SpeccyWiki

'''SpeccyWiki''' je [[ruština|ruskojazyčná]] encyklopedie zaměřená na počítač [[Sinclair ZX Spectrum]] a počítače s ním kompatibilní. Encyklopedie byla spuštěna [[25. březen|25. března]] [[2007]].<ref><nowiki>[http://www.wikireality.ru/wiki/SpeccyWiki SpeccyWiki]</nowiki> na wikireality.ru</ref> Zakladately encyklopedie jsou Sergej Ponomarenko a Vladimir Bakum.

== Reference ==

<references />

== Externí odkazy ==

* [http://speccy.info speccy.info]

// [http://www.mediawiki.org/wiki/Sites_using_MediaWiki/ru Sites using MediaWiki] na mediawiki.org

// http://zxdn.narod.ru/linkpage.htm

Pavel Troller

Ing. '''Pavel Troller''', CSc. je [[odborný asistent]] na [[Fakulta elektrotechnická ČVUT|Fakultě elektrotechnické]] [[České vysoké učení technické|Českého vysokého učení technického]].

V době popularity počítače [[Sinclair ZX Spectrum]] se věnoval jeho úpravám. Je autorem jednoho z rozšíření paměti tohoto počítače na 80 [[KiB]].<ref>{{Citace periodika

| příjmení = Žabenský

| jméno = Petr

| autor = Žabenský, P

| odkaz na autora =

| spoluautoři =

| titul = ROM, RAM, EPROM, PROM, ... - Hrátky s pamětí a něco už skoro zapomenutého

| periodikum = ZX Magazín

| odkaz na periodikum = ZX Magazín

| rok =

| měsíc =

| ročník =

| číslo = 1/96

| strany = 28 - 29

| url =

| issn = 1210-4833

}}</ref> Pro svoje potřeby rozšířil možnosti nadstavby Sinclair BASICu [[Beta BASIC]]. Je také autorem operačního [[SIN DOS]], ze kterého vychází [[M-DOS]], který používají disketové jednotky [[Didaktik 40]] a [[Didaktik 80]] a počítač [[Didaktik Kompakt]]. Po úpadku oblíbenosti počítačů Sincalir ZX Spectrum se věnoval počítačům [[Amiga]], ke které napsal relokátor [[Kickstart]]u, a po úpadku její oblíbenosti operačnímu systému [[Linux]].<ref>[http://list.hw.cz/pipermail/hw-list/2011-December/407022.html OT: Jen si pekne ty "in" telefony kupujte...] na list.hw.cz</ref> Je autorem linuxové distribuce [[Sinux]].<ref>[http://aa.vslib.cz/silk/linux/jaagnulinux.html GNU/Linux a já] na vslib.cz</ref>

== Reference ==

<references />

== Externí odkazy ==

* [http://www.comtel.cz/cz/?s=kat&l=ShowPerson&kod=32 Pavel Troller] - osobní stránka Pavla Trollera na webu FEL ČVUT

// http://retrocip.cz/uplne-alternativni-spectrum/

<nowiki>

[[Kategorie:Sinclair ZX Spectrum]]

</nowiki>

<!--

* codetype:v=sQtj22HYIpE (t*j*mstv*)

* codetype:v=KJWUmE6_T3Q&fr (d*l*r)

* codetype:v=FeJdtYlgG2c&fr (m*c)

* codetype:v=g_2BIL2gK9A&fr (t*j*mstv*)

* codetype:v=BCndOxGxiTU&fr (j*k s* spr*vn* př*t)

* codetype:v=82uXr4znILw (What is U.S. Debt? - P1: Intro to Debt)

* codetype:v=vTNkysXQUsk (What is U.S. Debt? - P2: Comparing Debt to GDP)

* codetype:v=hEooClIjHr8 (If US States were Countries (GDP))

* codetype:v=dC6OPyYexEc (22 countries with the highest GDP nominal in 2050)

* codetype:v=xdReh4le7x0 (Redrawing the map of Europe)

* codetype:v=TbYAINpRcug (Democrats in the South)

* codetype:v=-XnCVocNZ20 (Future of Europe)

* codetype:v=kS-R1W1vJjM (USA vs Europe)

* codetype:v=7bfaRdTMdfY (The world in the next 200 years!)

* codetype:v=M5YKAKw4I5E (Future of Europe from 1900 to 2100 with "'Ii'")

* codetype:v=D6z_Cl4YrxM (Europe 2011-2060)

* codetype:v=a_uFYgdf7Jk (1000 лет за 5 минут. Как менялась карта Европы.)

* codetype:v=tu4U9pu-IQc (Политическая карта мира.)

* codetype:v=1rdZU7BKEv4 (New Balkan map - Nova mapa Balkana)

* codetype:v=G3xQjHC2uKo (REAL SERBIA - Balkan Future)

* codetype:v=faW5uRIoL84 "'Q'" Simulation #6 by RPP - (November 2011 is the start)

* codetype:v=Gi7tcsSIFTI ("'Q'" Simulation "'Q'" Simulation)

* codetype:v=hcoOENLfpUI (Videographic: Migration)

* codetype:v=MOrD8eOdRxU (All great empires in the world)

* codetype:v=lyiZMX4fmSc (Europe in 2070)

* codetype:v=fTeQMkFvhGw (Europe évolution 2011-2080)

* codetype:v=UQumsIh0IOc (Sea level increase 80m)

* codetype:v=BmaxcwHJ5dc (Europe 2100)

* codetype:v=wiLdDe7Eha4 (Europe 2015)

* codetype:v=qMRs3ZJyhr8 (Futuremap of new europe part 2)

* codetype:v=zJw1SQYMRB4 (Future of Europe)

* codetype:feature=endscreen&v=QXY0bYFhiwg&NR=1 (Evolution du territoire français de 985 à 1962)

* codetype:v=SSBBRzHBwz8 (Europe from 2012-2100 simulation (with realistic ideas))

* codetype:v=xH8KV9Oz06k (What Europe Should Look Like (ce que l'Europe devrait ressembler à))

* codetype:v=9KawYz5SadM ("'R'" dream of future)

* codetype:v=GXQZpKW3ePQ (Europe map 2100)

* codetype:v=Bt2WVFwT2Qk (Europe's Future - 2011 - 2055 (With Sound))

* codetype:v=X5eCCAfShcU (New Europe 2020)

* codetype:v=8a_BdQkf6vU (THE REAL MAP OF EUROPE IN 2015|carta d'Europa nel 2015|A VALÓDI Európa térkép 2020-ban)

* codetype:v=O7mfvEZmDLY (European "'Q'" *Simulation* 2018 HD)

* codetype:NR=1&v=_XwPxzQ-B6c (Europe in future, a possible course of events)

* codetype:v=9HAteJO4aWo ("'Q'" (realistic) )

* codetype:v=7ECx_KSNHD4 (NORTH AMERICA FUTURE MAP)

* codetype:v=Kcc6aexFWko (Europe in 2015!!!!!)

* codetype:v=tEMDnwm1IjU (The fate of the EU in the next 40 years)

* codetype:v=6gNMYhboMLc&list=PL4704C0924889029E (Historic/Futuristic Maps)

* codetype:v=hcoOENLfpUI (Videographic: Migration)

* codetype:v=8JS4VZbCWj8 (Videographic: "'Ch'" territorial claims)

-->

[[Myši pro počítače ZX Spectrum]]

'''[[Počítačová myš]]''' nebyla u '''počítačů [[Sinclair ZX Spectrum]]''' příliš rozšířenou [[periferie (technika)|periférií]]. I tak ale vzniklo několik způsobů připojení myši k těmto počítačům. Myši byly využívány především v [[grafický editor|grafických editorech]] jako [[Art Studio]] nebo [[The Artist II]]. S využitím myši bylo původně počítáno i v celoobrazovkovém editoru [[Sinclair BASIC]]u počítačů [[Sinclair ZX Spectrum 128K+]],<ref>[http://scratchpad.wikia.com/wiki/Sinclair_BASIC_History Sinclair BASIC History] na scratchpad.[[wikia]].com</ref> ovšem k jejímu využití v tomto editoru nakonec nedošlo.

== Kempston mouse ==

{{viz též|Kempston Mouse Interface}}

'''Kempston mouse''' je způsob připojení myši, jehož výhodou je to, že hardware poskytuje přímo informace o poloze myši v rámci obrazovky. Jako Kempston mouse se chová i myš [[Genius Mouse]] připojená prostřednictvím interface od společnosti [[Datel Electronics|Datel Electronics Ltd.]] Způsob připojení myši jako Kemston mouse se stal standardem u ruských [[Klony počítače Sinclair ZX Spectrum|klonů ZX Spectra]].<ref>[http://speccy.info/Kempston_Mouse Kempston Mouse] na [[SpeccyWiki]]</ref> Ruské varianty interface podporují i myši s kolečkem. V Česku vznikla varianta interface umožňující připojení dvou myší současně [[Kempston Mouse Interface#KMouse Turbo 2008|KMouse Turbo 2008]].

Interface pro připojení myši jako Kempston mouse používá následující porty:

{| class="wikitable"

|- style="text-align: center;"

| desítkově || šestnáctkově || dekódování || význam

|- style="text-align: right;"

| 64223 || FADF || xxxxxx10 xx0xxxxx || style="text-align: left;" | tlačítka myši

|- style="text-align: right;"

| 64479 || FBDF || xxxxx011 xx0xxxxx || style="text-align: left;" | souřadnice X myši

|- style="text-align: right;"

| 65503 || FFDF || xxxxx111 xx0xxxxx || style="text-align: left;" | souřadnice Y myši

|}

== Kempston mouse (Česko) ==

Jiný způsob připojení myši označovaný také jako '''Kempston mouse''' vznikl v Česku a byl součástí počítačů [[Didaktik#Kompakt profesional|Kompakt profesional]] a [[Didaktik#Kompakt 128|Kompakt 128]]. Myš se nechová jako myš, ale simuluje [[Kempston joystick]], z čehož byl odvozen název pro tento způsob připojení.<ref>[http://www.holman.cz/hg/mys-zx/index.htm Kempston myš pro počítače Sinclair a Didaktik]</ref> K dispozici je tak pouze informace i tom, kterým směrem byl proveden pohyb. Různá rychlost pohybu může být simulována různou frekvencí aktivace signálů pro jednotlivé směry pohybu.

Protože myš simuluje Kempston joystick, používá se pro čtení stavu této myši port pro četní stavu Kempston joysticku:

{| class="wikitable"

|- style="text-align: center;"

| desítkově || šestnáctkově || význam

|- style="text-align: right;"

| 31 || 1F || style="text-align: left;" | Kempston mouse

|}

== AMX mouse ==

{{viz též|AMX mouse}}

Interface pro '''AMX mouse''' neposkytuje přímo souřadnice polohy myši v obraze, ale při každém pohybu myši interface generuje přerušení, a jedinou zjistitelnou informací je, kterým směrem byl proveden pohyb. Souřadnice polohy myši tedy musí být uloženy v paměti počítače. Rychlost pohybu myši ovlivňuje frekvenci generování přerušení. Interface kromě připojení myši umožňuje i připojení tiskárny.

