Anton Gebert
Anton Gebert | |
---|---|
ThDr. Anton Gebert | |
Narození | 10. dubna 1885 Svatý Kříž u Plané Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 17. května 1942 (ve věku 57 let) Dachau Německá říše |
Alma mater | Teologická fakulta Německé univerzity v Praze |
Povolání | katolický kněz |
Nábož. vyznání | katolická církev |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
ThDr. Anton Gebert (10. dubna 1885, Svatý Kříž u Plané (nyní Chodský Újezd, německy Heiligenkreuz)[1] – 18. května 1942 Dachau, Německo)[1] byl dómský kanovník u katedrály sv. Víta v Praze. V arcibiskupské konzistoři zastával místo vedoucího referátu školství. Mimoto byl rektorem "Pražské německé duchovní péče" (německy Prager deutsche Seelsorge) při kostele Nejsvětějšího Salvátora a redaktorem německojazyčných církevních novin Kirchenblatt.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v rodině sedláka v Chodském Újezdu Josefa Geberta a jeho manželky Anny, rozené Schernaglové.[1] Patřil mezi nacionálně orientované německé kněze. Po obsazení Čech nacistickým Německem dne 15. března 1939 se stal zastupujícím místním farářem Wehrmachtu v Praze. Přesto v roce 1940 přijal pověření kardinála Kašpara duchovně pečovat o uvězněné české kněze.
Vzápětí byl zatčen. Vedoucí církevního referátu gestapa Kurt Oberhauser s využitím informací od Franze Wernera Bobeho dodal soudu "důkazy", které obžalovaného usvědčovaly z "rozkladných štvavých řečí" a poslechu zahraničního rozhlasu. S použitím těchto zástupných důvodů byl odsouzen k jednomu roku vězení. Po odpykání trestu byl poslán do koncentračního tábora v Dachau, kde zahynul na následky rozedmy plic. Urna s jeho popelem je pohřbena ve Stříbře.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Anton Gebert na Wikimedia Commons
- Rudolf Grulich: Sudetoněmečtí katolíci jako oběti nacismu, vyd. L.Marek 2003, ISBN 80-86263-33-9
- (německy)Märtyrer für Christus Glaubens-und Blut-Zeugen der Zeit des Nationalsozialismus[nedostupný zdroj]
- Souvislosti 2/2004
- Hugo Rokyta: Kohoutí kříž
- Hamelika: Lerchlova válečná kronika Mariánských Lázní 1942