Nothing Special   »   [go: up one dir, main page]

Přeskočit na obsah

Wikipedista:Standazx/strzac: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Odebrány starší rozpracované články
Odkazy na možné zdroje
 
(Není zobrazeno 24 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
__NOTOC__
__NOTOC__


* [[Wikipedista:Standazx/Pískoviště/Příbuzenské vztahy prezidentů Spojených států amerických]]
SpeccyWiki
* [[Wikipedista:Standazx/Pískoviště/Systémový konektor počítačů Sinclair ZX Spectrum]]


Švelch
'''SpeccyWiki''' je [[ruština|ruskojazyčná]] encyklopedie zaměřená na počítač [[Sinclair ZX Spectrum]] a počítače s ním kompatibilní. Encyklopedie byla spuštěna [[25. březen|25. března]] [[2007]].<ref><nowiki>[http://www.wikireality.ru/wiki/SpeccyWiki SpeccyWiki]</nowiki> na wikireality.ru</ref> Zakladately encyklopedie jsou Sergej Ponomarenko a Vladimir Bakum.
* https://issuu.com/akropolis/docs/svelch_jak_obehrat_zeleznou_oponu_issuu
* http://www.aradio.cz/programs/atari.pdf


Možné zdroje
== Reference ==
* https://archive.org/stream/Commodore_64_Data_Files_A_Basic_Tutorial/Commodore_64_Data_Files_A_Basic_Tutorial_djvu.txt
<references />
* https://www.commodore.ca/manuals/c64_users_guide/c64-users_guide-09-appendices.pdf


* https://svelch.com/wp-content/uploads/2020/01/Svelch_KeepingSpectrum.pdf
== Externí odkazy ==
* https://www.youtube.com/watch?v=9-lA2F2uyA4
* [http://speccy.info speccy.info]
* https://www.youtube.com/watch?v=I0YmJluYb6Q
* https://www.youtube.com/watch?v=CIfS6YKIf-U
* https://www.youtube.com/watch?v=eGIyCD2_qA8
* https://www.youtube.com/watch?v=s1ct8VPB-4U
* https://www.youtube.com/watch?v=zZV4jSeBvFs
* https://www.youtube.com/watch?v=8Fq-hsGYS-8
* https://www.youtube.com/watch?v=LjUOFX8MKdM
* https://www.youtube.com/watch?v=WcLmMLqnKCM


* https://www.oldcomp.cz/viewtopic.php?f=39&t=281&start=15
// [http://www.mediawiki.org/wiki/Sites_using_MediaWiki/ru Sites using MediaWiki] na mediawiki.org
* https://sam.speccy.cz/olddocs/dataputer_nabidka_doplnku.pdf
// http://zxdn.narod.ru/linkpage.htm
* ??? https://www.sbazar.cz/mr.dvorak/detail/203862360-zx-spectrum-delta-zx-diskface-2x-ur-4
* links:
** https://www.oldcomp.cz/viewtopic.php?f=148&t=8037&start=15
** https://oldcomp.cz/viewtopic.php?f=39&t=659&hilit=diskface#p6825


možné zdroje pro Timex Sinclair


* https://archive.org/details/syncmagazine-v3_n1/page/n51/mode/2up
** programming load program


* About Disk drives
Pavel Troller
** https://archive.org/details/ts-2068-update/Update%20Oct%201987/page/n17/mode/2up


* https://www.timexsinclair.com/product/cai-o-board/
Ing. '''Pavel Troller''', CSc. je [[odborný asistent]] na [[Fakulta elektrotechnická ČVUT|Fakultě elektrotechnické]] [[České vysoké učení technické|Českého vysokého učení technického]].


* https://spectrumcomputing.co.uk/entry/22447/ZX-Spectrum/On_Error
V době popularity počítače [[Sinclair ZX Spectrum]] se věnoval jeho úpravám. Je autorem jednoho z rozšíření paměti tohoto počítače na 80 [[KiB]].<ref>{{Citace periodika
** https://archive.org/details/Your_Sinclair_083/page/2/mode/1up?view=theater
| příjmení = Žabenský
| jméno = Petr
| autor = Žabenský, P
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = ROM, RAM, EPROM, PROM, ... - Hrátky s pamětí a něco už skoro zapomenutého
| periodikum = ZX Magazín
| odkaz na periodikum = ZX Magazín
| rok =
| měsíc =
| ročník =
| číslo = 1/96
| strany = 28 - 29
| url =
| issn = 1210-4833
}}</ref> Pro svoje potřeby rozšířil možnosti nadstavby Sinclair BASICu [[Beta BASIC]]. Je také autorem operačního [[SIN DOS]], ze kterého vychází [[M-DOS]], který používají disketové jednotky [[Didaktik 40]] a [[Didaktik 80]] a počítač [[Didaktik Kompakt]]. Po úpadku oblíbenosti počítačů Sincalir ZX Spectrum se věnoval počítačům [[Amiga]], ke které napsal relokátor [[Kickstart]]u, a po úpadku její oblíbenosti operačnímu systému [[Linux]].<ref>[http://list.hw.cz/pipermail/hw-list/2011-December/407022.html OT: Jen si pekne ty "in" telefony kupujte...] na list.hw.cz</ref> Je autorem linuxové distribuce [[Sinux]].<ref>[http://aa.vslib.cz/silk/linux/jaagnulinux.html GNU/Linux a já] na vslib.cz</ref>


* https://retrocomputing.stackexchange.com/questions/25419/how-do-i-use-the-extra-commands-in-the-spanish-version-of-the-128k-spectrum-rom
== Reference ==
<references />


* https://www.timexsinclair.com/products/hardware/disk-drive-systems/
== Externí odkazy ==
** search: bank switching
* [http://www.comtel.cz/cz/?s=kat&l=ShowPerson&kod=32 Pavel Troller] - osobní stránka Pavla Trollera na webu FEL ČVUT
** search: Ornstein


* BP REALIZACE ŘEČOVÉHO GENERÁTORU PRO EMBEDDED SYSTÉMY, Michal Kvasňák https://theses.cz/id/2vrq9x/Michal_Kvasnak_BP_el.pdf
// http://retrocip.cz/uplne-alternativni-spectrum/
<nowiki>
[[Kategorie:Sinclair ZX Spectrum]]
</nowiki>


* https://archive.org/details/TSHorizons/T-S%20Horizons%20n4/page/n11/mode/2up?view=theater
* https://archive.org/details/TSHorizons/T-sHorizonsN21/page/10/mode/2up?view=theater


* {{Citace monografie
[[Skywave Forth]]
| příjmení = Grussu

| jméno = Alessandro
'''Skyvawe Forth''' je zásuvný modul k počítačům [[Sinclair ZX Spectrum]] umožňující programování v jazyce [[Forth (programovací jazyk)|Forth]], konkrétně ve variantě fig-Forth.<ref name="popularcomputingweekly">{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| odkaz na autora =
| titul = Spectrumpedia - seconda edizione: volume 1
| spoluautoři =
| url = https://www.alessandrogrussu.it/zx/Spectrumpedia-2da-edizione-web-1.pdf
| titul = ZX81 and Spectrum taken to task
| vydavatel =
| periodikum = Popular Computing Weekly
| odkaz na periodikum = Popular Computing Weekly
| rok = 1983
| měsíc = September
| ročník = 2
| číslo = 38
| strany = 5
| url = http://www.worldofspectrum.org/showmag.cgi?mag=PopularComputingWeekly/Issue830922/Pages/PopularComputingWeekly83092200005.jpg
| issn =
| jazyk = {{en}}
}}</ref> Modul je produktem [[David Husband|Davida Husbanda]] a jeho společnosti [[Skywave Software]]. Modul obsahuje 12 KiB ROM, paralelní port [[Centronics]] a sériový port [[RS-232]].

V ROM, která v případě potřeby nahradí původní ROM počítače, obsahuje editor fig-Forthu, editor [[assembler]]u, terminálový ovladač [[modem]]u, tiskové rutiny a monitor strojového kódu.<ref name="zxcomputing 12/83-01/84">{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = FORTH - David Husband
| periodikum = ZX Computing
| odkaz na periodikum = ZX Computing
| rok = 1984
| měsíc = December 1983/January 1984
| ročník = 1
| číslo = 10
| strany = 101
| url = http://www.worldofspectrum.org/showmag.cgi?mag=ZXComputing/Issue8312/Pages/ZXComputing831200101.jpg
| issn =
| jazyk = {{en}}
}}</ref> Je podporován [[multitasking]] a uživatelem definované rozdělení obrazovky.<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Hardware News
| periodikum = ZX Computing
| odkaz na periodikum = ZX Computing
| rok = 1984
| měsíc = February 1983/March 1984
| ročník = 1
| číslo = 11
| strany = 87
| url = http://www.worldofspectrum.org/showmag.cgi?mag=ZXComputing/Issue8402/Pages/ZXComputing840200087.jpg
| issn =
| jazyk = {{en}}
}}</ref> Tiskové rutiny pro sériový i paralelní port jsou dostupné nejen z Forthu, ale i z Basicu.<ref name="zxcomputing 10-11/83">{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Going FORTH
| periodikum = ZX Computing
| odkaz na periodikum = ZX Computing
| rok = 1983
| měsíc = October 1983/November 1983
| ročník = 1
| číslo = 9
| strany = 61
| url = http://www.worldofspectrum.org/showmag.cgi?mag=ZXComputing/Issue8310/Pages/ZXComputing831000061.jpg
| issn =
| jazyk = {{en}}
}}</ref>

Technické informace:<ref name="zxcomputing 12/83-01/84" /><ref name="zxcomputing 10-11/83" />
* ROM: 12 KiB,
* paralelní port prostřednictvím obvodu [[8255]]
* sériový port RS-232 prostřednictvím obvodu [[8251]].

Skywave Forth, v této verzi známější pod označením '''ZX81-Forth''', existuje i pro počítače [[ZX81|Sinclair ZX81]], pro tyto počítače pouze jako paměť ROM, kterou je potřeba nahradit původní ROM těchto počítačů.<ref name="popularcomputingweekly" /> Počítač ZX81 je s touto ROM schopen běhu více než 10 úloh současně.<ref>[http://k1.spdns.de/Vintage/Sinclair/80/Sinclair%20ZX81/ROMs/Skywave%20Forth%20Rom/info.txt Skywave Forth Rom] {{en}} na k1.spdns.de</ref> Tato verze kvůli omezené kapacitě paměti ROM neobsahuje všechny příkazy fig-Forthu.<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Reader to Reader
| periodikum = The Computer Journal
| odkaz na periodikum = The Computer Journal
| rok = 1994
| měsíc = May/June
| ročník =
| číslo = 67
| strany = 4
| url = http://www.kiblerelectronics.com/tcj/archive/tcj_67.pdf
| issn =
| jazyk = {{en}}
}} ([https://archive.today/xkzL5 archivovaná verze] na [[archive.today]])</ref> Počítač ZX81 s touto ROM je emulován emulátorem [[MESS]].<ref>[http://www.progettoemma.net/mess/system.php?machine=zx81 ZX-81] {{en}} na www.progettoemma.net/mess/</ref>

Jako podpora programování ve Skywave Forthu/ZX-81 Forthu vydalo Skywave publikaci ''ZX81-FORTH ROM with Multi-Tasking''.<ref>[http://www.dibsco.co.uk/forth/skywave Skywave Software] na dibsco.co.uk</ref>

== Reference ==
<references />

== Externí odkazy ==
* [http://www.worldofspectrum.org/infoseekid.cgi?id=1000370&loadpics=1 Skyvawe Forth] na [[World of Spectrum]]
<nowiki>
[[Kategorie:Periférie pro počítače Sinclair ZX Spectrum a kompatibilní]]
[[Kategorie:Sinclair ZX81]]
</nowiki>


[[ZX Lprint]]

'''ZX Lprint''' je interface pro připojení tiskárny k počítačům [[Sinclair ZX Spectrum]]. Výrobcem interface byla britská společnost [[Euroelectronics]]. Interface existuje ve třech verzích: ZX Lprint, ZX Lprint II a ZX Lprint III. První verze interface ZX Lprint se na trhu objevila dříve, než Sinclairův [[ZX Interface I]].<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = {{Malé|článek bez titulku}}
| periodikum = Your Computer
| odkaz na periodikum = Your Computer
| rok = 1983
| měsíc = April
| ročník = 3
| číslo = 4
| strany = 33
| url = http://www.worldofspectrum.org/showmag.cgi?mag=YourComputer/Issue8304/Pages/YourComputer830400033.jpg
| url alt =
| issn =
| jazyk = {{en}}
}}</ref>

== ZX Lprint ==
'''ZX Lprint''' umožňuje připojit k počítači ZX Spectrum jakoukoliv tiskárnu s rozhranním [[Centronics]]. S pomocí interface je možné tisknout jakýkoliv počet znaků na řádku.<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Spectrum serial parallel interfaces
| periodikum = Popular Computing Weekly
| odkaz na periodikum = Popular Computing Weekly
| rok = 1983
| měsíc = March
| ročník = 2
| číslo = 9
| strany = 5
| url = http://www.worldofspectrum.org/showmag.cgi?mag=PopularComputingWeekly/Issue830303/Pages/PopularComputingWeekly83030300005.jpg
| issn =
| jazyk = {{en}}
}}</ref> Interface lze využít pomocí standardních příkazů LPRINT a LLIST bez nutnosti nahrávání jakéhokoliv programu, pro vytisknutí kopie obrazovky (COPY) byl s interfacem dodáván speciální program.<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Between the lines
| periodikum = ZX Computing
| odkaz na periodikum = ZX Computing
| rok = 1983
| měsíc = April/May
| ročník =
| číslo =
| strany = 55
| url = http://www.worldofspectrum.org/showmag.cgi?mag=ZXComputing/Issue8304/Pages/ZXComputing830400055.jpg
| url alt =
| issn =
| jazyk = {{en}}
}}</ref>

Interface nemá průchozí systémový konektor ZX Spectra, takže případné další periférie musí být zapojeny mezi počítač a interface.<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Printed information
| periodikum = Popular Computing Weekly
| odkaz na periodikum = Popular Computing Weekly
| rok = 1983
| měsíc = August
| ročník = 2
| číslo = 31
| strany = 14-15
| url = http://www.worldofspectrum.org/showmag.cgi?mag=PopularComputingWeekly/Issue830804/Pages/PopularComputingWeekly83080400014.jpg
| issn =
| jazyk = {{en}}
}}</ref> Interface má vlastní ROM, která obsahuje potřebný software pro provoz interface kromě software pro kopii obrazovky. Software je umístěn v nevyužité části Sinclairovy ROM. Interface při tisku ignoruje grafické znaky, jak předdefinované tak uživatelem definované, a podtržení. Tyto znaky jsou při tisku vynechávány, není místo nich tisknuta mezera, do kterých by bylo možné vynechanou grafiku dokreslit ručně.<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Spectrum can now link to Centronics
| periodikum = Sinclair User
| odkaz na periodikum = Sinclair User
| rok = 1983
| měsíc = May
| ročník =
| číslo = 14
| strany = 23
| url = http://www.worldofspectrum.org/showmag.cgi?mag=SinclairUser/Issue014/Pages/SinclairUser01400023.jpg
| issn = 0262-5458
| jazyk = {{en}}
}}</ref> Pomocí ASCII znaku 5 (CHR$ 5) lze přepnout na režim, kdy znaky s jakýmkoliv ASCII kódem je přímo poslán tiskárně, pomocí ASCII znaku 4 (CHR$ 4) lze provést přepnutí zpět na režim, kdy je Sinclairova znaková sada překládána (pro tisk klíčových slov a omezení tisku řídicích kódů, které počítač ZX Spectrum používá specifickým způsobem). Příkaz LLIST nedodržuje 32sloupcový formát jako na obrazovce.

== ZX Lprint II ==
'''ZX Lprint II''', označovaný také jako '''ZX Lprint MkII''' a '''ZX Lprint Mk2''', už má software pro tisk kopie obrazovky obsažen v ROM.<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Getting into print
| periodikum = Your Spectrum
| odkaz na periodikum = Your Sinclair
| rok =
| měsíc =
| ročník =
| číslo = 2
| strany = 63, 65, 67, 69
| url = http://www.worldofspectrum.org/showmag.cgi?mag=YourSpectrum/Issue02/Pages/YourSpectrum0200063.jpg
| url alt = http://www.users.globalnet.co.uk/~jg27paw4/yr02/yr02_63.htm
| issn =
| jazyk = {{en}}
}}</ref> Software podporuje tisk kopii obrazovky na tiskárnách [[Epson]], [[Star DP510]], [[Star DP515]] a [[Shinwa CP80]], alternativně dostupné software pak na tiskárnách [[Seikosha GP100]], [[Seikosha GP250X]], tiskárnách [[Microline]] a pro tisk barevné kopie obrazovky na plotrech [[Tandy CGP-115]] a [[Tandy MCP40]].

ZX Lprint Mk1 a ZX Lprint Mk2 na rozdíl od pozdější varianty nejsou kompatibilní se ZX Interface I, pro zajištění kompatibility k nim byl dodáván conversion kit.<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = In ... Brief
| periodikum = ZX Computing
| odkaz na periodikum = ZX Computing
| rok = 1984
| měsíc = April/May
| ročník =
| číslo =
| strany = 121
| url = http://www.worldofspectrum.org/showmag.cgi?mag=ZXComputing/Issue8404/Pages/ZXComputing840400121.jpg
| url alt =
| issn =
| jazyk = {{en}}
}}</ref> Tento kit ale pouze zajišťoval odpojení ZX Lprintu od sběrnice, pokud se pracovalo se [[ZX Microdrive]], takže např. tisk adresáře ZX Microdrive na tiskárně připojené přes ZX Lprint nebyl možný.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Leckie
| jméno = David
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Incompatible LPRINT
| periodikum = Your Spectrum
| odkaz na periodikum = Your Spectrum
| rok = 1983
| měsíc = June
| ročník =
| číslo = 4
| strany = 17
| url = http://www.users.globalnet.co.uk/~jg27paw4/yr04/yr04_17.htm
| url alt = http://www.worldofspectrum.org/showmag.cgi?mag=YourSpectrum/Issue04/Pages/YourSpectrum0400017.jpg
| issn =
| jazyk = {{en}}
}}</ref>

== ZX Lprint III ==
'''ZX Lprint III''' kromě připojení paraleních tiskáren pomocí konektoru Centronics nabízí i sériový port [[RS-232]].<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Interface to perfect print
| periodikum = Sinclair User
| odkaz na periodikum = Sinclair User
| rok = 1984
| měsíc = July
| ročník =
| číslo = 28
| strany = 25
| url = http://www.worldofspectrum.org/showmag.cgi?mag=SinclairUser/Issue028/Pages/SinclairUser02800025.jpg
| issn = 0262-5458
| jazyk = {{en}}
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Shop window - Printers and printer interfaces
| periodikum = ZX Computing
| odkaz na periodikum = ZX Computing
| rok = 1985
| měsíc = December/January
| ročník =
| číslo =
| strany = 88-89
| url = http://www.worldofspectrum.org/showmag.cgi?mag=ZXComputing/Issue8412/Pages/ZXComputing841200088.jpg
| url alt =
| issn =
| jazyk = {{en}}
}}</ref> Je-li interface nastaven do grafického režimu tisku, je možné tiskout i předdefinované grafické znaky blokové grafiky i uživatelem definované grafické znaky, je tedy možné tisknout veškeré znaky ze [[znaková sada ZX Spectrum|znakové sady ZX Spectra]].<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Seriously now ... More use useful devices for the Spectrum and ZX81
| periodikum = ZX Computing
| odkaz na periodikum = ZX Computing
| rok = 1984
| měsíc = June/July
| ročník =
| číslo =
| strany = 90-92
| url = http://www.worldofspectrum.org/showmag.cgi?mag=ZXComputing/Issue8406/Pages/ZXComputing840600090.jpg
| url alt =
| issn =
| jazyk = {{en}}
}}</ref> Mezi podporované tiskárny přibyly [[Epson JX80]] a [[Seikosha GP700]],<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = In ... Brief
| periodikum = ZX Computing
| odkaz na periodikum = ZX Computing
| rok = 1985
| měsíc = June/July
| ročník =
| číslo =
| strany = 13
| url = http://www.worldofspectrum.org/showmag.cgi?mag=ZXComputing/Issue8506/Pages/ZXComputing850600013.jpg
| url alt =
| issn =
| jazyk = {{en}}
}}</ref> včetně možnosti tisku barevné kopie obrazovky na druhé z nich.<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = ZX Lprint does more
| periodikum = Home Computing Weekly
| odkaz na periodikum = Home Computing Weekly
| rok = 1984
| měsíc = April
| ročník =
| číslo = 59
| strany = 6
| url = http://www.worldofspectrum.org/showmag.cgi?mag=HomeComputingWeekly/Issue059/Pages/HomeComputingWeekly05900006.jpg
| issn =
| jazyk = {{en}}
}}</ref> Na tiskárnách Epson a s nimi kompatibilních je možné tisknout kopii obrazovky ve dvou rozměrech.<ref>{{Citace sborníku
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| titul = Интерфейс ZX LPRINT III
| odkaz na titul =
| příjmení sestavitele =
| jméno sestavitele =
| sestavitel =
| sborník = Периферия своими руками
| odkaz na sborník =
| vydavatel = Инфорком
| odkaz na vydavatele =
| místo =
| místo =
| rok vydání = 1993
| rok vydání = 2022
| isbn =
| měsíc vydání = marzo
| den vydání = 24
| url = http://zxpress.ru/book_articles.php?id=1566
| vydání =
| počet stran =
| kapitola =
| kapitola =
| strany =
| strany = 506
| jazyk = {{ru}}
| isbn = 979-1280218209
| jazyk = {{it}}
}}</ref> Interface je ovládán pomocí standardních příkazů LPRINT, LLIST a COPY.<ref>{{Citace periodika
}}
| příjmení =
* {{Citace monografie
| jméno =
| autor =
| příjmení = Grussu
| jméno = Alessandro
| odkaz na autora =
| odkaz na autora =
| titul = Spectrumpedia - seconda edizione: volume 2
| spoluautoři =
| url = https://www.alessandrogrussu.it/zx/Spectrumpedia-2da-edizione-web-2.pdf
| titul = Interfaces
| periodikum = Sinclair User
| odkaz na periodikum = Sinclair User
| rok = 1986
| měsíc = August
| ročník =
| číslo = 53
| strany = 30
| url = http://www.worldofspectrum.org/showmag.cgi?mag=SinclairUser/Issue053/Pages/SinclairUser05300030.jpg
| issn = 0262-5458
| jazyk = {{en}}
| poznámka = Doplněk k článku Printing on a budget, str. 28-29
}}</ref> Společně s interfacem [[Kempston E]] byl ZX Interface III doporučován tvůrcům grafiky.<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Great Graphics
| periodikum = ZX Computing
| odkaz na periodikum = ZX Computing
| rok = 1987
| měsíc = March
| ročník =
| číslo = 8
| strany = 26-27
| url = http://www.worldofspectrum.org/showmag.cgi?mag=ZXComputing/Issue8703/Pages/ZXComputing870300026.jpg
| issn =
| jazyk = {{en}}
}}</ref>

=== Nastavení režimu tisku ===
* LPRINT CHR$ 0; CHR$ 0 - textový režim,
* LPRINT CHR$ 0; CHR$ 1 - Seikosha GP250X,
* LPRINT CHR$ 0; CHR$ 2 - Seikosha 100A,
* LPRINT CHR$ 0; CHR$ 3 - Star DP510, Gamini a STX 80,
* LPRINT CHR$ 0; CHR$ 4 - Waltere WM80, Shinwa, CTI CP80,
* LPRINT CHR$ 0; CHR$ 5,
* LPRINT CHR$ 0; CHR$ 6 - Microline 80 a 82 a kompatibilní, CG115 a МСР ve 4 barvách,
* LPRINT CHR$ 0;"S" - přepnutí na tisk pomocí RS-232,
* LPRINT CHR$ 0;"C" - přepnutí na tisk pomocí Centronics.
* LPRINT CHR$ 1,''n'' - ''n'' určuje kolik následujících znaků se bude interpretovat jako příkazy pro tiskárnu (''n'' může být od 1 do 8),
* LPRINT CHR$ 2 - při tisku znaku [[Carriage return|CR]] se nepřechází na nový řádek,
* LPRINT CHR$ 3 - při tisku znaku CR se automaticky přejde na nový řádek,
* LPRINT CHR$ 4,
* LPRINT CHR$ 5,
* POKE 23697,''počet znaků na řádek'',
* POKE 23728,''rychlost sériového přenosu''.

=== Používané porty ===
ZX Lprint používá ke své činnosti 2 porty:<ref>[http://www.worldofspectrum.org/faq/reference/ports.htm Hardware Ports - comp.sys.sinclair FAQ] {{en}} na [[World of Spectrum]]</ref>
{| class="wikitable"
|- style="text-align: center;"
| desítkově || šestnáctkově || dekódování || význam
|- style="text-align: right;"
| 251 || FB || 1xxxx0xx || style="text-align: left;" | připojení ROM ZX Lprint III, tisková data
|- style="text-align: right;"
| 123 || 7B || 0xxxx0xx || style="text-align: left;" | odpojení ROM ZX Lprint III
|}

== Reference ==
<references />

== Literatura ==
* {{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Getting into print
| periodikum = ZX Computing
| odkaz na periodikum = ZX Computing
| rok = 1983
| měsíc = October/November
| ročník =
| číslo =
| strany = 71
| url = http://www.worldofspectrum.org/showmag.cgi?mag=ZXComputing/Issue8310/Pages/ZXComputing831000071.jpg
| url alt =
| issn =
| jazyk = {{en}}
}} - kompletní recenze ZX Lprint

== Externí odkazy ==
* [http://www.worldofspectrum.org/infoseekid.cgi?id=1000470&loadpics=1 ZX Lprint] na [[World of Spectrum]]
* [http://www.worldofspectrum.org/infoseekid.cgi?id=1000495&loadpics=1 ZX Lprint III] na [[World of Spectrum]]

<nowiki>[[Kategorie:Sinclair ZX Spectrum]]</nowiki>



Petr Krevňák

Jeho hudba pro ZX Spectrum se objevuje mimo jiné v [[Demo (demoscéna)|demech]] ''AY music demo 1'', ''AY music demo 2'', ''Macrobia demo'', [[MQM Demo]] 1 - 5, [[Quick Demo]], [[Antares II AY and Beep Demo]].<ref>[ftp://atari.fornax.sk/anonymous/pub/sinclair/demo/0index.txt Area: DEMOS, all in *.TAP], last update 1997-03-18</ref><ref>[http://www.worldofspectrum.org/infoseekpub.cgi?regexp=^Qjeta$ Qjeta] na [[World of Spectrum]]</ref>



Didaktik M

V některých propagačních materiálech, např. na obálce časopisu [[Bit (časopis)|Bit]], je počítač Didaktik M označovaný jako ''Brána do světa profesionálních počítačů''.<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = {{Malé|propagační stránka počítače Didaktik M}}
| periodikum = Bit
| odkaz na periodikum = Bit (časopis)
| rok = 1991
| měsíc =
| ročník =
| číslo = 10/91
| strany = zadní strana obálky
| url = http://walkingman.blog.cz/0801/brana-do-sveta-profesinalni-pocitacu
| url alt =
| issn =
| jazyk =
}}</ref>



Didaktik

ROM počítačů Didaktik byla použita i v některých Ruských variantách ZX Spectra, mj. počítačů [[Klony počítače Sinclair ZX Spectrum#Byte|Byte]], [[Klony počítače Sinclair ZX Spectrum#Jauza|Jauza]], [[Klony počítače Sinclair ZX Spectrum#Simbol|Simbol]], [[Klony počítače Sinclair ZX Spectrum#Vesta IK-30|Vesta IK-30]], [[Klony počítače Sinclair ZX Spectrum#Vesta IK-31|Vesta IK-31]].<ref>[http://fincoins.spb.ru/oldpc/zx/zx-byte.html Byte] na fincoins.spb.ru</ref><ref>[http://zx.pk.ru/archive/index.php/t-1404.html Didaktik Skalica] na zx.pk.ru</ref><ref>[http://speccy.info/%D0%AF%D1%83%D0%B7%D0%B0 Яуза] na [[SpeccyWiki]]</ref><ref>[http://speccy.info/%D0%A1%D0%B8%D0%BC%D0%B2%D0%BE%D0%BB Символ] na [[Speccywiki]]</ref><ref>[http://speccy.info/%D0%92%D0%B5%D1%81%D1%82%D0%B0_%D0%98%D0%9A-31 Веста ИК-31] na [[SpeccyWiki]]</ref>



[[Software pro počítače ZX Spectrum]]
: Mobisoft windows

'''Software pro počítače ZX Spectrum''' je možné rozdělit do pěti skupin:
* základní programové vybavení v [[ROM počítačů ZX Spectrum]],
* užitkové programy,
* hry,
* hudebně grafická dema,
* ovladače periferií.