Interface pro připojení myši jako AMX mouse používá následující porty:

{| class="wikitable"

|- style="text-align: center;"

| desítkově || šestnáctkově || význam

|- style="text-align: right;"

| [[port 31|31]] || 1F || style="text-align: left;" | Směr pohybu v ose X, data paralelního portu

|- style="text-align: right;"

| [[port 63|63]] || 3F || style="text-align: left;" | Směr pohybu v ose Y, data paralelního portu

|- style="text-align: right;"

| [[port 223|223]] || DF || style="text-align: left;" | tlačítka myši

|- style="text-align: right;"

| [[port 95|95]] || 5F || style="text-align: left;" | řídicí registr kanálu A obvodu Z80 PIO

|- style="text-align: right;"

| [[port 127|127]] || 7F || style="text-align: left;" | řídicí registr kanálu B obvodu Z80 PIO

|}

== A-Mouse ==

'''A-Mouse''', označováno také jako '''Amiga mouse''', je způsob připojení [[počítačová myš|myši]] k počítačům [[Sinclair ZX Spectrum]]. Název je odvozen od toho, že tímto zpsůobem byly původně připojovány myši vyráběné pro počítače [[Amiga]] a [[Atari ST]], které nejsou sériové, ale paralelní.<ref name="cygnus_mys">[http://cygnus.speccy.cz/popis_mysi.php Myši a ZX Spectrum] na cygnus.[[speccy.cz]]</ref> Myš k počítačům Amiga byla vybrána proto, že je možné ji bez nutnosti úprav připojit místo joysticku.

Myš je připojována místo [[Kempston joystick]]u, její stav je čten na portu 31.<ref>{{Citace periodika

| příjmení =

| jméno =

| autor = [[Jaromír Krejčí]] (Studio 22) a [[Lubomír Bláha]] (Tritolsoft)

| spoluautoři =

| titul = Vy šílíte - my šílíme: Myš!

| periodikum = ZX Magazín

| odkaz na periodikum = ZX Magazín

| rok = 1994

| měsíc =

| ročník =

| číslo = 3-4/94

| strany = 45 - 47

| url =

| issn = 1210-4833

}}</ref> A-Mouse a Kemston joystick tak není možné používat současně, obě zařízení spolu kolidují. Výhoda jednoduchého připojení myši tak s sebou naopak přináší nevýhodu náročné programové obsluhy, na rozdíl např. od Kempston Mouse, u které interface pokytuje přímo souřadnice kurzoru.<ref name="cygnus_mys" /> Aby nebyla ztracena informace o pohybu, stav myši by měl být čten více než 500krát za sekundu.<ref>[http://8bit.yarek.pl/hardware/zx.mouse/index.html Mouse for ZX Spectrum] na 8bit.yarek.pl</ref>

Připojení Amiga myši je podporováno i v interface [[Kempston Mouse Interface#KMouse Turbo 2008|KMouse Turbo 2008]]. Je-li tato myš pripojena místo joysticku, interface její signály zpracovává tak, že se chová současně jako Kempston mouse i A-Mouse.<ref>[http://velesoft.speccy.cz/kmturbo2008-cz.htm KMouse Turbo 2008] na velesoft.[[speccy.cz]]</ref>

Protože je myš připojována místo Kempston joysticku, používá tak stejný port jako Kempston joystick.

{| class="wikitable"

|- style="text-align: center;"

| desítkově || šestnáctkově || význam

|- style="text-align: right;"

| 31 || 1F || style="text-align: left;" | A-Mouse

|}

== AY Mouse ==

Jako '''AY Mouse''' je označován způsob připojení myši k počítačům ZX Spectrum prostřednictvím obvodu [[AY-3-8912]].<ref>{{Citace periodika

| příjmení =

| jméno =

| autor = V.M.G.

| spoluautoři =

| titul = О подключении AY Mouse

| periodikum = ZX Power

| odkaz na periodikum = ZX Power

| rok = 1996

| měsíc = октябрь

| ročník =

| číslo = 01

| strany =

| url = http://zxpress.ru/article.php?id=2641

| issn =

| jazyk = {{ru}}

}}</ref> Myš v principu funguje podobně jako Kempston mouse, vzhledem k polovičnímu počtu bitů čítačů polohy pro jednotlivé směry proti Kempston mouse je možné číst pouze přírůstky polohy vzhledem k poloze při předcházejícím čtení přírůstku polohy myši a absolutní polohu myši na obrazovce je nutné udržovat v paměti počítače.

== Reference ==

<references />

== Literatura ==

* {{Citace periodika

| příjmení =

| jméno =

| autor =

| spoluautoři =

| titul = The artist's mice

| periodikum = Sinclair User

| odkaz na periodikum = Sinclair User

| rok = 1986

| měsíc = April

| ročník =

| číslo = 49

| strany =

| url = http://www.sincuser.f9.co.uk/049/kempmse.htm

| issn = 0262-5458

* {{Citace periodika

| příjmení =

| jméno =

| autor =

| spoluautoři =

| titul = Eek! A Mouse

| periodikum = Crash

| odkaz na periodikum = Crash (časopis)

| rok = 1986

| měsíc = February

| ročník =

| číslo = 25

| strany = 98

| url = http://www.worldofspectrum.org/showmag.cgi?mag=Crash/Issue25/Pages/Crash2500098.jpg

| issn =

== Externí odkazy ==

* [http://zxmagazin.80.cz/1995/07/novy-ovladac-pro-mouse.html Nový ovladač pro A-Mouse] na zxmagazin.80.cz

<nowiki>

{{Sinclair ZX Spectrum}}

[[Kategorie:Joysticky a myši pro ZX Spectrum]][[Grafický systém počítačů ZX Spectrum a kompatibilních]]

</nowiki>

[[Image:Zx-colors.png|thumb|Snímek obrazovky ZX Spectra ukazující všechny dostupné barvy]]

'''Grafický systém počítačů ZX Spectrum''' na rozdíl od jeho předchůdců, počítačů [[ZX80]] a [[ZX81]], není realizovaný výhradně procesorem [[Z80]], ale především obvodem [[ULA]].<ref name="grafika-na-osmibitovych-pocitacich-firmy-sinclair/root.cz">{{Citace elektronického periodika

| příjmení = Tišnovský

| jméno = Pavel

| autor =

| spoluautoři =

| titul = Grafika na osmibitových počítačích firmy Sinclair

| periodikum = Root.cz

| odkaz na periodikum = Root.cz

| datum vydání = 2009-06-25

| datum aktualizace =

| datum přístupu =

| ročník =

| číslo =

| strany =

| url = http://www.root.cz/clanky/grafika-na-osmibitovych-pocitacich-firmy-sinclair/

| issn = 1212-8309

}}</ref> Grafické rozlišení je 256 x 192 pixelů, barevné vlastnosti lze nastavovat v rastru 32 x 24 bloků, jeden atributový blok má rozměr 8 x 8 pixelů. Počítače ZX Spectrum nemají [[textový režim]].

== Struktura a umístění videopaměti ==

Videopaměť ZX Spectra je umístěná v části paměti od adesy 16384 do adresy 32767, do které mají přístup jak procesor [[Z80]], tak obvod [[ULA]]. Oblast videopaměti je umístněna od adresy 16384 a její délka je 6912 [[byte|bajtů]]. Celá oblast se skládá ze dvou částí, části pro kresbu o velikosti 6144 bajtů a části pro atributy o velikosti 768 bajtů.<ref name="grafika-na-osmibitovych-pocitacich-firmy-sinclair/root.cz" /> V části pro kresbu je každý pixel reprezentován jedním [[bit]]em, který určuje, zda se jedná o pixel kresby (bit má hodnotu jedna) nebo o pixel pozatí (bit má hodnotu nula), v jednom bajtu jsou umístěny informace o osmi po sobě jdoucích pixelech ležících na jednom řádku.<ref name="grafika-na-osmibitovych-pocitacich-firmy-sinclair-ii/root.cz">{{Citace elektronického periodika

| příjmení = Tišnovský

| jméno = Pavel

| autor =

| odkaz na autora =

| spoluautoři =

| titul = Grafika na osmibitových počítačích firmy Sinclair II

| periodikum = Root.cz

| odkaz na periodikum = Root.cz

| datum vydání = 2009-07-02

| datum aktualizace =

| datum přístupu =

| ročník =

| číslo =

| strany =

| url = http://www.root.cz/clanky/grafika-na-osmibitovych-pocitacich-firmy-sinclair-ii/

| issn = 1212-8309

}}</ref> Atributy jsou uloženy v jednom bajtu pro celý atributový blok, v jednom bajtu je uložena barva pozadí (tři bity), barva kresby (tři bity) a informace o zvýšeném jasu v celém atributovém bloku (jeden bit) a blikání (1 bit). Blikání je vlastně záměna barvy kresby a barvy pozadí v pravidelných intervalech.

Celá kresba je rozdělena na třetiny, každá třetina kresby se skládá z osmi textových řádků (výška textového řádku odpovídá výšce atributového bloku, tedy 8 pixelů) a každý textový řádek se skládá z osmi mikrořádků (řádky o výšce jednoho pixelu). Mikrořádky nejsou ve videopaměti umístěny lineárně za sebou, ale nejprve jsou umístěny všechny nulté mikrořádky všech osmi textoých řádků první třetiny kresby, po nich následují všechny druhé mikrořádky, třetí mikrořádky, až sedmé mikrořádky první třetiny kresby. Po nich následuje stejně organizovaná oblast pro druhou třetinu kresby a po ní pro třetí třetinu kresby.

Šestnáctibitovou adresu každého bajtu kresby lze rozdělit na části, které mají strukturu bitů:

010 TT MMM RRR SSSSS,

kde TT označuje třetinu kresby, MMM označuje pořadí mikrořádku v rámci textového řádku, RRR označuje pořadí textového řádku v rámci příslušné třetiny kresby a SSSSS označuje pořadí textového sloupce (osmice po sobě jdoucích pixelů v rámci jednoho mikrořádku).<ref name="grafika-na-osmibitovych-pocitacich-firmy-sinclair-ii/root.cz" />

Podobně lze na jednotlivé části rozdělit i šestnáctibitovou adresu atributů, která má pak strukturu:

010110 TT RRR SSSSS.

== Pršení v obraze ==

Jako pršení v obraze se nazývá efekt, kdy se v obraze objevují náhodné grafické obrazce. U počítačů ZX Spectrum 48K tento jev nastává, když je registr I procesoru Z80 nastaven na hodnoty v rozsahu 64 až 127, u [[Sinclair ZX Spectrum 128K+|ZX Specter 128]] a [[Sinclair ZX Spectrum +2|+2]] navíc i pokud je registr I nastaven na hodnoty 192 až 255 a současně je přistránkována pomalá stránka paměti.<ref>{{Citace periodika

| příjmení =

| jméno =

| autor = JSH

| odkaz na autora = Oldřich Páleníček

| spoluautoři =

| titul = ZX Spectrum 128 (tentokráte už potřetí)

| periodikum = ZX Magazín

| odkaz na periodikum = ZX Magazín

| rok = 1994

| měsíc =

| ročník =

| číslo = 3&4/94

| strany = 14-16

| url =

| issn = 1210-4833

}}</ref> U počítačů [[Sinclair ZX Spectrum +2A|ZX Spectrum +2A]] a [[Sinclair ZX Spectrum +3|+3]] tento jev nenastává.

