Řád sv. Vladimíra
| Řád sv. Vladimíra | |
|---|---|
| Императорский орден Святого Равноапостольного князя Владимира | |
Řádová hvězda I. třídy | |
Uděluje  Romanovci | |
| Typ | záslužný řád |
| Založeno | 1782 |
| Stát |  Ruské impérium
|
| Náboženská příslušnost | pravoslavná |
| Heslo | Užitek, čest, sláva |
| Zakladatel | Kateřina II. Veliká |
| Třídy | I. třída II. třída III. třída IV. třída |
| Popis | zlatý tlapatý kříž v červeném smaltu s černým okrajem hvězda osmicípá s cípy ve stříbře a zlatě, ve středu tlapatý kříž ve zlatě |
| Ostatní vyznamenání | |
| Vyšší | Řád svatého Jiří |
| Nižší | Řád svaté Anny |
| |
Řád svatého Vladimíra nebo celým jménem Imperátorský řád svatého, apoštolům rovného knížete Vladimíra (rusky: Императорский орден Святого Равноапостольного князя Владимира) byl ruský řád udělovaný za obecné zásluhy o stát. Byl založen carevnou Kateřinou II. Velikou v roce 1782. Řád odkazoval na kyjevské tradice ruského státu a nesl jméno kyjevského knížete Vladimíra, v době jehož vlády byla christianizována Kyjevská Rus.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Řád sv. Vladimíra byl založen carevnou Kateřinou II. Velikou 22. září 1782 na paměť kyjevského knížete svatého Vladimíra. Ve stejný den byl také vydán řádový statut, který rozdělil řád do celkem čtyř tříd. Spolu s řádem byl také založen řádový sněm (tzv. „rytířský kapitul“).[2]
Za Mikuláše I. byl statut řádu nově upraven (1845) tak, aby byla náležitě odděleno hierarchické pořadí a pravidla mezi řádem sv. Vladimíra a řádem sv. Anny. Řád svatého Vladimíra se měl udělovat jako obecné vyznamenání za státní službu.[3] Držitelé řádu I. třídy a II. měli v rámci Tabulky hodností ekvivalent IV. hodnostní třídě (generálmajor nebo suktečný tajný rada). V případě III. a IV. třídy to byl ekvivalent VI. hodnostní třídy (plukovník nebo kolegiální rada).[4] S udělením řádu se vázalo také udělení dědičného šlechtictví s výjimkou členů tzv. kupeckého stavu, kteří s ním získali tzv. čestné občanství (почетное гражданство).[5]
Při udělení řádu se vyplácel jednorázový peněžní příspěvek (nikoliv ale penze). V případě I. třídy se jednalo o 450 rublů, u II. třídy 225 rublů, u III. třídy 45 rublů a u IV. třídy pak 40 rublů v tehdejší měně. To se netýkalo vyznamenaných cizinců, kteří nebyli v ruské službě, a těch, kdo byli vyznamenáni za 35 let státní služby.[6]Řádový svátek byl stanoven na 22. září.[6]
Třídy a pravidla nošení
[editovat | editovat zdroj]Řád sv. Vladimíra byl udělován ve čtyřech třídách.
- I. třída: s odznakem na velkostuze a hvězdou na pravé straně hrudi
- II. třída: odznak zavěšený na stuze u krku a hvězda na pravé straně hrudi
- III. třída: odznak zavěšený na stuze u krku
- IV. třída: odznak na stuze na prsou
Vzhled řádu
[editovat | editovat zdroj]Odznakem řádu je zlatý tlapatý kříž dekorovaný červeným smaltem s černým okrajem. Uprostřed kříže je umístěn medailon zdobený černými iniciálami svatého Vladimíra na pozadí hermelínového knížecího pláště. Na reversu je datum 1782.
Řádová hvězda je osmicípá ve střídavé zlaté a stříbrné barvě. Uprostřed hvězdy je umístěn černý medailon, v jehož centru je zlatý tlapatý kříž s iniciálami v azbuce С. P. К. В. ve smyslu Святой Ровноапостольной Княз Владимир (česky: S.R.K.V, Svatý Apoštolům rovný Kníže Vladimír). Okolo je potom páska s nápisem Польза Честь Слава (Užitek, čest, sláva) vyvedený ve stříbře na červeném podkladě.[1]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Odznak řádu II. třídy
-
Řádová hvězda
-
Odznak řádu ve vojenském provedení. IV. třída
-
Car Mikuláš II. s řádem sv. Vladimíra
Významní nositelé
[editovat | editovat zdroj]- V roce 1862 byl řádem sv. Vladimíra (třída neuvedena) vyznamenán carem Alexandrem II. František Palacký "za záslužnou činnost ve prospěch Slovanstva".[7]
- V roce 1910 byl řádem sv. Vladimíra čtvrté třídy vyznamenán geolog a polární badatel Vladimir Alexandrovič Rusanov za své objevy v oblasti Nové země.[8]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b LOBKOWICZ, František. Encyklopedie řádů a vyznamenání. Praha: Libri, 1995. 238 s. ISBN 80-901579-9-8. S. 144. Dále jako Lobkowicz 1995.
- ↑ Российские императорские и царские ордена: краткий исторический очерк, выдержки из орденских . статутов и правила ношения орденов / по поручению канцлера российских императорских и царских орденов. St.Peterburg: [s.n.], 1901. 93 s. S. 33. (rusky) Dále jen Российские императорские и царские ордена 1901.
- ↑ Российские императорские и царские ордена 1901, s. 34.
- ↑ Российские императорские и царские ордена 1901, s. 35.
- ↑ Исторический очерк российских орденов и сборник основных орденских статусов.. St. Peterburg: [s.n.], 1891. 476 s. S. 20. (rusky) Dále jako Исторический очерк 1891.
- ↑ a b Российские императорские и царские ордена 1901, s. 36.
- ↑ KOŘALKA, Jiří. František Palacký (1798-1876). Životopis. Praha: Argo, 1998. ISBN 80-7203-125-2. S. 426–427.
- ↑ ŠPARO, Dmitrij Igorevič; ŠUMILOV, Alexandr Vasiljevič. Tři záhady Arktidy. 1. vyd. Praha: Lidové nakladatelství, 1986. 238 s. S. 150.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- DUROV, V. A. Ruská a sovětská vojenská vyznamenání. Praha: Naše vojsko, 2006. 103 s. ISBN 80-206-0839-7. Kapitola Ruská vojenská vyznamenání. (česky a anglicky)
- LOBKOWICZ, František. Encyklopedie řádů a vyznamenání. Praha: Libri, 1995. 238 s. ISBN 80-901579-9-8.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Řád sv. Vladimíra na Wikimedia Commons