== Základní programové vybavení ==
{{viz též|ROM počítačů ZX Spectrum}}
Základní programové vybavení počítačů ZX Spectrum se nachází v ROM počítače. Základní programové vybavení obsahuje ovládací rutiny klávesnice, reproduktoru, magnetofonu, tiskárny [[ZX Printer]] a obrazovky. Dále obsahuje interpret a editor [[Sinclair BASIC]]u a znakovou sadu. Počítače ZX Spectrum se 128 KiB RAM mají v ROM ještě ovladače pro disk a sériové, příp. i paralelní tiskárny.

Protože pro ZX Spectrum vzniklo mnoho disketových systémů s rozdílným ovládáním, objevila se myšlenka na novou ROM s [[Matrix OS]], který by přístup ke všem vnějším diskovým systémům sjednotil, ovšem tento nikdy nebyl realizován.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Z archivu MB Maniax: Matrix OS
| periodikum = SpeccyWeb
| odkaz na periodikum =
| datum vydání = 2009-09-15
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
| ročník =
| číslo =
| strany =
| url = http://clanky.1-2-8.net/2009/09/z-archivu-mb-maniax-matrix-os.html
| issn =
}}</ref> Kromě vlastního Matrix OS měl existovat i MASH (MAtrix SHel) pro volání jednotlivých služeb a jak MASH tak Matrix OS měly být nezávislé na Sinclairově ROM.

== Užitkové programy ==
I přes hardwarová omezení počítače ZX Spectrum, vznikla pro něj široká škála programů z různých oblastí, např.
* textové editory: [[Tasword]], [[Desktop (textový procesor)|Desktop]], [[D-Text]], [[R-Text]], [[D-Writer]], [[Textmachine]], [[ZX602]], [[ZX603]],
* tabulkové kalkulátory: [[VU-Calc]], [[Omnicalc]], [[Calculus]],
* grafické editory: [[Art Studio]], [[The Artist II]],
* hudební editory: [[Wham! (hudební editor)|Wham!]], [[Orfeus Music Assembler]], [[Soundtracker]], [[SQ-Tracker]], [[Sample Tracker]], [[X-Tracker]]<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor = M-soft
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = X-Tracker
| periodikum = ZX Magazín
| odkaz na periodikum = ZX Magazín
| rok = 1995
| měsíc =
| ročník =
| číslo = 2/95
| strany = 11
| url =
| issn = 1210-4833
}}</ref>, [[ZX-7]],
* programy pro práci se zvuky: [[Edit Sampler]]<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = E-Sampler - Sample Utility
| periodikum = [[Your Sinclair]]
| odkaz na periodikum =
| rok = 1992
| měsíc = August
| ročník =
| číslo = 80
| strany = 6
| url = http://www.worldofspectrum.org/showmag.cgi?mag=YourSinclair/Issue80/Pages/YourSinclair8000006.jpg
| issn = 0269-6983
}}</ref>,
* programovací jazyky: [[HiSoft C]]<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor = +Gama
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = HiSoft C 1.1
| periodikum = ZX Magazín
| odkaz na periodikum = ZX Magazín
| rok = 2000
| měsíc =
| ročník =
| číslo = 1-2/00
| strany = 12-21
| url =
| issn =
}}</ref>, nadstavby Sinclair BASICu [[Beta BASIC]], [[Laser BASIC]], [[Mega BASIC]], [[Pro-Dos BASIC]], [[Sigma BASIC]], [[EX-BASIC]], [[IMBOS]], [[Basic Sound Extension]],
* assemblery procesoru [[Z80]]: [[ZEUS Assembler]], [[Gens]], [[Prometheus (program)|Prometheus]],
* databáze: [[VU-File]], [[Masterfile]], [[Datalog 2 Turbo]],
* správci souborů: [[Tools 40]],
* editory fontů<ref>[http://mdfs.net/Software/Spectrum/ Sinclair ZX Spectrum Resources] na mdfs.net</ref>.

== Hry ==
Hry se mezi programy pro ZX Spectrum objevovaly už od vzniku ZX Spectra. Hry pokrývaly všechny možné oblasti, od jednoduchých logických her a [[textová hra|textových her]] přes střílečky a automobilové a letecké simulátory po tahové stragie.

Ke konci éry ZX Spectra zůstal neznámý počet her nedokončený. Mezi takové patří mimo jiné české hry [[B.A.D.]] a [[Revenge (hra)|Revenge]]. Ke hře B.A.D. bylo v roce [[1993]] vydáno alespoň hratelné demo.<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor = JSH
| odkaz na autora = Oldřich Páleníček
| spoluautoři =
| titul = B.A.D. 128/48 (demo)
| periodikum = ZX Magazín
| odkaz na periodikum = ZX Magazín
| rok = 1994
| měsíc =
| ročník =
| číslo = 3-4/94
| strany = 2
| url =
| issn = 1210-4833
}}</ref> I přes konec éry ZX Spectra ale vznikají i hry nové, v roce [[2012]] pro ZX Spectrum vzniklo více než 100 her.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Smith
| jméno = Chris
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Retro tech - the ZX Spectrum
| periodikum = BT.com
| odkaz na periodikum = BT.com
| datum vydání = 2013-08-16
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
| ročník =
| číslo =
| strany =
| url = http://home.bt.com/techgadgets/techfeatures/retro-tech-the-zx-spectrum-11363841801686
| issn =
| jazyk = {{en}}
}}</ref> Podle některých lidí jsou hry pro ZX Spectrum náročnější na hraní než současné hry pro [[herní konzole]].<ref>[http://www.oldcomputers.wz.cz/pocitace/pocitace.html Historické počítače] na oldcomputers.wz.cz</ref>

== Ovladače periférií ==
Jedinými periferiemi, které mají ovladače umístěné v ROM ZX Spectra jsou klávesnice, kazetový magnetofon a tiskárna [[ZX Printer]]. Při připojení jiných periferií je nutné jejich ovladače zpřístupnit z vnějšího média. To je možné dvěma způsoby:
* nahráním ovladače z vnějšího paměťového média,
* vybavením periférie její vlastní ROM, která se v případě potřeby připojí místo ROM počítače.

Vlastní ROM obsahují především disketové řadiče, tiskové interfacy, ale i programovatelný interface pro připojení joysticku [[Investronica INAXEL Sound & Joystick]].<ref>[http://hardware.speccy.org/hardware/S&J-i.html Sound & Joystick Interface] {{en}} na speccy.org</ref> Periférie jako [[Cheetah Sweet Talker]], [[Datel Digital Sound Sampler]], [[Echo Keyboard Music System]], [[Trojan Light Pen]] či [[Cambridge Intelligent Joystick]] měly ovladače uloženy na s nimi dodávaných kazetách.<ref>[http://trastero.speccy.org/cosas/Drivers/Drives.htm Los programas de los Interfaces] {{es}} na speccy.org</ref>

U specializovaných periférií bývají ovladače součástí jejich obslužných programů, mimo obslužný program je použít nelze.

== Způsoby distribuce programů pro ZX Spectrum ==
=== Magnetofonová kazeta ===
{{viz též|Nahrávací rutina ZX Spectra}}
Nejrozšířenějším médiem pro distribuci programů je magnetofonová kazeta. Vybavení pro nahrávání z magnetofonu je součástí hardware a software všech modelů počítače ZX Spectrum a všech jeho [[Klony počítače Sinclair ZX Spectrum|variant vyráběných dalšími výrobci]].

=== ZX Microdrive ===
:''Tento odstavec je překladem odstavce ''ZX Microdrive'' na stránce [https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=ZX_Spectrum_software&oldid=619268225 ZX Spectrum software] rev. 619268225 anglické Wikipedie.''
[[File:Microdrive cart.png|thumb|kártridž ZX Microdrive]]
Systém [[ZX Microdrive]] byl uveden na trh v roce [[1983]] a velmi rychle se stal oblíbeným díky tomu, že mechaniky ZX Microdrive byly levné. Ovšem náklady na média byla pro vydavatelství asi desetkrát vyšší v porovnání s kazetou. Navíc měla média pověst nespolehlivosti. Média ZX Microdrive byla tak využívána jako doplněk ke kazetám, což se týkalo především užitkových programů jako je [[textový editor]] [[Tasword]]. Není známa žádná hra, která by byla distribuovaná výhradně na ZX Microdrive, některé společnosti ale podporovaly kopírování jejich programů na ZX Microdrive.

=== Diskety ===
[[Image:Compact Floppy.jpg|right|thumbnail|160px|3" disketa]]
:''Tato část článku je překladem části ''Floppy disk'' na stránce [https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=ZX_Spectrum_software&oldid=619268225 ZX Spectrum software] rev. 619268225 anglické Wikipedie.''
Pro počítače ZX Spectrum bylo navrženo několik disketových systémů. V západním světě byly nejpopulárnější [[Disciple]] a [[+D]] vyráběné společností [[Miles Gordon Technology]] od roku [[1987]], resp. [[1988]]. Přes svojí popularitu a spolehlivost danou tím, že používaly standardní [[disketová mechanika|disketové mechaniky]], nejvíce vydaných programů pro tyto disketové systémy byly užitkové programy. Nicméně, oba systémy měly možnost uložení obrazu paměti, který mohl být nahrán později zpět do paměti ZX Spectra. Oba systémy byly také kompatibilní se syntaxí ZX Microdrive, což usnadňovalo přenos programů na tyto disketové systémy.

Počítač [[Sinclair ZX Spectrum +3|ZX Spectrum +3]] byl vybaven 3" disketovou mechanikou a byl úspěšnější, co se týká komerčně vydaných programů - mezi roky 1987 a 1997 bylo vydáno přes 700 programů.

Většina programů vydaných po roce [[1989]] v Rusku je vydána pro disketový systém [[Beta Disk Interface]], jediný disketový systém, který je v Rusku používán.

=== Jiné způsoby distribuce ===
:''Tato část článku je překladem části ''Others'' na stránce [https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=ZX_Spectrum_software&oldid=619268225 ZX Spectrum software] rev. 619268225 anglické Wikipedie.''
Kromě už zmíněných médií, programy byly distribuovány také pomocí tištěných médií, časopisů a knih. Převažující jazyk těchto programů je [[Sinclair BASIC]]. Čtenář mohl ručně otištěný orogram přepsat, spustit a uložit ho ma kazetu či jiné médium pro pozdější použití. Programy distribuované tímto způsobem byly obvykle jednodušší a pomalejší než programy ve [[strojový kód|strojovém kódu]] a postrádaly grafiku. Ovšem brzo se v časopisech objevily také číselné výpisy programů ve strojovém kódu doplněné o [[kontrolní součet|kontrolní součty]]

Méně obvyklým způsobem distribuce bylo rádio nebo televize, např. v [[Chorvatsko|Chorvatsku]], [[Srbsko|Srbsku]], [[Slovinsko|Slovinsku]], [[Polsko|Polsku]], [[Československo|Československu]], [[Rumunsko|Rumunsku]], či [[Brazílie|Brazílii]]. Během vysílání pořadu byli diváci či posluchači požádáni o připojení magnetofonu k rádovému nebo televiznímu přijímači a po té byl skrz televizní či rádiový signál šířen program jako audiozáznam.

Jinou neobvyklou metodou distribuce používanou některými časopisy byly pružné [[gramofonová deska|gramofonové desky]] přehrávané na běžném [[gramofon]]u.

== Programy pro ZX Spectrum v populární hudbě ==
:''Tato část článku je překladem části ''Spectrum software in popular music'' na stránce [https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=ZX_Spectrum_software&oldid=619268225 ZX Spectrum software] rev. 619268225 anglické Wikipedie.''
Několik hudebníků přiložilo programy pro ZX Spectrum na jejich alba. Frontman skupiny [[Buzzcocks]] [[Pete Shelly]] uložil program pro ZX Spectrum, který obsahoval texty písní a další informace jako poslední stopu na své album [[XL-1]]. Punková skupina [[Inner City Unit]] přiložila databázi informací o skupině nahratelnou do ZX Spectra na jejich albu ''New Anatomy'' vydaném v roce [[1984]].Ve stejném roce [[Thompson Twins]] vydali hru na gramodesce. [[The Freshies]] si pohrávali s myšlenkou her pro ZX Spectrum a [[Aphex Twin]] použili různé šumy z nahrávaní na jejich albu ''[[Richard D. James Album]]'' vydaném v roce [[1996]], nejvíce viditelná byla část obrázku ze hry [[Sabre Wulf]]. [[Shakin' Stevens]] přiložil jeho hru [[Shaky Game]] na konec jeho alba ''[[The Bop Won't Stop]]''. Cílem této hry he provést postavu bludištěm a vyhnout se netopýrům. Po dokončení hry je dosažený výsledek zobrazen jako [[zlatá deska|zlatá]] nebo [[platinová deska]]. Hra je mírně motivovaná jednou z písní na albu, písní ''It's Late''.

Pro ZX Spectrum 48K existuje program, který umožňuje přehrávání dvou not současně, který byl pojmenován po v 80. letech populární skupině [[Wham!]] a některé z nějvětších hitů této skupiny mohly být přehrávány na ZX Spectru. Program byl nazván [[Wham! (hudební editor)|Wham! The Music Box]] a byl vydaný vydavatelstvím [[Melbourne House]].

== Programy pro ZX Spectrum dnes ==
:''Tato část článku je překladem části ''Spectrum software today'' na stránce [https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=ZX_Spectrum_software&oldid=619268225 ZX Spectrum software] rev. 619268225 anglické Wikipedie.''
Protože audio kazety mají omezenou životnost, byly programy zdigitalizovány. Jedním z oblíbených programů pro digitalizaci je ''Taper'', který umožňuje připojení kazetového magnetofonu na audio vstup [[zvuková karta|zvukové karty]] nebo pomocí jednoduchého zařízení na [[paralelní port]] počítačů [[PC]]. Zdigitalizovaný program pak může být spuště v jakémkoliv [[emulátor počítače ZX Spectrum|emulátoru ZX Spectra]] prakticky na jakékoliv dostupné platformě. Největším archivem programů pro ZX Spectrum je [[World of Spectrum]].

Protože ZX Spectrum bylo levné a jeho používání a programování bylo snadné, ZX Spectrum byl první počítač mnoha programátorů, kteří na něj vzpomínají s nostalgií. Hardwarové omezení ZX Spectra vyžadovalo speciální úroveň kreativity při programování a z tohoto důvodu jsou hry pro ZX Spectrum označované jako kreativní a hratelné i podle současných měřítek. Hry pro ZX Spectrum stále vznikají i přesto, že výroba ZX Spectra samotného byla už dávno ukončena.

Hry pro ZX Spectrum stále inspirují herní vývojáře na modetních platformách, kteří tvoří hry v podobném stylu a s podobnými herními mechanismy, jako mají hry po ZX Spectrum.

== Významní programátoři pro ZX Spectrum ==
:''Tento odstavec je překladem odstavce ''Notable Spectrum developers'' na stránce [https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=ZX_Spectrum_software&oldid=619268225 ZX Spectrum software] rev. 619268225 anglické Wikipedie.''
Mnoho současných úspěšných programátorů a vývojových společností začalo jejich kariéry na ZX Spectru, včetně [[David Perry (programátor)|Davida Perryho]] ze [[Shiny Entertainment]] a [[Tim a Chris Stamper|Tima a Chrise Stamperových]] (jako [[Ultimate Play The Game]], nyní známí jako [[Rare]], tvůrci mnoha herních titulů pro herní konzole [[Nintendo]]). Mezi další významné programátory her patří [[Matthew Smith (programátor)|Matthew Smith]] (''[[Manic Miner]]'', ''[[Jet Set Willy]]''), [[Jon Ritman]] (''[[Match Day]]'', ''[[Head Over Heels]]''), [[Oliver Twins|The Oliver Twins]] ([[Dizzy]]) a [[Alan Cox]].

== Programy pro práci s programy pro ZX Spectrum na jiných platformách ==
Převážná většina programů pro práci s programy a daty pro počítače ZX Spectrum existuje pro počítače PC. Mezi tyto programy patří především [[Emulátor počítače ZX Spectrum|emulátor počítače ZX Spectrum]], nicméně vznikly i specializované programy:

* '''Spectrum Master''' je program pro počítače [[Sharp MZ-800]], který umožňuje monitorovat a odlaďovat programy přejaté ze ZX Spectra,<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Kreidl
| jméno = Michal
| odkaz na autora =
| titul = Spectrum Master version 1.20
| url = http://www.scav.cz/download/MZ-800/MZ-800_Navody/Programy/S-master1.txt
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
| vydavatel =
| vydavatel =
| místo =
| místo =
| jazyk =
| rok vydání = 2022
| měsíc vydání = marzo
}}</ref>
| den vydání = 24
* '''ZX Spectrum LOAD''' je program pro počítače [[Osmibitové počítače Atari|Atari]], který umožňuje přenos programů a dat mezi počítači Atari a ZX Spectrum.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Krejčí
| vydání =
| jméno = Jaromír
| autor =
| odkaz na autora = Jaromír Krejčí
| spoluautoři =
| titul = ZX Spectrum LOAD
| periodikum = ZX Magazín
| odkaz na periodikum = ZX Magazín
| rok = 1993
| měsíc =
| ročník =
| číslo = 5/93
| strany = 24
| url =
| issn = 1210-4833
}}</ref> Pro konverzi textových a grafických souborů k němu existuje doplněk '''ZXS-Convert'''.

== Reference ==
<references />

== Externí odkazy ==
* [http://www.worldofspectrum.org/ World of Spectrum] – Největší archiv softwaru pro ZX Spectrum
* [http://www.zx-spectrum.cz/ ZX Spectrum Games] {{cs}} – Svět osmibitové herní legendy, česká stránka, která se zabývá vším, co souvisí s hrami pro ZX Spectrum
* [http://zxspectrum48.i-demo.pl/zxgames.html Games for ZX Spectrum 48K] - ukázky z několika her
* [http://www.youtube.com/watch?v=XTovLim9pt8 MobiSoft Windows] na [[youtube.com]] - ukázka alternativního operačního systému pro ZX Spectrum, která se později ukázala být pouze žertem (jedná se pouze o jednoduchý program v Basicu)
* [http://www.beta-zero.com/topic/7916-colecci%C3%B3n-zx-spectrum-de-darkminder/ Colección ZX Spectrum de Darkminder] {{es}} na beta-zero.com - ukázka sbírky kazet s programy pro ZX Spectrum
<nowiki>
[[Kategorie:Sinclair ZX Spectrum]]
</nowiki>


[[Joysticky pro počítače ZX Spectrum]]

K počítačům [[Sinclair ZX Spectrum]] se připojovaly pouze digitální [[joystick]]y. Protože [[Clive Sinclair]] nezamýšlel počítač [[Sinclair ZX Spectrum]] jako herní počítač, nevybavil ho interfacem pro připojení joysticku. Díky tomu vzniklo mnoho způsobů připojení joysticku k tomuto počítači. Vlastní Sinclairův interface pro připojení joysticku vznikl až později.

== Joysticky Sinclair ==
Sinclair k počítačům ZX Spectrum nevyráběl vlastní joysticky a zpočátku k počítači ani neexistoval interface pro jejich připojení. Výrobu interfaců pro připojení joysticku a i vlastních joysticků tak zpočátku zajišťovali jiné firmy, jako [[Kempston Micro Electronics|Kempston Micro Electronics Ltd.]] Teprve později vznikl Sinclairův interface pro připojení dvou joysticků [[ZX Interface II]], ale ani s uvedením tohoto interfacu Sinclar neuvedl na trh joysticky pod svojí značkou.

Po prodeji počítačové divize Sinclair [[Amstrad]]u vznikly nové modely ZX Spectra, které měly zabudovaný interface pro připojení dvou joysticků. K těmto počítačům vyráběl Amstrad značkové joysticky [[SJS-1]] a [[SJS-2]]. Přestože jako konektor pro připojení joysticků byl použit standardní 9pinový [[D-Sub]], rozmístění signálů na tomto konektoru jiné než u standardu Atari, takže pro připojení jiných joysticků než SJS-1 nebo SJS-2 byla potřebná redukce.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Pole
| jméno = John
| autor =
| odkaz na autora = John Pole
| spoluautoři =
| titul = DIY project to do for your 128K+2
| periodikum = Sinclair User
| odkaz na periodikum = Sinclair User
| rok = 1986
| měsíc = November
| ročník =
| číslo = 56
| strany = 103
| url = http://www.worldofspectrum.org/showmag.cgi?mag=SinclairUser/Issue056/Pages/SinclairUser05600103.jpg
| issn =
}}</ref> Některé později vyráběné joysticky měly konektory dva, jeden pro připojení k počítačům ZX Spectrum, druhý pro připojení k ostaním počítačům. Pod značkou Sinclair Amstrad vyráběl ještě joystick [[SPJ-1]], ovšem tento nebyl určen pro počítače řady ZX Spectrum, ale pro počítač [[Sinclair PC 200]].<ref>[http://www.cpcwiki.eu/index.php/Sinclair_SPJ-1 Sinclair SPJ-1] na [[CPCWiki]]</ref>

== Joysticky podle připojení k počítači ==
Protože Sinclair nezamýšlel počítače ZX Spectrum jako herní počítače, nevybavil je interfacem pro připojení joysticku. Proto vzniklo několik způsobů připojení joysticků k počítači. Sinclairův interface ZX Interface II vznikl až později.
{| class="wikitable" style="float:right; border-style: line;"
|+ Přehled způsobů připojení joysticků k ZX Spectru<BR>{{Malé|(údaj v závorce označuje klávesu, jíž je příslušná akce joysticku ekvivalenní u joysticků, které se připojují paralelně ke klávesnici)}}
|- style="text-align: center;"
| rowspan="2" | označení || colspan="2" rowspan="2" | port || colspan="8" | význam
|- style="text-align: center;"
| 7 || 6 || 5 || 4 || 3 || 2 || 1 || 0
|- style="text-align: right;"
| Sinclair 1 (Sinclair left) || 63486 || F7FE || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || F<BR>(5) || ↑<BR>(4) || ↓<BR>(3) || →<BR>(2) || ←<BR>(1)
|- style="text-align: right;"
| Sinclair 2 (Sinclair right) || 61438 || EFFE || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || ←<BR>(6) || →<BR>(7) || ↓<BR>(8) || ↑<BR>(9) || F<BR>(0)
|- style="text-align: right;"
| Kempston || 31 || 1F || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || F || ↑ || ↓ || ← || →
|- style="text-align: right;"
| Fuller || 127 || 7F || F || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || → || ← || ↓ || ↑
|- style="text-align: right;"
| Timex Sinclair 2068 (1) || || 1F6 || F || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || → || ← || ↓ || ↑
|- style="text-align: right;"
| Timex Sinclair 2068 (2) || || 2F6 || F || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || → || ← || ↓ || ↑
|- style="text-align: right;"
| ZXM Sound Box || || BF || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || F || ↑ || ↓ || → || ← || y || x
|- style="text-align: right;"
| rowspan = "2" | Cursor/Protek/AGF || || EFFE || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || ↓<BR>(6) || ↑<BR>(7) || →<BR>(8) || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || F<BR>(0)
|- style="text-align: right;"
| || F7FE || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || ←<BR>(5) || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp;
|- style="text-align: right;"
| rowspan = "2" | Cursor 2/AGF || || DFFE || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || ↓<BR>(Y) || ↑<BR>(U) || →<BR>(I) || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || F<BR>(P)
|- style="text-align: right;"
| || FBFE || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || ←<BR>(T) || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp;
|}

=== Kempston joystick ===
Kempston joystick se připojuje k počítači prostřednictvím portu [[port 31|31]] procesoru Z80. Původní [[Kempston Joystick Interface]] vyráběla společnost Kempston Micro Electronics, podle které je způsob takto připojeného joysticku označován, neboť později vyráběly interfacy pro připojení Kemposton joysticku i jiní výrobci a tento interface byl součástí i některých jiných zařízení, např. disketových řadičů [[Disciple]] nebo [[ZX Diskface Quick]] či u víceúčelového interfacu [[Konix Liberator]], který má dva konektory pro joysticky, u kterých umožňuje přepínat typ joysticku a Kempston joystick je jednou z možností.<ref>[http://www.worldofspectrum.org/infoseekid.cgi?id=1000227 Konix Liberator] na [[World of Spectrum]]</ref>

Kempston joystick je připojen na bity 0 - 4 portu 31 a při testování stavu joysticku by mělo být testováto pouze těchto pět bitů, neboť stav ostatních bitů není definován a tyto bity mohou nabývat jak logické nuly tak logické jedičky.<ref name="zxm4/92">{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor = Lee
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Sinclair & Kempston joystick
| periodikum = ZX Magazín
| odkaz na periodikum = ZX Magazín
| rok = 1992
| měsíc =
| ročník =
| číslo = 4/92
| strany = 6-8
| url =
| poznámka = ''Pozn.'' Autor má v publikaci obráceně označené joysticky Sinclair 1 a Sinclair 2. Joystick připojený paralelně ke klávesám 6, 7, 8, 9 a 0 je označován jako Sinclair 2 a joystick připojený paralelně ke klávesám 1, 2, 3, 4 a 5 je označován jako Sinclair 1. Obrácené označení se objevilo u disketového řadiče [[Disciple]]
| issn =
}}</ref> Někteří výrobci periférií pro ZX Spectrum na tyto nevyužité bity připojovali signály jińých zařízení obsažených v periférii.{{#tag:ref|Autor <ref name="zxm4/92" /> uvádí, že jeho zařízení má na bitu 5 připojeno [[světelné pero]], na bitu 6 signál BUSY tiskárny a na bitu 7 počítačovou síť.|group="p"}}

Jako interface pro připojení Kempston joysticku lze využít obvod [[8255]] v interfacu [[Interface M/P]] nebo [[UR-4]], v počítači [[Didaktik Gama]] či v disketových jednotkách [[Didaktik 40]] a [[Didaktik 80]].<ref name="zxm1/94">{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor = -el-
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Joysticky
| periodikum = ZX Magazín
| odkaz na periodikum = ZX Magazín
| rok = 1994
| měsíc =
| ročník =
| číslo = 1/94
| strany = 22
| url =
| issn = 1210-4833
}}</ref> K počítači Didaktik Gama existuje redukce, která umožňuje připojení dvou joysticků, jeden z nich je Kempston joystick a druhý je nestandardní, jehož stav je možné číst na portu [[port 63|63]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Kuba
| jméno = P.
| odkaz na autora =
| příjmení2 = Iška
| jméno2 = R.
| titul = Didaktik Gama - Projenie periférií
| url = http://zxm.speccy.cz/dok/lit/DG-Pripojenie_periferii.pdf
| vydavatel = v.d. Didaktik Skalica
| místo =
| rok =
| počet stran = 18
| kapitola = Pripojenie joysticku typu Kempston k mikropočítaču Didaktik Gama
| strany = 4
| isbn =
| jazyk =
| poznámka = Předmluva Klemon, Igor
}}</ref>

S Kempston joystickem je kompatibilní zařízení [[Trickstick]], které umožňuje k počítači připojit až 8 ovladačů,<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Tricky stick to master
| periodikum = Sinclair User
| odkaz na periodikum = Sinclair User
| rok = 1984
| měsíc = May
| ročník =
| číslo = 26
| strany = 31
| url = http://www.worldofspectrum.org/showmag.cgi?mag=SinclairUser/Issue026/Pages/SinclairUser02600031.jpg
| url alt =
| issn =
}}</ref> ovšem toto zařízení se stalo jedním z kandinátů na nejméně užitečnou periférii k ZX Spectru.<ref>[http://compgroups.net/comp.sys.sinclair/most-unusable-device-for-the-spectrum/1227358 Most unusable device for the Spectrum?] na compgroups.net</ref>

=== Sinclair joysticky ===
Na Sinclair joysticky lze nahlížet jako na prodloužené klávesy počítače.<ref name="zxm4/92" /> Sinclair joysticky existují dva ''Sinclair 1'' neboli ''Sinclair left'' připojovaný paralelně ke klávesám 1, 2, 3, 4 a 5 a ''Sinclair 2'' neboli ''Sinclair right'' připojovaný paralelně ke klávesám 6, 7, 8, 9 a 0 a stav joysticků je tak možné číst na portech [[port 254|63486]] a [[port 254|61438]].<ref name="zxm4/92" /><ref name="zxm1/94" /> Na odpovídající si bity obou portů jsou ale přivedeny signály pro různé směry joysticku, aktivita signálu joysticku je signalizována logickou nulou na příslušném bitu.<ref name="zxm4/92" />

=== Cursor joystick ===
Cursor joystick je podobně jako Sinclair joysticky připojen paralelně ke klávesnici, ovšem u tohoto joysticku se jedná o klávesy 5, 6, 7, 8 a 0.<ref name="zxm1/94" /> Klávesy 5, 6, 7 a 8 jsou klávesy, které se při stisku společně s klávesou Caps Shift používají k pohybu kurzorů při editaci BASICového programu. Některé klony ZX Spectra, mj. i československé počítače [[Didaktik M]] a [[Didaktik Kompakt]] mají speciální část klávesnice obsahující oddělené [[Kurzorová šipka|kurzorové šipky]], což lze považovat za variantu Cursor joysticku.