== Grafické režimy počítačů ZX Spectrum a kompatibilních ==

Samotné ZX Spectrum má pouze jediný grafický režim, ovšem dalších grafických režimů lze docílit softwarově. Některé počítače kompatibilní se ZX Spectrem mají podporu jinných grafických režimů v hardware.

:''následující odstavce jsou překladem stránky [https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=ZX_Spectrum_graphic_modes&oldid=610166461 ZX Spectrum graphic modes] rev. 610166461 anglické Wikipedie a stránky [https://ru.wikipedia.org/w/index.php?title=%D0%92%D0%B8%D0%B4%D0%B5%D0%BE%D1%80%D0%B5%D0%B6%D0%B8%D0%BC%D1%8B_ZX_Spectrum&oldid=62478268 Видеорежимы ZX Spectrum] rev. 62478268 ruské Wikipedie.''

=== Standardní grafický režim ===

[[Soubor:Parrot standard.png|right|256px|thumb|Obraz ZX Spectra ve strandardním režimu]]

Standardní rozlišení ZX Spectra he 256 x 192 pixelů, barvy jsou definovány pro matici 8 x 8 pixelů, ve které se mohou nacházet pouze dvě barvy z osmi, v celé matici může být nastavený zvýšený jas. Může být nastavená také barva okraje, zde ovšem bez možnosti nastavit zvýšený jas. U počítačů ZX Spectrum 128 je možné přepínat mezi dvěma oblastmi videoram.

:'''Detaily:'''

: Rozlišení kresby: 256 × 192

: Rozlišení atributů: 32 × 24

: Počet barev: 15

{{-}}

=== Multicolor 8 x 1 ===

[[Soubor:Parrot mlt.png|thumb|256px|Obraz ZX Spectra v režimu multicolor]]

Některé počítače kompatibilní se ZX Spectrem, včetně počítačů [[Timex Sinclair]], [[SAM Coupé]] a [[Pentagon (počítač)|Pentagon]] podporují grafický režim, ve kterém je velikost atributového bloku 8 x 1 pixel místo standardních 8 x 8 pixelů. Velikost videoram v tomto režimu je 12 KiB. U počítačů Timex Sinclair je tento režim aktivován příkazem [[OUT]] [[port 255|255]],2. U počítače SAM Coupé se jedná o grafický režim Mode 2. Tento režimu může být realizován také pomocí disketového řadiče [[MB02]] díky jeho [[DMA]].

Na standardním ZX Spectru může být tento režim uskutečněn programově díky tomu, že ULA načítá informace o barvách při zobrazování každého mikrořádku znovu. Je tako možné změnit atributové informace po vykreslení každého mikrořádku. Procesor v ZX Spectru ale není dostatečně rychlý, aby byla možná změna atributů v celém řádku, takže programově může být tohoto režimu dosaženo v 18 sloupcích obrazu. Tato technika je známá také pod alternativními názvy ''Hicolour'', ''FLI'' a ''Rainbow Processor''. Pro editaci obrázků o velikosti 128 x 192 pixelů v tomto režimu existuje program [[Color Draw]].<ref>{{Citace periodika

| příjmení =

| jméno =

| autor = LHC Software

| odkaz na autora =

| spoluautoři =

| titul = Color Draw

| periodikum = ZX Magazín

| odkaz na periodikum = ZX Magazín

| rok = 1995

| měsíc =

| ročník =

| číslo = 1/95

| strany = 10-11

| url =

| issn = 1210-4833

}}</ref>

:'''Detaily:'''

: Rozlišení kresby: 256 × 192

: Rozlišení atributů: 32 × 192

: Počet barev: 15

=== Multicolor 8 x 2 ===

Multicolor 8 x 2 je varianta předcházejícího režimu, kdy jsou atributy změněny po vykreslení každých dvou mikrořádků, což vede na velikost matice atributů 8 x 2 pixely. U ZX Spectra 128 je při této technice využívána druhá videoram pro zajištění toho, aby změna barev nastala v celém obraze současně.

:'''Detaily:'''

: Rozlišení kresby: 256 × 192

: Rozlišení atributů: 32 × 96

: Počet barev: 15

=== Multicolor 4 x 1 ===

[[Soubor:Parrot low.png|thumb|256px|Obraz ZX Spectra v režimu multicolor 4 x 1]]

Speciální případ multicoloru, kdy je s každým blokem o velikosti 4 x 1 pixelů zacházeno jako s jedním pixelem. V každém bloku 8 x 1 pixel se tak mohou nacházet dvě různé barvy, jas je ovšem pro celý blok 8 x 1 pixelů společný.

:'''Detaily:'''

: Rozlišení kresby: 64 × 192

: Rozlišení atributů: 64 × 192

: Počer barev: 15

{{-}}

=== Monochromatický Multitech ===

Tato technika je známá v souvisloti s disketovým řadičem [[MB02]], nicméně její princip je stejný jako princip režimů multicolor. Rozdíl je pouze v tom, že se generovaný obraz zobrazuje místo barevně v odstínech šedé (nastavením zobrazovaní barev na televizi nebo na monitoru na minimum). Vzhledem k možnostem ZX Spectra je tak možné zobrazovat 15 úrovní šedi v rozlišení 256 x 192 pixelů.

:'''Detaily:'''

: Rozlišení kresby: 256 × 192

: Rozlišení atributů: 32 × 192

: Počet barev: 15 úrovní šedé

=== Grafický režim s rozlišením 512 x 192 ===

==== Monochromatický ====

[[Image:Parrot timex 2.png|thumb|256px|Obraz ZX Spectra v monochromatickém režimu s rozlišením 512 x 192]]

Tento režim je pdporován počítači [[Timex Sinclair]] a některými ruskými variantami ZX Spectra, např. [[Bajt (počítač)|Bajt]]. Pro tento režim existují dva gragické editory a je také pdporován jazykem [[BASIC64]] a některými [[implementace]]mi systému [[CP/M]]. Velikost videoram v tomto režimu je 12 KiB.

:'''Detaily:'''

: Rozlišení kresby: 512 × 192

: Rozlišení atributů: nemá

: Počet barev: 2

==== Barevný ====

Barevný režim v rozlišení 512 x 192 pixelů je podporován hardwarem počítače [[SAM Coupé]], v tomto režimu je možné použít 4 různé barvy vybrané z palety 128 barev. Velikost videoram v tomto režimu je 24 KiB. Tento režim je u počítače SAM Coupé označen jako Mode 3 a při šířce znaku 6 puxelů umožňuje dosáhnout až 85 znaků na řádku.

:'''Detaily:'''

: Rozlišení kresby: 512 × 192

: Rozlišení atributů: 512 x 192

: Počet barev: 4

=== Interlace ===

[[Image:Hires256x384.png|thumb|256px|Obraz ZX Spectra v režimu Interlace]]

Pravidelnou záměnou dvou obrazů při každém [[Přerušení procesoru Z80|přerušení]] je možné simulovat zdvojnásobení vertikálního rozlišení ze 192 na 384 mikrořádků. Počítače Timex a ZX Spectra 128 mají dvě oblasti videoram, mezi kterými je možné přepínat pomocí příkazu [[OUT]] a který lze pro tyto učely využít. Může být také použito standardních přesunů bloků dat, ale v tomto případě nemůže být zvýšené vertikální rozlišení simulováno v celém obraze. Alternativně je možné dosáhnout rozlišení 512 x 192 pixelů.<ref>{{Citace periodika

| příjmení =

| jméno =

| autor = JSH

| odkaz na autora = Oldřich Páleníček

| spoluautoři =

| titul = Rozšířená grafika na ZX Spectru - módy 512*192 a 256*384

| periodikum = ZX Magazín

| odkaz na periodikum = ZX Magazín

| rok = 1993

| měsíc =

| ročník =

| číslo = 3/93

| strany = 15

| url =

| issn = 1210-4833

}}</ref> Při zobrazování takto generovaného obrazu na televizoru je méně patrné poblikování obrazu než při jeho zobrazování na monitoru.

Ukázka zobrazování v režimu interlace je [[:Soubor:Parrot interlace.gif|pouze odkazována]], protože obrázek rychle bliká, což může způsobit potíže lidem s [[fotocitlivá epilepsie|fotocitlivou epilepsií]].

Tato technika ve skutečnosti není reálný režim interlace, protože ZX Spectrum neumožňuje hardwarovou synchronizaci s obrazem na nizké úrovni, spíše se jedná o dosažení stavu, kdy jsou některé pixely zobrazovány s poloviční intenzitou.

:'''Detaily:'''

: Rozlišení kresby: 256 × 384

: Rozlišení atributů: 32 × 24

: Počet barev: 15

{{-}}

=== GigaScreen ===

[[Image:Parrot giga.png|thumb|256px|Obraz ZX Spectra v režimu GigaScreen]]

V tomto režimu jsou kombinovány dva speciálně připravené obrázky, jejicž zobrazování se pravidelně střídá. Díky tomu je zobrazitelná barevná paleta zvětšena na asi 102 barev díky míchání barev při střídání zobrazovaných obrázků.

Pro počítače [[Pentagon (počítač)|Pentagon]] je dostupná hardwarová úprava, která umožňuje míchání dat ze dvou oblastí videoram přímo, čímž je eliminováno poblikávání obrazu. Navíc mohou být kombinovány režimy GigaScreen a Multicolor, což umožňuje zobrazit obrázky s mnohem více barvami (při velikosti atributové matice 8 x 1, 8 x 2 nebo 8 x 4), tento zůsob je označován jako ''[[DithVIDE]]'' či ''[[BZither]]'' (oba názvy odkazují na techniku [[dithering]]u, která je používána při úpravách [[truecolor|plnobarevných]] obrázků na tento formát.

Na ZX Spectru 48 je nutné tento režim realizovat změnou v atributové oblasti videoram, U ZX Spectra 128 je možné využít druhé videoram. Tento režim není realializován hardwarově.

:'''Detaily:'''

: Rozlišení kresby: 256 × 192

: Rolišení atributů: 32 × 24

: Počet barev: 102

=== 3colour / Multichrome / RGB-3 / Interchrome ===

[[Image:Parrot zxrgb3.png|thumb|256px|Obraz ZX Spectra v režimu 3colour]]

V tomto režimu jsou kombinovány tři obrázky s jednotlivými RGB složkami a technika spolehá na setrvačnost při vnímání, při které se všechny tři postupně zobrazované složky smíchají ve výslednou barvu. Výsledkem je tak osmibarevný obrázek, ve kterém může být každý pixel obarven nezávisle. Frekvence poblikávání je 16,6 Hz, což už je lehce vnímatelné.

