Nothing Special   »   [go: up one dir, main page]
Přeskočit na obsah

Wikipedista:Standazx/strzac: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Svatováclavská pouť ve Světlé nad Sázavou
Nová stránka na pískovišti
Řádek 1: Řádek 1:
__NOTOC__
__NOTOC__

* [[Wikipedista:Standazx/Pískoviště/Příbuzenské vztahy prezidentů Spojených států amerických]]


SpeccyWiki
SpeccyWiki

Verze z 19. 2. 2023, 11:44


SpeccyWiki

SpeccyWiki je ruskojazyčná encyklopedie zaměřená na počítač Sinclair ZX Spectrum a počítače s ním kompatibilní. Encyklopedie byla spuštěna 25. března 2007.[1] Zakladately encyklopedie jsou Sergej Ponomarenko a Vladimir Bakum.

Reference

  1. ↑ [http://www.wikireality.ru/wiki/SpeccyWiki SpeccyWiki] na wikireality.ru

Externí odkazy

// Sites using MediaWiki na mediawiki.org // http://zxdn.narod.ru/linkpage.htm


Pavel Troller

Ing. Pavel Troller, CSc. je odborný asistent na Fakultě elektrotechnické Českého vysokého učení technického.

V době popularity počítače Sinclair ZX Spectrum se věnoval jeho úpravám. Je autorem jednoho z rozšíření paměti tohoto počítače na 80 KiB.[1] Pro svoje potřeby rozšířil možnosti nadstavby Sinclair BASICu Beta BASIC. Je také autorem operačního SIN DOS, ze kterého vychází M-DOS, který používají disketové jednotky Didaktik 40 a Didaktik 80 a počítač Didaktik Kompakt. Po úpadku oblíbenosti počítačů Sincalir ZX Spectrum se věnoval počítačům Amiga, ke které napsal relokátor Kickstartu, a po úpadku její oblíbenosti operačnímu systému Linux.[2] Je autorem linuxové distribuce Sinux.[3]

Reference

  1. ↑ Žabenský, P. ROM, RAM, EPROM, PROM, ... - Hrátky s pamětí a něco už skoro zapomenutého. ZX Magazín. Čís. 1/96, s. 28 - 29. ISSN 1210-4833. 
  2. ↑ OT: Jen si pekne ty "in" telefony kupujte... na list.hw.cz
  3. ↑ GNU/Linux a já na vslib.cz

Externí odkazy

  • Pavel Troller - osobní stránka Pavla Trollera na webu FEL ČVUT

// http://retrocip.cz/uplne-alternativni-spectrum/ [[Kategorie:Sinclair ZX Spectrum]]


Tomáš Vilím

Tomáš Vilím známý pod přezdívkou Universum je programátor.

Externí odkazy


Svatováclavská pouť ve Světlé nad Sázavou

Svatováclavská pouť ve Světlé nad Sázavou je jedna z největších poutí na Vysočině i v celém Česku a nejdéle opakující se akci v historii města.[1][2] Pouť se koná každoročně v září a pokaždé jí navštíví tisíce návštěvníků.[3] Od roku 2006 jsou součástí programu Svatováclavské poutě prohlídky světelského podzemí.[4] Z konání akce město Světlá nad Sázavou město utrží asi 750 000 Kč.[3]

S konáním poutě je spojený hluk, kvůli kterému někteří obyvatelé o víkendu, kdy se Svatováclavská pouť koná, opouštějí svá bydliště.[5]

Historie konání poutě

  • 2006 - poprvé byly součástí poutě mimořádné prohlídky světelského podzemí[4]
  • 2007 - pouť byla součástí oslav 800. výročí první písemné zmínky o Světlé nad Sázavou, mezi atrakcemi kvůli nízkému zájmu nebyla Centrifuga[6]
  • 2008 - protože se v severní části náměstí stavěla nová budova, byl prostor pro konání poutě menší[5]
  • 2011 - kvůli uzavřenému můstku mezi Bohušicemi a Josefodolem nebylo možné umístit stánky do Nádražní ulice, místo toho byly umístěny do ulic Poštovní a Pěšinky, pouť navštívilo asi 25 000 účastníků,[7] prohlídek světelského podzemí se zúčastnilo 120 návštěvníků[4]
  • 2015 - díky slunečnému počasí měla pouť jednu z největších návštěvností za poslední roky[8]
  • 2020 - ještě v červnu nebylo jisté, zda se pouť bude konat,[9] kvůli epidemiologické situaci a nemožnosti dodržení požadovaných bezpečnostních opatření rada města rozhodla, že se Svatováclavská pouť v tomto roce konat nebude[10]