Cursor joystick je také označován jako Protek a AGF podle výrobců interfaců pro připojení joysticku tímto způsobem. Některé interfacy mají ještě port pro druhý joystick, který je připojený paralelně ke klávesám T, Y, U, I a P.<ref name="spectrumjoystickports">[http://nocash.emubase.de/zxdocs.htm#spectrumjoystickports Spectrum Joystick Ports] na emubase.de</ref>

=== Fuller joystick ===
Fuller joystick je joystick připojený prostřednictvím interface [[Fuller Box]] a jeho stav lze číst na portu 127.<ref name="Peripherals - comp.sys.sinclair FAQ#Joysticks">[http://www.worldofspectrum.org/faq/reference/peripherals.htm#Joysticks Peripherals - comp.sys.sinclair FAQ] na [[World of Spectrum]]</ref>

=== Joysticky u počítačů Timex Sinclair 2068 ===
Počítače [[Timex Computer 2068]] obsahují dva porty pro joysticky, ovšem tyto nejsou kompatibilní ani s jedním způsobem připojování joysticku k ZX Spectru. U počítačů Toimex Sinclair 2068 je k připojení joysticků využita brána obvodu [[AY-3-8912]].<ref name="Peripherals - comp.sys.sinclair FAQ#Joysticks" />

=== Joystick připojený přes ZXM Soundbox ===
Stejně jako u počítačů Timex Sinclair 2068, je i u interface [[ZXM Soundbox]] využita k připojení joysticku brána obvodu [[AY-3-8912]], tento interface ale používá pro adresování hudebního obvodu jiné potry než počítače Timex Sinclair 2068.<ref name="spectrumjoystickports" />

=== Programovatelné joysticky ===
Protože mnoho her může být ovládáno pouze z klávesnice, vznikaly také programovatelné joysticky. Tyto joysticky byly svojí logikou připojeny paralelně ke klávesnici a bylo u nich možné naprogramovat (buď pomocí drátových propojek nebo programově) "stisk" kterých kláves má joystick při pohybu nebo stisku tlačítka vyvolat. Nevýhodou některých interfaců, mj. [[Cambridge Inteligent Interface]], ovšem je nutnost nahrání konfiguračního programu vždy po zapnutí počítače nebo kdykoliv je potřeba změnit konfiguraci, což je zdlouhavé.<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Shop window - Joystick interfaces
| periodikum = ZX Computing
| odkaz na periodikum = ZX Computing
| rok = 1985
| měsíc = December/January
| ročník =
| číslo =
| strany = 87
| url = http://www.worldofspectrum.org/showmag.cgi?mag=ZXComputing/Issue8412/Pages/ZXComputing841200087.jpg
| url alt =
| issn =
| jazyk = {{en}}
}}</ref> Jiný produkt téhož výrobce, [[Cambridge Intelligent Joystick]]<ref>[http://www.worldofspectrum.org/infoseekid.cgi?id=1000043&loadpics=1 Cambridge Intelligent Joystick] na [[World of Spectrum]]</ref>, má proti ostatním joystickům pro ZX Spectrum dvě nezávislá tlačítka a může tak vyvolat dvě různé akce.

Programovatelný interface pro připojení joysticku [[Investronica INAXEL Sound & Joystick]] má vlastní ROM, takže možnost programování joysticku je dostupná po resetu počítače bez nutnosti nahrávat konfigurační program.<ref>[http://hardware.speccy.org/hardware/S&J-i.html Sound & Joystick Interface] {{en}} na speccy.org</ref>

=== Mechanicky připojované joysticky ===

Kromě joysticků připojovaných počítači elektricky pomocí interfacu připojeného na systémový konektor, vznikly i joysticky, které se nasadily na počítač a pohyb páky joysticku převáděly mechanicky na stisk klávesy.<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Competitive joystick
| periodikum = Sinclair User
| odkaz na periodikum = Sinclair User
| rok = 1984
| měsíc = April
| ročník =
| číslo = 25
| strany = 29
| url = http://www.worldofspectrum.org/showmag.cgi?mag=SinclairUser/Issue025/Pages/SinclairUser02500029.jpg
| issn =
}}</ref> Mezi tyto joysticky patří např. [[Spectrum Mechanical Joystick]]<ref group="p">Na [[World of Spectrum]] je tento joystick nazývaný jako Flight Deck Joystick.</ref> a [[Spectrum-Stick]]. Druhý jmenovaný kromě vlastního joysticku obsahuje i tlačítka, která překrývá.<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Curse the Cursors
| periodikum = Crash
| odkaz na periodikum = Crash (časopis)
| rok = 1984
| měsíc = March
| ročník =
| číslo = 2
| strany = 28
| url = http://www.worldofspectrum.org/showmag.cgi?mag=Crash/Issue02/Pages/Crash0200028.jpg
| issn =
}}</ref>

== Poznámky ==
<references group="p" />

== Reference ==
<references />
<nowiki>
{{Sinclair ZX Spectrum}}

[[Kategorie:Joysticky a myši pro ZX Spectrum|]]
</nowiki>



[[MSX]]

'''MSX''' je první pokus o standardizovanou osmibitovou počítačovou platformu. Nejedná se tedy o produkt konkrétní firmy, počítače standardu MSX vyráběly různí výrobci. Počítače MSX byly založeny na počítačích [[Spectravideo SV-318]] a [[Spectravideo SV-328]].<ref name="Ordenadores de 8 bits.">[http://www.geocities.ws/psasoft/cap2.htm Ordenadores de 8 bits. Algo mas que un juguete ...] {{es}}</ref> Standard MSX byl definován [[Kazuhiko Nishi|Kazuhikem Nishim]] a poprvé byl prezentován 27. června 1983 v Japonsku.

Počítače byly vybaveny operačním systémem [[MSX-DOS]]. Ten je možné považovat za mezistupeň mezi operačními systémy [[CP/M]] a [[MS-DOS]], který umožňoval běh programů pro CP/M, ale současně zajišťoval možnost načítání dat generovaných na počítačích [[IBM PC]].<ref name="Ordenadores de 8 bits." />

== Technické informace ==
* procesor: [[Z80]]A,
* generátor obrazu: [[Texas Instruments 9981A]],
* grafické rozlišení: 256 x 192, 16 barev,
* paměť RAM: minimálbně 8 [[KiB]], rozšiřitelná až na 64 KiB,
* paměť ROM: 32 KiB,
* zvuk: [[AY-3-8910]],
* [[Intel 8255]],
* port pro paměťové kártridže,
* port pro [[joystick]].

== Reference ==
<references />

<nowiki>[[Kategorie:Domácí počítače]]</nowiki>



[[LOAD]]

'''LOAD''' je příkaz jazyka [[BASIC]]. Příkaz slouží k nahrávání dat z paměťového média do paměti počítače.

== Syntaxe příkazu v některých dialektech jazyka Basic ==
=== Amstrad Locomotive Basic ===
* LOAD "název"
* LOAD "název", adresa
První varianta slouží pro nahrání programu Basicu, druhá varanta pro nahrání [[binární data|binárních dat]].<ref>[http://www.qsl.net/hb9xch/computer/amstrad/locomotivebasic.html Locomotive BASIC Command Reference] na qsl.net</ref><ref>[http://perso.wanadoo.es/dabass/amstrad/otros/leebasic.htm Manual del Locomotive Basic 1.1 del Amstrad CPC (inglés)]</ref> U počítačů [[Amstrad CPC 464]] bez připojeného řadiče [[Amstrad DDI-1]] nahrává příkaz data z magnetofonu, pokud je řadič připojen, příkaz standardně nahrává data z disketové mechaniky.<ref>{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Amstrad Disc Drive & Interface [[Amstrad DDI-1|DDI-1]]
| url = http://www.nostalgia8.nl/logo/docs/drlogo-amstrad.ddi-1.pdf
| vydavatel = Amstrad
| místo =
| rok = 1984
| počet stran =
| počet stran =
| kapitola =
| kapitola =
| strany =
| strany = 378
| isbn =
| isbn = 979-1280218223
| jazyk = {{it}}
| kapitola = Introducing [[AMSDOS]] and [[CP/M]]
}}
| jazyk = {{en}}
* {{Citace monografie
}}</ref> Pro přepnutí na nahrávání z magnetofonu pak slouží příkaz [[&#x2502;tape]], pro přepnutí zpět na disk příkaz [[&#x2502;disc]]. Pro přepínání nahrávání z mechaniky A: a B: slouží příkazy [[&#x2502;a]] a [[&#x2502;b]].
| příjmení = Grussu

| jméno = Alessandro
=== Atari Basic ===
[[Osmibitové počítače Atari]] mají pro nahrávání programů do paměti počítače několik příkazů: LOAD, [[CLOAD]], [[ENTER]] a [[RUN]].<ref>[http://www.atarimania.com/faq-atari-400-800-xl-xe-how-do-i-run-a-program-from-cassette_21.html How do I run a program from cassette?] na atarimania.com</ref>

Pro nahrání programu z magnetofonu se používá příkaz příkaz LOAD ve tvaru
* LOAD "C:"<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Albrecht
| jméno = Bob
| odkaz na autora =
| odkaz na autora =
| titul = Spectrumpedia - English Edition - Volume 1
| příjmení2 = Finkel
| url = https://www.alessandrogrussu.it/zx/Spectrumpedia(English)-Volume1.pdf
| jméno2 = LeRoy
| příjmení3 = Brown
| jméno3 = Jerald R.
| titul = Atari Basic - XL Edition
| url = http://www.atariarchives.org/basicxl/
| vydavatel =
| vydavatel =
| místo =
| místo =
| rok = 1985
| rok vydání = 2022
| měsíc vydání = December
| den vydání = 15
| vydání =
| počet stran =
| počet stran =
| kapitola =
| kapitola =
| strany =
| strany = 498
| isbn =
| isbn = 979-8366645362
| kapitola = Appendix A - Using the Atari Program Recorder
| jazyk = {{en}}
| jazyk = {{en}}
}}</ref>
}}
* {{Citace monografie

| příjmení = Grussu
Na rozdíl od příkazu CLOAD je možné příkazem LOAD nahrávat data nejen z magnetofonu, ale i z jiných periférií.
| jméno = Alessandro

=== BBC Basic ===
* LOAD "název"<ref>[http://www.ncus.org.uk/dsbbcoms.htm BBC BASIC command reference]</ref>

=== Commodore Basic ===
* LOAD "název" [, primární číslo zařízení [, sekundární číslo]]

Primární číslo určuje vnější paměťové zařízení, ze kterého budou data čtena:
* 1 - kazetový magnetofon,
* 8 - 15 - disketové jednotky.<ref>[http://www.c64-wiki.com/index.php/LOAD LOAD] na [[C64-Wiki]], vyd. 2009-07-28</ref>

Pokud není primární číslo zadáno, jsou data čtena z magnetofonu. Pokud v příkazu LOAD název souboru, který má být nahrán do paměti počítače, začíná znakem $, disketové jednotky místo nahrání souboru provedou nahrání seznamu souborů v adresáři formátovaným stejným způsobem, jako by se jednalo o program v BASICu, takže výpis obsahu adresáře na obrazovku počítače lze pak provést příkazem [[LIST]].<ref>[http://www.pagetable.com/?p=273 LOAD”$”,8] na pagetable.com</ref> Tímto způsobem je ale stávající program v paměti počítače přepsán.

Verze Basicu 3.5, 4 a 7 obsahuje pro nahrávání z disketových jednotek alternativní příkaz [[DLOAD]], který implicitně předpokládá nahráváná z mechaniky 8.<ref>[http://wphosting.tv/commodore-1541-disk-drive-basic-commands/ Commodore 1541 Disk Drive BASIC Commands], vyd. 2014-06-10</ref>

=== Minecraft MS-Basic ===
Pro nahrávání programů z disku slouží příkaz se syntaxí:
* LOAD "název"<ref>[http://ibm5100.net/redpower/basic/ Minecraft MS-Basic]</ref>

=== Sinclair Basic ===
Pro nahrávání dat z magnetofonu se používá syntaxe
* LOAD "název" [specifikace typu dat]
Pokud není uvedena specifikace typu dat, je nahráván BASICový program. Pokud je specifikátor dat uveden, může být:
* CODE [adresa umístění v paměti [, délka datového bloku]] - nahrání datového bloku do paměti,
* SCREEN$ - odpovídá specifikátoru CODE 16384,6912,
* DATA proměnná() - nahrání obsahu číselného pole do dimenzované číselné proměnné,
* DATA proměnná$() - nahrání obsahu řetězcového pole do dimenzované řetězcové proměnné.

Protože pro počítače [[Sinclair ZX Spectrum]] vzniklo okolo 50 [[disketové jednotky pro počítače ZX Spectrum|disketových jednotek]] a několik páskových zařízení, syntaxe příkazu pro nahrání dat z disketové jednotky nebo jiného páskového zařízení má mnoho variant, např:
* LOAD *"zařízení"[;''číslo zařízení''[; "název"]] [specifikace typu dat] - nahrání dat ze sériového portu, sítě ''ZX Net'' nebo [[ZX Microdrive]],
* LOAD !"název" [specifikace typu dat] - nahrání dat z ramdisku počítačů [[Sinclair ZX Spectrum 128K+|ZX Spectrum 128K]]/[[Sinclair ZX Spectrum +2|+2]],
* LOAD *"název" [specifikace typu dat] - nahrání dat z disketových jednotek [[Didaktik 40]] a [[Didaktik 80]],
* LOAD d''číslo jednotky''"název" [specifikace typu dat] - nahrání dat z disketových jednotek [[Disciple]], [[+D]] a [[ZX Diskface Quick]],
* LOAD *''číslo jednotky'';"název souboru" - nahrání dat z jednotky [[Triton QD]].

Pro nahrávání dat z disketové jednotky počítačů [[Sinclair ZX Spectrum +2A]] a [[Sinclair ZX Spectrum +3]] se používá stejná syntaxe jako pro nahrávání z magnetofonu, příkaz LOAD u těchto počítačů navíc využit k přepínání mezi nahráváním z magnetofonu nebo z disketové jednotky: LOAD "a:" - mechanika A:, LOAD "b:" - mechanika B:, LOAD "m:" - ramdisk, LOAD "t:" - magnetofon.

== Reference ==
<references />

== Související články ==
* [[MERGE (BASIC)|MERGE]]
* [[VERIFY]]
* [[SAVE]]
* [[CLOAD]]
* [[DLOAD]]

== Externí odkazy ==
* [http://www.commodorefree.com/magazine/information/Commodore%2064%20Reference%20Guide.pdf Commodore 64 Reference Guide] {{en}} na Guidecommodorefree.com - přehled syntaxe příkazů pro operace s vnějšími paměťovými médii počítačů [[Commodore 64]] a [[Commodore 128]]
<nowiki>
[[Kategorie:Basic]]
</nowiki>


[[Squarewave Orchestra]]

'''Squarewave Orchestra''' je hudební skupina tvořící hudbu na historických počítačích. Skupina má dva členy vystupující pod přezdívkami ''kvee'' a ''noly''.<ref>[http://bandzone.cz/squarewaveorchestra?at=info Squarewave Orchestra - O kapele] na [[Bandzone.cz]], cit. 2014-06-24</ref> Skupina vznikla v roce [[2011]].<ref>[http://music-master.net/artist/Squarewave%20Orchestra Squarewave Orchestra] na music-master.net, cit. 2014-06-24</ref> Skupina má za sebou několik živých vystoupení, mimo jiné na vyhlášení herní ankety [[Booom|Booom 2012]] a [[Felfest|Felfest 2014]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Kališ
| jméno = Karel
| autor =
| odkaz na autora =
| odkaz na autora =
| titul = Spectrumpedia - English Edition - Volume 2
| spoluautoři =
| url = https://www.alessandrogrussu.it/zx/Spectrumpedia(English)-Volume2.pdf
| titul = Podívejte se na záznam vyhlášení herní ankety Booom 2012
| periodikum = Doupě.cz
| vydavatel =
| odkaz na periodikum = Doupě.cz
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2014-06-24
| ročník =
| číslo =
| strany =
| url = http://doupe.zive.cz/clanek/podivejte-se-na-zaznam-vyhlaseni-herni-ankety-booom-2012
| issn =
}}</ref><ref>[http://www.felfest.cz/hudba.php FELFEST 2014 - Program] na felfest.cz ([http://archive.today/zHNld archivovaná verze stránky] na [[archive.is]])</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Na ČVUT v Praze se 18. června uskuteční FELFEST 2014
| periodikum = Parlamentní listy
| odkaz na periodikum = Parlamentní listy
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
| ročník =
| číslo =
| strany =
| url = http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/Na-CVUT-v-Praze-se-18-cervna-uskutecni-FELFEST-2014-323068
| issn =
}}</ref> Při jejich vystoupení na [[ArcadeHry 2012]] využívali k produkci také počítač [[Commodore 64|Commodore C64c]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Squarewave Orchestra
| periodikum = Commodore News Page
| odkaz na periodikum = Commodore News Page
| datum vydání = 2012-05-18
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
| ročník =
| číslo =
| strany =
| url = http://www.richardlagendijk.nl/cnp/item/index/2182/en
| url2 = http://www.richardlagendijk.nl/cnp/item/index/2182/nl
| url3 = http://www.richardlagendijk.nl/cnp/item/index/2182/de
| issn =
| jazyk = {{en}}{{nl}}{{de}}
}}</ref>

== Reference ==
<references />

== Externí odkazy ==
* [http://www.youtube.com/user/squarewaveorchestra/ Squarewave Orchestra] na [[youtube]].com
* [http://www.facebook.com/squarewaveorchestra Squarewave Orchestra] na [[facebook]].com
<nowiki>
[[Kategorie:České hudební skupiny]]
</nowiki>


[[ZX Evolution]]

'''ZX Evolution''', nazývaný také '''Pentagon Evolution''' a zkráceně také '''ZX Evo''' a '''Pentevo''', je počítač kompatibilní s počítačem [[Sinclair ZX Spectrum]]. Počítač vznikl v roce [[2009]], jeho autory jsou Vadim Akimov (LVD), Roman Čunin (CHRV) a Dmitrij Dmitrijev (DDp).<ref>[http://speccy.info/ZX_Evolution ZX Evolution] na [[SpeccyWiki]], cit. 2014-06-11</ref> Vznik počítače dokazuje, že komunita kolem Sinclairova hardwaru je stále aktivní.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Švára
| jméno = Ondřej
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = ZX Spectrum v toku času
| periodikum = Hrej.cz
| odkaz na periodikum =
| datum vydání = 2012-05-12
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
| ročník =
| číslo =
| strany =
| url = http://www.hrej.cz/clanky/zx-spectrum-2-4045/
| issn =
}}</ref> Počítač místo obvodu [[ULA]] používá obvod Altera, díky kterému je možné měnit konfiguraci počítače.<ref>[http://micklab.narod.ru/ZXSpectrum.htm ZX Spectrum], část Компьютер "Pentevo Ligth / ZX Evolution" {{ru}} na micklab.narod.ru</ref> Díky jeho proti ZX Spectru velmi rozšířeným možnostem existují i programy a hry speciálně pro tento počítač, např. [[Uwol, Quest For Money]], [[Bomberman Evolution]], [[Project Robo]], či [[CLi for WildCommander]].<ref>http://speccy-live.untergrund.net/tag/pentevo/</ref> Firmware počítače umoňuje emulovat [[TR-DOS]]ové diskety a nahrávání z magnetofonu pomocí souborů [[.tap]].<ref>[http://blog.factor6.cz/?p=201 ZX Evo: Jak na update firmware] na factor6.cz, vyd. 2011-09-19, cit. 2014-06-12</ref>

Počítač je jedním z počítačů, které slouží k prezentaci dem na demopárty [[DiHalt]].<ref>[http://dihalt.org.ru/rules_eng.html DiHalt2014:::Rules] {{en}}, [http://dihalt.org.ru/rules.html DiHalt2014:::Правила] {{ru}} na dihalt.org.ru, cit. 2014-06-12</ref> Počítač bylo také možné vidět na výstavě konané v rámci festivalu [[Chaos Constructions]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Реликты компьютерной игровой эпохи
| periodikum = Квантовый телепорт
| odkaz na periodikum =
| datum vydání = 2012-08-29
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
| ročník =
| číslo =
| strany =
| url = http://meteo.livejournal.com/48015.html?thread=466063
| issn =
}}</ref>

== Technické informace ==
* procesor: [[Z80]], 3,5 nebo 7 [[Hertz|MHz]],
* RAM: 4 [[MiB]],
* ROM: 512 [[KiB]],
* Altera EP1K50,
* řadič periférií [[ATMEGA 128]]
* interface pro připojení [[PS/2]] myši a klávesnice,
* řadič disketových jednotek [[КР1818ВГ93]], [[IDE]], [[Secure Digital|SD]], [[RS232]],
* zvukové generátory: jednobitový na portu [[port 254|254]], [[AY-3-8912|AY]], [[Covox]],
* hodiny reálného času,
* interface pro připojení kazetového magnetofonu.

Revize C počítače obsahuje i výstupní sběrnici [[USB]].<ref>''ZX Spectrum in the 21<SUP>st</SUP> Century?'', část Pentagon Evolution (Pentevo) {{en}} na <nowiki>http://tarjan.uw.hu/zxclones_en.htm</nowiki> (stránka je na Wikipedii blokována antispamovým filtrem)</ref>

=== Stránkování paměti ===
Protože procesor Z80 umožňuje adresovat pouze 64 KiB paměti, je celá paměť počítače na stránky, které se připojují podle potřeby do adresního prostoru procesoru. Stránkování paměti vychází ze stránkování paměti počítače [[ATM Turbo]] verze 2, kromě stránkování paměti kompatibilního se [[Sinclair ZX Spectrum 128K+]] má rozšiřující dispečer paměti. Tento dispečer paměti používá ke stránkování porty:

{| class="wikitable"
|- style="text-align: center;"
| desítkově || šestnáctkově || význam
|- style="text-align: right;"
| 16375, 14327 || 3FF7, 37F7 || style="text-align: left;" | stránkování paměti v oblasti od 0 do 16383
|- style="text-align: right;"
| 32759, 30711 || 7FF7, 77F7 || style="text-align: left;" | stránkování paměti v oblasti od 16384 do 32767
|- style="text-align: right;"
| 49143, 47095 || BFF7, B7F7 || style="text-align: left;" | stránkování paměti v oblasti od 3276 do 49151
|- style="text-align: right;"
| 65527, 63479 || FFF7, F7F7 || style="text-align: left;" | stránkování paměti v oblasti od 49152 do 65535
|}

== Reference ==
<references />

== Externí odkazy ==
* [http://nedopc.com/zxevo/zxevo.php Компьютер-конструктор ZX Evolution] {{ru}}/[http://nedopc.com/zxevo/zxevo_eng.php Hobby computer ZX Evolution] {{en}} na nedopc.com
* [http://www.youtube.com/watch?v=_dP8vX5bqtk Pentagon Evolution workshop (12/2011 by z00m/T.C.G.)] {{sk}} na [[Youtube]]
* [http://zx.rediron.ru/ Сайт о компьютере ZX Evolution] {{ru}} na zx.rediron.ru

<nowiki>
{{Sinclair ZX Spectrum}}

[[Kategorie:Sinclair ZX Spectrum]]
</nowiki>



[[Jednobitová hudba]]

'''Jednobitová hudba''' je hudba, která je tvořena pouze sekvencí logických nul a logických jedniček. Veškerým nositelem informace v jednobitové hudbě je tak čas, druhý rozměr, kterým je informace o [[amplituda|amplitudě]], chybí.<ref>{{Citace kvalifikační práce
| příjmení = Adán
| jméno = Víctor
| instituce = Columbia University
| odkaz na instituci = Columbia University
| titul = Discrete Time 1-bit Music: foundations and models
| url = http://www.victoradan.net/media/texts/va_phdthesis.pdf
| typ práce = disertační práce
| vedoucí =
| odkaz na vedoucího =
| místo =
| místo =
| rok = 2010
| rok vydání = 2022
| měsíc vydání = December
| den vydání = 15
| vydání =
| počet stran =
| počet stran =
| strany =
| citace =
| poznámka =
| jazyk = {{en}}
}}</ref>

Jedním z hudebníků věnujícím se tvorbě jednobitové hudby je [[Tristan Perich]], autor [[1-Bit Symphony]] v podobě samostatného přehrávače umístěného v CD obalu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Sandhu
| jméno = Sukhdev
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Tristan Perich: he's a one-bit wonder
| periodikum = The Telegraph
| odkaz na periodikum = The Telegraph
| datum vydání = 2010-11-29
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
| ročník =
| číslo =
| strany =
| url = http://www.telegraph.co.uk/culture/music/rockandpopfeatures/8163589/Tristan-Perich-hes-a-one-bit-wonder.html
| issn =
| jazyk = {{en}}
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Tristan Perich’s 1-Bit Symphony
| periodikum = Musicworks magazine
| odkaz na periodikum = Musicworks magazine
| datum vydání = Spring 2011
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
| ročník =
| číslo = 109
| strany =
| url = https://www.musicworks.ca/featured-article/visions-sound/tristan-perich’s-1-bit-symphony
| issn =
| jazyk = {{en}}
}}</ref> Ve stejné podobě vydal i svou první kolekci jednobitové hudby [[1-Bit Music]].<ref>{{Citace sborníku
| příjmení = Perich
| jméno = Tristan
| autor =
| odkaz na autora = Tristan Perich
| titul = 1-Bit music
| odkaz na titul =
| příjmení sestavitele =
| jméno sestavitele =
| sestavitel =
| sborník = NIME '07 Proceedings of the 7th international conference on New interfaces for musical expression
| odkaz na sborník =
| vydavatel = ACM
| odkaz na vydavatele =
| místo = New York
| rok vydání = 2007
| isbn =
| url = http://dl.acm.org/citation.cfm?id=1279897
| kapitola =
| kapitola =
| strany = 476-476
| strany = 392
| jazyk = {{en}}
| isbn = 979-8366669399
| doi = 10.1145/1279740.1279897
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Luta
| jméno = Primus
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Composing for 1-bit Microchip: Tristan Perich
| periodikum = Create Digital Music
| odkaz na periodikum = Create Digital Music
| datum vydání = 2010-08-20
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
| ročník =
| číslo =
| strany =
| url = http://createdigitalmusic.com/2010/08/composing-for-1-bit-microchip-tristan-perich/
| issn =
| jazyk = {{en}}
}}</ref>

Dalším hudebníkem tvořícím jednobitovou hudbu je [[Mister Beep]], který ke skládání hudby používá počítač [[Timex Computer 2048]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Grahame
| jméno = James
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = One Bit Music
| periodikum = Retro Thing
| odkaz na periodikum = Retro Thing
| datum vydání = 2006-05-08
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
| ročník =
| číslo =
| strany =
| url = http://www.retrothing.com/2006/05/one_bit_music.html
| issn =
| jazyk = {{en}}
}}</ref>

Protože jedním bitem ovládaný reproduktor je součástí všech počítačů [[Sinclair ZX Spectrum]], vzniklo pro ně mnoho rutin pro přehrávání jednobitové hudby:<ref name="zxbeep (format)">{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = zxbeep (format)
| periodikum = Battle of the Bits
| odkaz na periodikum = Battle of the Bits
| datum vydání = 2006-05-08
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
| ročník =
| číslo =
| strany =
| url = http://battleofthebits.org/lyceum/View/zxbeep%20(format)
| issn =
| jazyk = {{en}}
}}</ref><ref name="jeden-kanal-jeden-bit">{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Jeden kanál a jeden bit
| periodikum = Golden Age
| odkaz na periodikum = Golden Age
| datum vydání = 2010-12-29
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
| ročník =
| číslo =
| strany =
| url = http://www.gurujoe.sk/2010/12/jeden-kanal-jeden-bit.html
| issn =
| jazyk = {{sk}}
}}</ref>
* ''Huby'' - umožňuje přehrávat dva hudební kanály a bicí,
* ''Phaser 1'' - umožňuje přehrávat dva hudební kanály a bicí nebo samplované bicí,
* ''Phaser 2'' - umožňuje přehrávat dva hudební kanály a bicí,
* ''[[Savage]]'' - umožňuje přehrávat dva hudební kanály a bicí,
* ''[[Special FX]]''/''Super FX'' - umožňuje přehrávat dva hudební kanály a bicí,
* ''Beep Tracker'' - umožňuje přehrávat pět hudebních kanálů a samplované bicí,
* ''POWW'' - umožňuje přehrávat dva hudební kanály a bicí,
* ''Octode'' - umožňuje přehrávat osm hudebních kanálů a samplované bicí,
* ''Stocker'' - umožňuje přehrávat dva hudební kanály a bicí,
* ''Tritone'' - umožňuje přehrávat tři hudební kanály a bicí,
* ''QChan'' - umožňuje přehrávat dva hudební kanály a bicí,
* ''[[ZX-7|ZX-10]]'' - umožňuje přehrávat čtyři hudební kanály,
* ''Earth Shaker'' - umožňuje přehrávat dva hudební kanály a bicí,
* ''Lyndon Sharp's 2ch'' - umožňuje přehrávat dva hudební kanály a bicí,
* ''Plip Plop'' - umožňuje přehrávat jeden hudební kanál a bicí,
* ''Tim Follin's 3ch'''' - umožňuje přehrávat tři hudební kanály a bicí,
* ''[[ZX-7]]'' - umožňuje přehrávat osm hudebních kanálů,
* ''tBeepr'' - umožňuje přehrávat dva hudební kanály a bicí,
* ''ntropic'' - umožňuje přehrávat dva hudební kanály a bicí.
Tyto rutiny pro přehrávání jednobitové hudby jsou podporovány editory [[Beepola]] a [[1tracker]] pro počítače [[PC]],<ref name="zxbeep (format)" /> Beepola generuje kód spustitelný přímo na ZX Spectru.

