Nothing Special   »   [go: up one dir, main page]

Přeskočit na obsah

Ceratopsia

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxCeratopsia
Stratigrafický výskyt: Svrchní jura až svrchní křída, před 156 až 66 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Kostra triceratopse, zástupce skupiny.
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádptakopánví (Ornithischia)
PodřádCerapoda
InfrařádCeratopsové (Ceratopsia)
Čeledi
Sesterská skupina
Pachycephalosauria
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ceratopsia (nebo také „Ceratopia“) byli skupinou ptakopánvých rohatých dinosaurů, žijících v období svrchní jury až nejsvrchnější křídy na území dnešní Severní Ameriky a Asie. První zástupce této skupiny byl formálně popsán z území současného státu Montana paleontologem Edwardem D. Copem již roku 1872, a to pod dnes již neplatným jménem Agathaumas sylvestris. Pravděpodobně se jednalo o fosilie rodu Triceratops.[1]

První zástupci skupiny byli drobné, dvounohé formy, podobné rodům Yinlong, Beg nebo Psittacosaurus.[2] Mezi nejprimitivnější formy patří čínský rod Yinlong nebo mladší evropský Stenopelix.[3] Pozdější formy mohly dosahovat obřích rozměrů a byly téměř výhradně čtyřnohé. Největší evoluční rozmach této skupiny nastal v období svrchní křídy, asi před 80 miliony let. Ačkoliv v té době již převažovaly velké formy ceratopsů, relativně primitivní zástupci menších rozměrů (jako byl rod Leptoceratops) se dožily až samotného konce křídy před 66 miliony let.[4]

Druhová rozmanitost

[editovat | editovat zdroj]

Rohatí dinosauři patří k relativně početným vývojovým skupinám dinosaurů, celkem je k červenci roku 2020 známo asi 114 druhů těchto ptakopánvých dinosaurů. To z nich činí čtvrtou nejpočetnější skupinu druhohorních dinosaurů, po teropodech (486), sauropodomorfech (373) a ornitopodech (216).[5]

Nejznámějším a zároveň jedním z největších zástupců je severoamerický rod Triceratops, jehož délka dosahovala až 9 metrů. Pozdější ceratopsidi byli čtyřnozí býložravci s charakteristicky rohatými hlavami a výraznými krčními „límci“. V průběhu evoluce se výrazně zpevňoval také čelistní aparát rohatých dinosaurů, což jim umožňovalo mechanicky zpracovávat i velmi tuhou rostlinnou potravu.[6] Stejně jako ostatní neptačí dinosauři vymřeli všichni ceratopsiani na úplném konci křídy (při hromadném vymírání na konci křídy), před 66 miliony let.

Nejtypičtějším a nejvíce charakteristickým znakem této skupiny je mohutná lebka s výrazným "límcem" (s výjimkou některých primitivních forem bývá velmi dobře vyvinutý a značně nápadný). Díky tomuto anatomickému prvku se někteří rohatí dinosauři stali suchozemskými živočichy s největší známou lebkou vůbec. Velmi dlouhou lebku najdeme například u rodů Titanoceratops (2,65 m), Torosaurus (2,77 m) nebo Eotriceratops (3,0 m).[7]

Největší zástupci této rozsáhlé skupiny byli obřími živočichy, většími než rekordně velké exempláře slonů afrických. Největším známým jedincem mohl být původce fosilní stopy, popsané formálně jako ichnodruh Ceratopsipes goldenensis. Až 80 cm široká stopa byla popsána roku 1995 ze sedimentů souvrství Laramie v Coloradu a mohla patřit velkému exempláři triceratopse nebo torosaura o délce až 12 metrů a hmotnosti přes 12 tun.[8]

Podle výzkumu z roku 2020 se zdá být pravděpodobné, že mnozí rohatí dinosauři kladli vajíčka s měkkou, kožovitou skořápkou (nikoliv pevnou skořápkou, jakou mají vejce současných ptáků). To by také vysvětlovalo praktickou absenci přítomnosti fosilních vajec ceratopsidů ve fosilním záznamu.[9]

U rohatých dinosaurů byla také pozorována značná morfologická variabilita, související s jejich pohlavím. Pohlavní dvojtvárnost se projevuje zejména ve stavbě jejich páteře (zejména výběžcích obratlů), pánve a kostí končetin, nejvíce nápadná je ale na lebce.[10]

Odborná práce publikovaná v červnu roku 2022 ukázala, že rohatí dinosauři rodu Psittacosaurus měli na břiše rýhu po "pupeční šňůře", kterou byli vyživováni jako zárodky ve vyjíčku. Jedná se o první doložený objev jakéhosi "pupíku" u dinosaurů.[11]

Systematika skupiny

[editovat | editovat zdroj]
  1. http://dinosaurusblog.com/2016/10/10/uzasny-obyvatel-kridoveho-lesa/
  2. SOCHA, Vladimír. I’ll be Beg soon. OSEL.cz [online]. 16. září 2020. Dostupné online.  (česky)
  3. SOCHA, Vladimír. Triceratopsův německý prastrýček. OSEL.cz [online]. 28. února 2020. Dostupné online.  (česky)
  4. http://www.pravek.info/fosilni-zivocichove/leptoceratops-gracilis-maly-ceratops-z-konce-kridy/
  5. SOCHA, Vladimír. Dinosauří statistika roku 2020. OSEL.cz [online]. 8. července 2020. Dostupné online.  (česky)
  6. Leonardo Maiorino, Andrew A. Farke, Tassos Kotsakis, Pasquale Raia & Paolo Piras (2017). Who is the most stressed? Morphological disparity and mechanical behavior of the feeding apparatus of ceratopsian dinosaurs (Ornithischia, Marginocephalia). Cretaceous Research. doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2017.11.012
  7. SOCHA, Vladimír. Dinosauři s nejdelší lebkou. DinosaurusBlog [online]. 23. dubna 2020. Dostupné online.  (česky)
  8. SOCHA, Vladimír. Stopa největšího rohatého dinosaura. OSEL.cz [online]. 5. listopadu 2020. Dostupné online.  (česky)
  9. SOCHA, Vladimír. První dinosauři kladli měkká vejce. DinosaurusBlog [online]. 25. června 2020. Dostupné online.  (česky)
  10. Tereshchenko, V. S. (2020). Sexual Dimorphism in the Postcranial Skeleton of Dinosaurs. Paleontological Journal. 54 (12): 1410–1433. doi: https://doi.org/10.1134/S0031030120120047
  11. Phil R. Bell, Christophe Hendrickx, Michael Pittman & Thomas G. Kaye (2022). Oldest preserved umbilical scar reveals dinosaurs had ‘belly buttons’. BMC Biology 20: 132. doi: https://doi.org/10.1186/s12915-022-01329-9

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]