Reference

  1. ↑ OBRAZEM: Vydařená pouť ve Světlé nad Sázavou. deník.cz [online]. 2018-10-01 [cit. 2021-04-10]. Dostupné online. 
  2. ↑ MAŠEK, Michal. Pouťové veselí ovládlo Světlou nad Sázavou, Svatováclavská pouť už o víkendu. Vysočina-news.cz [online]. 2019-09-26 [cit. 2021-04-10]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b SUCHOMELOVÁ, Eliška. Profil návštěvníka zámku Světlá nad Sázavou. Jihlava, 2017 [cit. 2021-04-11]. bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Vedoucí práce RNDr. Eva Janoušková, Ph.D.. Dostupné online.
  4. ↑ a b c MALÁ, Kateřina. Světlá nad Sázavou – Velká tradiční Svatováclavská pouť se chystá na nadcházející víkend ve Světlé nad Sázavou.. deník.cz [online]. 2012-09-26 [cit. 2021-04-10]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b NEVORALOVÁ, Šárka. Svatováclavská pouť ve Světlé: radost, nebo starost?. Regio͞nVysocina.cz [online]. 2008-09-25 [cit. 2021-04-10]. Dostupné online. 
  6. ↑ Pouť ve Světlé: Bezpečnost na prvním místě. deník.cz [online]. 2007-09-29 [cit. 2021-04-10]. Dostupné online. 
  7. ↑ POLÁKOVÁ, Michaela. O pouti, o průmyslu a o Světlé se starostou Tourkem. Regio͞nVysocina.cz [online]. 2011-12-04 [cit. 2021-04-11]. Dostupné online. 
  8. ↑ HAVLÍČEK, Vladimír. Foto, video: Prodloužený víkend ve Světlé zpříjemnila tradiční Svatováclavská pouť. svoboda.info [online]. 2015-09-28 [cit. 2021-04-11]. Dostupné online. 
  9. ↑ SAADOUNI, Štěpánka. Tradice poutí na Vysočině žije. Zasáhla je ale omezení. deník.cz [online]. 2020-06-10 [cit. 2021-04-10]. Dostupné online. Dostupné také na: [1]. Dále dostupné na: [2]. 
  10. ↑ Vysočina ruší velké poutě, v menších obcích zůstanou. Bez atrakcí budou v Polné i Světlé. Jihlavská drbna [online]. 2020-09-02 [cit. 2021-04-10]. Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Svatováclavská pouť ve Světlé. Regio͞nVysocina.cz [online]. 2016-09-26 [cit. 2021-04-11]. Dostupné online. 
  • NEVORALOVÁ, Šárka. Tradiční pouť ve Světlé: některým vadí hluk, raději proto odjíždějí do přírody. deník.cz [online]. 2008-09-26 [cit. 2021-04-11]. Dostupné online. 
  • KUDRHALTOVÁ, Jana. Světelská pouť letos nebude. Město ji zrušilo kvůli obavám z koronaviru. deník.cz [online]. 2020-08-26 [cit. 2021-04-11]. Dostupné online. 

[[Kategorie:Světlá nad Sázavou]] [[Kategorie:Poutě]]


Tomáš Rylek

Wikipedista:Standazx/strzac
Chybí svobodný obrázek.

Ing. Tomáš Rylek (* 26. července 1971[1]) známý pod přezdívkou T. R. C. je programátor. Je autorem obrazovkových monitorů strojového pro Sinclair ZX Spectrum Mikromon, Milimon, Pikomon a VAST a assembleru Pikasm.[2][3] Programování her se příliš nevěnoval. V roce 1985 se podílel na vývoji hry Space Saving Mission.[4] V roce 1987 vydal hry Star Fly a Star Swallow.[5][6] Společně s Knopsoftem rovněž v roce 1987 vytvořili loader pro textovou hru Bad Night Karla Papíka.[7]

