536

Rok 536 (DXXXVI) byl přestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal úterým. V té době byl tento rok znám jako Rok konzulátu Belisaria.

V roce 2018 byl tento rok středověkým historikem Michaelem McCormickem označen jako „nejhorší možný rok pro bytí naživu“ vzhledem k extrémním klimatickým změnám. Tyto změny byly zapříčiněny rozsáhlou vulkanickou aktivitou, která způsobila pokles teplot v Evropě a Číně, zničila úrodu a započal hladomor.^[1] Mezi další následky erupcí patří také „záhadná mlha“, která výrazně omezovala sluneční svit.

• Malá Hagia Sofia je v roce 536 dokončena (počátek stavby rok 527). Tehdy byla známa jako Kostel sv. Sergia a Bachusse.
• před 13. březnem – Athimus I. je odvolán z funkce konstantinopolského patriarchy ve prospěch Menase
• 22. dubna – Papež Agapetus I. umírá v Konstantinopoli po vládě pouhých 10 měsíců. Ve funkci jej nahrazuje Silverius, v pořadí 58. papež.
• 2. květen – 4. červen – Probíhá Konstantinopolský koncil.
• Jaro – Císař Justinián I. pověřuje svého bratrance Germanuse funkcí velitele armády, aby se vypořádal s krizí v Africe. Spolu s ním do Afriky vysílá mobilní kavalérii a elitní jednotky. Předchozí velitel Solomon se vrací do Konstantinopole.
• Léto – Gótská válka: Byzantský generál Belisar překračuje Messinskou úžinu a napadá Itálii. Dobývá město Reggio di Calabria a vydává se směrem na Neapol.
• Listopad – Obléhání Neapole: Belisar dobývá Neapol po téměř měsíčním obléhání. Své vojáky vyslal do města opuštěným římským akvaduktem.
• 9. prosince – Belisar přijíždí do Říma branou Porta Asinaria. Armáda čtyř tisíc gótských mužů utíká z města. Posílá naléhavou žádost o posily Justiniánovi I. a mezitím připravuje Řím na obléhání tím, že přináší velké množství potravin a dalších zásob.
• Zima – Belisar zřizuje své sídlo na kopci Pincio a opravuje zanedbané městské hradby Říma. Rozmístí pěti tisíci člennou posádku, z nichž polovinu tvoří jeho osobní strážci. Aby udržel části města, naverbuje 20 000 mladých Římanů, aby obsadili hradby.

• Počátek roku 536 (pravděpodobně) – Sopečná zima: Na Islandu vybuchla sopka. V Ulsterské kronice se objevují zmínky o následném hladomoru.
• Březen – Ostrogótský král Theodahad se svými vojáky postupuje do Provence a horní Alamannie k Frankům, čímž získá jejichž podporu ve válce. Vysílá velkou armádu do Dalmácie. Poráží Byzantskou říši, generál Mundus umírá v bitvě u města Salona a byzantská armáda se stahuje.
• Léto – Byzantský generál Konstantinianus dobývá zpět Dalmácii. Gótové opouštějí Salonu a stahují se na sever. Byzantská říše znovu buduje zdi a vyhlašuje Dalmácii za svou provincii.
• 19. září – Probíhá Jeruzalémský koncil
• Prosinec – Witiges sazuje z ostrogótského trůnu svého rivala Theodada v Ravenně. Oženil se s Matasunthou (dcerou královny Amalaswinthy), stává se novým králem a spolu s armádou táhne proti Belisarovi.

• Březen – Duben – Belisar se plaví do Kartága spolu s tisíci muži, aby potlačil vzpouru proti Šalamounovi. Mezitím Kartágo obsazuje 9 tisíc rebelů, včetně mnoha Vandalů.
• Bitva u řeky Medžerda: Belisar poráží vzbouřence a urychleně se vrací na Sicílii.

• 26. ledna – Císař Senka střídá na japonském trůnu svého bratra Ankana a stává se v pořadí 28. japonským císařem
• Srpen – Sopečná zima: I přes období léta na území Číny padá sníh, jakožto následek výbuchu sopky na Islandu. Nízké teploty zapříčiňují zánik veškeré úrody a hladomor na území celého státu.

Klimatická změna^[1]: podle dobových pramenů (Prokopios z Kaisareie, Ulsterská kronika) byl tento rok mimořádně chladný, s minimem slunečního svitu. Důsledkem byla katastrofální neúroda, která může vysvětlovat souběh zlomových historických událostí po celém světě: Stěhování národů v Evropě, rozpad Sásánovské říše, zánik peruánské kultury Nazca. Vědci vysvětlují tehdejší extrémní počasí velkým sopečným výbuchem, který uvolnil do atmosféry obrovské množství prachu. Protože neexistuje písemná zpráva o takové události, předpokládá se, že k ní došlo daleko od tehdejších center civilizace; v úvahu připadají sopka na Islandu, sopky Ilopango v dnešním Salvadoru, Rabaul na ostrově Nová Británie nebo Krakatoa.^[2][3]

• neznámé datum – Li Ezi, čínská císařovna vdova říše († 588)
• pravděpodobně
  • Evagrius Scholasticus, syrský kostelní historik († 594)
  • Venantius Fortunatus, latinsky píšící básník, autor chvalozpěvů merovejského období († 600 nebo 609)

• 25. ledna – Ankan, japonský císař (* před 466)
• 22. dubna – Papež Agapetus I. (* ?)
• Prosinec – Theodad, ostrogótský král (* před 480)
• neznámé datum – Mundus, gepidský generál v Byzanci (zavražděn v boji)

• Papež – Agapetus I. (535–536) » Silverius (536–537)
• Austrasie – Theudebert I. (533–548)
• Byzantská říše – Justinián I. (527–565)
• Langobardi – Wacho (510–539)
• Ostrogóti – Theodahad (534–536) » Witiges (536–540)
• Vizigóti – Theudes (531–548)
• Franská říše
  • Soissons – Chlothar I. (511–561)
  • Paříž – Childebert I. (511–558)
  • Remeš – Theudebert I. (534–548)
• Anglie
  • Dál Riata – pravděpodobně Comgall mac Domangairt (do roku 540)
  • Dumnonie – Konstantin (cca 530–560)
  • Essex – Æscwine (527–587)
  • Gwent – pravděpodobně Meurig ap Tewdrig (493/517–530–540)
  • Gwynedd – Maelgwn Gwynedd (520–547)
  • Kent – Eormenric (534–590)
  • Sussex – Cissa (514–567)
  • Wessex – Cynric (534–560)
• Švédsko – Eadgils (530–575)

• Abchazské království – Ghozar (cca 530–550)
• Čína – Wen (535–551)
• Ibérské království – Bakurius II. (534–547)
• Japonsko – Ankan (531–536) » Senka (536–539)
• Perská říše – Husrav I. (531–579)
• Žoužanský chanát – Yujiulü Anagui (522–552)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu 536 na Wikimedia Commons