Ukázka zobrazování v režimu interlace je [[:Soubor:Parrot rgb3.gif|pouze odkazována]], protože obrázek rychle bliká, což může způsobit potíže lidem s [[fotocitlivá epilepsie|fotocitlivou epilepsií]]. Při zobrazování na televizoru je poblikávání méně patrné.

:'''Detaily:'''

: Rozlišení kresby: 256 × 192

: Rozlišení atributů: 256 × 192

: Colors: 8

=== Flash-color ===

Flash-color je režim, který využívá zvýšené frekvence blikání (FLASH) z 1,5 Hz na 7 MHz. V tomto režimu za každým pixelem s barvou kresby následuje pixel s barvou pozadí. Nastavuje se tak bitem, který je původně určen pro nastavení blikání a umožňuje zobrazit 128 barev.

=== 384 x 304 ===

Hardwarové rozšíření počítače [[Pentagon (počítač)|Pentagon]] umožňuje zobrazování v rozlišení 384 x 304 pixelů. V tomto režimu je pro zobrazování obrazu využita i oblast borderu. Organizace videoram v tomto režimu je analogická organizaci videoram ve standardním režimu.

=== ULAplus ===

'''ULAplus''', '''ULA64''' je projekt alternativního obvodu [[ULA]] počítače ZX Spectrum 48K. Nový obvod, který je zpětně kompatibilní s originálem umožňuje zobrazovat 64 barev z palety 128 barev. Myšlenka je založena na tom, že bity standardně využívané pro nastavení jasu a blikání jsou použity pro výběr jedné ze čtyř barevných palet, z nichž každá obsahuje 8 barev pro kresbu a 8 barev pro pozadí. Tento režim je emulován některými emulátory.

== Grafické režimy v emulátorech ZX Spectra ==

=== 256×192, 256 barev, "256 Colour Mode", no attributes ===

[[Emulátor počítače ZX Spectrum|Emulátory]] SPEC256 a EmuZWin mají režim, ve kterém každý z pixelů v rozlišení 256 x 192 může mít jakoukoliv z 256 barev. Toho he dosaženo rozšířením datové sběrnice emulovaného procesoru [[Z80]] z 8 na 64 bitů, díky čemuž ze velikost videoram zvýší na 48 KiB. Tento režim existuje pouze v emulátorech a programy je nutné pro využívání tohoto režimu upravit.

:'''Detaily:'''

: Rozlišení kresby: 256 × 192

: Rozlišení atributů: 256 × 192

: Počet barev: 256

=== 128×192, 64 barev, "TV blur", 32×24 attributů ===

[[Image:Parrot tv.png|thumb|256px|Obraz ZX Spectrum v režimu TV blur 128×192]]

Díky omezením zobrazování na standardním televizoru dochází k horizontálnímu prolínání sousedních obrazových pixelů. Tento efekt je využíván pro zvýšení počtu zobrazovaných barev na obrazovce téměř všemi grafickými návrháři využívajících [[dithering]]u. Některé emulátory umožňují tento efekt nastavit při generování obrazu.

:'''Detaily:'''

: Rozlišení kresby: 128 × 192

: Rozlišení atributů: 16 × 24

: Počet barev: 64

== Reference ==

<references />

== Literatura ==

* {{Citace periodika

| příjmení = Adamovský

| jméno = Petr

| autor =

| odkaz na autora =

| spoluautoři =

| titul = Tabulky adres pro práci s videoram

| periodikum = ZX Magazín

| odkaz na periodikum = ZX Magazín

| rok = 1994

| měsíc =

| ročník =

| číslo = 6/94

| strany = 17-19

| url =

| issn = 1210-4833

== Externí odkazy ==

* [http://www.youtube.com/watch?v=0TQdX4NsRqs&feature=related ZX Spectrum best graphics] na [[youtube]] - ukázka grafických možností ZX Spectra

<nowiki>[[Kategorie:Sinclair ZX Spectrum]]</nowiki>

[[Skywave Forth]]

'''Skyvawe Forth''' je zásuvný modul k počítačům [[Sinclair ZX Spectrum]] umožňující programování v jazyce [[Forth (programovací jazyk)|Forth]], konkrétně ve variantě fig-Forth.<ref name="popularcomputingweekly">{{Citace periodika

| příjmení =

| jméno =

| autor =

| spoluautoři =

| titul = ZX81 and Spectrum taken to task

| periodikum = Popular Computing Weekly

| odkaz na periodikum = Popular Computing Weekly

| rok = 1983

| měsíc = September

| ročník = 2

| číslo = 38

| strany = 5

| url = http://www.worldofspectrum.org/showmag.cgi?mag=PopularComputingWeekly/Issue830922/Pages/PopularComputingWeekly83092200005.jpg

| issn =

| jazyk = {{en}}

}}</ref> Modul je produktem [[David Husband|Davida Husbanda]] a jeho společnosti [[Skywave Software]]. Modul obsahuje 12 KiB ROM, paralelní port [[Centronics]] a sériový port [[RS-232]].

V ROM, která v případě potřeby nahradí původní ROM počítače, obsahuje editor fig-Forthu, editor [[assembler]]u, terminálový ovladač [[modem]]u, tiskové rutiny a monitor strojového kódu.<ref name="zxcomputing 12/83-01/84">{{Citace periodika

| příjmení =

| jméno =

| autor =

| odkaz na autora =

| spoluautoři =

| titul = FORTH - David Husband

| periodikum = ZX Computing

| odkaz na periodikum = ZX Computing

| rok = 1984

| měsíc = December 1983/January 1984

| ročník = 1

| číslo = 10

| strany = 101

| url = http://www.worldofspectrum.org/showmag.cgi?mag=ZXComputing/Issue8312/Pages/ZXComputing831200101.jpg

| issn =

| jazyk = {{en}}

}}</ref> Je podporován [[multitasking]] a uživatelem definované rozdělení obrazovky.<ref>{{Citace periodika

| příjmení =

| jméno =

| autor =

| odkaz na autora =

| spoluautoři =

| titul = Hardware News

| periodikum = ZX Computing

| odkaz na periodikum = ZX Computing

| rok = 1984

| měsíc = February 1983/March 1984

| ročník = 1

| číslo = 11

| strany = 87

| url = http://www.worldofspectrum.org/showmag.cgi?mag=ZXComputing/Issue8402/Pages/ZXComputing840200087.jpg

| issn =

| jazyk = {{en}}

}}</ref> Tiskové rutiny pro sériový i paralelní port jsou dostupné nejen z Forthu, ale i z Basicu.<ref name="zxcomputing 10-11/83">{{Citace periodika

| příjmení =

| jméno =

| autor =

| odkaz na autora =

| spoluautoři =

| titul = Going FORTH

| periodikum = ZX Computing

| odkaz na periodikum = ZX Computing

| rok = 1983

| měsíc = October 1983/November 1983

| ročník = 1

| číslo = 9

| strany = 61

| url = http://www.worldofspectrum.org/showmag.cgi?mag=ZXComputing/Issue8310/Pages/ZXComputing831000061.jpg

| issn =

| jazyk = {{en}}

}}</ref>

Technické informace:<ref name="zxcomputing 12/83-01/84" /><ref name="zxcomputing 10-11/83" />

* ROM: 12 KiB,

* paralelní port prostřednictvím obvodu [[8255]]

* sériový port RS-232 prostřednictvím obvodu [[8251]].

Skywave Forth, v této verzi známější pod označením '''ZX81-Forth''', existuje i pro počítače [[ZX81|Sinclair ZX81]], pro tyto počítače pouze jako paměť ROM, kterou je potřeba nahradit původní ROM těchto počítačů.<ref name="popularcomputingweekly" /> Počítač ZX81 je s touto ROM schopen běhu více než 10 úloh současně.<ref>[http://k1.spdns.de/Vintage/Sinclair/80/Sinclair%20ZX81/ROMs/Skywave%20Forth%20Rom/info.txt Skywave Forth Rom] {{en}} na k1.spdns.de</ref> Tato verze kvůli omezené kapacitě paměti ROM neobsahuje všechny příkazy fig-Forthu.<ref>{{Citace periodika

| příjmení =

| jméno =

| autor =

| odkaz na autora =

| spoluautoři =

| titul = Reader to Reader

| periodikum = The Computer Journal

| odkaz na periodikum = The Computer Journal

| rok = 1994

| měsíc = May/June

| ročník =

| číslo = 67

| strany = 4

| url = http://www.kiblerelectronics.com/tcj/archive/tcj_67.pdf

| issn =

| jazyk = {{en}}

}} ([https://archive.today/xkzL5 archivovaná verze] na [[archive.today]])</ref> Počítač ZX81 s touto ROM je emulován emulátorem [[MESS]].<ref>[http://www.progettoemma.net/mess/system.php?machine=zx81 ZX-81] {{en}} na www.progettoemma.net/mess/</ref>

Jako podpora programování ve Skywave Forthu/ZX-81 Forthu vydalo Skywave publikaci ''ZX81-FORTH ROM with Multi-Tasking''.<ref>[http://www.dibsco.co.uk/forth/skywave Skywave Software] na dibsco.co.uk</ref>

== Reference ==

<references />

== Externí odkazy ==

* [http://www.worldofspectrum.org/infoseekid.cgi?id=1000370&loadpics=1 Skyvawe Forth] na [[World of Spectrum]]

<nowiki>

[[Kategorie:Periférie pro počítače Sinclair ZX Spectrum a kompatibilní]]

[[Kategorie:Sinclair ZX81]]

</nowiki>

[[ZX Lprint]]