''Special FX''/''Super FX'' patří mezi nejoblíbenější přehrávací rutiny jednobitové hudby, jejím autorem je [[Jonathan Smith (programátor)|Jonathan Smith]].<ref name="jeden-kanal-jeden-bit" /> Rutina je založena na generování velkého množství impulsů v krátkém čase, jeden hudební kanál je hlasitější. Má také podporu synchronizace přes [[Přerušení procesoru Z80#Nemaskovatelné přerušení|nemaskovatelné přerušení]]. K přehrávací rutině vznikl hudební editor [[Orfeus Music Assembler]].

== Reference ==
<references />

== Literatura ==
* {{Citace elektronického periodika
| příjmení = Mooney
| jméno = Chris
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Insight: 1-Bit Symphony
| periodikum = Composer Focus
| odkaz na periodikum = Composer Focus
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2014-05-12
| ročník =
| číslo =
| strany =
| url = http://composerfocus.com/insight-1-bit-symphony/
| issn =
| jazyk = {{en}}
}} - rozhovor s Tristanem Perichem o 1-Bit Symphony
* {{Citace elektronického periodika
| příjmení = Metz
| jméno = Rachel
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = This Is No Two-Bit Music Player
| periodikum = WIRED.com
| odkaz na periodikum = WIRED.com
| datum vydání = 2005-09-15
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2014-05-12
| ročník =
| číslo =
| strany =
| url = http://archive.wired.com/culture/lifestyle/news/2005/09/68826
| issn =
| jazyk = {{en}}
| jazyk = {{en}}
}}
}}
* {{Citace monografie

| příjmení = Grussu
== Externí odkazy ==
| jméno = Alessandro
* [http://shiru.untergrund.net/1bit/ 1-bit music news - one bit is enough] na shiru.[[untergrund.net]] - stránka sledující aktuální dění v oblasti jednobitové hudby

<nowiki>[[Kategorie:Hudba]]
[[Kategorie:Sinclair ZX Spectrum]]</nowiki>



[[Přerušení procesoru Z80]]

Procesor [[Z80]] má dva druhy '''[[přerušení]], maskovatelné a nemaskovatelné'''. Pokud přijde požadavek na přerušení, před začátkem obsluhy požadavku na přerušení je dokončeno vykonání právě vykonávané instrukce.<ref name="speccy.cz 5-dil-mody-preruseni">[http://ci5.speccy.cz/assembler/5-dil-mody-preruseni/ 5.díl: Módy přerušení] {{cs}} na ci5.[[speccy.cz]], vyd. 2005-02-03, cit. 2014-04-15</ref> Pokud má program z nějakého důvodu počkat než nastane přerušení, je k tomuto účelu možné využít instrukci ''halt''.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Wałaszek
| jméno = Jerzy
| odkaz na autora =
| odkaz na autora =
| titul = Spectrumpedia - Edicción en español - Volumen 1
| titul = Instrukcja użytkownika mikroprocesora Z80
| url = https://www.alessandrogrussu.it/zx/Spectrumpedia(Espa%C3%B1ol)-Volumen1.pdf
| url = http://edu.i-lo.tarnow.pl/inf/retro/004_z80_inst/0017.php
| datum vydání = 2011-12-15
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
| vydavatel =
| vydavatel =
| místo =
| místo =
| rok vydání = 2022
| kapitola = Instrukcje sterujące mikroprocesorem
| měsíc vydání = December
| jazyk = {{pl}}
| den vydání = 18
}}</ref>
| vydání =

| počet stran =
U počítačů [[Sinclair ZX Spectrum|ZX Spectrum]] je požadavek na přerušení generován v okamžiku, kdy je započato vykreslování nového snímku na obrazovku.<ref name="speccy.cz 5-dil-mody-preruseni" />
| kapitola =

| strany = 498
== Nemaskovatelné přerušení ==
| isbn = 979-8369891834
Nemaskovatelné přerušení, '''NMI''', ''Non Mascable Interrupt'' má vyšší prioritu než maskovatelné přerušení.<ref name="zxm 1/94 Rozrušení z přerušení">{{Citace periodika
| příjmení = Vrabec
| jméno = Jiří
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Rozrušení z přerušení
| periodikum = ZX Magazín
| odkaz na periodikum = ZX Magazín
| rok = 1994
| měsíc =
| ročník =
| číslo = 1/94
| strany = 17
| url =
| issn = 1210-4833
| jazyk = {{cs}}
}}</ref> Toto přerušení nemůže být zakázáno a používá je určeno k obsluze velmi důležitých událostí. Přerušení se aktivuje přivedením logické nuly na vstup /NMI procesoru. Při požadavku na nemaskovatelné přerušení procesor skočí na adresu 102 ([[šestnáctková soustava|šestnáctkově]] 66).<ref name="speccy.cz 5-dil-mody-preruseni" />

== Maskovatelné přerušení ==
Maskovatelné přerušení se aktivuje přivedením logické nuly na vstup /INT procesoru. Toto přerušení je možné programově zakázat instrukcí ''di'' a opět povolit instrukcí ''ei''.<ref name="zxm 1/94 Rozrušení z přerušení" /> Tyto instrukce nastavují klopný obvod IFF1, který určuje, zda požadavek na maskovatelné přerušení bude akceptován či nikoliv. Pokud je vyvoláno nemaskovatelné přerušení, dojde ke zkopírování stavu klopného obvodu IFF1 do klopného obvodu IFF2 a klopný obvod IFF1 je vynulován, čímž dojde k zakázání maskovatelných přerušení, po ukončení obsluhy nemaskovatelného přerušení je pomocí instrukce ''retn'' je do IFF1 navrácena původní hodnota dočasně uložená v IFF2.<ref name="zxm 1/94 Rozrušení z přerušení" /> Stav klopného obvodu IFF2 se při vykonání instrukcí ''ld A,I'' a ''ld A,R'' kopíruje do příznaku P/V.<ref name="El Z80 y las interrupciones">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Fuenzalida
| jméno = Denis
| odkaz na autora =
| titul = CC51B - Arquitectura de Computadores : Tarea #4 - El ZX Spectrum 48K
| url = http://users.dcc.uchile.cl/~rbaeza/cursos/proyarq/dfuenzal/ints.html
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2014-04-15
| vydavatel =
| místo =
| kapitola = El Z80 y las interrupciones
| jazyk = {{es}}
| jazyk = {{es}}
}}</ref>

Maskovatelné přerušení může pracovat v jednom ze třech režimů: IM0, IM1 a IM2.

=== IM0 ===
'''IM0''', nezkráceně '''Interrupt mode 0''', je režim obsluhy přerušení, který je shodný se způsobem obsluhy přerušení procesoru [[Intel 8080]].<ref name="zxm 1/94 Prerušeníe alebo Tajná inštrukcia programátora">{{Citace periodika
| příjmení = Gašparovič
| jméno = Peter
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Prerušenie alebo Tajná inštrukcia programátora
| periodikum = ZX Magazín
| odkaz na periodikum = ZX Magazín
| rok = 1994
| měsíc =
| ročník =
| číslo = 1/94
| strany = 18-19
| url =
| issn = 1210-4833
| jazyk = {{sk}}
}}</ref> V tomto režimu procesor po přijatém požadavku na přerušení očekává od periferie data, která interpretuje jako instrukci. Obvykle se používají instrukce ''rst'', ale procesor vykoná jakoukoli požadovanou instrukci.<ref name="zxm 1/94 Rozrušení z přerušení" /> Pro přepnutí na tento režim přerušení slouží instrukce ''im0'' trvající dva procesorové cykly a neovlivňující žádné příznaky.<ref name="Build Your Own Z80 Computer: Design Guidelines and Application Notes">{{Citace monografie
| příjmení = Ciarcia
| jméno = Steve
| odkaz na autora =
| titul = Build Your Own Z80 Computer: Design Guidelines and Application Notes
| odkaz na titul =
| vydavatel =
| místo =
| rok = 1981
| isbn = 0-07-010962-1
| kapitola = IM0, IM1, IM2
| strany = 62-63
| url = http://books.google.cz/books?id=mVQnFgWzX0AC&printsec=frontcover
| jazyk = {{en}}
}}</ref>

=== IM1 ===
'''IM1''', nezkráceně '''Interrupt mode 1''', je režim, ve kterém po přijatém požadavku na přerušení procesor automaticky skočí na adresu 56 ([[šestnáctková soustava|šestnáctkově]] 38), přičemž hodnota čítače instrukcí před vyvoláním přerušení je automaticky uložena na zásobník.<ref name="zxm 1/94 Rozrušení z přerušení" /> Zjednodušeně je možné říci, že procesor vykoná instrukci ''rst 56'' (''rst 38h'').<ref name="El Z80 y las interrupciones" /> Pro přepnutí na tento režim přerušení slouží instrukce ''im1'' trvající dva procesorové cykly a neovlivňující žádné příznaky.<ref name="Build Your Own Z80 Computer: Design Guidelines and Application Notes" />

=== IM2 ===
'''IM2''', nezkráceně '''Interrupt mode 2''', je režim přerušení procesoru Z80. V tomto režimu je od periférie, která přerušení vyvolala, očekávána hodnota, která odkazuje na konkrétní dvoubajtovou hodnotu (vektor přerušení) v tabulce adres oblužných programů přerušení. Tato dvoubajtová hodnota ukazuje na adresu, na které je uložen podprogram pro obsluhu přerušení.<ref name="zxm 1/94 Rozrušení z přerušení" /> Poloha tabulky adres obslužných programů v paměti je určena hodnotou v registru&nbsp;I. Tento režim umožňuje mít nezávislou obsluhu až 128 různých přerušení.<ref name="zxm 1/94 Rozrušení z přerušení" /><ref name="zxm 1/94 Prerušeníe alebo Tajná inštrukcia programátora" /> Pro přepnutí na tento režim přerušení slouží instrukce ''im2'' trvající dva procesorové cykly a neovlivňující žádné příznaky.<ref name="Build Your Own Z80 Computer: Design Guidelines and Application Notes" />

Režim přerušení IM2 je určen pro obvody z rodiny procesoru Z80, které obsahují registr pro uložení hodnoty vektoru přerušení a poskytují ho procesoru při požadavku na přerušení.<ref name="zxm 1/94 Prerušeníe alebo Tajná inštrukcia programátora" /> Periferní obvody z rodiny procesoru Z80 poskytují možnost řetězení, čímž je možné nastavit prioritu obsluhy přerušení jednotlivých obvodů. Obvody mají vstupní signál IEI (''Interrupt Enable Input'') a výstupní signál IEO (''Interrupt Enable Output''). Pokud je signál IEI nastaven na logickou nulu, signalizuje to danému obvodu, že nemůže generovat přerušení, pokud obvod sám generoval přerušení nebo na jeho signál IEI je přivedena logická nula, signalizuje tento stav dalším obvodům tím, že uvede svůj signál IEO do stavu logické nuly.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Mathur
| jméno = Aditya P
| odkaz na autora =
| titul = Introduction to Microprocessors
| odkaz na titul =
| vydavatel = Tata McGraw-Hill
| místo =
| rok = 1989
| isbn = 0-07-460222-5
| vydání = third edition
| kapitola = 6.5.4 Multiple Interrupts
| strany = 231-239
| url = http://books.google.cz/books?id=Gky_Gjk4De0C&pg=PA231
| jazyk = {{en}}
}}</ref> Propojením signálů IEI a IEO jednotlivých obvodů je určena priorita obsluhy přerušení těchto obvodů. Obvod s nejvyšší prioritou má na vstup IEI přivedenu trvale logickou jedničku.

U ZX Spectra, které standardně žádný periferní obvod z rodiny procesoru Z80 neobsahuje, se při využití IM2 používá postup, kdy se celá tabulka přerušení a jeden následující bajt (protože na ZX Spectru bez připojených periférií není zaručeno, jaká hodnota se při požadavku na přerušení bude nacházet na datové sběrnici, a že to bude hodnota sudá) vyplní stejnou stejnou hodnotou, aby se při požadavku na přerušení vždy skočilo na totožnou adresu s programem pro obsluhu přerušení.<ref name="scratchpad wikia Interrupts">[http://scratchpad.wikia.com/wiki/Interrupts Interrupts] {{en}} na scratchpad.[[wikia]].com</ref> Aby se ušetřilo místo v paměti využívá se také toho, že část paměti [[ROM počítačů ZX Spectrum]] je nevyužitá a tedy obsahuje posloupnost bajtů s hodnotou 255 ([[šestnáctková soustava|šestnáctkově]] FF). Pokud registr&nbsp;I ukazuje na tuto posloupnost, obslužný program přerušení musí začínat na adrese 65535 ([[šestnáctková soustava|šestnáctkově]] FFFF), na kterou se umístí instrukce ''jr''.<ref name="scratchpad wikia Interrupts" /><ref name="El Z80 y las interrupciones" /> Díky tomu, že adresa 65535 je poslední adresa v paměti, parametr instrukce ''jr'' je přečten z adresy 0, na které se v ROM ZX Spectra nachází instrukce ''di'' s operačním kódem F3 (šestnáctkově). Instrukce ''jr'' tak skočí na adresu FFF4 (šestnáctkově), kde se nachází vlastní obslužný program přerušení.<ref name="scratchpad wikia Interrupts" /><ref name="El Z80 y las interrupciones" />

== Reference ==
<references />

== Literatura ==
* {{Citace monografie
| příjmení = Vilím
| jméno = Tomáš
| odkaz na autora = Tomáš Vilím
| titul = Assembler a ZX Spectrum, 2. díl
| odkaz na titul = Assembler a ZX Spectrum
| vydavatel = [[Proxima - Software]]
| místo = Ústí nad Labem
| rok = 1992
| isbn =
| kapitola = Přerušení
| jazyk = {{cs}}
}}
}}
* {{Citace monografie
* {{Citace monografie
| příjmení = Dalglish
| příjmení = Grussu
| jméno = Robert Louis
| jméno = Alessandro
| odkaz na autora =
| odkaz na autora =
| titul = Spectrumpedia - Edicción en español - Volumen 2
| titul = An Introduction to Control and Measurement with Microcomputers
| url = https://www.alessandrogrussu.it/zx/Spectrumpedia(English)-Volume2.pdf
| odkaz na titul =
| vydavatel = Cambridge University Press
| místo =
| rok = 1987
| isbn = 0-521-30175-0
| kapitola = 7.7.1 Z80 interrupt schemes
| strany = 245-246
| poznámka = ISBN pro hardcover 0-521-30175-0, ISBN pro paperback 0-521-31771-1
| url = http://books.google.cz/books?id=tXE3AAAAIAAJ&printsec=frontcover&dq=isbn:0521317711
| jazyk = {{en}}
}}

<nowiki>[[Kategorie:Procesory]]
[[Kategorie:Sinclair ZX Spectrum]]</nowiki>



[[Ь (latinka)]]

[[Soubor:Ь-Яңалиф.jpg|thumb|right|Písmeno ь]]
'''Ь''' (minuskule '''ь''') je nyní již běžně nepoužívané písmeno [[latinka|latinky]]. Bylo zavedeno v roce [[1928]] jako součást reformovaného [[janalif]]u. Písmeno odpovídá písmenu [[I bez tečky|I, minuskule ı]] v aktuálních abecedách [[tatarština|tatarštiny]], [[turečtina|turečtiny]] a [[ázerbájdžánština|ázerbájdžánštiny]], podle jazyka sloužilo pro zápis hlásky [{{IPA|ɨ}}] nebo [{{IPA|ɯ}}].<ref>[http://www.omniglot.com/writing/tatar.htm Tatar (tatarça / татарча / تاتارچا)]</ref><ref>[http://www.omniglot.com/writing/azeri.htm Azerbaijani (آذربايجانجا ديلي / Azərbaycan dili / Азәрбајҹан дили)]</ref><ref>[http://www.omniglot.com/writing/karaim.htm Karaim (къарай тили, Karay dili, לשון קדר‎)]</ref><ref>[http://www.omniglot.com/writing/khakas.htm Khakas (Хакас тілі / Khakas tîlî)]</ref><ref>[http://www.omniglot.com/writing/kumyk.php Kumyk (Къумукъ тил / Qumuq til)]</ref><ref>[http://www.omniglot.com/writing/tuvan.php Tuvan (Тыва дыл / Tyva dyl)]</ref>

Protože se písmeno nenachází v [[Unicode]],<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Pentzlin
| jméno = Karl
| odkaz na autora =
| příjmení2 = Евлампиев
| jméno2 = Илья
| titul = Proposal to encode four Latin letters for Jaŋalif
| url = http://www.unicode.org/L2/L2008/08404-janalif.pdf
| datum vydání = 2008-11-03
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2014-04-08
| vydavatel = International Organization for Standardization / Organisation Internationale de Normalisation / Международная организация по стандартизации
| místo =
| jazyk = {{en}}
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Pentzlin
| jméno = Karl
| odkaz na autora =
| příjmení2 = Евлампиев
| jméno2 = Илья
| titul = Proposal to encode two Latin letters for Jaalif
| url = http://www.unicode.org/L2/L2010/10356-n3916-janalif.pdf
| datum vydání = 2010-09-24
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2014-04-08
| vydavatel = International Organization for Standardization / Organisation Internationale de Normalisation / Международная организация по стандартизации
| místo =
| jazyk = {{en}}
}}</ref> používají se místo něho podobná písmena, buď písmeno [[Ь]] (minuskule ь, měkký znak/měkký jer) z cyrilice, nebo písmeno [[Ƅ]] (minuskule ƅ) používané v minulosti v [[čuangština|čuangštině]] pro označení šestého [[tónový jazyk|tónu]] [[˧]].

== Reference ==
<references />

{{Latinka
|varianta písmena = I
}}



[[Systémové proměnné počítačů Sinclair ZX Spectrum]]

'''Systémové proměnné počítačů [[Sinclair ZX Spectrum]]''' jsou místa v paměti tohoto počítače, která ovlivňují chování jeho základního programového vybavení v [[ROM počítačů ZX Spectrum|jeho paměti ROM]]. V paměti počítače jsou umístěny od adresy 23552 po adresu 23733.<ref name="zxm 3/93 systémové proměnné">{{Citace periodika
| příjmení = Rak
| jméno = Pavel
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Systémové proměnné
| periodikum = ZX Magazín
| odkaz na periodikum = ZX Magazín
| rok = 1993
| měsíc =
| ročník =
| číslo = 3/93
| strany = 22-24
| url =
| issn = 1210-4833
| jazyk = {{cs}}
}}</ref> Pokud je k počítači připojen [[ZX Interface I]], jsou vytvořeny další systémové proměnné v oblasti od adresy 23734 po adresu 23791.<ref name="spectrum.8bit.pl organizacja pamięci ZX Spectrum">[http://www.spectrum.8bit.pl/spectrum48/memory.htm Organizacja pamięci ZX Spectrum 48/+] {{pl}} na spectrum.8bit.pl, cit. 2014-03-30</ref> Tyto systémové proměnné jsou vytvořeny až při vložení příkazu pro ZX Interface I nebo při pokusu o vložení řádku se syntaktickou chybou.<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Those Moody Microdrives
| periodikum = Your Spectrum
| odkaz na periodikum = Your Sinclair
| rok = 1984
| měsíc = March
| ročník =
| číslo = 2
| strany =
| url = http://www.users.globalnet.co.uk/~jg27paw4/yr02/yr02_45.htm
| url alt =
| issn =
| jazyk = {{en}}
}}</ref> Počítače [[Sinclair ZX Spectrum 128K+|ZX Spectrum 128K]]/[[Sinclair ZX Spectrum +2|+2]]/[[Sinclair ZX Spectrum +2A|+2A]]/[[Sinclair ZX Spectrum +3|+3]] mají další systémové proměnné umístěné v oblasti tiskové vyrovnávací paměti tiskárny [[ZX Printer]] (tyto počítače v režimu 128 Basic, resp. +3 Basic ZX Printer nevyužívají). Systém ZX Spectra využívá jako ukazatel na systémové proměnné registr&nbsp;IY (obsahuje vždy hodnotu 23610 desítkově, 5C3A šestnáctkově, ukazuje tedy přímo na systémovou proměnnou ERRNR), jeho hodnotu je nutné zachovat při využívání některých podprogramů v [[ROM počítačů ZX Spectrum|ROM]] a při využívání přerušení v módu [[přerušení procesoru Z80|IM1]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Vilím
| jméno = Tomáš
| odkaz na autora = Tomáš Vilím
| titul = Assembler a ZX Spectrum, 1. díl
| odkaz na titul = Assembler a ZX Spectrum
| vydavatel = [[Proxima - Software]]
| místo = Ústí nad Labem
| rok = 1992
| isbn =
| jazyk = {{cs}}
}}</ref>

Systémové proměnné disketových jednotek [[Didaktik 40]] a [[Didaktik 80]] jsou umístěny v její vlastní paměti RAM od adresy 14336 po adresu 16383.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Žabenský
| jméno = Petr
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Systémové proměnné MDOSu
| periodikum = ZX Magazín
| odkaz na periodikum = ZX Magazín
| rok = 1999
| měsíc =
| ročník =
| číslo = 4/98-1/99
| strany = 17
| url =
| issn =
| jazyk = {{cs}}
}}</ref>