Společně s Miroslavem Fídlerem (Cybexlab) a Františkem Fukou (Fuxoft) tvořili programátorskou skupinu Golden Triangle.[8][9][10] V rámci Golden Triangle nejprve všichni tři své vlastní hry, později ale na dodělávání her začali spolupracovat, Tomáš Rylek dodělal poslední úrovně do hry Tetris 2 Františka Fuky a po revoluci předělal hru Belegost na další platformy.[8] Po roce 1989 z Golden triangle zůstal známým pouze František Fuka, Miroslav Fídler s Tomášem Rylkem zmizeli z veřejného života.[11]

Středoškolské vzdělání získal na Gymnáziu Wilhelma Piecka (změření matematika), vystudoval obor výpočetní technika na Fakultě elektrotechnické ČVUT, studium dokončil 17. října 1995.[1]

V roce 2017 byl Tomáš Rylek společně s Františkem Fukou a Miroslavem Fídlerem v rámci České hry roku 2016 uveden do Síně slávy českých her.[12][13][14][15][16]

Reference

  1. ↑ a b Golden Triangle po deseti letech. Živel [online]. [cit. 2017-05-17]. Dostupné online. 
  2. ↑ User - 1. Ústí nad Labem: Proxima – Software, 1990. 16 s. Dostupné online. Kapitola Devast Ace, s. 1 - 6. ((česky)) 
  3. ↑ Turbo assembler Prometheus. Ústí nad Labem: Proxima – Software, 1990. 46 s. Dostupné online. ((česky)) 
  4. ↑ Hra 14: Space Saving Mission (1985). Herní archeolog [online]. 2014-03-12 [cit. 2017-05-17]. Dostupné online. 
  5. ↑ CZ & SK Speccy Games [online]. [cit. 2017-05-17]. Kapitola Games S-0. Dostupné online. ((česky)) 
  6. ↑ ŠVELCH, Jaroslav. Say it with a Computer Game: Hobby Computer Culture and the Non-entertainment Uses of Homebrew Games in the 1980s Czechoslovakia. Game Studies : the international journal of computer game research. [online]. December 2013 [cit. 2015-05-17]. Roč. 13, čís. 2. Dostupné online. ISSN 1604-7982. ((anglicky)) 
  7. ↑ Hra 70: Bad Night (1987). Herní archeolog [online]. 2014-05-04 [cit. 2017-05-17]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b BACH, Martin. České a slovenské hry pod koly času. Games.cz [online]. 2014-11-30 [cit. 2017-05-17]. Dostupné online. ISSN 1801-5131. 
  9. ↑ TICHÁČEK, Petr. Historie adventur #4: česká stopa. Games.cz [online]. 2011-07-30 [cit. 2017-01-30]. Dostupné online. ISSN 1801-5131. 
  10. ↑ Video Games Around the World. Příprava vydání Mark J. P. Wolf. [s.l.]: MIT Press, 2015. 720 s. ISBN 978-0-262-52716-3. Kapitola Czech Game Development, s. 153-155. ((anglicky)) 
  11. ↑ ČEPELOVÁ, Rea. 10 osobností české herní scény, které byste měli znát. Doupě.cz [online]. 2016-01-23 [cit. 2017-01-30]. Dostupné online. ISSN 1213-8991. 
  12. ↑ Českou hrou roku 2016 je Samorost 3 od studia Amanita Design. lidovky.cz [online]. 2017-02-10 [cit. 2017-05-17]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  13. ↑ -mav-. Českou hrou roku 2016 je třetí díl Samorost. Mediaguru [online]. 2017-02-12 [cit. 2017-05-17]. Dostupné online. 
  14. ↑ SVOBODA, Jiří. Českou hrou roku 2016 je populární adventura Samorost 3. CzechCrunch [online]. 2017-02-11 [cit. 2017-05-17]. Dostupné online. 
  15. ↑ Českou hrou roku 2016 je Samorost 3. České noviny [online]. 2017-02-10, 21:30, rev. 2017-02-10, 22:39 [cit. 2017-05-17]. Dostupné online. ISSN 1213-5003. 
  16. ↑ POLÁČEK, Petr. Vítězem ankety Česká hra roku 2016 je Samorost 3. Porota ocenila i Chameleon Run, Dark Train nebo American Truck Simulator. Games.cz [online]. 2011-02-11, 18:36 [cit. 2017-05-17]. Dostupné online. ISSN 1801-5131. 