'''ZX Lprint''' je interface pro připojení tiskárny k počítačům [[Sinclair ZX Spectrum]]. Výrobcem interface byla britská společnost [[Euroelectronics]]. Interface existuje ve třech verzích: ZX Lprint, ZX Lprint II a ZX Lprint III. První verze interface ZX Lprint se na trhu objevila dříve, než Sinclairův [[ZX Interface I]].<ref>{{Citace periodika

| příjmení =

| jméno =

| autor =

| odkaz na autora =

| spoluautoři =

| titul = {{Malé|článek bez titulku}}

| periodikum = Your Computer

| odkaz na periodikum = Your Computer

| rok = 1983

| měsíc = April

| ročník = 3

| číslo = 4

| strany = 33

| url = http://www.worldofspectrum.org/showmag.cgi?mag=YourComputer/Issue8304/Pages/YourComputer830400033.jpg

| url alt =

| issn =

| jazyk = {{en}}

}}</ref>

== ZX Lprint ==

'''ZX Lprint''' umožňuje připojit k počítači ZX Spectrum jakoukoliv tiskárnu s rozhranním [[Centronics]]. S pomocí interface je možné tisknout jakýkoliv počet znaků na řádku.<ref>{{Citace periodika

| příjmení =

| jméno =

| autor =

| odkaz na autora =

| spoluautoři =

| titul = Spectrum serial parallel interfaces

| periodikum = Popular Computing Weekly

| odkaz na periodikum = Popular Computing Weekly

| rok = 1983

| měsíc = March

| ročník = 2

| číslo = 9

| strany = 5

| url = http://www.worldofspectrum.org/showmag.cgi?mag=PopularComputingWeekly/Issue830303/Pages/PopularComputingWeekly83030300005.jpg

| issn =

| jazyk = {{en}}

}}</ref> Interface lze využít pomocí standardních příkazů LPRINT a LLIST bez nutnosti nahrávání jakéhokoliv programu, pro vytisknutí kopie obrazovky (COPY) byl s interfacem dodáván speciální program.<ref>{{Citace periodika

| příjmení =

| jméno =

| autor =

| odkaz na autora =

| spoluautoři =

| titul = Between the lines

| periodikum = ZX Computing

| odkaz na periodikum = ZX Computing

| rok = 1983

| měsíc = April/May

| ročník =

| číslo =

| strany = 55

| url = http://www.worldofspectrum.org/showmag.cgi?mag=ZXComputing/Issue8304/Pages/ZXComputing830400055.jpg

| url alt =

| issn =

| jazyk = {{en}}

}}</ref>

Interface nemá průchozí systémový konektor ZX Spectra, takže případné další periférie musí být zapojeny mezi počítač a interface.<ref>{{Citace periodika

| příjmení =

| jméno =

| autor =

| odkaz na autora =

| spoluautoři =

| titul = Printed information

| periodikum = Popular Computing Weekly

| odkaz na periodikum = Popular Computing Weekly

| rok = 1983

| měsíc = August

| ročník = 2

| číslo = 31

| strany = 14-15

| url = http://www.worldofspectrum.org/showmag.cgi?mag=PopularComputingWeekly/Issue830804/Pages/PopularComputingWeekly83080400014.jpg

| issn =

| jazyk = {{en}}

}}</ref> Interface má vlastní ROM, která obsahuje potřebný software pro provoz interface kromě software pro kopii obrazovky. Software je umístěn v nevyužité části Sinclairovy ROM. Interface při tisku ignoruje grafické znaky, jak předdefinované tak uživatelem definované, a podtržení. Tyto znaky jsou při tisku vynechávány, není místo nich tisknuta mezera, do kterých by bylo možné vynechanou grafiku dokreslit ručně.<ref>{{Citace periodika

| příjmení =

| jméno =

| autor =

| odkaz na autora =

| spoluautoři =

| titul = Spectrum can now link to Centronics

| periodikum = Sinclair User

| odkaz na periodikum = Sinclair User

| rok = 1983

| měsíc = May

| ročník =

| číslo = 14

| strany = 23

| url = http://www.worldofspectrum.org/showmag.cgi?mag=SinclairUser/Issue014/Pages/SinclairUser01400023.jpg

| issn = 0262-5458

| jazyk = {{en}}

}}</ref> Pomocí ASCII znaku 5 (CHR$ 5) lze přepnout na režim, kdy znaky s jakýmkoliv ASCII kódem je přímo poslán tiskárně, pomocí ASCII znaku 4 (CHR$ 4) lze provést přepnutí zpět na režim, kdy je Sinclairova znaková sada překládána (pro tisk klíčových slov a omezení tisku řídicích kódů, které počítač ZX Spectrum používá specifickým způsobem). Příkaz LLIST nedodržuje 32sloupcový formát jako na obrazovce.

== ZX Lprint II ==

'''ZX Lprint II''', označovaný také jako '''ZX Lprint MkII''' a '''ZX Lprint Mk2''', už má software pro tisk kopie obrazovky obsažen v ROM.<ref>{{Citace periodika

| příjmení =

| jméno =

| autor =

| odkaz na autora =

| spoluautoři =

| titul = Getting into print

| periodikum = Your Spectrum

| odkaz na periodikum = Your Sinclair

| rok =

| měsíc =

| ročník =

| číslo = 2

| strany = 63, 65, 67, 69

| url = http://www.worldofspectrum.org/showmag.cgi?mag=YourSpectrum/Issue02/Pages/YourSpectrum0200063.jpg

| url alt = http://www.users.globalnet.co.uk/~jg27paw4/yr02/yr02_63.htm

| issn =

| jazyk = {{en}}

}}</ref> Software podporuje tisk kopii obrazovky na tiskárnách [[Epson]], [[Star DP510]], [[Star DP515]] a [[Shinwa CP80]], alternativně dostupné software pak na tiskárnách [[Seikosha GP100]], [[Seikosha GP250X]], tiskárnách [[Microline]] a pro tisk barevné kopie obrazovky na plotrech [[Tandy CGP-115]] a [[Tandy MCP40]].

ZX Lprint Mk1 a ZX Lprint Mk2 na rozdíl od pozdější varianty nejsou kompatibilní se ZX Interface I, pro zajištění kompatibility k nim byl dodáván conversion kit.<ref>{{Citace periodika

| příjmení =

| jméno =

| autor =

| odkaz na autora =

| spoluautoři =

| titul = In ... Brief

| periodikum = ZX Computing

| odkaz na periodikum = ZX Computing

| rok = 1984

| měsíc = April/May

| ročník =

| číslo =

| strany = 121

| url = http://www.worldofspectrum.org/showmag.cgi?mag=ZXComputing/Issue8404/Pages/ZXComputing840400121.jpg

| url alt =

| issn =

| jazyk = {{en}}

}}</ref> Tento kit ale pouze zajišťoval odpojení ZX Lprintu od sběrnice, pokud se pracovalo se [[ZX Microdrive]], takže např. tisk adresáře ZX Microdrive na tiskárně připojené přes ZX Lprint nebyl možný.<ref>{{Citace periodika

| příjmení = Leckie

| jméno = David

| autor =

| odkaz na autora =

| spoluautoři =

| titul = Incompatible LPRINT

| periodikum = Your Spectrum

| odkaz na periodikum = Your Spectrum

| rok = 1983

| měsíc = June

| ročník =

| číslo = 4

| strany = 17

| url = http://www.users.globalnet.co.uk/~jg27paw4/yr04/yr04_17.htm

| url alt = http://www.worldofspectrum.org/showmag.cgi?mag=YourSpectrum/Issue04/Pages/YourSpectrum0400017.jpg

| issn =

| jazyk = {{en}}

}}</ref>

== ZX Lprint III ==

'''ZX Lprint III''' kromě připojení paraleních tiskáren pomocí konektoru Centronics nabízí i sériový port [[RS-232]].<ref>{{Citace periodika

| příjmení =

| jméno =

| autor =

| odkaz na autora =

| spoluautoři =

| titul = Interface to perfect print

| periodikum = Sinclair User

| odkaz na periodikum = Sinclair User

| rok = 1984

| měsíc = July

| ročník =

| číslo = 28

| strany = 25

| url = http://www.worldofspectrum.org/showmag.cgi?mag=SinclairUser/Issue028/Pages/SinclairUser02800025.jpg

| issn = 0262-5458

| jazyk = {{en}}

}}</ref><ref>{{Citace periodika

| příjmení =

| jméno =

| autor =

| odkaz na autora =

| spoluautoři =

| titul = Shop window - Printers and printer interfaces

| periodikum = ZX Computing

| odkaz na periodikum = ZX Computing

| rok = 1985

| měsíc = December/January

| ročník =

| číslo =

| strany = 88-89

| url = http://www.worldofspectrum.org/showmag.cgi?mag=ZXComputing/Issue8412/Pages/ZXComputing841200088.jpg

| url alt =

| issn =

| jazyk = {{en}}

}}</ref> Je-li interface nastaven do grafického režimu tisku, je možné tiskout i předdefinované grafické znaky blokové grafiky i uživatelem definované grafické znaky, je tedy možné tisknout veškeré znaky ze [[znaková sada ZX Spectrum|znakové sady ZX Spectra]].<ref>{{Citace periodika

| příjmení =

| jméno =

| autor =

| odkaz na autora =

| spoluautoři =

| titul = Seriously now ... More use useful devices for the Spectrum and ZX81

| periodikum = ZX Computing

| odkaz na periodikum = ZX Computing

| rok = 1984

| měsíc = June/July

| ročník =

| číslo =

| strany = 90-92

| url = http://www.worldofspectrum.org/showmag.cgi?mag=ZXComputing/Issue8406/Pages/ZXComputing840600090.jpg

| url alt =

| issn =

| jazyk = {{en}}

}}</ref> Mezi podporované tiskárny přibyly [[Epson JX80]] a [[Seikosha GP700]],<ref>{{Citace periodika

| příjmení =

| jméno =

| autor =

| odkaz na autora =

| spoluautoři =

| titul = In ... Brief

| periodikum = ZX Computing

| odkaz na periodikum = ZX Computing

| rok = 1985

| měsíc = June/July

| ročník =

| číslo =

| strany = 13

| url = http://www.worldofspectrum.org/showmag.cgi?mag=ZXComputing/Issue8506/Pages/ZXComputing850600013.jpg

| url alt =

| issn =

| jazyk = {{en}}

}}</ref> včetně možnosti tisku barevné kopie obrazovky na druhé z nich.<ref>{{Citace periodika

| příjmení =

| jméno =

| autor =

| odkaz na autora =

| spoluautoři =

| titul = ZX Lprint does more

| periodikum = Home Computing Weekly

| odkaz na periodikum = Home Computing Weekly

| rok = 1984

| měsíc = April

| ročník =

| číslo = 59

| strany = 6

| url = http://www.worldofspectrum.org/showmag.cgi?mag=HomeComputingWeekly/Issue059/Pages/HomeComputingWeekly05900006.jpg

| issn =

| jazyk = {{en}}

}}</ref> Na tiskárnách Epson a s nimi kompatibilních je možné tisknout kopii obrazovky ve dvou rozměrech.<ref>{{Citace sborníku

| příjmení =

| jméno =

| autor =

| odkaz na autora =

| titul = Интерфейс ZX LPRINT III

| odkaz na titul =

| příjmení sestavitele =

| jméno sestavitele =

| sestavitel =

| sborník = Периферия своими руками

| odkaz na sborník =

| vydavatel = Инфорком

| odkaz na vydavatele =

| rok vydání = 1993

| isbn =

| url = http://zxpress.ru/book_articles.php?id=1566

| strany =

| jazyk = {{ru}}

}}</ref> Interface je ovládán pomocí standardních příkazů LPRINT, LLIST a COPY.<ref>{{Citace periodika

| autor =

| titul = Interfaces

| periodikum = Sinclair User

| odkaz na periodikum = Sinclair User

| rok = 1986

| měsíc = August

| číslo = 53

| strany = 30

| url = http://www.worldofspectrum.org/showmag.cgi?mag=SinclairUser/Issue053/Pages/SinclairUser05300030.jpg

| issn = 0262-5458

| jazyk = {{en}}

| poznámka = Doplněk k článku Printing on a budget, str. 28-29

}}</ref> Společně s interfacem [[Kempston E]] byl ZX Interface III doporučován tvůrcům grafiky.<ref>{{Citace periodika

| příjmení =

| jméno =

| autor =

| odkaz na autora =

| spoluautoři =

| titul = Great Graphics

| periodikum = ZX Computing

| odkaz na periodikum = ZX Computing

| rok = 1987

| měsíc = March

| ročník =

| číslo = 8

| strany = 26-27

| url = http://www.worldofspectrum.org/showmag.cgi?mag=ZXComputing/Issue8703/Pages/ZXComputing870300026.jpg

| issn =

| jazyk = {{en}}

}}</ref>

=== Nastavení režimu tisku ===

* LPRINT CHR$ 0; CHR$ 0 - textový režim,

* LPRINT CHR$ 0; CHR$ 1 - Seikosha GP250X,

* LPRINT CHR$ 0; CHR$ 2 - Seikosha 100A,

* LPRINT CHR$ 0; CHR$ 3 - Star DP510, Gamini a STX 80,

* LPRINT CHR$ 0; CHR$ 4 - Waltere WM80, Shinwa, CTI CP80,

* LPRINT CHR$ 0; CHR$ 5,

* LPRINT CHR$ 0; CHR$ 6 - Microline 80 a 82 a kompatibilní, CG115 a МСР ve 4 barvách,

* LPRINT CHR$ 0;"S" - přepnutí na tisk pomocí RS-232,

* LPRINT CHR$ 0;"C" - přepnutí na tisk pomocí Centronics.

