Amadeo Vives

Amadeo Vives
Základní informace
Narození	18. listopadu 1871 Collbató
Úmrtí	2. prosince 1932 (ve věku 61 let) Madrid
Místo pohřbení	hřbitov v Montjuic
Žánry	opera, zarzuela a saradana
Povolání	hudební skladatel, spisovatel, Impresário, dirigent a muzikolog
Příbuzní	Camil Vives i Roig (sourozenec)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Amadeo Vives, katalánsky Amadeu Vives i Roig, (18. listopadu 1871 Collbató – 2. prosince 1932 Madrid) byl španělský hudební skladatel, autor více než stovky jevištních děl.

Amadeu Vives i Roig se narodil v Collbató, malém městečku v blízkosti hory Montserrat v Katalánsku. Byl nejmladším ze čtrnácti děti, z nichž však pouze 5 se dožilo dospělosti. Hudební talent se ukázal již v raném dětství. V roce 1882 se rodina odstěhovala do Barcelony a Amadeu studoval hudbu u José Ribery i Miró, učitele a ředitele kůru v kostele sv. Anny. Další hudební vzdělání získal u Felipe Pedrella, vůdčí osobnosti španělské hudby 20. století. Jeho spolužáky byli Enrique Granados, Lluis Millet a Enric Morena, se kterými v roce 1891 založil pěvecký spolek Orfeó Català, který sehrál důležitou roli v katalánské hudební renezanci. V Barceloně byl pro něj postaven Palau de la Música Catalana.

V roce 1894 začal vyučovat hudbě na Colegio de Religiosas de Loreto. Krátce poté dostal obrnu, po níž mu zůstala ochrnuta pravá ruka. O rok později se oženil s Montserrat Giner, kmotřenkou svého přítele Milleta. Po velkém úspěchu zarzuel La Primera del Barrio (1898) a Don Lucas del Cigarral (1899) přesídlil do Madridu, kde také prožil zbytek svého života. To mu umožnilo spolupracovat s nejlepšími španělskými hudebníky té doby. S mladým Manuelem de Fallou zkomponoval tři zarzuely. Byl neobyčejně plodný. V letech 1900–1933 vyprodukoval až 10 zarzuel ročně.

Vedle skladatelské činnosti přispíval svými články a literárními eseji do novin i odborného hudebního tisku. Jeho články byly publikovány ve dvou svazcích: Julia (1971, Espasa-Calpe, Madrid) a Sofia (1973). V roce 1921 by Vives jmenován prezidentem hudebního odboru spolku Ateneo a o dva roky později se stal profesorem kompozice na madridské konzervatoři.

Kromě jevištních děl zkomponova Vives řadu skladeb pro orchestr, pro klavír, sbory, sbory s orchestrem a mnoho písní.

• Artús (1897)
• Colomba (1910)
• Bohemios (1920)

• La primera del Barrio (1898)
• Don Lucas del Cigarral (1899)
• El Rey de la Alpujarra (1899)
• La balada de la luz (1900)
• Euda d'Uriach (1900)
• Los amores de la Inés (1902, společně s Manuelem de Fallou)
• Bohemios (1904)
• El húsar de la guardia (1904)
• El arte de ser bonita (1905)
• La gatita blanca (1906)
• Juegos malabares (1909)
• La generala (1912)
• El carro del sol (1911)
• Maruxa (1914)
• La Cena de los Húsares (1915)
• El Señor Pandolfo (1916)
• El Tesoro (1917)
• Todo el Mundo en Contra mia (1918)
• La balada de Carnaval (1919)
• El Duquesito a La Corte de Versalles (1920)
• El Parque de Sevilla (1921)
• Bergamino el Lampo (1922)
• Doña Francisquita (1923)
• La villana (1927)
• Los Flamencos (1928)
• Noce de Verbena (1929)
• Talismán (1932)

• Carlos Gómez Amat: Historia de la música española. Siglo XIX. Ed. Alianza Música. Madrid, 1984. ISBN 84-206-8505-4
• Roger Alier: La zarzuela. Ed. Robinbook, S.L. 2002. Barcelona. ISBN 84-95601-54-0
• Suzanne Rhodes Draayer: Art Song Composers of Spain: An Encyclopedia. Scarecrow Press, 26. 3. 2009

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Amadeo Vives na Wikimedia Commons
• Volně přístupné partitury děl od Amadea Vivese v projektu IMSLP
• Seznam oper na Operone.de
• Životopis (anglicky)
• Životopis (španělsky)
• Rukopis partitury zarzuely El Pretendente