Externí odkazy

{{DEFAULTSORT:Rylek, Tomáš}} [[Kategorie:Lidé tvořící na ZX Spectru]]


ZX Spectrum Next

ZX Spectrum Next je klon počítače Sinclair ZX Spectrum implementovaný ve FPGA.[1] Hardware počítače je založený na návrhu Victora Trucca a celý počítač je dostupný jako open source.[2] Autorem designu počítače je Rick Dickinson, původní designér ZX Spectra.[1][3][4] Narozdíl od jiných klonů ZX Spectra ve FPGA je vybavený původní systémovou sběrnicí, takže k počítači je možné připojit většinu periferií pro originální ZX Spectrum.[1] Jako vnější paměťové médium je podporován kromě SD karet i kazetový magnetofon.[5]

Technické parametry

Reference

  1. ↑ a b c logout. ZX Spectrum Next. diit.cz [online]. 2016-05-11 [cit. 2017-03-27]. Dostupné online. ISSN 1213-2225. ((česky)) 
  2. ↑ a b The ZX Spectrum Next: release in 2017. Generation Amiga [online]. 2016-12-10 [cit. 2017-03-27]. Dostupné online. ((anglicky)) 
  3. ↑ ZX Spectrum Next is coming. msn [online]. 04/05/2016 [cit. 2017-03-27]. Dostupné online. ((anglicky)) 
  4. ↑ ZX Spectrum Next. Cantinho do TK90X [online]. 2016-05-01 [cit. 2017-03-27]. Dostupné online. ((portugalsky)) 
  5. ↑ Endnu en retro-computer får nyt liv: ZX Spectrum med FPGA. Version2 [online]. 2016-09-20 [cit. 2017-03-27]. Dostupné online. ((dánsky)) 

Literatura

  • MERRIMAN, Chris. ZX Spectrum Next project confirms impressive hardware specs. The Inquirer [online]. 2016-09-19 [cit. 2017-03-27]. Dostupné online. ((anglicky)) 
  • ZX Spectrum NEXT – authors interview. Old Players [online]. 09/05/2016 [cit. 2017-03-27]. Dostupné online. ((anglicky)) 

Externí odkazy

[[Kategorie:Sinclair ZX Spectrum]]


Miroslav Fídler

Miroslav Fídler (* 2. února 1970[1]), známý pod přezdívkou Cybexlab (zkratka z Cybernetic Experimental Laboratory)[2], je programátor. Začal programovat asi ve 12 letech, první počítače, se kterými se setkal, byly počítače ZX80/81, Video Genie a Ohio Chalenger.[1] Od roku 1984 pracoval i na ZX Spectru, které dostal jeho kamarád T. R. C.[1] Své vlastní ZX Spectrum získal okolo roku 1986.[1] Později si pořídil počítač Atari ST, k počítačům Amiga měl výhrady vůči zobrazování a vůči operačnímu systému.[3] Sám sebe označoval za programátora schopného psát dlouhé a časově náročné programy.[1]

Studoval na Fakultě elektrotechnické ČVUT, ještě behem jeho studia se stal ředitelem pro vývoj ve společnosti Cybex s. r. o., kterou založil společně s Ondřejem Mihulou a Petrem Odehnalem a která se zabývala vývojem programů pro IBM PC a Atari ST.[1] Společně s T. R. C. a Fuxoftem tvořili programátorskou skupinu Golden Triangle.[2][4] Po roce 1989 z Golden triangle zůstal známým pouze František Fuka, Miroslav Fídler s Tomášem Rylkem zmizeli z veřejného života.[5]

Tvorba

Sinclair ZX Spectrum

Hry

Systémové programy

IBM PC, Atari ST

Reference

  1. ↑ a b c d e f g -yves-. Rozhovor s autorom - Miroslav Fídler. Bit. 1992, čís. 3/92, s. 38. Dostupné online. ISSN 1210-0242. ((slovensky)) 
  2. ↑ a b BACH, Martin. České a slovenské hry pod koly času. Games.cz [online]. 2014-11-30 [cit. 2017-01-30]. Dostupné online. ISSN 1801-5131. 
  3. ↑ a b c -yves-. Rozhovor s autorom - Miroslav Fídler (dokončenie). Bit. 1992, čís. 4/92, s. 38. Dostupné online. ISSN 1210-0242. ((slovensky)) 
  4. ↑ TICHÁČEK, Petr. Historie adventur #4: česká stopa. Games.cz [online]. 2011-07-30 [cit. 2017-01-30]. Dostupné online. ISSN 1801-5131. 
  5. ↑ ČEPELOVÁ, Rea. 10 osobností české herní scény, které byste měli znát. Doupě.cz [online]. 2016-01-23 [cit. 2017-01-30]. Dostupné online. ISSN 1213-8991. 