* LPRINT CHR$ 1,''n'' - ''n'' určuje kolik následujících znaků se bude interpretovat jako příkazy pro tiskárnu (''n'' může být od 1 do 8),

* LPRINT CHR$ 2 - při tisku znaku [[Carriage return|CR]] se nepřechází na nový řádek,

* LPRINT CHR$ 3 - při tisku znaku CR se automaticky přejde na nový řádek,

* LPRINT CHR$ 4,

* LPRINT CHR$ 5,

* POKE 23697,''počet znaků na řádek'',

* POKE 23728,''rychlost sériového přenosu''.

=== Používané porty ===

ZX Lprint používá ke své činnosti 2 porty:<ref>[http://www.worldofspectrum.org/faq/reference/ports.htm Hardware Ports - comp.sys.sinclair FAQ] {{en}} na [[World of Spectrum]]</ref>

{| class="wikitable"

|- style="text-align: center;"

| desítkově || šestnáctkově || dekódování || význam

|- style="text-align: right;"

| 251 || FB || 1xxxx0xx || style="text-align: left;" | připojení ROM ZX Lprint III, tisková data

|- style="text-align: right;"

| 123 || 7B || 0xxxx0xx || style="text-align: left;" | odpojení ROM ZX Lprint III

|}

== Literatura ==

* {{Citace periodika

| příjmení =

| jméno =

| autor =

| odkaz na autora =

| spoluautoři =

| titul = Getting into print

| periodikum = ZX Computing

| odkaz na periodikum = ZX Computing

| rok = 1983

| měsíc = October/November

| ročník =

| číslo =

| strany = 71

| url = http://www.worldofspectrum.org/showmag.cgi?mag=ZXComputing/Issue8310/Pages/ZXComputing831000071.jpg

| url alt =

| issn =

| jazyk = {{en}}

}} - kompletní recenze ZX Lprint

* [http://www.worldofspectrum.org/infoseekid.cgi?id=1000470&loadpics=1 ZX Lprint] na [[World of Spectrum]]

* [http://www.worldofspectrum.org/infoseekid.cgi?id=1000495&loadpics=1 ZX Lprint III] na [[World of Spectrum]]

<nowiki>[[Kategorie:Sinclair ZX Spectrum]]</nowiki>

Petr Krevňák

Jeho hudba pro ZX Spectrum se objevuje mimo jiné v [[Demo (demoscéna)|demech]] ''AY music demo 1'', ''AY music demo 2'', ''Macrobia demo'', [[MQM Demo]] 1 - 5, [[Quick Demo]], [[Antares II AY and Beep Demo]].<ref>[ftp://atari.fornax.sk/anonymous/pub/sinclair/demo/0index.txt Area: DEMOS, all in *.TAP], last update 1997-03-18</ref><ref>[http://www.worldofspectrum.org/infoseekpub.cgi?regexp=^Qjeta$ Qjeta] na [[World of Spectrum]]</ref>

Didaktik M

V některých propagačních materiálech, např. na obálce časopisu [[Bit (časopis)|Bit]], je počítač Didaktik M označovaný jako ''Brána do světa profesionálních počítačů''.<ref>{{Citace periodika

| příjmení =

| jméno =

| autor =

| titul = {{Malé|propagační stránka počítače Didaktik M}}

| periodikum = Bit

| odkaz na periodikum = Bit (časopis)

| rok = 1991

| měsíc =

| ročník =

| číslo = 10/91

| strany = zadní strana obálky

| url = http://walkingman.blog.cz/0801/brana-do-sveta-profesinalni-pocitacu

| url alt =

| issn =

| jazyk =

}}</ref>

Didaktik

ROM počítačů Didaktik byla použita i v některých Ruských variantách ZX Spectra, mj. počítačů [[Klony počítače Sinclair ZX Spectrum#Byte|Byte]], [[Klony počítače Sinclair ZX Spectrum#Jauza|Jauza]], [[Klony počítače Sinclair ZX Spectrum#Simbol|Simbol]], [[Klony počítače Sinclair ZX Spectrum#Vesta IK-30|Vesta IK-30]], [[Klony počítače Sinclair ZX Spectrum#Vesta IK-31|Vesta IK-31]].<ref>[http://fincoins.spb.ru/oldpc/zx/zx-byte.html Byte] na fincoins.spb.ru</ref><ref>[http://zx.pk.ru/archive/index.php/t-1404.html Didaktik Skalica] na zx.pk.ru</ref><ref>[http://speccy.info/%D0%AF%D1%83%D0%B7%D0%B0 Яуза] na [[SpeccyWiki]]</ref><ref>[http://speccy.info/%D0%A1%D0%B8%D0%BC%D0%B2%D0%BE%D0%BB Символ] na [[Speccywiki]]</ref><ref>[http://speccy.info/%D0%92%D0%B5%D1%81%D1%82%D0%B0_%D0%98%D0%9A-31 Веста ИК-31] na [[SpeccyWiki]]</ref>

[[Software pro počítače ZX Spectrum]]

: Mobisoft windows

'''Software pro počítače ZX Spectrum''' je možné rozdělit do pěti skupin:

* základní programové vybavení v [[ROM počítačů ZX Spectrum]],

* užitkové programy,

* hry,

* hudebně grafická dema,

* ovladače periferií.

== Základní programové vybavení ==

{{viz též|ROM počítačů ZX Spectrum}}

Základní programové vybavení počítačů ZX Spectrum se nachází v ROM počítače. Základní programové vybavení obsahuje ovládací rutiny klávesnice, reproduktoru, magnetofonu, tiskárny [[ZX Printer]] a obrazovky. Dále obsahuje interpret a editor [[Sinclair BASIC]]u a znakovou sadu. Počítače ZX Spectrum se 128 KiB RAM mají v ROM ještě ovladače pro disk a sériové, příp. i paralelní tiskárny.

Protože pro ZX Spectrum vzniklo mnoho disketových systémů s rozdílným ovládáním, objevila se myšlenka na novou ROM s [[Matrix OS]], který by přístup ke všem vnějším diskovým systémům sjednotil, ovšem tento nikdy nebyl realizován.<ref>{{Citace elektronického periodika

| příjmení =

| jméno =

| autor =

| odkaz na autora =

| spoluautoři =

| titul = Z archivu MB Maniax: Matrix OS

| periodikum = SpeccyWeb

| odkaz na periodikum =

| datum vydání = 2009-09-15

| datum aktualizace =

| datum přístupu =

| ročník =

| číslo =

| strany =

| url = http://clanky.1-2-8.net/2009/09/z-archivu-mb-maniax-matrix-os.html

| issn =

}}</ref> Kromě vlastního Matrix OS měl existovat i MASH (MAtrix SHel) pro volání jednotlivých služeb a jak MASH tak Matrix OS měly být nezávislé na Sinclairově ROM.

== Užitkové programy ==

I přes hardwarová omezení počítače ZX Spectrum, vznikla pro něj široká škála programů z různých oblastí, např.

* textové editory: [[Tasword]], [[Desktop (textový procesor)|Desktop]], [[D-Text]], [[R-Text]], [[D-Writer]], [[Textmachine]], [[ZX602]], [[ZX603]],

* tabulkové kalkulátory: [[VU-Calc]], [[Omnicalc]], [[Calculus]],

* grafické editory: [[Art Studio]], [[The Artist II]],

* hudební editory: [[Wham! (hudební editor)|Wham!]], [[Orfeus Music Assembler]], [[Soundtracker]], [[SQ-Tracker]], [[Sample Tracker]], [[X-Tracker]]<ref>{{Citace periodika

| příjmení =

| jméno =

| autor = M-soft

| odkaz na autora =

| spoluautoři =

| titul = X-Tracker

| rok = 1995

| číslo = 2/95

| strany = 11

}}</ref>, [[ZX-7]],

* programy pro práci se zvuky: [[Edit Sampler]]<ref>{{Citace periodika

| příjmení =

| jméno =

| autor =

| odkaz na autora =

| spoluautoři =

| titul = E-Sampler - Sample Utility

| periodikum = [[Your Sinclair]]

| odkaz na periodikum =

| rok = 1992

| měsíc = August

| ročník =

| číslo = 80

| strany = 6

| url = http://www.worldofspectrum.org/showmag.cgi?mag=YourSinclair/Issue80/Pages/YourSinclair8000006.jpg

| issn = 0269-6983

}}</ref>,

* programovací jazyky: [[HiSoft C]]<ref>{{Citace periodika

| příjmení =

| jméno =

| autor = +Gama

| odkaz na autora =

| spoluautoři =

| titul = HiSoft C 1.1

| periodikum = ZX Magazín

| odkaz na periodikum = ZX Magazín

| rok = 2000

| měsíc =

| ročník =

| číslo = 1-2/00

| strany = 12-21

| url =

| issn =

}}</ref>, nadstavby Sinclair BASICu [[Beta BASIC]], [[Laser BASIC]], [[Mega BASIC]], [[Pro-Dos BASIC]], [[Sigma BASIC]], [[EX-BASIC]], [[IMBOS]], [[Basic Sound Extension]],

* assemblery procesoru [[Z80]]: [[ZEUS Assembler]], [[Gens]], [[Prometheus (program)|Prometheus]],

* databáze: [[VU-File]], [[Masterfile]], [[Datalog 2 Turbo]],

* správci souborů: [[Tools 40]],

* editory fontů<ref>[http://mdfs.net/Software/Spectrum/ Sinclair ZX Spectrum Resources] na mdfs.net</ref>.

== Hry ==

Hry se mezi programy pro ZX Spectrum objevovaly už od vzniku ZX Spectra. Hry pokrývaly všechny možné oblasti, od jednoduchých logických her a [[textová hra|textových her]] přes střílečky a automobilové a letecké simulátory po tahové stragie.