== Přehled systémových proměnných ==
{| class="wikitable"
|- style="text-align: center;"
! název !! colspan="2" | adresa !! velikost !! význam
|-
| KSTATE || 23552 || 5C00 || 8 || dočasné hodnoty při vyhodnocování stisknuté klávesy
|-
| LAST_K || 23560 || 5C08 || 1 || kód poslední stisknuté klávesy
|-
| REPDEL || 23561 || 5C09 || 1 || doba stisku klávesy po jejíž uplynutí bude držení klávesy vyhodnoceno jako opakovaný stisk (v [[padesátina|padesátinách]] sekundy)
|-
| REPPER || 23562 || 5C0A || 1 || pauza mezi jednotlivými vyhodnoceními opakovaného stisknutí klávesy při jejím držení (v padesátinách sekundy)
|-
| DEFADD || 23563 || 5C0B || 2 || adresa argumentu uživatelem definované funkce DEF FN při vyhodnocování této funkce. Pokud není vyhodnocována uživatelem definovaná funkce, tato systémová proměnná obsahuje nulu.<ref name="ys march/1984 system variables">{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Variables on a Theme - Part One
| periodikum = Your Spectrum
| odkaz na periodikum = Your Sinclair
| rok = 1984
| měsíc = March
| ročník =
| číslo = 2
| strany =
| url = http://www.users.globalnet.co.uk/~jg27paw4/yr02/yr02_78.htm
| url alt =
| issn =
| jazyk = {{en}}
}}</ref>
|-
| K_DATA || 23565 || 5C0D || 1 || informace o barvách vložených jako řídicí znaky z klávesnice
|-
| TVDATA || 23565 || 5C0E || 1 || informace o barvách a pozicování AT a TAB při tisku na obrazovku
|-
| STRMS || 23568 || 5C10 || 38 || adresy kanálů připojených na jednotlivé linky
|-
| CHARS || 23606 || 5C36 || 2 || adresa definice [[Znaková sada ZX Spectrum|znakové sady]] od mezery po znak ©. Adresa ale ukazuje na znak s kódem nula (v případě standardního [[ASCII]] by se jednalo o znak NULL), proto do systémové proměnné musí být uložena hodnota o 256 menší, než je skutečný začátek definice znakové sady.<ref name="ys march/1984 system variables" />
|-
| RASP || 23608 || 5C38 || 1 || délka zvuku varovného bzučáku
|-
| PIP || 23609 || 5C39 || 1 || délka pípnutí po stisku klávesy
|-
| ERRNR || 23610 || 5C3A || 1 || číslo chybového hlášení zmenšené o 1 (takže chybovému hlášení 0&nbsp;OK odpovídá hodnota -1, tj. 255)
|-
| FLAGS || 23611 || 5C3B || 1 || různé příznaky pro práci Basicu, blíže nespecifikovatelné<ref name="zxm 3/93 systémové proměnné" />
|-
| TVFLAG || 23612 || 5C3C || 1 || příznaky využívané při tisku na obrazovku
|-
| ERR_SP || 23613 || 5C3D || 2 || adresa adresy, na kterou se skočí v případě výskytu chybového hlášení (rst 08)
|-
| LIST_SP || 23615 || 5C3F || 2 || adresa adresy, na kterou se skočí po ukončení výpisu programu. Obvykle je hodnota tésto systémové proměnné shodná s hodnotou ERR_SP.<ref name="zxm 3/93 systémové proměnné" />
|-
| MODE || 23617 || 5C41 || 1 || určuje režim kurzoru při editaci řádku a při vkládání dat příkazu INPUT. Hodnoty 0, 1, 2 a 4 nastaví režím L/C, E, G a K.<ref name="ys march/1984 system variables" />
|-
| NEWPPC || 23618 || 5C42 || 2 || číslo řádku, na který skočí příkaz GO TO nebo GO SUB
|-
| NSPPC || 23620 || 5C44 || 1 || pořadí příkazu v rámci řádku, na který skočí. Nastavením této systémové proměnné lze simulovat příkaz GO TO na daný příkaz v řádku
|-
| PPC || 23621 || 5C45 || 2 || číslo právě vykonávaného řádku
|-
| SUBPPC || 23623 || 5C47 || 1 || pořadí právě vykonávaného příkazu v rámci řádku
|-
| BORDCR || 23624 || 5C48 || 1 || barva okraje (borderu) a editační části obrazovky
|-
| E_PPC || 23625 || 5C49 || 2 || číslo řádku s programovým kurzorem (řádek, který je přesunut do editační oblasti při stisku klávesy EDIT)
|-
| VARS || 23627 || 5C4B || 2 || adresa začátku oblasti, ve které jsou uloženy hodnoty proměnných Basicu
|-
| DEST || 23629 || 5C4D || 2 || adresa právě používané proměnné
|-
| CHANS || 23631 || 5C4F || 2 || adresa informací o kanálech
|-
| CURCHL || 23633 || 5C51 || 2 || adresa kanálu, který je právě otevřen
|-
| PROG || 23635 || 5C53 || 2 || adresa začátku oblasti paměti, ve které je uložen Basicový program
|-
| NXTLIN || 23637 || 5C55 || 2 || adresa dalšího řádku v programu
|-
| DATADD || 23639 || 5C57 || 2 || adresa konce naposledy čtené položky u příkazu DATA
|-
| E_LINE || 23641 || 5C59 || 2 || adresa právě zapisovaného příkazu
|-
| K_CUR || 23643 || 5C5B || 2 || adresa kurzoru
|-
| CH_ADD || 23645 || 5C5D || 2 || adresa následujícího znaku, který se bude interpretovat
|-
| X_PTR || 23647 || 5C5F || 2 || adresa výskytu syntaktické chyby
|-
| WORKSP || 23649 || 5C61 || 2 || adresa dočasného pracovního prostoru
|-
| STKBOT || 23651 || 5C63 || 2 || adresa začátku zásobníku kalkulátoru
|-
| STKEND || 23653 || 5C65 || 2 || adresa vrcholu zásobníku kalkulátoru, začátek volného místa
|-
| BREG || 23655 || 5C67 || 1 || registr B kalkulátoru
|-
| MEM || 23656 || 5C68 || 2 || adresa oblasti používané kalkulátorem, obvykle adresa oblasti MEMBOT, ale ne vždy
|-
| FLAGS2 || 23658 || 5C6A || 1 || další příznaky používané při práci Basicu. Bit 3 této systémové proměnné určuje, zda je zapnutý [[caps lock]].<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Тайники ZX-Spectrum: Системные переменные Бейсика
| periodikum = Echo
| odkaz na periodikum = Echo (časopis)
| rok = 1997
| měsíc = март
| ročník =
| číslo = 03
| strany =
| url = http://zxpress.ru/article.php?id=8951
| poznámka = Anglicky na [http://zxpress.ru/article.php?id=8951&lng=eng]
| issn =
| jazyk = {{ru}}
}}</ref>
|-
| DF_SZ || 23659 || 5C6B || 1 || počet řádků v editační části obrazovky. Pokud je počet řádků nastavený na 0 a mělo by dojít k obvyklému využití této části, např. pro výpis chybového hlášení, systém ZX Spectra se zhroutí, proto je lepší pro výpis textu v dolní části obrazovky použít PRINT #1.<ref name="ys may/1984 system variables part two">{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Variables on a Theme - Part Two
| periodikum = Your Spectrum
| odkaz na periodikum = Your Sinclair
| rok = 1984
| měsíc = May
| ročník =
| číslo = 3
| strany =
| url = http://www.users.globalnet.co.uk/~jg27paw4/yr03/yr03_97.htm
| url alt =
| issn =
| jazyk = {{en}}
}}</ref>
|-
| S_TOP || 23660 || 5C6C || 2 || číslo řádku programu, který je vypsán jako první při automatickém výpisu programu na obrazovku
|-
| OLDPPC || 23662 || 5C6E || 2 || číslo řádku, na který skočí příkaz CONTINUE
|-
| OSPPC || 23664 || 5C70 || 1 || pořadí příkazu, na který skočí příkaz CONTINUE
|-
| FLAGX || 23665 || 5C71 || 1 || různé příznaky
|-
| STRLEN || 23666 || 5C72 || 2 || délka právě vyhodnocovaného řetězce
|-
| T_ADDR || 23668 || 5C74 || 2 || adresa následující položky v syntaktické tabulce
|-
| SEED || 23670 || 5C76 || 2 || nastavení generátoru náhodných čísel
|-
| FRAMES || 23672 || 5C78 || 3 || doba od zapnutí počítače (v padesátinách sekundy)
|-
| UDG || 23675 || 5C7B || 2 || adresa definice znaků UDG
|-
| rowspan="2" | COORDS || 23677 || 5C7D || 1 || souřadnice x posledního nakresleného bodu
|-
| 23678 || 5C7E || 1 || souřadnice y posledního nakresleného bodu
|-
| P_POSN || 23679 || 5C7F || 1 || číslo sloupce v tiskové vyrovnávací paměti
|-
| PRCC || 23680 || 5C80 || 2 || adresa v tiskovém bufferu, na kterou se zapíše další znak při tisku na tiskárně. Vyšší bajt na adrese 23681, obsahuje vždy hodnotu 91 (desítkově).<ref name="ys may/1984 system variables part two" /> Tato systémová proměnná není používána u ZX Specter 128K+/+2/+2A/+3 v režimu 128 Basic, resp. +3 Basic. Někdy je vyšší byte této systémové proměnné uváděn jako samostatná nepojmenovaná systémová proměnná.
|-
| ECHO_E || 23682 || 5C82 || 2 || adresa posledního znaku ve vyrovnávací paměti při vkládání dat (při editaci programu nebo při příkazu INPUT)
|-
| DF_CC || 23684 || 5C84 || 2 || adresa ve videoram odpovídající aktuální tiskové pozici
|-
| DF_CCL || 23686 || 5C86 || 2 || adresa ve videoram odpovídající aktuální tiskové pozici v editační části obrazovky
|-
| rowspan="2" | S_POSN || 23688 || 5C88 || 1 || číslo sloupce aktuální tiskové pozice
|-
| 23689 || 5C89 || 1 || číslo řádku aktuální tiskové pozice
|-
| rowspan="2" | SPOSNL || 23690 || 5C8A || 1 || číslo sloupce aktuální tiskové pozice v editační části obrazovky
|-
| 23691 || 5C8B || 1 || číslo řádku aktuální tiskové pozice v editační části obrazovky
|-
| SCR_CT || 23692 || 5C8C || 1 || počet řádků, po jejichž vytisknutí na obrazovku se objeví otázka ''scroll?''
|-
| ATTR_P || 23692 || 5C8D || 1 || aktuálně nastavené barvy, flash a bright
|-
| MASK_P || 23693 || 5C8E || 1 || určuje, které barevné vlastnosti mají být zachovány na tiskových pozicích při novém výpisu do těchto pozic (určeno příkazy INK 8, PAPER 8, BRIGHT 8 A FLASH 8)
|-
| ATTR_T || 23694 || 5C8F || 1 || dočasně nastavené barvy, flash a bright (jak jsou specifikovány v aktuálním příkazu PRINT nebo INPUT, pokud specifikovány nejsou, přebírají se hodnoty z ATTR_P)<ref name="ys may/1984 system variables part two" />
|-
| MASK_T || 23696 || 5C90 || 1 || jako MASK_P, ale pro aktuální příkaz PRINT nebo INPUT (viz ATTR_T)
|-
| P_FLAG || 23697 || 5C91 || 1 || další příznaky pro tisk na obrazovku, systémová proměnná je ovlivňována příkazy INK 9, PAPER 9, OVER a INVERSE<ref name="ys may/1984 system variables part two" />
|-
| MEMBOT || 23698 || 5C92 || 30 || pracovní prostor kalkulátoru
|-
| NMIADD || 23728 || 5CB0 || 2 || adresa rutiny obsluhující [[přerušení procesoru Z80|NMI]]. U ZX Specter 48K/48K+/128K+/+2 je v [[ROM počítačů ZX Spectrum|ROM]] chyba, takže pokud tato systémová proměnná obsahuje 0, provede se reset počítače, jinak neprovede nic. u počítačů ZX Spectrum +2A/+3 je chyba opravena. Pokud je připojen [[ZX Interface I]], systémová proměnná je také využívaná pro uložení nastavené šířky při tisku přes [[RS-232]].<ref>[http://www.wearmouth.demon.co.uk/sv.htm Sinclair ZX Spectrum computer System Variables] {{en}} na wearmouth.demon.co.uk</ref>
|-
| RAMTOP || 23730 || 5CB2 || 2 || adresa posledního bytu paměti využitelného pro Basic
|-
| P_RAMT || 23732 || 5CB4 || 2 || adresa posledního fyzicky existujího bytu paměti RAM. Systémovou proměnnou je možné využít pro zjištění, zda program běží na ZX Spectru 16K nebo na ZX Spectru 48K.<ref name="ys may/1984 system variables part two" />
|}

== Přehled systémových proměnných ZX Interface I ==
{| class="wikitable"
|- style="text-align: center;"
! název !! colspan="2" | adresa !! velikost !! význam
|-
| FLAGS_3 || 23734 || || 1 || příznaky pro činnost ZX Interface I
|-
| VECTOR || 23735 || || 2 || adresa používaná pro rozšíření interpretu Bassicu (normálně je v této systémové proměnné uložena hodnota 01F0)<ref name="spectrum.8bit.pl organizacja pamięci ZX Spectrum" />
|-
| SBRT || 23737 || || 10 || rutina pro stránkování ROM, využívaná pro spuštění podprogramu v ROM ZX Spectra z ROM ZX Interface I
|-
| BAUD || 23747 || || 2 || rychlost přenosu sériového portu
|-
| NTSTAT || 23749 || || 1 || síťové číslo stanice pro práci v síti ZX Net
|-
| IOBORD || 23750 || || 1 || barva okraje při vstupně výstupních operacích
|-
| SERFL || 23751 || || 2 || pracovní hodnoty při práci se sériovým portem
|-
| SECTOR || 23753 || || 2 || pracovní hodnoty při práci se [[ZX Microdrive]]
|-
| CHADD || 23755 || || 2 || dočasné uložení hodnoty systémové proměnné CH_ADD
|-
| NTRESP || 23757 || || 1 || návratový kód stanice při práci v síti
|-
| NTDEST || 23758 || || 1 || síťové číslo cílové stanice (touto systémovou proměnnou začíná síťová vyrovnávací paměť)
|-
| NTSRCE || 23759 || || 1 || síťové číslo vysílací stanice
|-
| NTNUMB || 23760 || || 2 || číslo bloku posílaného přes síť (0 - 65535)
|-
| NTTYPE || 23762 || || 1 || hlavičkový byte
|-
| NTLEN || 23763 || || 1 || délka bloku dat posílaného přes síť
|-
| NTDCS || 23764 || || 1 || kontrolní součet bloku posílaného přes síť
|-
| NTHCS || 23765 || || 1 || kontrolní součet hlavičky bloku
|-
| D_STR1 || 23766 || || 2 || číslo jednotky ZX Microdrive nebo číslo cílové stanice v síti, nebo určení režimu sériového přenosu (touto systémovou proměnnou začíná 8bytový specifikátor souboru)
|-
| S_STR1 || 23768 || || 1 || číslo linky (0 - 15)
|-
| L_STR1 || 23769 || || 1 || typ zařízení (''m'', ''n'', ''t'' nebo ''b'')
|-
| N_STR1 || 23770 || || 2 || délka názvu souboru
|-
| T_STR1 || 23772 || || 2 || adresa prvního znaku názvu souboru
|-
| D_STR2 || 23774 || || 8 || druhý 8bytový specifikátor souboru používaný příkazy MOVE a LOAD (má stejnou strukturu jako první specifikátor)
|-
| HD_00 || 23782 || || 1 || typ souboru (touto systémovou proměnnou začíná pracovní oblast pro příkazy SAVE, LOAD, VERIFY a MERGE)
|-
| HD_0B || 23783 || || 2 || délka datového bloku
|-
| HD_0D || 23785 || || 2 || počáteční adresa dat
|-
| HD_0F || 23787 || || 2 || délka programu v Basicu (bez společně uložených proměnných)
|-
| HD_11 || 23789 || || 2 || číslo řádku, od kterého se program v Basicu automaticky spustí (autostart)
|-
| COPIES || 23791 || || 1 || počet kopií uložených příkazem SAVE
|}
Od adresy 23792 jsou uloženy informace o otevřených kanálech. Informace o každém otevřeném kanálu na ZX Microdrive je velká 595 bytů, informace o každém otevřeném kanálu na síti ZX Net je velká 276 bytů.

== Přehled dodatečných systémových proměnných počítačů ZX Spectrum 128K/+2 ==
{| class="wikitable"
|- style="text-align: center;"
! název !! colspan="2" | adresa !! velikost !! význam
|-
| SWAP || 23296 || 5B00 || 20 || stránkovací rutina
|-
| YOUNGER || || 5B14 || 9 || stránkovací rutina
|-
| ONERR || || 5B1D || 18 || stránkovací rutina
|-
| PIN || || 5B2F || 5 || předrutina vstupu RS-232
|-
| POUT || || 5B34 || 22 || předrutina výstupu RS-232
|-
| POUT2 || || 5B4A || 14 || předrutina výstupu znaku přes RS-232
|-
| TARGET || 23384 || 5B58 || 2 || adresa rutiny volané v ROM 1
|-
| RETADDR || 23386 || 5B5A || 2 || adresa návratu do ROM 0
|-
| BANK_M || 23388 || 5B5C || 1 || poslední hodnota zapsaná na port [[port 253|7FFD]]
|-
| RAMRST || 23389 || 5B5D || 1 || instrukce ''rst 8'' používaná ROM 1 pro zobrazení chybových hlášení z ROM 1
|-
| RAMERR || 23390 || 5B5E || 1 || číslo chybového hlášení
|-
| BAUD || 23391 || 5B5F || 2 || časovací konstanta výstupu [[RS-232]]
|-
| rowspan="2" | SERFL || 23393 || 5B61 || 1 || příznak příjmu druhého znaku
|-
| 23394 || 5B62 || 1 || přijmutá data
|-
| COL || 23395 || 5B63 || 1 || číslo aktuálně tisknutého sloupce
|-
| WIDTH || 23396 || 5B64 || 1 || šířka tisku ve znacích (standardně 80)
|-
| TVPARS || 23397 || 5B65 || 1 || počet parametrů očekávaných RS-232
|-
| FLAGS3 || 23398 || 5B66 || 1 || příznaky činnosti editoru 128 Vasicu a kazetových/ramdiskových operací
|-
| N_STR1 || || 5B67 || 10 || název souboru při operacích s ramdiskem, používána také pro uložení adresy právě zpracovávaného řádku při přečíslovávání<ref name="Spectrum 128 ROM 0 Disassembly">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Wilson
| jméno = Matthew
| odkaz na autora =
| titul = Spectrum 128 ROM 0 Disassembly
| url = http://www.matthew-wilson.net/spectrum/rom/128_ROM0.pdf
| datum vydání = 2010-11-04
| datum aktualizace = 2011-02-12 (vytvoření PDF souboru)
| datum přístupu =
| vydavatel =
| vydavatel =
| místo =
| místo =
| jazyk = {{en}}
| rok vydání = 2022
| měsíc vydání = December
}}</ref>
| den vydání = 15
|-
| vydání =
| HD_00 || || 5B71 || 1 || hlavičkové informace při operacích s ramdiskem. Dále používaná jako počítadlo pixelů při tisku kopie obrazovky příkazem COPY, uložení rychlosti přenosu při nastavení příkazem FORMAT a pro odkládání informací při přečíslovávání<ref name="Spectrum 128 ROM 0 Disassembly" />
|-
| HD_0B || || 5B72 || 2 || hlavičkové informace při operacích s ramdiskem - délka bloku, používána také jako počítadlo půlřádků při tisku kopie obrazovky příkazem COPY a pro uloženín ASCII reprezentace nového čísla řádku při přečíslovávání<ref name="Spectrum 128 ROM 0 Disassembly" />
|-
| HD_0D || || 5B74 || 2 || hlavičkové informace při operacích s ramdiskem
|-
| HD_0F || || 5B76 || 2 || hlavičkové informace při operacích s ramdiskem, používaná také přečíslovávací rutinou<ref name="Spectrum 128 ROM 0 Disassembly" />
|-
| HD_11 || || 5B78 || 2 || hlavičkové informace při operacích s ramdiskem, používaná také přečíslovávací rutinou pro dočasné uložení hodnoty systémové proměnné VARS<ref name="Spectrum 128 ROM 0 Disassembly" />
|-
| SC_00 || || 5B7A || 1 || alternativní hlavičkové informace při operacích s ramdiskem
|-
| SC_0B || || 5B7B || 2 || alternativní hlavičkové informace při operacích s ramdiskem
|-
| SC_0D || || 5B7D || 2 || alternativní hlavičkové informace při operacích s ramdiskem
|-
| SC_0F || || 5B7F || 2 || alternativní hlavičkové informace při operacích s ramdiskem
|-
| OLDSP || || 5B81 || 2 || původní hodnota registru SP, pokud byl zásobník přesunut do TSTACK
|-
| SFNEXT || || 5B83 || 2 || ukazatel na začátek volného místa v ramdisku
|-
| SFSPACE || || 5B85 || 3 || velikost volného místa v ramdisku
|-
| ROW01 || || 5B88 || 1 || informace o stisknutých klávesách [[keypad]]u ve třetí řadě
|-
| ROW23 || || 5B89 || 1 || informace o stisknutých klávesách keypadu v první a druhé řadě
|-
| ROW45 || || 5B8A || 1 || informace o stisknutých klávesách keypadu ve čtvrté a páté řadě
|-
| SYNRET || || 5B8B || 2 || návratová adresa pro ONERR
|-
| LASTV || || 5B8D || 5 || poslední hodnota zobrazená kalkulátorem
|-
| RNLINE || || 5B92 || 2 || adresa délky právě přečíslovávaného řádku
|-
| RNFIRST || || 5B94 || 2 || počáteční číslo řádku pro přečíslování (standardně 10)
|-
| RNSTEP || || 5B96 || 2 || přírůstek čísla řádku při přečíslování (standardně 10)
|-
| STRIP1 || || 5B98 || 8 || znakový generátor pro první proužek Sinclairovy duhy. Prostor o velikosti 32 bytů je také používán jako vyrovnávací paměť při operacích s ramdiskem,<ref name="Spectrum 128 ROM 0 Disassembly" /> v tomto případě je obsah generátoru přepsán.
|-
| STRIP2 || || || 8 || znakový generátor pro druhý proužek Sinclairovy duhy
|-
| TSTACK || 23551 || 5BFF || || dočasný zásobník, systémová proměnná je vrcholem zásobníku
|}

Pracovní proměnné editoru 128 Basicu jsou umístěny ve stránce 7 od adresy EC00 po adresu FFFF.<ref name="Spectrum 128 ROM 0 Disassembly" />

== Přehled dodatečných systémových proměnných počítačů ZX Spectrum +2A/+3 ==
{| class="wikitable"
|- style="text-align: center;"
! název !! colspan="2" | adresa !! velikost !! význam
|-
| SWAP || 23296 || 5B00 || 16 || stránkovací rutina
|-
| STOO || 23312 || 5B10 || 17 || stránkovací rutina
|-
| YOUNGER || 23329 || 5B21 || 9 || stránkovací rutina
|-
| REGNUOY || 23338 || 5B2A || 16 || stránkovací rutina
|-
| ONERR || 23354 || 5B3A || 24 || stránkovací rutina
|-
| OLDHL || 23378 || 5B52 || 2 || dočasně uložená hodnota registru při stránkování ROM
|-
| OLDBC || 23380 || 5B54 || 2 || dočasně uložená hodnota registru při stránkování ROM
|-
| OLDAF || 23382 || 5B56 || 2 || dočasně uložená hodnota registru při stránkování ROM
|-
| TARGET || 23384 || 5B58 || 2 || adresa rutiny volané v ROM 3
|-
| RETADDR || 23386 || 5B5A || 2 || adresa návratu do ROM 1
|-
| BANKM || 23388 || 5B5C || 1 || poslední hodnota zapsaná na port [[port 253|7FFD]]
|-
| RAMRST || 23389 || 5B5D || 1 || instrukce ''rst 8'' používaná ROM 1 pro zobrazení chybových hlášení z ROM 3
|-
| RAMERR || 23390 || 5B5E || 1 || číslo chybového hlášení. Také je používáno pro uložení dočasného písmena jednotky.
|-
| BAUD || 23391 || 5B5F || 2 || perioda vysílání bitů přes sériový port [[RS-232]] (v 1/26 T-cyklů procesorů), nastavována příkazem FORMAT LINE
|-
| SERFL || 23393 || 5B61 || 2 || příznak příjmu druhého znaku a data
|-
| COL || 23395 || 5B63 || 1 || číslo aktuálně tisknutého sloupce
|-
| WIDTH || 23396 || 5B64 || 1 || šířka tisku ve znacích (standardně 80)
|-
| TVPARS || 23397 || 5B65 || 1 || počet parametrů očekávaných RS-232
|-
| FLAGS3 || 23398 || 5B66 || 1 || příznaky nastavení tisku (tisk klíčových slov, RS-232/Centronics) a disketového řadiče (přítomnost řadiče, přítomnost disku B:)
|-
| BANK678 || 23399 || 5B67 || 1 || poslední hodnota zapsaná na port [[port 253|1FFD]]
|-
| XLOC || 23400 || 5B68 || 1 || souřadnice x při tisku příkazem COPY
|-
| YLOC || 23401 || 5B69 || 1 || souřadnice y při tisku příkazem COPY
|-
| OLDSP || 23402 || 5B6A || 2 || původní hodnota registru SP, pokud byl zásobník přesunut do TSTACK
|-
| SYNRET || 23404 || 5B6C || 2 || návratová adresa pro ONERR
|-
| LASTV || 23406 || 5B6E || 5 || poslední hodnota zobrazená kalkulátorem
|-
| RCLINE || 23411 || 5B73 || 2 || číslo právě přečíslovávaného řádku
|-
| RCSTART || 23413 || 5B75 || 2 || počáteční číslo řádku pro přečíslování (standardně 10)
|-
| RCSTEP || 23415 || 5B77 || 2 || přírůstek čísla řádku při přečíslování (standardně 10)
|-
| LODDRV || 23417 || 5B79 || 1 || písmeno jednotky pro operace LOAD, MERGE a VERIFY
|-
| SAVDRV || 23418 || 5B7A || 1 || písmeno jednotky pro operacI save
|-
| DUMPLF || 23419 || 5B7B || 1 || počet 1/216 pro posun papíru při tisku příkazem COPY EXP (standardně 9)
|-
| STRIP1 || 23420 || 5B7C || 8 || znakový generátor pro první proužek Sinclairovy duhy
|-
| STRIP2 || 23428 || 5B84 || 8 || znakový generátor pro druhý proužek Sinclairovy duhy
|-
| TSTACK || 23551 || 5BFF || 115 || dočasný zásobník, když je používána stránka 7 (editorem +3 Basicu nebo [[+3DOS]]em). Systémová proměnná je vrcholem zásobníku, v případě potřeby může zásobník přepsat systémové proměnné STRIP1 a STRIP2
|}

== Reference ==
<references />

== Externí odkazy ==
* [http://users.dcc.uchile.cl/~rbaeza/cursos/proyarq/dfuenzal/vars.html Arquitectura de Computadores : Tarea #3 - El ZX Spectrum 48K - Variables del Sistema ] {{es}}{{en}} na dcc.uchile.cl
* [http://rosettacode.org/wiki/Special_variables#ZX_Spectrum_Basic Special variables] {{en}} na rosettacode.org


<nowiki>{{Sinclair ZX Spectrum}}

[[Kategorie:Sinclair ZX Spectrum]]</nowiki>



[[ZX Next]]

'''ZX Next''' je jednou z ruských variant počítače [[Sinclair ZX Spectrum]]. Autory návrhu pořítače jsou Konstantin Sviridov a Leonid Ermakov, práce na návrhu počítače začaly v roce [[1989]], první exempláře se na trhu objevily v roce [[1993]].<ref name="zx next speccywiki">[http://speccy.info/ZX-Next ZX Next] {{ru}} na [[SpeccyWiki]]</ref> Poslední exempláře byly vyrobeny v roce [[1994]].<ref name="zxnotizie5zxnext">{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Errata corrige
| periodikum = Sinclair ZX Notizie
| odkaz na periodikum = Sinclair ZX Notizie
| rok = 2004
| měsíc = Ottobre/Novembre
| ročník =
| číslo = 5
| strany = 3
| url = http://zxspectrum.altervista.org/zxnotizie5.pdf
| issn =
| jazyk = {{it}}, {{en}}
}}</ref> Počítač je modulární konstrukce, jeho možnosti je možné rozšířit pomocí rozšiřujících karet.<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Il clone del mese
| periodikum = Sinclair ZX Notizie
| odkaz na periodikum = Sinclair ZX Notizie
| rok = 2004
| měsíc = Agosto/Settembre
| ročník =
| číslo = 4
| strany = 6
| url = http://zxspectrum.altervista.org/zxnotizie4.pdf
| issn =
| jazyk = {{it}}
}}</ref> Některé verze počítače mají modul řadiče [[Beta Disk Interface|Beta Disk]] nebo řadič 128KiB paměti integrován na základní desce.<ref name="zxnotizie5zxnext" /> Počítač má dva procesory [[Z80]], druhý procesor Z80 nahrazuje obvod [[ULA]].

ROM s programem pro druhý procesor Z80 je šifrovaná záměnou jednotlivých adresních vodičů adresové sběrnice a využitím signálu /M1 pro adresování paměti ROM, aby bylo znesnadněno její kopírování a disassemblování.<ref name="zx next speccywiki" />

Je možné, že počítač ZX Next je vývojovou verzí počítače [[Sprinter (počítač)|Sprinter]].<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor = +Gama
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Ruské plečky
| periodikum = ZX Magazín
| odkaz na periodikum = ZX Magazín
| rok = 1999
| měsíc =
| ročník =
| číslo = 3-4
| strany = 24 - 27
| url =
| issn =
| jazyk = {{cs}}
}}</ref>

== Technické informace ==
* procesor: 2x Z80 (jedna jako grafický koprocesor), 3,5 [[MHz]], režim turbo 7 MHz,<ref name="zxnotizie5zxnext" />
* RAM: až 512 KiB,
* ROM
** ROM hlavního procesoru: 32 nebo 64 KiB,
** ROM druhého procesoru: 4 KiB,
* funkční port [[port 255|FF]],
* [[RS-232]], zapojeno stejně jako u [[Sinclair ZX Spectrum 128K+|ZX Spectra 128K]],
* grafické režimy:
** ZX Spectrum,
** 640 x 200, CGA,
* disketový řadič Beta Disk,
* řadič IDE,
* síť 10 MB/s.<ref>[http://zxspectrum.hal.varese.it/storia.htm La storia dello Spectrum] {{it}} </ref>

Počítač může mít 64, 128 nebo 512 KiB RAM.<ref name="zxnotizie5zxnext" /> V případě, že je osazeno pouze 64 KiB paměti RAM, počítač je kompatibilní se ZX Spectrem 48K. V případě osazení počítače 128 KiB paměti RAM je její rozložení shodné shodné s rozložením paměti ZX Spectra 128K, ovšem při zakázání stránkování nedojde pouze k vlastnímu zákazu zápisu na [[port 253|stránkovací port]], ale navíc dojde ke změně rozložení paměti tak, že jsou v adresním prostoru procesoru dostupné stránky paměti RAM č. 4, 5, 6 a 7.<ref>{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Personal Computer ZX NEXT / Персональный компьютер ZX Next - техническая документация
| url =
| vydavatel = Slot
| místo =
| rok =
| počet stran =
| počet stran =
| kapitola =
| kapitola =
| strany =
| strany = 396
| isbn =
| isbn = 979-8369976128
| jazyk = {{ru}}
| jazyk = {{es}}
}}</ref> V obou případech je možné místo systémové paměti ROM nebo místo ROM řadiče Beta Disk připojit paměť RAM. V případě osazení 512 KiB RAM je možné stránkovat paměť i v adresních prostorech 16384 - 32767 a 32768 - 49151 a nastavit stránku RAM, která může být připojena místo ROM.