Externí odkazy

{{DEFAULTSORT:Fídler, Miroslav}} [[Kategorie:Lidé tvořící na ZX Spectru]]


Slavomír Lábsky

Slavomír Lábsky (* 24. prosince 1970, Bratislava[1]), známý pod přezdívkami Busy, Busy Soft & Hard, Busysoft, Busy Soft a Busy software, je programátor. Je známý jako tvůrce programy pro počítače Sinclair ZX Spectrum, ale než si pořídil první počítač, programoval v BASICu na počítačích PMD 85.[1] První počítač, který vlastnil, byl počítač Delta, který si koupil v únoru 1987, ovšem už v listopadu 1988 ho prodal a koupil si Sinclair ZX Spectrum +2.[1] Počítač SAM Coupé si koupit neplánoval, měl vůči jeho hardware několik výhrad.[2] V roce 1992 uvažoval o pořízení si počítače IBM PC, ale v té době si ještě vystačil se ZX Spectrem a i kdyby si v té době počítač IBM PC pořídil, nejspíše by ho využíval jenom jako harddisk nebo pomocný procesor k ZX Spectru.[2]

Je autorem ochrany proti kopírování kazet, kterou na kazetách používala společnost Ultrasoft.[3] Jeho nejoblíbenějšími časopisy byly Fifo a Znamenia doby.[2]

Absolvoval Strednou priemyselnou školu elektrotechnickou v Bratislavě, kterou úspěšně dokončil ve školním roce 1988/89.[4]

Tvorba

Prvnímy programy, které počítače ZX Spectrum vytvořil, byl jednoduchý kreslící program a střílečka Traf ma!. Hlavně tvořil dema a systémové programy (matematické programy, ovladače tiskáren BT 100 a Tesla NL 2805) a je spoluautorem některých komprimačních programů.[1] Když zjistil, že u ZX Spectra je možné v jednom atributovém čtverci 8 x 8 bodů mít pouze dvě barvy, naprogramoval program 4 colours, který v jednom atributovém čtverci vykreslil čtyři čtverečky každý jinou barvou a po něm mnoho dalších programů, které v okraji obrazu nebo v zobrazovacím okně počítače kreslily obrázky, které jsou mimo standardní grafické možnosti ZX Spectra (mimo jiné dema Hercules, MDA demo a Overscan).[6]

Po té, comu jeho kamarád v roce 1988 ukázal na počítači C64 program Song in hires, který vykresloval na obrazovce různé čáry a k tomu hrál hudbu, si zjistil podle jakých vztahů se čáry pohybovaly a v srpnu naprogramoval nultou verzi programu Song in lines, tehdy ještě pod názvem Super lines.[6] V té době měl ještě počítač Delta, takže tato verze byla bez hudby.[6] První verze Song in lines vznikla poté, co na počítači ZX Spectrum +2 uslyšel hudby z Fuxoft Soundtrack 1, které do Song in lines použil, v této verzi inovoval grafiku a doplnil nové funkce.[6] Jak se postupně objevovaly Fuxoft Soundtrack 2, 3 a 4 vydával další verze Song in lines.[6] Každá další verze měla nové možnosti a rychlejší grafiku a čtvrtá verze se už ani nepodobala původnímu Song in hires.[6][p 1] Po té, co Fuxoft přešel na počítače Amiga, použil do páté verze Song in lines kromě hudby z Fuxoft Soundtrack 4 ještě hudby z Voodoo music pack.[6] Pátá verze už byla ale tak velká, že vyžadovala více než 48 KiB paměti, proto vydal ještě zkrácenou verzi pro počítače se 48 KiB paměti, která neobsahovala Fukovu hudbu, speciální loader a úvodní efekt.[6]

Programování her se zvlášť nevěnoval, vytvořil pouze několik jednoduchých her.[6]