Ke konci éry ZX Spectra zůstal neznámý počet her nedokončený. Mezi takové patří mimo jiné české hry [[B.A.D.]] a [[Revenge (hra)|Revenge]]. Ke hře B.A.D. bylo v roce [[1993]] vydáno alespoň hratelné demo.<ref>{{Citace periodika

| příjmení =

| jméno =

| autor = JSH

| odkaz na autora = Oldřich Páleníček

| spoluautoři =

| titul = B.A.D. 128/48 (demo)

| periodikum = ZX Magazín

| odkaz na periodikum = ZX Magazín

| rok = 1994

| měsíc =

| ročník =

| číslo = 3-4/94

| strany = 2

| url =

| issn = 1210-4833

}}</ref> I přes konec éry ZX Spectra ale vznikají i hry nové, v roce [[2012]] pro ZX Spectrum vzniklo více než 100 her.<ref>{{Citace elektronického periodika

| příjmení = Smith

| jméno = Chris

| autor =

| odkaz na autora =

| spoluautoři =

| titul = Retro tech - the ZX Spectrum

| periodikum = BT.com

| odkaz na periodikum = BT.com

| datum vydání = 2013-08-16

| datum aktualizace =

| datum přístupu =

| ročník =

| číslo =

| strany =

| url = http://home.bt.com/techgadgets/techfeatures/retro-tech-the-zx-spectrum-11363841801686

| issn =

| jazyk = {{en}}

}}</ref> Podle některých lidí jsou hry pro ZX Spectrum náročnější na hraní než současné hry pro [[herní konzole]].<ref>[http://www.oldcomputers.wz.cz/pocitace/pocitace.html Historické počítače] na oldcomputers.wz.cz</ref>

== Ovladače periférií ==

Jedinými periferiemi, které mají ovladače umístěné v ROM ZX Spectra jsou klávesnice, kazetový magnetofon a tiskárna [[ZX Printer]]. Při připojení jiných periferií je nutné jejich ovladače zpřístupnit z vnějšího média. To je možné dvěma způsoby:

* nahráním ovladače z vnějšího paměťového média,

* vybavením periférie její vlastní ROM, která se v případě potřeby připojí místo ROM počítače.

Vlastní ROM obsahují především disketové řadiče, tiskové interfacy, ale i programovatelný interface pro připojení joysticku [[Investronica INAXEL Sound & Joystick]].<ref>[http://hardware.speccy.org/hardware/S&J-i.html Sound & Joystick Interface] {{en}} na speccy.org</ref> Periférie jako [[Cheetah Sweet Talker]], [[Datel Digital Sound Sampler]], [[Echo Keyboard Music System]], [[Trojan Light Pen]] či [[Cambridge Intelligent Joystick]] měly ovladače uloženy na s nimi dodávaných kazetách.<ref>[http://trastero.speccy.org/cosas/Drivers/Drives.htm Los programas de los Interfaces] {{es}} na speccy.org</ref>

U specializovaných periférií bývají ovladače součástí jejich obslužných programů, mimo obslužný program je použít nelze.

== Způsoby distribuce programů pro ZX Spectrum ==

=== Magnetofonová kazeta ===

{{viz též|Nahrávací rutina ZX Spectra}}

Nejrozšířenějším médiem pro distribuci programů je magnetofonová kazeta. Vybavení pro nahrávání z magnetofonu je součástí hardware a software všech modelů počítače ZX Spectrum a všech jeho [[Klony počítače Sinclair ZX Spectrum|variant vyráběných dalšími výrobci]].

=== ZX Microdrive ===

:''Tento odstavec je překladem odstavce ''ZX Microdrive'' na stránce [https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=ZX_Spectrum_software&oldid=619268225 ZX Spectrum software] rev. 619268225 anglické Wikipedie.''

[[File:Microdrive cart.png|thumb|kártridž ZX Microdrive]]

Systém [[ZX Microdrive]] byl uveden na trh v roce [[1983]] a velmi rychle se stal oblíbeným díky tomu, že mechaniky ZX Microdrive byly levné. Ovšem náklady na média byla pro vydavatelství asi desetkrát vyšší v porovnání s kazetou. Navíc měla média pověst nespolehlivosti. Média ZX Microdrive byla tak využívána jako doplněk ke kazetám, což se týkalo především užitkových programů jako je [[textový editor]] [[Tasword]]. Není známa žádná hra, která by byla distribuovaná výhradně na ZX Microdrive, některé společnosti ale podporovaly kopírování jejich programů na ZX Microdrive.

=== Diskety ===

[[Image:Compact Floppy.jpg|right|thumbnail|160px|3" disketa]]

:''Tato část článku je překladem části ''Floppy disk'' na stránce [https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=ZX_Spectrum_software&oldid=619268225 ZX Spectrum software] rev. 619268225 anglické Wikipedie.''

Pro počítače ZX Spectrum bylo navrženo několik disketových systémů. V západním světě byly nejpopulárnější [[Disciple]] a [[+D]] vyráběné společností [[Miles Gordon Technology]] od roku [[1987]], resp. [[1988]]. Přes svojí popularitu a spolehlivost danou tím, že používaly standardní [[disketová mechanika|disketové mechaniky]], nejvíce vydaných programů pro tyto disketové systémy byly užitkové programy. Nicméně, oba systémy měly možnost uložení obrazu paměti, který mohl být nahrán později zpět do paměti ZX Spectra. Oba systémy byly také kompatibilní se syntaxí ZX Microdrive, což usnadňovalo přenos programů na tyto disketové systémy.

Počítač [[Sinclair ZX Spectrum +3|ZX Spectrum +3]] byl vybaven 3" disketovou mechanikou a byl úspěšnější, co se týká komerčně vydaných programů - mezi roky 1987 a 1997 bylo vydáno přes 700 programů.

Většina programů vydaných po roce [[1989]] v Rusku je vydána pro disketový systém [[Beta Disk Interface]], jediný disketový systém, který je v Rusku používán.

=== Jiné způsoby distribuce ===

:''Tato část článku je překladem části ''Others'' na stránce [https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=ZX_Spectrum_software&oldid=619268225 ZX Spectrum software] rev. 619268225 anglické Wikipedie.''

Kromě už zmíněných médií, programy byly distribuovány také pomocí tištěných médií, časopisů a knih. Převažující jazyk těchto programů je [[Sinclair BASIC]]. Čtenář mohl ručně otištěný orogram přepsat, spustit a uložit ho ma kazetu či jiné médium pro pozdější použití. Programy distribuované tímto způsobem byly obvykle jednodušší a pomalejší než programy ve [[strojový kód|strojovém kódu]] a postrádaly grafiku. Ovšem brzo se v časopisech objevily také číselné výpisy programů ve strojovém kódu doplněné o [[kontrolní součet|kontrolní součty]]

Méně obvyklým způsobem distribuce bylo rádio nebo televize, např. v [[Chorvatsko|Chorvatsku]], [[Srbsko|Srbsku]], [[Slovinsko|Slovinsku]], [[Polsko|Polsku]], [[Československo|Československu]], [[Rumunsko|Rumunsku]], či [[Brazílie|Brazílii]]. Během vysílání pořadu byli diváci či posluchači požádáni o připojení magnetofonu k rádovému nebo televiznímu přijímači a po té byl skrz televizní či rádiový signál šířen program jako audiozáznam.

Jinou neobvyklou metodou distribuce používanou některými časopisy byly pružné [[gramofonová deska|gramofonové desky]] přehrávané na běžném [[gramofon]]u.

== Programy pro ZX Spectrum v populární hudbě ==

:''Tato část článku je překladem části ''Spectrum software in popular music'' na stránce [https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=ZX_Spectrum_software&oldid=619268225 ZX Spectrum software] rev. 619268225 anglické Wikipedie.''

Několik hudebníků přiložilo programy pro ZX Spectrum na jejich alba. Frontman skupiny [[Buzzcocks]] [[Pete Shelly]] uložil program pro ZX Spectrum, který obsahoval texty písní a další informace jako poslední stopu na své album [[XL-1]]. Punková skupina [[Inner City Unit]] přiložila databázi informací o skupině nahratelnou do ZX Spectra na jejich albu ''New Anatomy'' vydaném v roce [[1984]].Ve stejném roce [[Thompson Twins]] vydali hru na gramodesce. [[The Freshies]] si pohrávali s myšlenkou her pro ZX Spectrum a [[Aphex Twin]] použili různé šumy z nahrávaní na jejich albu ''[[Richard D. James Album]]'' vydaném v roce [[1996]], nejvíce viditelná byla část obrázku ze hry [[Sabre Wulf]]. [[Shakin' Stevens]] přiložil jeho hru [[Shaky Game]] na konec jeho alba ''[[The Bop Won't Stop]]''. Cílem této hry he provést postavu bludištěm a vyhnout se netopýrům. Po dokončení hry je dosažený výsledek zobrazen jako [[zlatá deska|zlatá]] nebo [[platinová deska]]. Hra je mírně motivovaná jednou z písní na albu, písní ''It's Late''.

Pro ZX Spectrum 48K existuje program, který umožňuje přehrávání dvou not současně, který byl pojmenován po v 80. letech populární skupině [[Wham!]] a některé z nějvětších hitů této skupiny mohly být přehrávány na ZX Spectru. Program byl nazván [[Wham! (hudební editor)|Wham! The Music Box]] a byl vydaný vydavatelstvím [[Melbourne House]].

== Programy pro ZX Spectrum dnes ==

:''Tato část článku je překladem části ''Spectrum software today'' na stránce [https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=ZX_Spectrum_software&oldid=619268225 ZX Spectrum software] rev. 619268225 anglické Wikipedie.''

Protože audio kazety mají omezenou životnost, byly programy zdigitalizovány. Jedním z oblíbených programů pro digitalizaci je ''Taper'', který umožňuje připojení kazetového magnetofonu na audio vstup [[zvuková karta|zvukové karty]] nebo pomocí jednoduchého zařízení na [[paralelní port]] počítačů [[PC]]. Zdigitalizovaný program pak může být spuště v jakémkoliv [[emulátor počítače ZX Spectrum|emulátoru ZX Spectra]] prakticky na jakékoliv dostupné platformě. Největším archivem programů pro ZX Spectrum je [[World of Spectrum]].

Protože ZX Spectrum bylo levné a jeho používání a programování bylo snadné, ZX Spectrum byl první počítač mnoha programátorů, kteří na něj vzpomínají s nostalgií. Hardwarové omezení ZX Spectra vyžadovalo speciální úroveň kreativity při programování a z tohoto důvodu jsou hry pro ZX Spectrum označované jako kreativní a hratelné i podle současných měřítek. Hry pro ZX Spectrum stále vznikají i přesto, že výroba ZX Spectra samotného byla už dávno ukončena.

Hry pro ZX Spectrum stále inspirují herní vývojáře na modetních platformách, kteří tvoří hry v podobném stylu a s podobnými herními mechanismy, jako mají hry po ZX Spectrum.

== Významní programátoři pro ZX Spectrum ==

:''Tento odstavec je překladem odstavce ''Notable Spectrum developers'' na stránce [https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=ZX_Spectrum_software&oldid=619268225 ZX Spectrum software] rev. 619268225 anglické Wikipedie.''