{|
|+ Schéma stránkování paměti počítače ZX Next (s 512 KiB RAM)
| || {{Malé|65535<br>49152}} || style="border-style: solid; border-width: 1px; border-color: black;" | RAM 0 || style="border-style: solid; border-width: 1px; border-color: black;" | RAM 1 || style="border-style: solid; border-width: 1px; border-color: black;" | RAM 2 || style="border-style: solid; border-width: 1px; border-color: black;" | RAM 3 || style="border-style: solid; border-width: 1px; border-color: black;" | RAM 4 || style="border-style: solid; border-width: 1px; border-color: black;" | RAM 5 || style="border-style: solid; border-width: 1px; border-color: black;" | RAM 6 || style="border-style: solid; border-width: 1px; border-color: black;" | RAM 7 || ... || style="border-style: solid; border-width: 1px; border-color: black;" | RAM 31 || || style="border-style: solid; border-width: 1px; border-color: black;" | RAM 7 || ||
|-
| || {{Malé|49151<br>32768}} || style="border-style: solid; border-width: 1px; border-color: black;" | RAM 2 || style="border-style: solid; border-width: 1px; border-color: black;" | RAM 10 || style="border-style: solid; border-width: 1px; border-color: black;" | RAM 18 || style="border-style: solid; border-width: 1px; border-color: black;" | RAM 26 || || || || || || || || style="border-style: solid; border-width: 1px; border-color: black;" | RAM 6 || ||
|-
| || {{Malé|32767<br>16384}} || style="border-style: solid; border-width: 1px; border-color: black;" | RAM 5 || style="border-style: solid; border-width: 1px; border-color: black;" | RAM 13 || style="border-style: solid; border-width: 1px; border-color: black;" | RAM 21 || style="border-style: solid; border-width: 1px; border-color: black;" | RAM 29 || || || || || || || || style="border-style: solid; border-width: 1px; border-color: black;" | RAM 5 || ||
|-
| || {{Malé|16383<br>0}} || style="border-style: solid; border-width: 1px; border-color: black;" | ROM 0 || style="border-style: solid; border-width: 1px; border-color: black;" | ROM 1 || style="background-color: silver; border-style: solid; border-width: 1px; border-color: black;" | NEXT<br>BIOS || style="background-color: silver; border-style: solid; border-width: 1px; border-color: black;" | TR-DOS<br>ROM || style="border-style: solid; border-width: 1px; border-color: black;" | RAM 0 || style="border-style: solid; border-width: 1px; border-color: black;" | RAM 8 || style="border-style: solid; border-width: 1px; border-color: black;" | RAM 16 || style="border-style: solid; border-width: 1px; border-color: black;" | RAM 24 || || || || style="border-style: solid; border-width: 1px; border-color: black;" | RAM 4 || ||
|}

== Reference ==
<references />

== Externí odkazy ==
* [http://mdesk.ru/zx-next/ ПК ZX-Next (реплика)] {{ru}} - stránka věnovaná výrobě repliky ZX Nextu
* [http://zx.interface1.net/clones/zxnext.html ZX Next] {{en}} na [[Sinclair Nostalgia Products]]
* [http://zxnext.narod.ru/zxnext.htm Как был разработан ZX-Next] {{ru}} na [[Неизвестный Синклер]]
* {{Citace sborníku
| příjmení = Ермаков
| jméno = Леонид
| autor =
| odkaz na autora =
| příjmení2 = Свиридов
| jméno2 = Константин
| titul = ZX-NEXT - Ваш домашний компьютер 90-х годов
| odkaz na titul =
| příjmení sestavitele =
| jméno sestavitele =
| sestavitel =
| sborník = ZX-Forum №2
| odkaz na sborník = ZX-Forum
| vydavatel = Инфорком
| odkaz na vydavatele =
| místo = Москва
| rok vydání = 1994
| isbn =
| url = http://zxpress.ru/book_articles.php?id=899
| kapitola =
| strany = 81-86
| jazyk = {{ru}}
| poznámka = Podle obsahu by článek měl začínat na straně 79
}}
}}
* https://spectrumforeveryone.com/technical/zx-spectrum-models/
* {{Citace sborníku
** https://zxnet.co.uk/spectrum/schematics/
| příjmení = Свиридов
{{Citace periodika
| jméno = Константин
| autor =
| odkaz na autora =
| titul = ZX-NEXT предлагает открытую архитектуру
| odkaz na titul =
| příjmení sestavitele =
| jméno sestavitele =
| sestavitel =
| sborník = ZX-Forum №2
| odkaz na sborník = ZX-Forum
| vydavatel = Инфорком
| odkaz na vydavatele =
| místo = Москва
| rok vydání = 1994
| isbn =
| url = http://zxpress.ru/book_articles.php?id=900
| kapitola =
| strany = 86-88
| jazyk = {{ru}}
| poznámka = Podle obsahu by článek měl začínat na straně 85
}}


<nowiki>{{Sinclair ZX Spectrum}}

[[Kategorie:Sinclair ZX Spectrum]]</nowiki>



[[Covox]]

'''Covox''' je jednoduchá [[zvuková karta]], která vznikla původně pro počítače [[IBM PC]] kompatibilní. Později začala být názvem Covox označována i další podobná zařízení pro jiné značky počítačů.

== IBM PC ==
Covox, plným označením '''Covox Speech Thing''', je osmibitový [[D/A převodník]] připojovaný na paralelní port LPT, obvykle na první paralelní port přístupný na adrese 0×378.<ref name="tisnovsky_root">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Tišnovský
| jméno = Pavel
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Hudba a zvuk na PC: PC Speaker, Covox a Adlib
| periodikum = Root.cz
| odkaz na periodikum = Root.cz
| datum vydání = 2009-05-07
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
| ročník =
| číslo =
| strany =
| url = http://www.root.cz/clanky/hudba-a-zvuk-na-pc-pc-speaker-covox-a-adlib/
| issn = 1212-8309
| jazyk = {{cs}}
}}</ref> Původně ho vyráběla společnost [[Covox Tympanum Corporation]], ovšem vzhledem k jeho jednoduché konstrukci je možné si ho vyrobit i doma. Covox se objevil v době, kdy pro počítače PC neexistovalo kvalitní zařízení pro přehrávání zvuku a počítače [[PCjr]], plánovaný nástupce počítačů PC, vybavené zvukovým čipem [[Texas Instruments SN76496]] se neujaly.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Bábíček
| jméno = Lukáš
| odkaz na autora =
| titul = Historie a vývoj zvukových karet
| url = http://www.fi.muni.cz/usr/jkucera/pv109/2002/xbabice1.html
| datum vydání = 2002
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
| vydavatel =
| místo =
| jazyk = {{cs}}
}}</ref> Později se objevila i možnost přehrávání sterea, tyto karty ale vyžadovaly dva porty LPT.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Bačo
| jméno = Ladislav
| odkaz na autora =
| příjmení2 = Pecha
| jméno2 = Petr
| titul = Zvuková karta COVOX na LPT port
| url = http://lacike.webzdarma.cz/ftp/konfera_LPT_zvukovka.pdf
| datum vydání = 20. marca 2008
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
| vydavatel =
| místo =
| jazyk = {{sk}}
}}</ref> Existovala také stereo varianta, kdy na jeden port byly připojeny dva čtyřbitové D/A převodníky.<ref name="tisnovsky_root" /> Rozšířená byla stereo varianta, která měla připojeny dva D/A převodníky paralelně a dalším signálem (obvykle signálem Strobe) se přepínalo, pro který z nich jsou aktuální data určena. Při využití signálu Busy bylo možné zajistit autodetekci, zda připojený převodník je mono nebo stereo. Pro využití Covoxu byla požadována minimální konfigurace PC 286 - 386 SX.<ref>[http://www.oocities.org/tim_hobbs.geo/cov_com.htm Covox PC Speech] {{en}} na oocities.org</ref>

Vylepšená varianta Covoxu '''Disney Sound Source''' obsahovala vlastní zdroj přerušení.<ref name="tisnovsky_root" />

Covox je možné emulovat v emulátoru [[DOSBox]].<ref>[http://www.old-games.ru/wiki/Covox Covox] {{ru}} na [[Old-Games.RU Wiki]]</ref>

== Atari ==
U osmibitových počítačů Atari se stal standartem čtyřkánalový Covox.<ref>[http://atari.daves.cz/Covox-english Covox - Stránky o osmibitovém Atari] {{cs}} na atari.daves.cz</ref> Přes Covox umožňuje na počítačích Atari přehrávat hudbu přehrávač [[Inertia]].

== MSX ==
Jednokanálový D/A převodník Covox je připojován na paralelní port počítačů [[MSX]]. Ovládání D/A převodníku je tak možné přes port 91 ([[šestnáctková soustava|šestnáctkově]]) procesoru [[Z80]].<ref>[http://www.msx.org/wiki/Covox Covox] {{en}} na [[MSX Wiki]]</ref>

== Sinclair ZX Spectrum ==
Pro počítače kompatibilní se ZX Spectrem vznikly D/A převodníky připojované na paralelní port těchto počítačů. Díky tomu, že jednotlivé počítače mají paralelní porty připojeny na různé porty procesoru [[Z80]], jsou mezi sebou nekompatibilní. Počítač [[Pentagon (počítač)|Pentagon]] má paralelní port připojen na portu FB ([[šestnáctková soustava|šestnáctkově]]) procesoru [[Z80]], počítač [[Scorpion ZS-256]] má paralelní port připojen na portu DD ([[šestnáctková soustava|šestnáctkově]]) procesoru Z80.<ref>[http://speccy.info/Covox Covox] {{ru}} na [[SpeccyWiki]]</ref><ref name="Covox ZX Club 04">{{Citace periodika
| příjmení =
| příjmení =
| jméno =
| jméno =
| autor =
| autor = Ellvis
| odkaz na autora =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| spoluautoři =
| titul = ZX Spectrum in Czechoslovakia
| titul = Covox - Что из себя представляет COVOX (схема)
| periodikum = ZX Club
| periodikum = ACNews
| odkaz na periodikum = ZX Club
| odkaz na periodikum = ACNews
| rok = 1997
| rok = 2015
| měsíc = сентябрь
| měsíc = декабрь
| den = 17
| ročník =
| ročník =
| číslo = 04
| číslo = 62
| strany =
| strany =
| url = http://zxpress.ru/article.php?id=9750
| url = https://zxpress.ru/article.php?id=17982
| issn =
| issn =
| poznámka = článek obsahuje doplnění jehož autorem je Factor6
| jazyk = {{ru}}
}}</ref>
}}
* klony ZXS v DDR https://zxpress.ru/article.php?id=17966


SpeccyWiki
U počítačů [[Profi (počítač)|Profi]] a [[Sprinter (počítač)|Sprinter]] se používá také stereo Covox připojený na porty 3F a 5F ([[šestnáctková soustava|šestnáctkově]]), resp. na porty FB a 4F.<ref name="covox velesoft">[http://velesoft.speccy.cz/da_for_zx-cz.htm D/A převodníky pro ZX Spectrum] {{cs}} na velesoft.[[speccy.cz]]</ref>
* [[Wikipedista:Standazx/Pískoviště/SpeccyWiki]]


'''SpeccyWiki''' je [[ruština|ruskojazyčná]] encyklopedie zaměřená na počítač [[Sinclair ZX Spectrum]] a počítače s ním kompatibilní. Encyklopedie byla spuštěna [[25. březen|25. března]] [[2007]].<ref><nowiki>[http://www.wikireality.ru/wiki/SpeccyWiki SpeccyWiki]</nowiki> na wikireality.ru</ref> Zakladately encyklopedie jsou Sergej Ponomarenko a Vladimir Bakum.
U počítačů vybavených obvodem [[AY-3-8910]] nebo [[AY-3-8912]] je možné pro připojení Covoxu využít jeho vstupně výstupní bránu. V případě obvodu AY-3-8910, který má dvě vstupně výstupní brány, je možné připojit dva nezávislé D/A převodníky a dosáhnout tak stereo Covoxu.<ref>[http://www.timexsinclair.org/code/remakes.html Timex Sinclair Spectrum Remakes Page] {{en}} na timexsinclair.org</ref>

Existuje také čtyřkanálová varianta Covoxu označovaná jako [[Soundrive]]. V [[ČR]] je nejrozšířenější připojení tří D/A převodníků na porty 1F, 3F a 5F prostřednictvím obvodu [[8255]].<ref name="covox velesoft" />

Hudbu pro Covox je možné skládat v [[hudební editor|hudebních editorech]] [[Instrument (hudební editor)|Instrument]] v3.01, [[Sample Tracker]] v2.1 a [[DIGITAL-Studio]].<ref name="Covox ZX Club 04" />


== Reference ==
== Reference ==
<references />
<references />


== Externí odkazy ==
<nowiki>[[Kategorie:Zvukové karty]]
* [http://speccy.info speccy.info]
[[Kategorie:Atari]]
[[Kategorie:MSX]]
[[Kategorie:Sinclair ZX Spectrum]]</nowiki>


// [http://www.mediawiki.org/wiki/Sites_using_MediaWiki/ru Sites using MediaWiki] na mediawiki.org
// http://zxdn.narod.ru/linkpage.htm




[[Larken Disk System]]


Pavel Troller
'''Larken Disk System''' je řadič disketových jednotek pro počítače [[Timex Sinclair 2068]] vyvinutý společností [[Larken Automation]]. K řadiči je možné připojit až čtyři [[disketová mechanika|disketové mechaniky]] a 256KiB [[ramdisk]].<ref>{{Citace periodika
* [[Wikipedista:Standazx/Pískoviště/Pavel Troller]]
| příjmení = Mobley
| jméno = John Mark
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Vintage Computer Festival Midwest 2011
| periodikum = CoCo~123
| odkaz na periodikum = CoCo~123
| rok = 2011
| měsíc =
| ročník = 31
| číslo = 2
| strany = 28-35
| url = http://www.glensideccc.com/data/library/newsletters/gccc31_2nl.pdf
| issn =
| jazyk = {{en}}
}}</ref> Na disketách pro Larken Disk System byl publikován elektronický časopis [[Byte Power]].<ref>[http://www.oocities.org/aralbrec/ Sinclair and Timex Projects Page] {{en}} na oocities.org</ref>


Ing. '''Pavel Troller''', CSc. je [[odborný asistent]] na [[Fakulta elektrotechnická ČVUT|Fakultě elektrotechnické]] [[České vysoké učení technické|Českého vysokého učení technického]].
== Ovládání řadiče ==
Operačním systémem disketového řadiče je [[LKDOS]], který je obsažen na kártridži. LKDOS existuje nejenom pro Larken Disk System, ale také pro řadič [[JLO TS2068 Disk System|Oliger]], [[Aerco FD-68]] a [[Ramex Millenia K]].<ref>[http://www.worldofspectrum.org/timex/lkdos.htm Larken LKDOS Cartridges] na [[World of Spectrum]]</ref> Tyto řadiče mohou být připojeny současně, což zvyšuje počet možných současně připojených disketových mechanik ovládaných pomocí LKDOSu.<ref name="timexsinclair.org">[http://www.timexsinclair.org/peripherals/ Timex Sinclair 2068 Official and Unofficial Peripherals] {{en}} na timexsinclair.org</ref>


V době popularity počítače [[Sinclair ZX Spectrum]] se věnoval jeho úpravám. Je autorem jednoho z rozšíření paměti tohoto počítače na 80 [[KiB]].<ref>{{Citace periodika
=== Používané příkazy ===
Příkazy pro ovládání Larken Disk Systemu jsou standartní příkazy Basicu, kterým předchází příkaz RANDOMIZE USR 100 nebo PRINT #4.<ref name="Larken disk drive">{{Citace monografie
| příjmení = Kenny
| jméno = Larry
| odkaz na autora =
| titul = Larken disk drive
| url = http://www.timexsinclair.org/2068/peripherals/Larken/larkendos.html
| vydavatel = Larken Electronics
| editoři = Solly, David
| místo = Navan
| rok = 1988
| počet stran =
| kapitola =
| strany =
| isbn =
| jazyk = {{en}}
| poznámka = Version L3F
}}</ref> Kromě příkazů pro práci s disketovými mechanikami přidává i příkazy rozšířující možnosti [[Sinclair BASIC]]u. Další příkazy jsou přidávány utilitou pro přístup k sekvenčním souborům.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Kenny
| jméno = Larry
| odkaz na autora =
| titul = Larken Sequential/Random Access File Utility.
| url = http://www.timexsinclair.org/2068/peripherals/Larken/larkenseq.html
| vydavatel = Larken Electronics
| místo = Navan
| rok = 1988
| počet stran =
| kapitola =
| strany =
| isbn =
| jazyk = {{en}}
}}</ref>

==== Příkazy pro práci s disketovými mechanikami ====
* RANDOMIZE USR 100: OPEN #4,"dd" - umožní používat PRINT #4 místo RANDOMIZE USR 100,
* PRINT #4: SAVE "''název souboru''" - uložení souboru na disketu, fungují všechny varianty jako u verze pro ukládání na kazetu,
* PRINT #4: LOAD "''název souboru''" - nahrání souboru z diskety (po zadání příkazu POKE 23728,100 se při nenalezeném souboru program nezastaví s chybovým hlášením, ale pokračuje dalším příkazem, pouze na adresu 23728 je uložena hodnota 101),
* PRINT #4: MERGE "''název souboru''"
* PRINT #4: CAT "" - katalog diskety,
* PRINT #4: CAT "''výraz''" - výpis souborů, které odpovídají zadanému výrazu, lze použít zástupný znak ''^'', který nahrazuje jakýkoliv jeden znak,
* PRINT #4: CAT - katalog diskety, pokud je Larken Disk System používán společně s emulátorem ZX Spectra (ZX Spectrum neumožňuje zadat příkazy CAT "" a CAT "''výraz''"),
* PRINT #4: ERASE "''název souboru''", - smazání souboru z diskety, příkaz vyžaduje, aby za názvem souboru v uvozovkách byla uvedena čárka,
* PRINT #4: GO TO ''n'' - výběr aktivní mechaniky (0-3 - disketové mechaniky, 4 - [[ramdisk]]),
* PRINT #4: PRINT "''název souboru''" - výpis obsahu souboru,
* PRINT #4: VERIFY - ověření stavu povrchu diskety,
* MOVE - kopírování souborů z jedné diskety na jinou, vyžaduje alespoň dvě disketové mechaniky.

LKDOS nemá příkaz pro formátování diskety, toto je prováděno samostatným programem.

==== Příkazy rozšiřující možnosti Sinclair BASICu ====
* PRINT #4: DRAW ''šířka'', ''výška'', ''vzor'' - nakreslení obdélníku vyplněného zadaným vzorem,
* PRINT #4: CIRCLE ''x'', ''y'', ''vzor'' - vyplnění uzavřené oblasti daným vzorem, začíná na pozici o souřadnicích ''x'', ''y'',
* PRINT #4: INK ''n'' - okamžitá změna barvy písma celého obrazu,
* PRINT #4: PAPER ''n'' - okamžitá barva podkladu celého obrazu,
* PRINT #4: POKE ''adresa'', ''data'' - uložení 16bitového čísla na zvolenou adresu,
* PRINT #4: OPEN #''n'', "''zařízení''" - připojení zvoleného kanálu na příslušnou linku, ''zařízení'' může být:
** w0, w1, w2 - textové okno na obrazovce,
** lp - paralelní port tiskového interface Aerco,
* PRINT #4: CLOSE #''n'' - zavření linky (pouze pro linky otevřřené příkazem PRINT #4: OPEN #''n'', "''zařízení''", nikoliv pro linky otevřené standartním příkazem OPEN #''n'', "''zařízení''"),
* PRINT #4: INPUT #''okno'', ''y levého horního rohu'', ''x levého horního rohu'', ''x pravého spodního rohu'', ''y pravého spodního rohu'' - definice velikosti ''okna'' v tiskových souřadnicích příkazu PRINT,
* PRINT #4: CLEAR ''okno'' - smazání obsahu okna (CLS okna).

==== Příkazy utility pro přístup k sekvenčním souborům ====
Příkazy utility pro přístup k sekvenčním souborům mají stejnou strukturu jako příkazy LKDOSu, pouze místo RANDOMIZE USR 100 nebo PRINT #4 jim předchází RANDOMIZE USR 26800:
* RANDOMIZE USR 26800: OPEN #''n'', "''název souboru''", OUT - připojení výstupního sekvenčního souboru na linku ''n'',
* RANDOMIZE USR 26800: OPEN #''n'', "''název souboru''", RND - připojení vstupně výstupního souboru s náhodným přístupem na linku ''n'',
* RANDOMIZE USR 26800; DATA ''n'', ''velikost záznamu'' - nastavení velikosti záznamu vstupně výstupního souboru s náhodným přístupem připojeného na linku ''n'',
* RANDOMIZE USR 26800: CLOSE #''n'' - zavření souboru připojeného na linku ''n'',
* LET ''x'' = USR 26800: DATA ''n'', ''velikost záznamu'', "''hledaný výraz''" - nalezení hledaného výrazu ve vstupně výstupním souboru s náhodným přístupem připojeném na lince ''n'', v ''x'' je vrácena relativní poloha záznamu obsahující hledaný výraz vzhledem k aktuálnímu záznamu,
* RANDOMIZE USR 26800: LIST - výpis aktuálně otevřených linek a na ně připojených souborů.

V případě výsupního sekvenčního souboru mohou být data přidávána na konec souboru, příp. může být vytvořen soubor nový, ale data z něho nemohou být čtena. V případě vstupně výstupního souboru s náhodným přístupem mohou být data zapisována i čtena, ale nemůže být měněna délka souboru. Pozice pro zápis a pro čtení může být nastavena příkazem PRINT #''n''; TAB ''pořadí záznamu'';.

== Technické informace ==
* kapacita diskety: 400 KiB (oboustranná disketa, 40 stop), 200 KiB (jednostranná disketa, 40 stop), 800 KiB (oboustranná disketa, 80 stop),
* ROM: 8 [[KiB]] EPROM,<ref name="Larken disk drive" />
* RAM: 8 KiB,<ref name="Larken disk drive" />
* plně průchozí systémový konektor pro připojení dalších periférií,<ref name="timexsinclair.org" />
* port pro [[Kempston joystick]].<ref name="timexsinclair.org" />
== Reference ==
<references />


<nowiki>{{Sinclair ZX Spectrum}}
[[Kategorie:Timex Sinclair]]</nowiki>



[[Aerco FD-68]]

'''Aerco FD-68''' je řadič disketových jednotek pro počítače [[Timex Sinclair 2068]] vyvinutý společností [[Aerco]]. K řadiči je možné připojit až čtyři disketové jednotky 5,25" nebo 3,5". Protože řadič ke svojí činnosti využívá [[RAM rezidentní kód]] počítačů TS2068, který se nenachází u počítačů [[Sinclair ZX Spectrum]], není možné řadič u počítačů Sinclair ZX Spectrum použít.<ref name="WoS Timex">[http://www.worldofspectrum.org/timex/aerco.htm Aerco FD-68] {{en}} na [[World of Spectrum]]</ref>

== Popis řadiče ==
Základem řadiče je integrovaný obvod [[WD1797]]. Řadič obsahuje 64 KiB paměti RAM stránkované jako DOCK RAM. Tuto paměť je možné rozšířit dvěma způsoby na 256 KiB. Jednodušší způsob vyžaduje doplnění menšího množství elektroniky, ale přináší omezení na možnost připojení pouze dvou disketových mechanik, složitější způsob zachovává možnost připojení čtyř disketových mechanik.<ref name="WoS Timex" /> Obě varianty využívají pro ovládání rozšířené paměti různé porty procesoru [[Z80]], takže jsou vzájemně nekompatibilní.

Pro počítače [[Timex Sinclair 1000]] a [[Timex Sinclair 1500]] byl vyráběn podobný řadič [[Aerco FD-ZX]], ovšem bez přídavné paměti RAM.<ref name="Family Computing">{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Machine Specifics
| periodikum = Family Computing
| odkaz na periodikum = Family Computing
| rok = 1987
| měsíc = March
| ročník =
| číslo =
| strany = 28-35
| url = http://www.vintagecomputer.net/cisc367/Family%20Computing%20March%201987%20Machine%20Specifics.pdf
| issn =
| jazyk = {{en}}
}}</ref>
== Ovládání řadiče ==
Řadič je přístupný pomocí příkazů Basicu. Kromě toho byl pro řadič FD-68 k dispozici operační systém RP/M, což je varianta systému [[CP/M]] 2.2.<ref name="Family Computing" /><ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Reader to Reader
| periodikum = The Computer Journal
| odkaz na periodikum = The Computer Journal
| rok = 1994
| měsíc = May/June
| ročník =
| číslo = 67
| strany = 3
| url = http://www.kiblerelectronics.com/tcj/archive/tcj_67.pdf
| issn =
| jazyk = {{en}}
}}</ref> Systém RP/M očekává, že mechaniky A: a B: jsou 40stopé a mechaniky C: a D: jsou 80stopé.<ref name="WoS Timex" /> Mechaniky A: a B: jsou navíc přístupné jako mechaniky E: a F:, ovšem v tomto případě jsou v mechanikách očekávány diskety ve formátu Marrow MD3. Řadič je možné provozovat také jako [[Larken Disk System]] a to i společně s originálním Larken Disk Systemem.<ref name="timexsinclair.org">[http://www.timexsinclair.org/peripherals/ Timex Sinclair 2068 Official and Unofficial Peripherals] {{en}} na timexsinclair.org</ref>

=== Používané příkazy ===
Hlavní příkazy pro ovládání řadiče jsou:<ref>{{Citace sborníku
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| titul = Aerco FD-68 Disc Drive System
| odkaz na titul =
| příjmení sestavitele =
| jméno sestavitele =
| sestavitel = Wood, Tim
| sborník = The Best of Time Designs - Volume One
| odkaz na sborník =
| vydavatel = Time Designs Magazine Company
| odkaz na vydavatele =
| místo =
| rok vydání =
| isbn =
| url = http://www.timexsinclair.org/code/TimeDesigns/
| kapitola =
| strany = 53-54
| jazyk = {{en}}
}}</ref>
* FORMAT "" - formátování diskety,
* MOVE "''jméno''.''ext''" - uložení souboru na disketu,
** MOVE "''jméno''.''ext''", ''n''
** MOVE "''jméno''.''ext''",''zacatek'',''delka'' - uložení obsahu části paměti,
* CAT "''jméno''.''ext''" - nahrání souboru z diskety do paměti počítače,
* CAT "" - katalog diskety,
* ERASE "''jméno''.''ext''" - smazání souboru.

Přípona názvu souboru (.''ext'') může být:
* .ARO - obsah jedné stránky paměti DOCK,
* .BAS - program v Basicu,
* .BIN - program ve strojovém kódu či jakákoliv jiná část obsahu paměti,
* .BUT - program spouštěný automaticky při spuštění počítače,
* .CHR - textové pole,
* .DAT - číselné pole,
* .LRO - LROS program,
* .SCR - obsah videopaměti (obrázek).

== Technické informace ==
* kapacita diskety: 400 [[KiB]] (oboustranná disketa s dvojitou hustotou záznamu),
* ROM: 8 [[KiB]],
* RAM: 64 KiB, rozšiřitelná na 256 KiB,
* plně průchozí systémový konektor pro připojení dalších periférií,<ref name="timexsinclair.org" />
* RGB výstup.

== Reference ==
<references />


<nowiki>{{Sinclair ZX Spectrum}}
[[Kategorie:Timex Sinclair]]</nowiki>



[[Port 255]]

'''Port 255''', při použití [[šestnáctková soustava|šestnáctkové soustavy]] '''port FF''', je port procesoru [[Z80]] používaný v počítačích [[ZX80|Sinclair ZX80]] a [[ZX81|Sinclair ZX81]]. U těchto počítačů je použit pro ukončení vertikálního pohybu paprsku.<ref>[http://nocash.emubase.de/zxdocs.htm#zx80zx81ioports ZX80/ZX81 I/O Ports] na emubase.de</ref>

Oficiálně není port 255 využíván u počítačů [[Sinclair ZX Spectrum]], ovšem u těchto počítačů lze díky nedokonalému zapojení na tomto portu číst hodnotu právě vykreslované barvy obrazovky, případně to, že je vykreslován okraj obrazu (border). Přestože se jedná o nedokumentovanou vlastnost těchto počítačů, je port 255 využíván některými hrami k synchronizaci obrazu (např. hry [[Arkanoid]], [[Cobra (hra)|Cobra]]). U počítačů [[Sinclair ZX Spectrum +2A]]/[[Sinclair ZX Spectrum +3|+3]] a u českých počítačů [[Didaktik M]] a [[Didaktik Kompakt]] je toto chování portu 255 opraveno, díky čemuž ale hry, které port 255 používají, na těchto počítačích nefungují.<ref name="FF secarica">[http://www.secarica.ro/html/plus3_hardware.html#inFFport The IN #FF port] na secarica.ro</ref><ref>[http://speccy.info/%D0%9F%D0%BE%D1%80%D1%82_FF Порт FF] {{ru}} na [[SpeccyWiki]]</ref> U počítačů, u kterých port 255 nefunguje jako u původního ZX Spectra, je možné jeho funkci umožnit pomocí [[GMX]].<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor = +Gama
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = GMX - Graphics Memory eXpander
| periodikum = ZX Magazín
| odkaz na periodikum = ZX Magazín
| rok = 1999
| měsíc =
| ročník =
| číslo = 4/98-1/99
| strany = 10-11
| url =
| issn =
}}</ref> Hodnoty čtené na tomto portu odpovídahjí tomu, jak jsou atributy obrazu uloženy v paměti ZX Spectra, tj. bit 7 - blikání, bit 6 - jas, bity 5 až 3 - barva pozadí, bity 2 až 0 - barva písma.<ref>[http://www.wikiznanie.ru/ru-wz/index.php/%D0%A3%D1%81%D1%82%D1%80%D0%BE%D0%B9%D1%81%D1%82%D0%B2%D0%BE_ZX-Spectrum Устройство ZX-Spectrum] {{ru}} na wikiznanie.ru</ref> Pokud se paprsek nachází v borderu, na portu 255 je možné číst hodnotu 255, což odpovídá kombinaci atributů bílé pozadí, bílé písmo, vyšší jas a zapnuté blikání.<ref name="FF secarica" />

Port 255 je využit u počítačů [[Timex Sinclair 2068]] a počítačů z něj odvozených k nastavení barevného režimu.

