se stal současným nejmladším prezidentem evropského státu.

Prezidentské volby v roce 2020 byly posunuty kvůli pandemii covidu-19 z 10. května na 28. června. Se ziskem 43,5 % hlasů Duda postoupil z prvního místa do druhého kola, kde se jeho protivníkem stal varšavský starosta Rafał Trzaskowski. Duda zvítězil poměrně těsným rozdílem, když získal podporu 51,03 % voličů.^[7] Znovu kandidovat již nemůže, takže v úřadu skončí 8. srpna 2025.

V říjnu 2020 u něj byla potvrzena nákaza nemocí covid-19, pravděpodobně se infikoval od člena své ochranky. Ještě dříve v den pozitivního testu se setkal s desítkami osob v připravované provizorní nemocnici v prostorách Národního stadionu ve Varšavě. Kromě toho také vyznamenal tenistku Igu Świątekovou, která musela kvůli přímému kontaktu s Dudou nastoupit do desetidenní karantény.^[8]

Po parlamentních volbách v roce 2023 pověřil sestavením vlády Mateusz Morawiecki (PiS), která ale nezískala důvěru. Následně pověřil Donalda Tuska, jehož vláda důvěru získala 12. prosince a 13. prosince složila přísahu do rukou prezidenta.

V prosinci 2023 Duda vetoval zákona o rozpočtu navržený novou Tuskovou vládou, Své rozhodnutí odůvodnil konfliktem o veřejnoprávní média (TVP a PAP), které po osm let ovládala strana Právo a spravedlnost, ze které prezident vzešel. Nová vláda jmenovala nové vedení jak veřejnoprávní televize a rozhlasu, tak státní tiskové agentury. PiS se naopak snaží zabránit ztrátě svého vlivu v médiích, a to i fyzickou přítomností svých poslanců v budovách mediálních organizací.^[9]

V lednu 2024 ohlásil, že omilostní politiky Právo a spravedlnost (PiS) Mariusze Kamińského a Macieje Wąsika, které policie zadržela přímo v prezidentském paláci poté, co je soud pravomocně odsoudil za někdejší zneužití pravomocí v době, kdy stáli v čele protikorupční agentury.^[10]

• velkokříž Řádu za zásluhy – Portugalsko, 1. září 2008^[11]
• velkostuha Řádu Leopolda – Belgie, 2015
• Řád Bílého lva I. třídy s řádovým řetězem – Česko, 15. března 2016 – udělil prezident Miloš Zeman za rozvoj vztahů mezi Českem a Polskem^[12][13]
• Řád Stará planina I. třídy – Bulharsko, 14. dubna 2016^[14][15]
• velkokříž Řádu svatého Olafa – Norsko, 23. května 2016^[16]
• velkokříž s řetězem Řádu rumunské hvězdy – Rumunsko, 10. července 2016^[17]
• velkokříž s řetězem Řádu bílé růže – Finsko, 24. října 2017^[18]
• velkokříž Řádu Spasitele – Řecko, 18. listopadu 2017
• velkokříž s řetězem Řádu tří hvězd – Lotyšsko, 27. června 2018^[19]
• Řád bílého dvojkříže I. třídy – Slovensko, 2019^[20]
• velkokříž se zlatým řetězem Řádu Vitolda Velikého – Litva, 20. února 2019^[21]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Andrzej Duda na Wikimedia Commons
• Osoba Andrzej Duda ve Wikicitátech
• Galerie Andrzej Duda na Wikimedia Commons
• Andrzej Duda – oficiální stránka (polsky)
• Andrzej Duda na Instagramu (polsky)
• Andrzej Duda na Facebooku (polsky)
• Andrzej Duda na X (dříve Twitteru) (polsky)

Prezident Polska
Druhá Polská republika (1918–1939)	Gabriel Narutowicz (1922) • Stanisław Wojciechowski (1922–1926) • Ignacy Mościcki (1926–1939)
Polská republika (1944–1952)	Bolesław Bierut
Polská lidová republika (1952–1989) předseda státní rady První tajemník Polské sjednocené dělnické strany	Aleksander Zawadzki • Edward Ochab • Marian Spychalski • Józef Cyrankiewicz • Henryk Jabłoński • Wojciech Jaruzelski Bolesław Bierut • Edward Ochab • Władysław Gomułka • Edward Gierek • Stanisław Kania • Wojciech Jaruzelski
Třetí Polská republika (od 1990)	Wojciech Jaruzelski (1989–1990) • Lech Wałęsa (1990–1995) • Aleksander Kwaśniewski (1995–2005) • Lech Kaczyński (2005–2010) • Bronisław Komorowski (úřadující) • Bogdan Borusewicz úřadující • Grzegorz Schetyna úřadující • Bronisław Komorowski (2010–2015) • Andrzej Duda (od 2015)