Antony Blinken

Antony Blinken
Antony Blinken (9. února 2021)
71. ministr zahraničí USA
Úřadující
Ve funkci od: 26. ledna 2021
Prezident	Joe Biden
Předchůdce	Mike Pompeo
Stranická příslušnost
Členství	Demokratická strana
Narození	16. dubna 1962 (62 let) New York, USA USA
Choť	Evan Ryanová (od 2002)
Rodiče	Donald Blinken
Děti	dvě
Příbuzní	Alan Blinken (strýc) Meir Blinken (děd) Samuel Pisar (otčím)
Sídlo	Paříž (Desetiletí od 1970) a Upper East Side
Alma mater	Harvardova univerzita
Zaměstnání	politik
Profese	diplomat, advokát, novinář, managing partner a politik
Náboženství	judaismus
Ocenění	Řád knížete Jaroslava Moudrého 2. třídy (2022) velkokříž Řádu za zásluhy o Litvu (2023) komandér velkokříže Řádu polární hvězdy (2024)
Commons	Antony Blinken
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antony John Blinken (* 16. dubna 1962 New York) je americký demokratický politik a právník, od ledna 2021 ministr zahraničních věcí Spojených států amerických v Bidenově vládě. V letech 2015–2017 pracoval jako náměstek ministra zahraničí Johna Kerryho v Obamově kabinetu.

Narodil se v židovské rodině ekonoma a bankéře Donalda M. Blinkena (* 1925) a jeho manželky Judith, roz. Frehmové. Otec byl v letech 1978–1990 předsedou správní rady State University of New York a 1994–1998 pracoval jako americký velvyslanec v Maďarsku. Dědeček z otcovy strany pocházel z Kyjeva (Ukrajina), babička měla židovské kořeny v Německu.^[1] Po rozvodu rodičů žil Tony Blinken od roku 1971 s matkou a jejím novým manželem Samuelem Pisarem v Paříži. Samuel Pisar (1929–2015) byl americký právník, původem z polského Bělostoku, který přežil holocaust včetně věznění v sedmi koncentračních táborech a nucené práce v Německu od 12 let věku. Na konci války se mu podařilo uprchnout z pochodu smrti. Jeho rodiče a sestra během holocaustu zahynuli.

Antony Blinken studoval na Harvardově a Kolumbijské univerzitě. Po roce 1988, kdy se stal právníkem, vykonával advokátní praxi v New Yorku a Paříži. Ve stejném roce také se svým otcem pomáhal při získávání financí na prezidentskou kampaň demokratického kandidáta Michaela Dukakise.

V letech 1994–2001 byl zvláštním asistentem prezidenta Billa Clintona. V období 2002–2008 pracoval jako předseda senátního výboru pro zahraniční vztahy. V roce 2003 podpořil americkou invazi do Iráku.^[2]

V letech 2009–2013 byl poradcem pro národní bezpečnost viceprezidenta Joe Bidena. Podporoval vojenskou intervenci v Libyi v roce 2011^[3] a vyzbrojování protivládních povstalců v občanské válce v Sýrii.^[4] Je stoupencem Izraele a během války v Gaze pracoval společně s viceprezidentem Bidenem na zajištění dodávek amerických zbraní do Izraele.^[5]

V letech 2015–2017 pracoval jako náměstek ministra zahraničí v Obamově administrativě. V dubnu 2015 podpořil Saúdskou Arábií vedenou vojenskou intervenci v Jemenu.^[6] Prohlásil, že Spojené státy vytvořily společné operační centrum v Rijádu, jehož smyslem je koordinace a podpora vojenských operací v Jemenu.^[7]

V prezidentské kampani Joa Bidena v roce 2020 pracoval jako poradce pro zahraniční politiku. V listopadu 2020 si Joe Biden vybral Blinkena za příštího ministra zahraničí.^[8][9]

V roce 2002 se oženil s Evan Ryanovou (* 1971), která v letech 2013–2017 pracovala jako náměstkyně ministra zahraničí pro vzdělávání a kulturu. Předtím působila jako asistentka viceprezidenta Joea Bidena pro mezivládní záležitosti a styk s veřejností.

Evan Ryanová je irského původu a katolička. Manželé Blinkenovi mají dvě děti. Mladší dcera se narodila 26. února 2020.

Prezident Joe Biden jej po vítězství v prezidentských volbách 2020 navrhl do úřadu ministra zahraničí. Americký senát jeho nominaci potvrdil 26. ledna 2021 poměrem hlasů 78 : 22. Přísahu složil téhož dne a stal se 71. hlavou americké diplomacie.^[10]

Vyjádřil podporu dohodě mezi Marokem a Izraelem o normalizaci vzájemných vztahů, v jejímž rámci Spojené státy souhlasily s uznáním marockých nároků na sporné území Západní Sahary, která byla Marokem nelegálně anektována v 70. letech.^[11]

V březnu 2023 přivítal rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu vydat zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina pro obvinění z válečných zločinů během ruské invaze na Ukrajinu. Blinken vyzval členské státy ICC, aby se soudem spolupracovaly při zatčení a vydání Putina.^[12]

Koncem dubna 2024 prohlásil, že Čína pokračuje v páchání genocidy a zločinů proti lidskosti na Ujgurech a dalších muslimských menšinách v západočínské provincii Sin-ťiang.^[13]

Poskytoval diplomatickou podporu Izraeli po vypuknutí války Izraele s Hamásem a podpořil operace izraelské armády v Pásmu Gazy.^[14][15] Během slyšení před výborem amerického Senátu v květnu 2024 byla jeho výpověď opakovaně přerušena propalestinskými demonstranty, kteří ho obviňovali ze spoluúčasti na izraelských válečných zločinech a na "genocidě" Palestinců v Gaze.^[16] Blinken uvedl, že je ochoten spolupracovat s americkým Kongresem na vypracování sankcí proti Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC) v Haagu poté, co prokurátor soudu požádal o vydání zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joa’va Galanta.^[17]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Antony Blinken na Wikimedia Commons