Protože u ZX Spectra je port 255 ve vlastním počítači oficiálně nepoužit, používají ho pro svoji činnost některé periférie. [[Beta Disk Interface]] používá port 255 k výběru aktivní mechaniky. Rozšíření paměti podle [[Pavel Troller|Trollera]] používá port 255 ke stránkování paměti.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Žabenský
| příjmení = Žabenský
| jméno = Petr
| jméno = Petr
Řádek 2 765: Řádek 212:
| odkaz na autora =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| spoluautoři =
| titul = ROM, RAM, EPROM, PROM, ... - Hrátky s pamění a něco už skoro zapomenutého
| titul = ROM, RAM, EPROM, PROM, ... - Hrátky s pamětí a něco už skoro zapomenutého
| periodikum = ZX Magazín
| periodikum = ZX Magazín
| odkaz na periodikum = ZX Magazín
| odkaz na periodikum = ZX Magazín
Řádek 2 775: Řádek 222:
| url =
| url =
| issn = 1210-4833
| issn = 1210-4833
}}</ref> Pro svoje potřeby rozšířil možnosti nadstavby Sinclair BASICu [[Beta BASIC]]. Je také autorem operačního [[SIN DOS]], ze kterého vychází [[M-DOS]], který používají disketové jednotky [[Didaktik 40]] a [[Didaktik 80]] a počítač [[Didaktik Kompakt]]. Po úpadku oblíbenosti počítačů Sincalir ZX Spectrum se věnoval počítačům [[Amiga]], ke které napsal relokátor [[Kickstart]]u, a po úpadku její oblíbenosti operačnímu systému [[Linux]].<ref>[http://list.hw.cz/pipermail/hw-list/2011-December/407022.html OT: Jen si pekne ty "in" telefony kupujte...] na list.hw.cz</ref> Je autorem linuxové distribuce [[Sinux]].<ref>[http://aa.vslib.cz/silk/linux/jaagnulinux.html GNU/Linux a já] na vslib.cz</ref>
}}</ref>

== Využití jednotlivých bitů portu ==
{| class="wikitable"
|- style="text-align: center;"
| rowspan="2" | počítač || colspan="9" | význam
|- style="text-align: center;"
| &nbsp; || 7 || 6 || 5 || 4 || 3 || 2 || 1 || 0
|- style="text-align: right;"
| style="text-align: center;" | Timex Sinclair 2068, Timex Computer 2068, Timex Computer 2048 || zápis || určuje, zda se pomocí portu 244<BR>bude přistránkovávat DOCK nebo EX-ROM || zákaz generování přerušení || colspan="3" | barvy při režimu vyššího rozlišení || colspan="3" | nastavení grafického režimu
|-
| || colspan="9" |
|- style="text-align: right;"
| rowspan="2" style="text-align: center;" | Beta Disk Interface || čtení || INTRQ (command completed) || DRQ (data request) || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp;
|- style="text-align: right;"
| zápis || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || modulace || výběr strany diskety || /HLT řadiče (v normálním stavu = 1) || /RESET řadiče || colspan="2" | výběr mechaniky
|-
| || colspan="9" |
|- style="text-align: right;"
| style="text-align: center;" | rozšíření paměti podle Trollera || zápis || colspan="8" style="text-align:center;" | kdykoliv, kdy je proveden zápis na port, dojde buď k přestránkování na RAM od 0000 nebo k přestránkování na ROM + RAM
|-
| || colspan="9" |
|- style="text-align: right;"
| style="text-align: center;" | interface ZON X || zápis || colspan="8" style="text-align:center;" | výběr registru hudebního čipu [[AY-3-8912]]<ref>[http://nocash.emubase.de/zxdocs.htm#spectrumsoundpsgprogrammablesoundgenerator Spectrum Sound PSG (Programmable Sound Generator)] na emubase.de</ref>
|-
| || colspan="9" |
|- style="text-align: right;"
| rowspan="2" style="text-align: center;" | [[SAM Coupé]] || čtení || colspan="8" style="text-align:center;" | hodnota právě vykreslovaného atributu
|- style="text-align: right;"
| zápis || colspan="8" style="text-align:center;" | hudební čip [[Philips SAA 1099]]
|}


== Reference ==
== Reference ==
<references />
<references />


== Literatura ==
== Externí odkazy ==
* [http://www.comtel.cz/cz/?s=kat&l=ShowPerson&kod=32 Pavel Troller] - osobní stránka Pavla Trollera na webu FEL ČVUT
* {{Citace periodika
| příjmení = Шепелев
| jméno =
| autor = Шепелев, Г.
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = "Секретный" порт Спектрума
| periodikum = Радиолюбитель
| odkaz na periodikum =
| rok =
| měsíc =
| ročník =
| číslo = 1/94
| strany =
| url =
| issn =
| jazyk = ru
}}


// http://retrocip.cz/uplne-alternativni-spectrum/
<nowiki>
<nowiki>
{{Sinclair ZX Spectrum}}

[[Kategorie:Sinclair ZX81]]
[[Kategorie:Sinclair ZX Spectrum]]
[[Kategorie:Sinclair ZX Spectrum]]
</nowiki>
</nowiki>
Řádek 2 839: Řádek 237:




Tomáš Vilím
[[Soundrive]]
* [[Wikipedista:Standazx/Pískoviště/Tomáš Vilím]]


'''Tomáš Vilím''' známý pod přezdívkou '''Universum''' je programátor.
'''Soundrive''' je čtyřkanálový hudební interface pro počítače [[Sinclair ZX Spectrum]]. Jeho základem jsou čtyři osmibitové [[D/A převodník]]y. Interface existuje v několika verzích. Od verze Soundrive 1.05 je podporována kompatibilita s [[Covox]]em pomocí přepínače,<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor = +Gama
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Soundrive/Covox
| periodikum = ZX Magazín
| odkaz na periodikum = ZX Magazín
| rok = 1999
| měsíc =
| ročník =
| číslo = 3-4/99
| strany = 31
| url =
| issn =
}}</ref> ovšem místo v přecházejících verzích používaných D/A převodníků ve formě integrovaných obvodů začala tato verze používat [[rezistor|odporová síť]]. Verze 1.51 automaticky provede přepnutí do režimu kompatibilního s Covoxem, pokud spuštěný program nepodporuje Soundrive.<ref>[http://www.worldofspectrum.org/infoseekid.cgi?id=1000375&loadpics=1 Soundrive] na [[World of Spectrum]]</ref>

== Technické informace ==
Soundrive ke své činnosti využívá následující porty:

{| class="wikitable"
|- style="text-align: center;"
| desítkově || šestnáctkově || význam
|- style="text-align: right;"
| 15 || 0F || style="text-align: left;" | zvukový kanál A
|- style="text-align: right;"
| 31 || 1F || style="text-align: left;" | zvukový kanál B
|- style="text-align: right;"
| 79 || 4F || style="text-align: left;" | zvukový kanál C
|- style="text-align: right;"
| 95 || 5F || style="text-align: left;" | zvukový kanál D
|}

Verze 1.02, která je založena na dvou obvodech [[8255]], navíc ještě používá porty 63/3F A 127/7F, pomocí kterých se obvody 8255 konfigurují.<ref>[http://velesoft.speccy.cz/da_for_zx-cz.htm D/A převodníky pro ZX Spectrum] na velesoft.[[speccy.cz]]</ref><ref group="p">Vzhledem k zapojení obvodů jsou ještě obsazeny porty 47/2F a 111/6F, na které jsou připojeny brány C obvodů 8255.</ref> V režimu kompatibilním s Covoxem používá verze 1.05 porty 241/F1, 243/F3, 249/F9, 251/FB.

== Poznámky ==
<references group="p" />

== Reference ==
<references />


== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
* http://map.grauw.nl/sources/external/z80bits.html
* [http://speccy.info/SounDrive SounDrive]na [[SpeccyWiki]]
<nowiki>
[[Kategorie:Sinclair ZX Spectrum]]
[[Kategorie:Zvukové karty]]
</nowiki>




[[Ondřej Mihula]]


Ing. '''Ondřej Mihula''' (*[[1967]]–[[1969]]{{#tag:ref|v roce 1989 mu bylo 21 let<ref name="spektrum 7" />|group="pozn."}}, [[Brno]]<ref name="bit 5/92">{{Citace periodika
[[Emulátor počítače ZX Spectrum]]
| příjmení =

| jméno =
'''Emulátor počítače ZX Spectrum''' je program, který umožňuje spouštět programy pro počítače [[Sinclair ZX Spectrum]] na počítačích se ZX Spectrem nekompatibilních. Emulátory počítačů Sinclair ZX Spectrum vznikaly od doby, kdy vznikly samotné počítače.<ref name="zxm693-z80">{{Citace periodika
| příjmení = Dohnal
| autor =
| jméno = Jan
| odkaz na autora =
| autor =
| spoluautoři =
| titul = Rozhovor s autorom - Ondřej Mihula
| odkaz na autora =
| příjmení2 = Krejčí
| periodikum = Bit
| odkaz na periodikum = Bit (časopis)
| jméno2 = Jaromír
| autor2 =
| rok = 1992
| měsíc =
| odkaz na autora2 = Jaromír Krejčí
| spoluautoři =
| ročník =
| číslo = 8 (5/92)
| titul = Z80 - ZX Spectrum 48/128 emulátor
| strany = 38
| url = https://www.oldgames.sk/mag/bit-8/page/38/
| issn = 1210-0242
| jazyk = {{cs}}
}}</ref>), známý pod přezdívkou '''CID''' nebo '''Cidsoft'''<ref name="spektrum 7">{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = {{Malé|Bez titulku}}
| periodikum = Spektrum
| odkaz na periodikum = ZX Magazín
| rok = 1989
| měsíc = červenec
| ročník =
| číslo = 7
| strany = 3
| url =
| issn =
}}</ref><ref name="zxm 5/92">{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Co asi dělají ...
| periodikum = ZX Magazín
| periodikum = ZX Magazín
| odkaz na periodikum = ZX Magazín
| odkaz na periodikum = ZX Magazín
| rok = 1993
| rok =
| měsíc =
| měsíc =
| ročník =
| ročník =
| číslo = 6/1993
| číslo = 5/92
| strany = 21-23
| strany = 6–7
| url =
| url =
| issn = 1210-4833
| issn =
}}</ref>, je programátor. Společně se svým starším bratrem [[Petr Mihula|Ing. Petrem Mihulou]] tvořili programátorskou skupinu '''MS-CID'''{{#tag:ref|MS není zkratka Microsoft, ale zkratka programátorského jména ''Májasoft'' Petra Mihuly<ref name="spektrum 7" />|group="pozn."}}.<ref name="spektrum 7" /> Studoval [[Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně|Fakultu elektrotechnickou]] [[Vysoké učení technické v Brně|VUT v Brně]].<ref name="spektrum 7" />
}}</ref> Emulátor ZX Spectra byl dodáván i s počítačem [[Sinclair QL]]. Existují emulátory pro počítače [[Commodore 64]], [[Amiga|Commodore Amiga]], [[PC]].<ref name="zxm693-z80" />


== Začátky ==
== Emulátory pro počítače PC ==
Jeho programátorská přezdívka vznikla v době, kdy si na [[arkádový automat|arkádových automatech]] oblíbil hru [[Asteroids]], u které se bylo možné zapsat do high-scores pouze třemi písmeny.<ref name="bit 5/92" /> V té době ve škole probírali francouzskou literaturu, ve které se hlavní hrdina jmenoval [[Cid]], tak se tímto jménem do high score zapisoval.<ref name="bit 5/92" />
=== Fuse - the Free Unix Spectrum Emulator ===
Kromě počítačů ZX Spectrum 16K/48K/[[Sinclair ZX Spectrum 128K+|128K]]/[[Sinclair ZX Spectrum +2|+2]]/[[Sinclair ZX Spectrum +2A|+2A]]/[[Sinclair ZX Spectrum +3|+3]], [[Pentagon (počítač)|Pentagon]] umožňuje emulovat počítače [[ZX Spectrum SE]], [[Timex Sinclair 2068]], [[Timex Computer 2068]], [[Timex Computer 2048]], [[Pentagon (počítač)|Pentagon]], [[Pentagon 1024SL]] a [[Scorpion ZS-256]] a rozšíření ZX Spectrum +3e.<ref>[http://fuse-emulator.sourceforge.net/ Fuse - the Free Unix Spectrum Emulator] na fuse-emulator.sourceforge.net</ref> Společně s emulátorem je vyvíjena knihovna [[libspectrum]].


První ZX Spectrum (s gumovou klávesnicí) si pořídili s bratrem napůl na podzim 1985.<ref name="spektrum 7" /><ref name="bit 5/92" /> Protože toto ZX Spectrum si vzal jeho bratr na [[základní vojenská služba|vojnu]], Ondřej Mihula si v zimě 1987 pořídil druhé ZX Spectrum.<ref name="spektrum 7" />
=== Spec256 ===
'''Spec256''' je emulátor, který umožňuje programům zobrazovat 256 barev místo 16. Pro využití této možnosti ale musí být programy upraveny.


Prvním programem, který vytvořil, je hra [[To je on!]].<ref name="bit 5/92" /> Hru nabídl k prodeji britské firmě [[Firebirds]], ale ta mu ji nevydala.<ref name="bit 5/92" /> Z her které pro ZX Spectrum vytvořil je pravděpodobně nezjnámější hra [[Rychlé šípy: Záhada hlavolamu|Rychlé šípy]].<ref name="bit 5/92" /> Bavilo ho hledání pouků a tajných kódů, které programátoři nechali ve hrách.<ref name="bit 5/92" />
=== X128 ===
Emulátor '''X128''' emuluje počítače ZX Spectrum 48K/[[Sinclair ZX Spectrum 128K+|128K]]/[[Sinclair ZX Spectrum +2|+2]]/[[Sinclair ZX Spectrum +2A|+2A]]/[[Sinclair ZX Spectrum +3|+3]], [[Pentagon (počítač)|Pentagon]] a [[Scorpion ZS-256|Scorpion]]. Ve verzi 0.94 byla přidána neúplná emulace počítačů [[ZX81]] a [[Profi (počítač)|Profi+]].<ref>[http://www.worldofspectrum.org/x128/ X128 - Spectrum Emulator for MS-DOS] na [[World of Spectrum]]</ref>


=== Z80 ===
== Cybex ==
Společně s [[Miroslav Fídler|Miroslavem Fídlerem]] a [[Petr Odehnal|Petrem Odehnalem]] založil společnost [[Cybex|Cybex s. r. o.]]<ref name="bit 6/92">{{Citace periodika
'''Z80''' je emulátor, který emuluje ZX Spectrum 48K a [[Sinclair ZX Spectrum 128K+|ZX Spectrum 128K]]. Volitelně je možné emulovat [[ZX Interface I]] a [[ZX Microdrive]] a při emulaci ZX Spectra 48K také [[SamRam]].<ref name="zxm693-z80" /> Kromě emulovaného [[kazetový magnetofon|magnetofonu]] pomocí souborů [[.tap]] emulátor umožňuje použít reálný magnetofon připojený přes [[paralelní port]]. Microdrive je emulováno pouze pomocí souborů [[.mdr]]. Sériový port ZX Interface I je možné nasměrovat do souboru, na [[sériový port]], nebo na [[paralelní port]]. Emulátor umožňuje načítat a ukládat obrazy paměti ZX Spectra ve formátu [[.z80]].
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Rozhovor s autorom - Ondřej Mihula (Dokončenie)
| periodikum = Bit
| odkaz na periodikum = Bit (časopis)
| rok = 1992
| měsíc =
| ročník =
| číslo = 9 (6/92)
| strany = 38
| url = https://www.oldgames.sk/mag/bit-9/page/38/
| issn = 1210-0242
| jazyk = {{cs}}
}}</ref> V rámci společnosti se podílel z obchodního hlediska na projektu textového editoru [[MAT (textový procesor)|MAT]] pro počítače [[PC]] a [[Atari ST]].<ref name="bit 6/92" />


I při práci ve společnosti Cybex pomáhal svému bratrovi Petrovi, který v té době na počítačích stále působil pod jejich původní společnou značkou '''MS-CID''' a tvořil výukové jazykové programy.<ref name="bit 5/92" />
== Emulátory pro Sinclair QL ==
Pro počítače Sinclair QL existují emulátory [[ZeXcel]], [[ZM/128 & ZM/hT]], [[Spectator]] a [[Speculator]]. '''ZeXcel''' umožňuje emulovat ZX Spectrum 48K a [[Sinclair ZX Spectrum +2|ZX Spectrum 128K +2]] s možností emulace připojeného [[ZX Interface I]] a je kompatibilní s emulátorem Z80 Gertona Luntera.<ref>[http://www.dilwyn.me.uk/spectrum/index.html Sinclair QL Software-Spectrum Emulator] na dilwyn.me.uk, aktualizováno 2006-02-26 (cit. 2014-01-31)</ref>


Svoje [[Sinclair ZX Spectrum +2A|ZX Spectrum 128 +2A]] zapínal pouze kvůli dodržení závazků z doby jeho obchodní činnosti pro ZX Spectrum.<ref name="bit 6/92" /> Jinak už ho nepoužíval, pouze vyjádřil naději, že si na něm jednou budou jeho děti hrát [[Knight Lore]].<ref name="zxm 5/92" />
== Reference ==
<references />


== Literatura ==
== Vytvořené programy ==
=== Systémové programy ===
* [http://www.worldofspectrum.org/emulators.html Seznam emulátorů ZX Spectra] na [[World of Spectrum]]
* [[Edit Sampler]]
<nowiki>
* [[Gramon]]
[[Kategorie:Sinclair ZX Spectrum]]
* Utility pro DTP Machine
[[Kategorie:Emulátory]]
** Shader
</nowiki>
** Sort
** Frames
* [[Skomprel]] - Screen KOMpressor RELokativní<ref name="spektrum 7" />


=== Hry ===
* [[Rumcajs & počty]]<ref name="spektrum 7" /><ref group="pozn.">Vzhledem k tomu, že hra je zmíněna v seznamu vytvořených programů od obou bratrů jako první a Ondřej Mihula zmiňuje jako svůj první hru To je on!, je možné, že autorem hry je pouze Petr Mihula.</ref>
* To je on!
* Rychlé šípy
* [[Aknadach]]


== Poznámky ==

<references group="pozn." />
[[Basic Sound Extension]]

'''Basic Sound Extension''' je nadstavba [[Sinclair BASIC]]u, jejímž autorem je Richard Taylor. Nadstavba vznikla v roce [[1985]]. Nadstavba rozšiřuje možnosti práce se zvukem a rozšiřuje příkazy Sinclair BASICu o čtyři nové příkazy.<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Basic Sound Extension
| periodikum = Your Computer
| odkaz na periodikum = Your Computer
| rok = 1985
| měsíc = November
| ročník = 5
| číslo = 11
| strany = 72 - 74
| url = http://www.worldofspectrum.org/showmag.cgi?mag=YourComputer/Issue8511/Pages/YourComputer851100072.jpg
| url alt =
| issn =
}}</ref> Příkazy Basic Sound Extension začínají znakem hvězdička a je nutné je vypsat po jednotlivých písmenech. Nadstavba umožňuje definovat 16 různých zvukových obálek, přičemž každá obálka se může skládat z až osmi lineárních částí. Příkazy, které přidává Basic Sound Extension jsou:

* *EFFECT - definice efektů (odpovídá posloupnosti několika příkazů sound), definovaný efekt je možné přehrát pomocí příkazu *PLAY,
* *ENV - definice obálek generopvaných tónů,
* *PLAY - přehrávání hudby dle notového zápisu v rozsahu osmi oktáv, podporovány jsou i [[půltón]]y zadávané pomocí znaku # přidaného za písmeno přehrávané noty, umožňuje také přehrávání šumu,
* *SOUND - generování tónu nebo šumu.

== Parametry příkazu *PLAY ==
* A-G - noty,
* # - půltón,
* O - nastavení oktávy, ve které se nachází přehrávané tóny,
* P - pauza,
* N - zapnutí a vypnutí přehrávání šumu,
* L - délky noty,
* Y - následující nota je přehrávaná se zvolenou obálkou,
* X - přehraje zvolený efekt.


== Reference ==
== Reference ==
Řádek 2 984: Řádek 353:


== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
* [https://cz.linkedin.com/in/ondrej-mihula Ondřej Mihula] na [[LinkedIn]]
* [http://www.worldofspectrum.org/infoseekid.cgi?id=0026842&loadpics=3 Basic Sound Extension] na [[World of Spectrum]]
* obchodní aktivity [https://rejstrik-firem.kurzy.cz/osoba/698200/ Ondřeje Mihuly] na [[kurzy.cz]]
* {{World of Spectrum|0004281|Rychlé šípy - Záhada hlavolamu|cíl=SpectrumComputing}}
* {{World of Spectrum|0004283|Rychlé šípy 2 - Stínadla se bouří|cíl=SpectrumComputing}}




[[Vylidňování Kraje Vysočina]]
<nowiki>{{Sinclair ZX Spectrum}}


[[Kraj Vysočina]] společně s [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezským krajem]] jsou kraje, ze kterých se lidé nejvíce stěhují pryč.<ref name="destinace-venkov-ceske-vesnice-se-vylidnuji">{{Citace elektronického periodika
[[Kategorie:Programovací jazyky]]
| příjmení = Mejzrová
[[Kategorie:Nadstavby Sinclair BASICu]]</nowiki>
| jméno = Anita



[[Krunel]]

'''Krunel''' je [[počítačová hra]] z roku [[2013]] pro počítače [[Sinclair ZX Spectrum]]. Hra byla vytvořena v [[Polsko|Polsku]]. Autory hry je stejná prgramátoská skupina, která naprogramovala i hru [[Janosik (hra)|Janosik]].<ref>[http://www.retrovideogamer.co.uk/index.php?topic=2956.0 New ZX Spectrum Homebrew - Krunel] {{en}} na retrovideogamer.co.uk [cit. 2014-01-09]</ref> Hra vznikla v rámci soutěže.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| příjmení2 = Pacovský
| jméno2 = Tomáš
| titul = ZX Spectrum : la fournée d’octobre
| titul = Destinace venkov: České vesnice se vylidňují a stárnou. Našli jsme příčinu
| periodikum = Le Mag de MO5.COM
| periodikum = Seznam Zprávy
| odkaz na periodikum =
| odkaz na periodikum =
| vydavatel =
| datum vydání = 2013-11-01
| datum aktualizace =
| odkaz na vydavatele =
| datum přístupu = 2014-01-09
| datum vydání = úterý, 2020-01-02, 19:23
| datum přístupu = 2024-08-01
| ročník =
| url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/destinace-venkov-ceske-vesnice-se-vylidnuji-a-starnou-nasli-jsme-pricinu-85182
| číslo =
| strany =
| url = http://mag.mo5.com/actu/43881/zx-spectrum-la-fournee-doctobre-2/
| issn =
| issn =
}}</ref> Kraj Vysočina se od roku 2009 vylidňoval, vylidňování pokračovalo až do roku 2018.<ref name="11762-pocet-obyvatel-vysociny">{{Citace elektronického periodika
| jazyk = {{fr}}
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| příjmení =
| jméno =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| odkaz na autora =
| titul = Počet obyvatel Vysočiny se v letošním prvním čtvrtletí skoro nezměnil
| spoluautoři =
| periodikum = Jihlavská Drbna
| titul = RetroKomp/Load Error 2013 – 26-27.10.2013 r. w Gdańsku
| periodikum = River's Edge
| odkaz na periodikum =
| odkaz na periodikum =
| vydavatel =
| datum vydání = 2013-11-26
| datum aktualizace =
| odkaz na vydavatele =
| datum přístupu = 2014-01-09
| datum vydání = úterý, 2020-06-16, 11:52
| datum přístupu = 2024-08-01
| ročník =
| url = https://jihlavska.drbna.cz/z-kraje/11762-pocet-obyvatel-vysociny-se-v-letosnim-prvnim-ctvrtleti-skoro-nezmenil.html
| číslo =
| strany =
| url = http://www.riversedge.pl/strefa-8-bit-i-scena-c64/party-raporty/230-retrokomp-load-error-2013
| issn =
| issn =
}}</ref> Nejvíce se počet obyvatel kraje snížil v roce 2013 o 990 obyvatel.<ref name="8209-na-vysocine">{{Citace elektronického periodika
| jazyk = {{pl}}
}}</ref> Na tvorbě hudby a grafiky se podílel [[Andrzej Siuda|Ziutek]],<ref>[http://www.speccy.pl/archive/prod.php?id=245 Archiwum polskich programów na ZX Spectrum - Krunel] {{pl}} na [[speccy.pl]] [cit. 2014-01-09]</ref> člen bývalé programátorské skupiny [[E. S. I.]].

Jedná o variaci na hry [[Tetris]], ovšem zde je nutné místo celých celých řad poskládat vedle sebe trojice stejných symbolů vodorovně, svisle, nebo úhlopříčně.<ref name="zxsgames">[http://www.zx-spectrum.cz/index.php?cat1=3&cat2=3&game_id=krunel.txt Krunel] {{cs}} na [[ZX Spectrum Games]] [cit. 2014-01-09]</ref> Je možné si vybrat mezi různými sadami padajících symbolů.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| příjmení =
| jméno =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| odkaz na autora =
| titul = Na Vysočině v loňském roce přibylo obyvatel. Manželství uzavřelo skoro 2700 lidí
| spoluautoři =
| periodikum = Jihlavská Drbna
| titul = El mundo del Spectrum: La era moderna
| periodikum = For Megadrivers Custom
| odkaz na periodikum =
| odkaz na periodikum =
| datum vydání =
| vydavatel =
| datum aktualizace =
| odkaz na vydavatele =
| datum přístupu = 2014-01-09
| datum vydání = pátek, 2020-03-22, 11:10
| datum přístupu = 2024-08-01
| ročník =
| url = https://jihlavska.drbna.cz/z-kraje/8209-na-vysocine-v-lonskem-roce-pribylo-obyvatel-manzelstvi-uzavrelo-skoro-2700-lidi.html
| číslo =
| strany =
| url = http://megadriver.nfshost.com/articulos/spectrum3/
| issn =
| issn =
}}</ref> V roce 2016 bylo snížení počtu obyvatel způsobeno migrací, protože se narodilo více dětí než zemřelo lidí.<ref name="vysocina-prisla-loni-o-523-obyvatel">{{Citace elektronického periodika
| jazyk = {{es}}
| příjmení = Brothánková
}}</ref> Svým tématem se jedná o kombinaci her [[Baku Baku]], [[Puyo Puyo]] a [[Columns]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno = Monika
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| odkaz na autora =
| titul = Vysočina přišla loni o 523 obyvatel
| spoluautoři =
| periodikum = Regio͞nVysocina.cz
| titul = New ZX Spectrum Homebrew Puzzler 'Krunel' Released
| periodikum = RetroCollect
| odkaz na periodikum = RegionVysocina.cz
| odkaz na periodikum =
| vydavatel =
| odkaz na vydavatele =
| datum vydání = 2013-08-02
| datum aktualizace =
| datum vydání = čt, 2017-03-23, 12:12
| datum přístupu = 2014-01-09
| datum přístupu = 2024-08-01
| url = https://www.regionvysocina.cz/zpravodajstvi/vysocina-prisla-loni-o-523-obyvatel-132119/
| ročník =
| číslo =
| strany =
| url = http://www.retrocollect.com/News/new-zx-spectrum-homebrew-puzzler-krunel-released.html
| issn =
| issn =
}}</ref> Snižování počtu obyvatel pokračovalo i v prvním čtvrtletí roku 2017.<ref name="clanek22673-vysocine">{{Citace elektronického periodika
| jazyk = {{en}}
}}</ref>

Hra obsahuje hudbu pro hudební čip [[AY-3-8912]] a také pro [[Philips SAA 1099]].<ref name="zxsgames" /> Hra ukazuje extra rychlost, pro kterou bylo ZX Spectrum známé v porovnání ostatními osmibitovými počítači.<ref>[http://www.r43ds.org/news/162/ZX-Spectrum-Games-For-2013-All-Available-To-Play-On-Your-Nintendo-3DS-XL.html ZX Spectrum Games For 2013 All Available To Play On Your Nintendo 3DS XL] {{en}} na r43ds.org [cit. 2014-01-09]</ref> Hra funguje i na počítači [[Timex Sinclair 2068]],<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| příjmení =
| jméno =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| odkaz na autora =
| titul = Vysočině ubylo obyvatel
| spoluautoři =
| periodikum = Jihlavské listy
| titul = Dai contest ad Halloween, la magia Zx Spectrum non svanisce mai
| periodikum = Re.BIT Magazine
| odkaz na periodikum = Jihlavské listy
| vydavatel =
| odkaz na periodikum = Re.BIT Magazine
| odkaz na vydavatele =
| datum vydání = 2013-11-03
| datum aktualizace = 2013-11-05
| datum vydání = 2017-06-12
| datum přístupu = 2014-01-09
| datum přístupu = 2024-08-01
| url = https://www.jihlavske-listy.cz/clanek22673-vysocine-ubylo-obyvatel.html
| ročník =
| číslo =
| strany =
| url = http://www.rebitmagazine.it/index.php?option=com_content&view=article&id=460:dai-contest-ad-halloween-la-magia-zx-spectrum-non-svanisce-mai&catid=20:tutto-sinclair&Itemid=101
| issn =
| issn =
}}</ref> V roce 2018 Kraj Vysočina měl mezi kraji nejnižší růst počtu obyvatel, ale v dalších šesti krajích se počet obyvatel snížil.<ref name="8209-na-vysocine" />
| jazyk = {{it}}
}}</ref> u kterého využívá i v něm obsažený hudební čip AY-3-8912 a porty pro joysticky, které jsou zapojeny na jiných portech, než u počítačů Sinclair ZX Spectrum.


