Nothing Special   »   [go: up one dir, main page]

Přeskočit na obsah

Žižkovo Pole

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Žižkovo Pole
Znak obce Žižkovo PoleVlajka obce Žižkovo Pole
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecPřibyslav
Obec s rozšířenou působnostíHavlíčkův Brod
(správní obvod)
OkresHavlíčkův Brod
KrajVysočina
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel395 (2024)[1]
Rozloha14,33 km²[2]
Nadmořská výška516 m n. m.
PSČ582 22
Počet domů166 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduŽižkovo Pole 9
582 22 Přibyslav
zizkovo.pole@tiscali.cz
StarostkaDagmar Bačkovská
Oficiální web: www.zizkovopole.cz
Žižkovo Pole
Žižkovo Pole
Další údaje
Kód obce569801
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žižkovo Pole (do roku 1921 Šenfeld německy Zischkafeld, Schönfeld (1384)) je obecokrese Havlíčkův Brod v kraji Vysočina, 4 km severně od Přibyslavi. Žije zde 395[1] obyvatel.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1303. Vesnice je horáckého typu, je rozdělena na dvě návsi. Ve středu obou návsí je potok. Obec se vyznačovala důlní činností[zdroj⁠?!].

Ve vojenském ležení zde 11. října 1424 zemřel husitský vojevůdce Jan Žižka. V roce 1502 daroval Hynek Brožek z Kunštátu obci odúmrť. V roce 1596 se stal vlastníkem vsi Hertvík Žejdlic ze Šenfeldu. Utrakvista Hertvík Žejdlic ze Šenfeldu se v letech 1618–1620 zúčastnil stavovského povstání proti Habsburkům. Za to byl odsouzen a jeho majetek zkonfiskován. V této době se stala obec majetkem královské komory, od níž ji získal rod Dietrichštejnů.

Obec se původně jmenovala Šenfeld (Krásné Pole) a v červnu 1919 dal řídící učitel Jindřich Bačovský podnět k přejmenování na Žižkovo Pole. Tento název byl výnosem ministerstva vnitra 10. prosince 1921 přijat.[4]

Ve 20. století se rozvíjelo především stavebnictví. Na počátku 20. století byl postaven Družstevní lihovar (ke zpracování brambor) (1913–1967), dále tírna lnu (1911–1952). V roce 1953 bylo založeno Jednotné zemědělské družstvo, do kterého vstoupili všichni rolníci a sedláci, od roku 1960 do 1974 pak další obce, a to: Modlíkov, Samotín, Macourov a Dobrá. V roce 1992 přišla transformace a zemědělci z Modlíkova a Dobré se oddělili.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel Žižkova Pole[5]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2006 2014
Počet obyvatel 712 783 712 696 720 735 634 569 496 453 405 368 357 343 362

Školství

[editovat | editovat zdroj]
  • Mateřská škola Žižkovo Pole

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

Žižkova mohyla

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Žižkova mohyla.

Mohyla se nachází jižně od obce u silnice do Přibyslavi. Podle tradice poblíž tohoto místa 11. října 1424 zemřel v náručí Michala Koudele z Žitenic Jan Žižka. Na místě Žižkova úmrtí dle pověsti vyrostl bezový keř. Pozemek pro 10 m vysokou mohylu zakoupil v roce 1862 Julius Grégr a věnoval jej pražské jednotě Sokol. V roce 1869 podal člen pražského sokola a přibyslavský rodák Jan Otto v Národních Listech návrh, aby zde byla vybudována kamenná mohyla.[6][7] Mohylu postavil havlíčkobrodský stavitel Josef Šupich (1842–1923), žák Josefa Zítka[8], podle projektu Antonína Wiehla a byla odhalena 20. září 1874.[9] Slavnostní odhalení u příležitosti 450. výročí Žižkova úmrtí organizoval František Ladislav Rieger a zúčastnilo se ho kolem 20 000 lidí.[10]

Mohyla se skládá se ze čtyř částí:

  1. pravidelný čtyřboký hranol z kamenných kvádrů – věnovali vlastenci z Čech i ciziny
  2. kamenný válec, na němž jsou uvedeny názvy vítězných bitev (Praha 1420, Plzeň 1420, Sudoměř 1420, Vodňany 1420, Benešov 1420, Vožice 1420, Žižkov 1420, Kutná Hora a Německý Brod 1422, Hořice 1422, Malešov 1424, Přibyslav 1422)[11]
  3. kamenný kužel se zaobleným hrotem
  4. kamenný kalich, který je symbolem českého husitství.

V roce 1916 byla Žižkova mohyla i s celým přilehlým okolím byla darována Sokolu v Přibyslavi, později se stala majetkem Města Přibyslav.[12]

Další pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Kostel svatého Michala ze 14. století. Koncem 17. století byl začleněn Přibyslavské farnosti.
  • Pomník obětem 1. světové války
  • Několik kamenných křížů v obci a okolí
  • Dům čp. 24

Části obce

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. HAVLÍK, Ivo. Šenfeld přejmenovali na Žižkovo Pole před 90 lety. Havlíčkobrodský deník.cz [online]. 2011-11-18 [cit. 2014-02-26]. Dostupné online. 
  5. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 560–561. 
  6. Odhalení pomníku Jana Žižky u Přibyslavi. Národní Listy. 1874-09-22, roč. 14, čís. 260. Dostupné online [cit. 2014-02-26]. 
  7. Postavení mohyly Janu Žižkovi. Národní Listy. 1869-05-06, roč. 9, čís. 125. Dostupné online [cit. 2014-02-26]. 
  8. MATYÁŠOVÁ, Ivana. Palác Rokoko. Bydlení.cz [online]. 2008-04-02 [cit. 2014-02-26]. Dostupné online. 
  9. Slavnosť odhalení Žižkova pomníku u Přibyslavi [online]. 1874-09-25 [cit. 2014-02-26]. Dostupné online. 
  10. HAVLÍK, Ivo. Žižkova mohyla je dílem zakladatele české novorenesance. Havlíčkobrodský deník.cz [online]. 2011-01-12 [cit. 2014-02-26]. Dostupné online. 
  11. Žižkův pomník u Přibyslavi [online]. 1874-08-28 [cit. 2014-02-26]. Dostupné online. 
  12. HAVLÍK, Ivo. U Žižkovy mohyly vzorně pečují o zeleň. Havlíčkobrodský deník.cz [online]. 2013-08-03 [cit. 2014-02-26]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]