Vytvořené programy pro Sinclair ZX Spectrum

  • Genius 18 - program, který dokáže s hráčem vést rozhovor na jakékoliv téma,[6]

Hardware

Slavomír Lábsky se zabývá také hardwarem ZX Spectra. Po té, co si pořídil ZX Spectrum +2, vyvedl si zvuk z čipu AY-3-8912 na ACB stereo.[6] K ZX Spectru si postavil interface se dvěma obvody 8255 a akumulátorem zálohovanou externí paměť RAM o velikosti 64 KiB stránkovanou po 16 KiB místo jeho paměti ROM.[2] Kromě toho navrhl desku řadiče disku, kterou mu pro nedostatek času vyrobil MDV, a k počítači připojil obvod Z80 DMA.[2] Postavil si 8bitový D/A převodník a plánoval si udělat jednočipový A/D převodník a akumulátorem zálohované hodiny reálného času.[2] S kamarádem uvažovali o připojení zvukový procesor ze SAMa Coupé nebo z C64, ale od tohoto záměru upustili.[2]

Společně s MDV je autorem prototypu řadiče disketových jednotek MB-02+.[7]

Poznámky

  1. ↑ Krátká ukázka grafiky ze čtvrté verze Song in lines se nachází i na úvodní kazetě k Didaktiku M.[6]

Reference

  1. ↑ a b c d e -yves-. Rozhovor s autorom - Slavomír Lábsky. Bit. 1993, čís. 1/93, s. 10. Dostupné online. ISSN 1210-0242. ((slovensky)) 
  2. ↑ a b c d e f g -yves-. Rozhovor s autorom - Slavomír Lábsky - part three. Bit. 1993, čís. 4/93, s. 10. Dostupné online. ISSN 1210-0242. ((slovensky)) 
  3. ↑ PLÍVA, Pavel. ZX-Spectrum Games [online]. 2010-12-19 [cit. 2017-01-29]. Kapitola Ultrasoft - převod kazetových originálek do PC. Dostupné online. ((česky)) 
  4. ↑ Stredná priemyselná škola elektrotechnická - K.Adlera 5, Bratislava - Absolventi školy - Trieda: 4. C - Školský rok: 1988/89 - Triedny profesor: PaedDr. Milan Kontroš (slovensky), cit. 2017-01-29
  5. ↑ -yves-. Rozhovor s autorom - Slavomír Lábsky - part two. Bit. 1993, čís. 3/93, s. 10. Dostupné online. ISSN 1210-0242. ((slovensky)) 
  6. ↑ a b c d e f g h i j k l -yves-. Rozhovor s autorom - Slavomír Lábsky - part two. Bit. 1993, čís. 2/93, s. 10. Druhá část vyšla omylem ještě jednou v čísle 3/93[5]. Dostupné online. ISSN 1210-0242. ((slovensky)) 
  7. ↑ MB-02+ (anglicky) na World of Spectrum, cit. 2017-01-29

Externí odkazy

{{DEFAULTSORT:Lábsky, Slavomír}} [[Kategorie:Lidé tvořící na ZX Spectru]]


Šablona: Písmena latinky

Česká abeceda Aa Bb Cc Čč Dd Ďď Ee Ff Gg Hh CHch Ii Jj Kk Ll Mm Nn Ňň Oo Pp Qq Rr Řř Ss Šš Tt Ťť Uu Vv Ww Xx YY Zz Žž
Písmena s diakritikou Áá Éé Ěě Íí Óó Úú Ůů Ýý
Slovenská písmena Ää Ľľ Ĺĺ Ŕŕ Ôô
Polská písmena Ąą Ćć Ęę Łł Ńń Óó Śś Żż Źź
Německá písmena Ää Öö Üü ß
Španělská písmena Ññ
Portugalská písmena Áá Â Ã À Çç É Ê Í Ó Ô Õ Ú Ü

Návrhy úprav šablony Latinka

Latinka
Latinská abeceda
Česká písmena
Slovenská písmena
Polská písmena

Ąą Ćć Ęę Ńń Óó Śś Źź Żż

Německá písmena

Ää Öö Üü ß

Latinka
Latinská abeceda
Česká písmena
Slovenská písmena
Polská písmena

Ąą Ćć Ęę Ńń Óó Śś Źź Żż

Německá písmena

Ää Öö Üü ß

Varianty písmena D
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:Standazx/strzac&oldid=22462673“