Mnoho současných úspěšných programátorů a vývojových společností začalo jejich kariéry na ZX Spectru, včetně [[David Perry (programátor)|Davida Perryho]] ze [[Shiny Entertainment]] a [[Tim a Chris Stamper|Tima a Chrise Stamperových]] (jako [[Ultimate Play The Game]], nyní známí jako [[Rare]], tvůrci mnoha herních titulů pro herní konzole [[Nintendo]]). Mezi další významné programátory her patří [[Matthew Smith (programátor)|Matthew Smith]] (''[[Manic Miner]]'', ''[[Jet Set Willy]]''), [[Jon Ritman]] (''[[Match Day]]'', ''[[Head Over Heels]]''), [[Oliver Twins|The Oliver Twins]] ([[Dizzy]]) a [[Alan Cox]].

== Programy pro práci s programy pro ZX Spectrum na jiných platformách ==

Převážná většina programů pro práci s programy a daty pro počítače ZX Spectrum existuje pro počítače PC. Mezi tyto programy patří především [[Emulátor počítače ZX Spectrum|emulátor počítače ZX Spectrum]], nicméně vznikly i specializované programy:

* '''Spectrum Master''' je program pro počítače [[Sharp MZ-800]], který umožňuje monitorovat a odlaďovat programy přejaté ze ZX Spectra,<ref>{{Citace elektronické monografie

| příjmení = Kreidl

| jméno = Michal

| odkaz na autora =

| titul = Spectrum Master version 1.20

| url = http://www.scav.cz/download/MZ-800/MZ-800_Navody/Programy/S-master1.txt

| datum vydání =

| datum aktualizace =

| datum přístupu =

| vydavatel =

| místo =

| jazyk =

}}</ref>

* '''ZX Spectrum LOAD''' je program pro počítače [[Osmibitové počítače Atari|Atari]], který umožňuje přenos programů a dat mezi počítači Atari a ZX Spectrum.<ref>{{Citace periodika

| příjmení = Krejčí

| jméno = Jaromír

| autor =

| odkaz na autora = Jaromír Krejčí

| spoluautoři =

| titul = ZX Spectrum LOAD

| periodikum = ZX Magazín

| odkaz na periodikum = ZX Magazín

| rok = 1993

| měsíc =

| ročník =

| číslo = 5/93

| strany = 24

| url =

| issn = 1210-4833

}}</ref> Pro konverzi textových a grafických souborů k němu existuje doplněk '''ZXS-Convert'''.

* [http://www.worldofspectrum.org/ World of Spectrum] – Největší archiv softwaru pro ZX Spectrum

* [http://www.zx-spectrum.cz/ ZX Spectrum Games] {{cs}} – Svět osmibitové herní legendy, česká stránka, která se zabývá vším, co souvisí s hrami pro ZX Spectrum

* [http://zxspectrum48.i-demo.pl/zxgames.html Games for ZX Spectrum 48K] - ukázky z několika her

* [http://www.youtube.com/watch?v=XTovLim9pt8 MobiSoft Windows] na [[youtube.com]] - ukázka alternativního operačního systému pro ZX Spectrum, která se později ukázala být pouze žertem (jedná se pouze o jednoduchý program v Basicu)

* [http://www.beta-zero.com/topic/7916-colecci%C3%B3n-zx-spectrum-de-darkminder/ Colección ZX Spectrum de Darkminder] {{es}} na beta-zero.com - ukázka sbírky kazet s programy pro ZX Spectrum

[[Joysticky pro počítače ZX Spectrum]]

K počítačům [[Sinclair ZX Spectrum]] se připojovaly pouze digitální [[joystick]]y. Protože [[Clive Sinclair]] nezamýšlel počítač [[Sinclair ZX Spectrum]] jako herní počítač, nevybavil ho interfacem pro připojení joysticku. Díky tomu vzniklo mnoho způsobů připojení joysticku k tomuto počítači. Vlastní Sinclairův interface pro připojení joysticku vznikl až později.

== Joysticky Sinclair ==

Sinclair k počítačům ZX Spectrum nevyráběl vlastní joysticky a zpočátku k počítači ani neexistoval interface pro jejich připojení. Výrobu interfaců pro připojení joysticku a i vlastních joysticků tak zpočátku zajišťovali jiné firmy, jako [[Kempston Micro Electronics|Kempston Micro Electronics Ltd.]] Teprve později vznikl Sinclairův interface pro připojení dvou joysticků [[ZX Interface II]], ale ani s uvedením tohoto interfacu Sinclar neuvedl na trh joysticky pod svojí značkou.

Po prodeji počítačové divize Sinclair [[Amstrad]]u vznikly nové modely ZX Spectra, které měly zabudovaný interface pro připojení dvou joysticků. K těmto počítačům vyráběl Amstrad značkové joysticky [[SJS-1]] a [[SJS-2]]. Přestože jako konektor pro připojení joysticků byl použit standardní 9pinový [[D-Sub]], rozmístění signálů na tomto konektoru jiné než u standardu Atari, takže pro připojení jiných joysticků než SJS-1 nebo SJS-2 byla potřebná redukce.<ref>{{Citace periodika

| příjmení = Pole

| jméno = John

| autor =

| odkaz na autora = John Pole

| spoluautoři =

| titul = DIY project to do for your 128K+2

| periodikum = Sinclair User

| odkaz na periodikum = Sinclair User

| rok = 1986

| měsíc = November

| ročník =

| číslo = 56

| strany = 103

| url = http://www.worldofspectrum.org/showmag.cgi?mag=SinclairUser/Issue056/Pages/SinclairUser05600103.jpg

| issn =

}}</ref> Některé později vyráběné joysticky měly konektory dva, jeden pro připojení k počítačům ZX Spectrum, druhý pro připojení k ostaním počítačům. Pod značkou Sinclair Amstrad vyráběl ještě joystick [[SPJ-1]], ovšem tento nebyl určen pro počítače řady ZX Spectrum, ale pro počítač [[Sinclair PC 200]].<ref>[http://www.cpcwiki.eu/index.php/Sinclair_SPJ-1 Sinclair SPJ-1] na [[CPCWiki]]</ref>

== Joysticky podle připojení k počítači ==

Protože Sinclair nezamýšlel počítače ZX Spectrum jako herní počítače, nevybavil je interfacem pro připojení joysticku. Proto vzniklo několik způsobů připojení joysticků k počítači. Sinclairův interface ZX Interface II vznikl až později.

{| class="wikitable" style="float:right; border-style: line;"

|+ Přehled způsobů připojení joysticků k ZX Spectru<BR>{{Malé|(údaj v závorce označuje klávesu, jíž je příslušná akce joysticku ekvivalenní u joysticků, které se připojují paralelně ke klávesnici)}}

|- style="text-align: center;"

| rowspan="2" | označení || colspan="2" rowspan="2" | port || colspan="8" | význam

|- style="text-align: center;"

| 7 || 6 || 5 || 4 || 3 || 2 || 1 || 0

|- style="text-align: right;"

| Sinclair 1 (Sinclair left) || 63486 || F7FE || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || F<BR>(5) || ↑<BR>(4) || ↓<BR>(3) || →<BR>(2) || ←<BR>(1)

|- style="text-align: right;"

| Sinclair 2 (Sinclair right) || 61438 || EFFE || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || ←<BR>(6) || →<BR>(7) || ↓<BR>(8) || ↑<BR>(9) || F<BR>(0)

|- style="text-align: right;"

| Kempston || 31 || 1F || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || F || ↑ || ↓ || ← || →

|- style="text-align: right;"

| Fuller || 127 || 7F || F || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || → || ← || ↓ || ↑

|- style="text-align: right;"

| Timex Sinclair 2068 (1) || || 1F6 || F || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || → || ← || ↓ || ↑

|- style="text-align: right;"

| Timex Sinclair 2068 (2) || || 2F6 || F || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || → || ← || ↓ || ↑

|- style="text-align: right;"

| ZXM Sound Box || || BF || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || F || ↑ || ↓ || → || ← || y || x

|- style="text-align: right;"

| rowspan = "2" | Cursor/Protek/AGF || || EFFE || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || ↓<BR>(6) || ↑<BR>(7) || →<BR>(8) || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || F<BR>(0)

|- style="text-align: right;"

| || F7FE || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || ←<BR>(5) || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp;

|- style="text-align: right;"

| rowspan = "2" | Cursor 2/AGF || || DFFE || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || ↓<BR>(Y) || ↑<BR>(U) || →<BR>(I) || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || F<BR>(P)

|- style="text-align: right;"

| || FBFE || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || ←<BR>(T) || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp;

|}

=== Kempston joystick ===

Kempston joystick se připojuje k počítači prostřednictvím portu [[port 31|31]] procesoru Z80. Původní [[Kempston Joystick Interface]] vyráběla společnost Kempston Micro Electronics, podle které je způsob takto připojeného joysticku označován, neboť později vyráběly interfacy pro připojení Kemposton joysticku i jiní výrobci a tento interface byl součástí i některých jiných zařízení, např. disketových řadičů [[Disciple]] nebo [[ZX Diskface Quick]] či u víceúčelového interfacu [[Konix Liberator]], který má dva konektory pro joysticky, u kterých umožňuje přepínat typ joysticku a Kempston joystick je jednou z možností.<ref>[http://www.worldofspectrum.org/infoseekid.cgi?id=1000227 Konix Liberator] na [[World of Spectrum]]</ref>

Kempston joystick je připojen na bity 0 - 4 portu 31 a při testování stavu joysticku by mělo být testováto pouze těchto pět bitů, neboť stav ostatních bitů není definován a tyto bity mohou nabývat jak logické nuly tak logické jedičky.<ref name="zxm4/92">{{Citace periodika

| autor = Lee

| odkaz na autora =

| spoluautoři =

| titul = Sinclair & Kempston joystick

| periodikum = ZX Magazín

| odkaz na periodikum = ZX Magazín

| ročník =

| číslo = 4/92

| strany = 6-8

| url =

| poznámka = ''Pozn.'' Autor má v publikaci obráceně označené joysticky Sinclair 1 a Sinclair 2. Joystick připojený paralelně ke klávesám 6, 7, 8, 9 a 0 je označován jako Sinclair 2 a joystick připojený paralelně ke klávesám 1, 2, 3, 4 a 5 je označován jako Sinclair 1. Obrácené označení se objevilo u disketového řadiče [[Disciple]]

| issn =

}}</ref> Někteří výrobci periférií pro ZX Spectrum na tyto nevyužité bity připojovali signály jińých zařízení obsažených v periférii.{{#tag:ref|Autor <ref name="zxm4/92" /> uvádí, že jeho zařízení má na bitu 5 připojeno [[světelné pero]], na bitu 6 signál BUSY tiskárny a na bitu 7 počítačovou síť.|group="p"}}

Jako interface pro připojení Kempston joysticku lze využít obvod [[8255]] v interfacu [[Interface M/P]] nebo [[UR-4]], v počítači [[Didaktik Gama]] či v disketových jednotkách [[Didaktik 40]] a [[Didaktik 80]].<ref name="zxm1/94">{{Citace periodika

| autor = -el-

| odkaz na autora =

| spoluautoři =