V roce 2020 ale Vysočina opět patřila mezi kraje, kde se počet obyvatel snížil, celkem bylo takových krajů osm.<ref name="clanek38243-pocet-obyvatel-vysociny">{{Citace elektronického periodika
== Reference ==
<references />

== Externí odkazy ==
* Ukázka hry [http://www.youtube.com/watch?v=wrr_2G3kIe0 Krunel] na [[Youtube]]

<nowiki>{{Portály|Počítačové hry}}

[[Kategorie:Hry pro ZX Spectrum]]
[[Kategorie:Hry roku 2013]]</nowiki>



[[ROM počítačů ZX Spectrum]]

'''ROM počítačů ZX Spectrum''' obsahuje základní programové vybavení počítačů a intepret a editor [[Sinclair BASIC]]u. Programové vybavení v paměti ROM počítače [[Sinclair ZX Spectrum|ZX Spectrum]] bylo vyvinuto přímo z programového vybavení v paměti ROM počítače [[ZX80]].<ref name="logan_ohara">{{Citace monografie
| příjmení = Logan
| jméno = Ian
| odkaz na autora = Ian Logan
| příjmení2 = Frank
| jméno2 = O'Hara
| odkaz na autora2 = Frank O'Hara
| titul = The Complete Spectrum ROM Disassembly
| url =
| vydavatel = Melbourne House
| místo =
| rok =
| počet stran =
| kapitola =
| strany =
| isbn = 0-86161-116-0
| jazyk = {{en}}
}}</ref>

== Obsah paměti ROM ZX Spectra a ZX Spectra+ ==
Počítače ZX Spectrum a [[Sinclair ZX Spectrum+|ZX Spectrum+]] obsahují 16 KiB paměti ROM. Paměť ROM se nachází mezi adresami 0 a 16383 ([[šestnáctková soustava|šestnáctkově]] 0 a 3FFF) adresního prostoru procesoru [[Z80]].

Obsah paměti ROM se skládá ze tří částí: vstupně/výstupní rutiny, interpet Sinclair BASICu a vyhodnocování výrazů. Tyto části lze dále rozdělit na:
* blok rozeskoků a tabulek,
* rutina pro obsluhu klávesnice,
* rutiny pro obsluhu reproduktoru,
* rutiny pro obsluhu magnetofonu,
* rutiny pro obsluhu obrazovky a tiskárny,
* rutina pro vyhodnocení správnosti syntaxe příkazu,
* vlastní interpret příkazů Sinclair BASICU,
* vyhodnocování výrazů,
* matematické rutiny,
* kalkulátor pro výpočty v [[plovoucí řádová čárka|plovoucí řádové čárce]].<ref name="logan_ohara" />

Na konci paměti ROM se nachází definice jednotlivých znaků [[Znaková sada ZX Spectrum|znakové sady ZX Spectra]].

=== Blok rozeskoků a tabulek ===
Na začátku paměti ROM se nachází blok rozeskoků, které je tak možné snadno vyvolat pomocí instrukcí ''rst'' procesoru Z80:
* 0 - studený start systému počítače,
* 8 - zobrazení chybových hlášení,
* 16 (šestnáctkově 10) - rutina pro tisk znaku skrz aktuálně otevřenou linku,<ref name="rom_routines/timexsinclair.org">[http://www.timexsinclair.org/code/romdraw.html ROM routines] {{en}} na timexsinclair.org</ref>
* 24 (šestnáctkově 18) - rutina pro získání znaku z linky,
* 32 (šestnáctkově 20) - rutina pro získání dalšího znaku z linky,
* 40 (šestnáctkově 28) - spuštění kalkulátoru,
* 48 (šestnáctkově 30) - rutina pro vytvoření volného místa v pracovním prostoru,
* 56 (šestnáctkově 38) - rutina pro obsluhu přerušení.
Od adresy 149 se nachází blok tabulek:
* 149 - tabulka klíčových slov Basicu,
* 517 - tabulky kódů kláves.

=== Rutiny pro obsluhu magnetofonu ===
Rutiny pro obsluhu magnetofonu zajišťují zajišťují ukládání dat na magnetogonvou kazetu a jejich opětné nahrání z magnetofonové kazety do počítače. Nezajišťují ale vlastní ovládání magnetofonu. Hlavní rutiny jsou:
* 04C2 (šestnáctkově) - SA-BYTES - rutina pro uložení bloku dat na magnetofonovou kazetu,
* 053F (šestnáctkově) - SA/LD-RET - nastavení původní barvy okraje a otestování stisku klávesy BREAK po ukončení magnetofonových operací,
* 0556 (šestnáctkově) - LD-BYTES - [[Nahrávací rutina ZX Spectra|nahrávací rutina]] pro načtení bloku z magnetofonové kazety,
* 05E3 (šestnáctkově) - LD-EDGE-2 - zajišťuje, aby byla rutina LD-EDGE-1 spuštěna dvakrát,
* 05E7 (šestnáctkově) - LD-EDGE-1 - provádí vlastní hledání hran a měření délky impulsů mezi dvěma hranami v signálu z magnetofonové kazety (na začátku tato rutina čeká 358 strojových cyklů procesoru)<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Phillips
| jméno = John
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = ... did you get that fab loader on [[Exolon]]?
| periodikum = Sinclair User
| odkaz na periodikum = Sinclair User
| rok = 1988
| měsíc = March
| ročník =
| číslo = 72
| strany = 70 - 71
| url = http://www.worldofspectrum.org/showmag.cgi?mag=SinclairUser/Issue072/Pages/SinclairUser07200070.jpg
| issn =
| jazyk = {{en}}
}}</ref>,
* 0605 (šestnáctkově) - SAVE-ETC - hlavní vstupní bod pro všechny čtyři příkazy pro operace s magnetofonem,
* 07CB (šestnáctkově) - VR-CONTRL
* 0802 (šestnáctkově) - LD-BLOCK
* 08B6 (šestnáctkově) - ME-CONTRL
* 092C (šestnáctkově) - ME-ENTER - vytvoření nové řádky a nové proměnné při příkazu MERGE,
* 0970 (šestnáctkově) - SA-CONTRL - uložení dvou datových bloků, hlavičky a vlastních dat, na magnefonovou kazetu (dvakrát spouští SA-BYTES),
* 09A1 (šestnáctkově) - tabulka textů, které se objevují při operacích s magnetofonem.

=== Další rutiny ===
Na adrese 6510 ([[desítková soustava|desítkově]]) se nachází rutina, jejímž úkolem je najít, na které adrese paměti se nachází řádek Basicového programu s konkrétním číslem, na adrese 6629 (desítkově) se nachází rutina, která z programu v Basicu odebere blok několika řádků od zadané adresy po zadané číslo řádku.<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| příjmení =
| jméno =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| odkaz na autora =
| titul = Počet obyvatel Vysočiny loni klesl o 278, zemřelých bylo víc než narozených dětí
| spoluautoři =
| periodikum = Jihlavské listy
| titul = Use Your ROM
| periodikum = ZX Computing
| odkaz na periodikum = Jihlavské listy
| vydavatel =
| odkaz na periodikum = ZX Computing
| rok = 1985
| odkaz na vydavatele =
| datum vydání = 2023-03-21
| měsíc = June/July
| datum přístupu = 2024-08-01
| ročník =
| url = https://www.jihlavske-listy.cz/clanek38243-pocet-obyvatel-vysociny-loni-klesl-o-278-zemrelych-bylo-vic-nez-narozenych-deti.html
| číslo =
| strany = 20-21
| url = http://www.worldofspectrum.org/showmag.cgi?mag=ZXComputing/Issue8506/Pages/ZXComputing850600020.jpg
| issn =
| issn =
}}</ref> Podle projekce Českého statistického úřadu má vylidňování kraje Vysočina pokračovat i v dalších letech.<ref name="vylidnovani-8138740" />
| jazyk = {{en}}
}}</ref> Na adrese 8933 (šestnáctkově 22E5) se nachází rutina zajišťující vykreslení jednoho bodu na obrazovku (obsluha příkazu PLOT).<ref name="rom_routines/timexsinclair.org" />

=== Kalkulátor pro výpočty v plovoucí řádové čárce ===
Kalkulátor pro výpočty v plovou řádové čárce obsahuje podprogramy pro všechny matematické funkce. Goniometrické funkce, [[exponenciální funkce]], [[logaritmus]] jsou počítány jako aproximace pomocí [[Čebyševův polynom|Čebyševových polynomů]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Jenne
| jméno = Daniel
| odkaz na autora = Daniel Jenne
| spoluautoři = a kol.
| titul = ZX ROM Výpis
| url =
| vydavatel = Vydavatelství Naše vojsko/Zenitcentrum
| místo = Praha
| rok = 1989
| počet stran =
| kapitola =
| strany =
| isbn =
| jazyk = {{cs}}
}}</ref>


Nárůst počtu obyvatel byl v Kraji Vysočina v období ekonomického růstu v letech 2005 až 2008.<ref name="vysocina-se-zvolna-vylidnuje">{{Citace elektronického periodika
== Obsah paměti ROM ZX Spectra 128K+ a ZX Spectra +2 ==
Počítače [[Sinclair ZX Spectrum 128K+|ZX Spectrum 128K+]] a [[Sinclair ZX Spectrum +2|ZX Spectrum +2]] obsahují 32 KiB paměti ROM. Paměť ROM se nachází mezi adresami 0 a 16383 ([[šestnáctková soustava|šestnáctkově]] 0 a 3FFF) adresního prostoru procesoru [[Z80]]. Celá paměť ROM je rozdělená na dvě stránky označované jako ROM&nbsp;0 a ROM&nbsp;1, z nichž pouze jedna může být připojena do adresního prostoru procesoru. K přepínání stránek paměti ROM slouží bit č. 4 portu [[port 253|32765]].<ref name="stránkování_pro_spectrum/fifo">{{Citace periodika
| příjmení =
| příjmení =
| jméno =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| odkaz na autora =
| titul = Vysočina se zvolna vylidňuje, přibývá vzdělaných a Moravanů
| spoluautoři =
| periodikum = E15.cz
| titul = Stránkování pro Spectrum 128/+2/+2A/+3
| periodikum = FIFO
| odkaz na periodikum = E15
| odkaz na periodikum = Fifo
| vydavatel =
| rok = 1993
| odkaz na vydavatele =
| měsíc = január
| datum vydání =
| datum přístupu = 2024-08-01
| ročník = 3
| url = https://www.e15.cz/magazin/vysocina-se-zvolna-vylidnuje-pribyva-vzdelanych-a-moravanu-836335
| číslo = 20
| strany = 9 - 10
| issn =
}}</ref> Do stejného roku rostla i porodnost, ta se pak zpomalila.<ref name="vysocina-se-zvolna-vylidnuje" />
| url =
| issn =
| jazyk = {{cs}}
}}</ref>


Kraj trpí odlivem mladých lidí, od roku 2001 do roku 2011 kraj ztratil prvenství v největším podílu dětí v populaci.<ref name="vysocina-se-zvolna-vylidnuje" />
Obsah jednotlivých stránek ROM je:
* ROM 0 - celoobrazovkový editor, systém nabídek{{#tag:ref|První verze počítačů ZX Spectrum 128K+ systém nabídek neměla, místo něho ceoobrazovkový editor obsahoval přidané příkazy zpřístupňující funkce pozdějšího systému nabídek.<ref>[http://scratchpad.wikia.com/wiki/Sinclair_BASIC_History Sinclair BASIC History] {{en}} na scratchpad.[[wikia]].com</ref>|group="p"}}, výkonné rutiny přidaných příkazů 128&nbsp;BASICu, kalkulátor, Tape Tester a Tape Loader,<ref>[http://www.fruitcake.plus.com/Sinclair/Spectrum128/ROMDisassembly/Spectrum128ROMDisassembly.htm Spectrum 128 ROM Disassembly] {{en}} na fruitcake.plus.com</ref>
* ROM 1 - ROM ZX Spectra 48K s drobnými úpravami.


{| class="wikitable"
== Obsah paměti ROM ZX Spectra +2A a ZX Spectra +3 ==
| rowspan="3" colspan="2" | || rowspan="3" | celkem || rowspan="3" | změna || colspan="10" | okresy || rowspan="3" | narození || rowspan="3" | zemřelí || colspan="2" | migrace
Počítače [[Sinclair ZX Spectrum +2A|ZX Spectrum +2A]] a [[Sinclair ZX Spectrum +3|ZX Spectrum +3]] obsahují 64 KiB paměti ROM. Paměť ROM se nachází mezi adresami 0 a 16383 ([[šestnáctková soustava|šestnáctkově]] 0 a 3FFF) adresního prostoru procesoru [[Z80]]. Celá paměť ROM je rozdělená na čtyři stránky označované jako ROM&nbsp;0, ROM&nbsp;1, ROM&nbsp;2 a ROM&nbsp;3, z nichž pouze jedna může být připojena do adresního prostoru procesoru. K přepínání stránek paměti ROM slouží bit č. 4 portu [[port 253|32765]] a bit č. 2 portu [[port 253|8189]].<ref name="stránkování_pro_spectrum/fifo" />
|-
| colspan="2" | Havlíčkův Brod || colspan="2" | Jihlava || colspan="2" | Pelhřimov || colspan="2" | Třebíč || colspan="2" | Žďár nad Sázavou || rowspan="2" | přistěhovalí || rowspan="2" | odstěhovalí
|-
| celkem || změna || celkem || změna || celkem || změna || celkem || změna || celkem || změna
|-
| 2013 || || || -990<ref name="8209-na-vysocine" /><ref name="clanek22673-vysocine" />
|-
| 2015 || || || -420<ref name="clanek22673-vysocine" />
|-
| 2016 || || 508 952<ref name="vysocina-prisla-loni-o-523-obyvatel" /><ref group="*">k prosinci 2016</ref> || -523<ref name="clanek22673-vysocine" /><ref name="vysocina-prisla-loni-o-523-obyvatel" />
| || || || +30<ref name="vysocina-prisla-loni-o-523-obyvatel" /> || || || || -222<ref name="vysocina-prisla-loni-o-523-obyvatel" /> || || -352<ref name="vysocina-prisla-loni-o-523-obyvatel" />
| 5307<ref name="vysocina-prisla-loni-o-523-obyvatel" /> || 4997<ref name="vysocina-prisla-loni-o-523-obyvatel" /> || 3456<ref name="vysocina-prisla-loni-o-523-obyvatel" /> || 4289<ref name="vysocina-prisla-loni-o-523-obyvatel" />
|-
| rowspan="2" | 2017 || {{Malé|celkem}} || || -36<ref name="8209-na-vysocine" />
|-
| {{Malé|1.&nbsp;čtvrletí}} || {{Malé|508.523<ref name="clanek22673-vysocine" /><ref group="*">k 31. březnu 2017</ref>}} || {{Malé|-429<ref name="clanek22673-vysocine" />}}
| || {{Malé|-92<ref name="clanek22673-vysocine" />}} || || {{Malé|-13<ref name="clanek22673-vysocine" />}} || || || || {{Malé|-203<ref name="clanek22673-vysocine" />}} || || {{Malé|-125<ref name="clanek22673-vysocine" />}}
|-
| rowspan="2" | 2018 || {{Malé|celkem}} || 509 274<ref name="8209-na-vysocine" /><ref group="*">k 31. prosinci 2018</ref> || +358<ref name="11762-pocet-obyvatel-vysociny" /><ref name="8209-na-vysocine" />
| || +246<ref name="8209-na-vysocine" /> || || +223<ref name="8209-na-vysocine" /> || || +83<ref name="8209-na-vysocine" /> || || -357<ref name="8209-na-vysocine" /> || || +163<ref name="8209-na-vysocine" />
| 5430<ref name="8209-na-vysocine" /> || || 4460<ref name="8209-na-vysocine" /> || 4255<ref name="8209-na-vysocine" />
|-
| {{Malé|1.&nbsp;čtvrtletí}} || || {{Malé|-270}}<ref name="8209-na-vysocine" />
|-
| 2019 || || || +539<ref name="11762-pocet-obyvatel-vysociny" />
| || || || || || || || -259<ref name="11762-pocet-obyvatel-vysociny" />
|-
| 2020 || {{Malé|1.&nbsp;čtvrtletí}} || {{Malé|509 817<ref name="11762-pocet-obyvatel-vysociny" /><ref group="*">k 31. březnu 2020</ref>}} || {{Malé|+4<ref name="11762-pocet-obyvatel-vysociny" />}}
| || {{Malé|-34<ref name="11762-pocet-obyvatel-vysociny" />}} || || {{Malé|+62<ref name="11762-pocet-obyvatel-vysociny" />}} || || {{Malé|+56<ref name="11762-pocet-obyvatel-vysociny" />}} || || {{Malé|-87<ref name="11762-pocet-obyvatel-vysociny" />}} || || {{Malé|+7<ref name="11762-pocet-obyvatel-vysociny" />}}
| {{Malé|1306<ref name="11762-pocet-obyvatel-vysociny" />}} || {{Malé|1428<ref name="11762-pocet-obyvatel-vysociny" />}} || colspan="2" | {{Malé|+126<ref name="11762-pocet-obyvatel-vysociny" />}}
|-
| 2021 || || ||
| || || || || || || || || ||
| 5547<ref name="clanek38243-pocet-obyvatel-vysociny" /> || 6438<ref name="clanek38243-pocet-obyvatel-vysociny" />
|-
| 2022 || || 503 747<ref name="clanek38243-pocet-obyvatel-vysociny" /><ref group="*">k 31. prosinci 2022</ref> || -278<ref name="clanek38243-pocet-obyvatel-vysociny" />
| || -155<ref name="clanek38243-pocet-obyvatel-vysociny" /> || || +182<ref name="clanek38243-pocet-obyvatel-vysociny" /> || || +88<ref name="clanek38243-pocet-obyvatel-vysociny" /> || || -277<ref name="clanek38243-pocet-obyvatel-vysociny" /> || || -116<ref name="clanek38243-pocet-obyvatel-vysociny" />
| 4927<ref name="clanek38243-pocet-obyvatel-vysociny" /> || 5861<ref name="clanek38243-pocet-obyvatel-vysociny" /> || colspan="2" | +656<ref name="clanek38243-pocet-obyvatel-vysociny" />
|-
| colspan="18" | <references group="*" />
|}


== Příčiny vylidňování ==
Obsah jednotlivých stránek ROM je:
Vylidňování vesnic probíhá i na Západě, ale podle sociologa Martina Buchtíka má vylidňování vesnic v Česku jiné příčiny, které začaly už za minulého režimu a po revoluci se prohloubily.<ref name="destinace-venkov-ceske-vesnice-se-vylidnuji" />
* ROM 0 - editor programu,
* ROM 1 - vyhodnocování syntaxe a interpret,
* ROM 2 - [[+3 DOS]],
* ROM 3 - ROM ZX Spectra 48K.


Mezi vesnice, které se na Vysočině vylidňují už několik desetiletí, patří ves [[Vysoká Lhota]], oficiálně [[Seznam obcí v Česku s nejnižším počtem obyvatel|obec s nejmenším počtem obyvatel]].<ref name="destinace-venkov-ceske-vesnice-se-vylidnuji" /> Příčiny jejího vylidňování jsou stejné jako v jiných podobných vsí - chybějící služby a odjezd mladých za prací do větších měst - ve vsi pak zůstávají pouze starší obyvatelé.<ref name="destinace-venkov-ceske-vesnice-se-vylidnuji" /> Věkový průměr ve Vysoké Lhotě je více než 65 let.<ref name="destinace-venkov-ceske-vesnice-se-vylidnuji" />
== Poznámky ==
<references group="p" />


Trend stěhování lidí z vesnic do větších sídel je společensky nežádoucí, neboť na venkově, především v místech více vzdálených od spádových center, zůstává větší počet seniorů.<ref name="Vylidňování venkova… Příčina, nebo důsledek?">{{Citace periodika
== Reference ==
| příjmení =
<references />
| jméno =
| titul = Vylidňování venkova… Příčina, nebo důsledek?
| periodikum = SMSKA Zpravodaj Sdružení místních samospráv České republiky
| odkaz na periodikum = SMSKA Zpravodaj Sdružení místních samospráv České republiky
| rok = 2016
| číslo = 11/2019
| strany = 1-2
| datum vydání = 2019-25-11
| vydavatel = Sdružení místních samospráv ČR
| url = https://www.smscr.cz/modules/file_storage/download.php?file=331a57c4%7C33&inline=1
}}</ref> Protože s odcházejícími lidmi odcházejí také výnosy z daní, takové obce chudnou.<ref name="Vylidňování venkova… Příčina, nebo důsledek?" /> To způsobuje mimo jiné snižování dostupnosti sociálních služeb v terénu.<ref name="Vylidňování venkova… Příčina, nebo důsledek?" />


== Akce proti vylidňování ==
== Externí odkazy ==
* [http://www.wearmouth.demon.co.uk/ The Incomplete Spectrum ROM Assembly]
* [http://www.shadowmagic.org.uk/spectrum/roms.html Philip Kendall - The Spectrum ROMs collection]
* [http://mdfs.net/Software/Spectrum/ROMImages/ ZX Spectrum ROM Images]

<!--
{{Sinclair ZX Spectrum}}

[[Kategorie:Sinclair ZX Spectrum]]
-->


[[Port 254]]

'''Port 254''', při použití [[šestnáctková soustava|šestnáctkové soustavy]] '''port FE''', je port procesoru [[Z80]] používaný v počítačích [[ZX80|Sinclair ZX80]], [[ZX81|Sinclair ZX81]] a [[Sinclair ZX Spectrum]] a kompatibilních počítačích. Je použit pro čtení stavu [[Klávesnice počítačů ZX Spectrum|klávesnice]], přístup k [[kazetový magnetofon|magnetofonu]], a u ZX Spectra také k ovládání reproduktoru a nastavování barvy okraje obrazu. Při šestnáctibitovém adresování portu vyšší byte adresy portu má vliv pouze na to, stav ktreré části klávesnice je čten.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Vilím
| jméno = Tomáš
| odkaz na autora = Tomáš Vilím
| titul = Assembler a ZX Spectrum, 1. díl
| odkaz na titul = Assembler a ZX Spectrum
| vydavatel = [[Proxima - Software]]
| místo = Ústí nad Labem
| rok = 1992
| isbn =
}}</ref> Z tohoto důvodu se pod označením ''port 254''/''port FE'' obvykle neuvažuje pouze tento jediný port, ale všechny porty ''B''*256+254, kde ''B'' je od 0 do 255 ([[šestnáctková soustava|šestnáctkově]] xxFE, kde xx je od 00 do FF).<ref name="hwports-wos">[http://www.worldofspectrum.org/faq/reference/ports.htm Hardware Ports - comp.sys.sinclair FAQ] na [[World of Spectrum]]</ref>


== Výhledy do budoucna ==
V počítačích ZX80, ZX81 a ZX Spectrum je port 254 vybrán kdykoliv, kdy je nejnižší bit adresy (A0) nastaven na nulu, u počítačů [[Timex Sinclair 2068]] a jeho nástupců je port 254 vybrán pouze pokud je nižší byte celé šestnáctibitové adresy nastaven na hodnotu 254.<ref name="hwports-wos" /><ref>[http://nocash.emubase.de/zxdocs.htm#zx80zx81ioports ZX80/ZX81 I/O Ports] na emubase.de</ref><ref>{{Citace periodika
Podle projekce [[Český statistický úřad|ČSÚ]] z roku 2020 vycházející z toho, že k 1. lednu 2019 měl kraj 509 274 obyvatel, by měl úbytek počtu obyvatel patřit k nejvyšším mezi kraji, po roce 2060 by měla přirozeně ztrácet 2600 obyvatel ročně.<ref name="vylidnovani-8138740">{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| příjmení =
| jméno =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| odkaz na autora =
| titul = Vysočinu čeká dle statistiků v dalších desetiletích vylidňování
| spoluautoři =
| periodikum = Český rozhlas Vysočina
| titul = Spectrum Keyboard Buffer
| periodikum = Your Spectrum
| odkaz na periodikum = Český rozhlas Vysočina
| vydavatel =
| odkaz na periodikum = Your Sinclair
| rok = 1984
| odkaz na vydavatele =
| datum vydání = 2020-01-26, 6:00
| měsíc = January
| datum přístupu = 2024-08-01
| ročník =
| url = https://vysocina.rozhlas.cz/vysocinu-ceka-dle-statistiku-v-dalsich-desetiletich-vylidnovani-8138740
| číslo = 1
| strany = 58, 60, 63
| url = http://www.worldofspectrum.org/showmag.cgi?mag=YourSpectrum/Issue01/Pages/YourSpectrum0100058.jpg
| url alt = http://www.users.globalnet.co.uk/~jg27paw4/yr01/yr01_58.htm
| issn =
| issn =
}}</ref> Migrace tento přirozený by tento úbytek neměla být schopna vyrovnat, pouze zmírnit.<ref name="vylidnovani-8138740" /> Do roku 2070 by se měl počet obyvatel snížit o 16 % na přibližně 426 000.<ref name="vylidnovani-8138740" />
}}</ref>
== Reference ==
<references />
*** https://pelhrimovsky.denik.cz/zpravy_region/konec-vylidnovani-na-vysocine-pocet-obyvatel-roste-diky-ukrajincum-20230623.html
* https://jihlavsky.denik.cz/z-regionu/konec-vylidnovani-na-vysocine-pocet-obyvatel-roste-diky-ukrajincum-20230623.html
* https://vysocina.rozhlas.cz/az-osmdesat-procent-prazdnych-domu-v-jedne-ulici-i-tak-vypadaji-centra-nekterych-9070232
* https://csu.gov.cz/produkty-archiv/95004662c6
* https://www.businessinfo.cz/navody/charakteristika-kraje-vysocina/#obyv
* https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/promeny-ceska/mesta-na-periferii-bojuji-s-odlivem-obyvatel/r~6e8b7e7a520811eda9eeac1f6b220ee8/
* https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/mytus-o-vylidnovani-venkova-pada-vesnice-diky-satelitum-ozivaji.A091201_144708_ekonomika_spi


* https://denik.obce.cz/clanek.asp?id=6755925
Stav klávesnice je možné u počítačů ZX Spectrum číst pouze pokud je některý z bitů vyššího bytu adresy nastaven na nulu, u počítače [[SAM Coupé]], pokud jsou všechny bity vyššího bajtu adresy nastavené na jedničku, je možné číst stav některých kláves, které má navíc proti ZX Spectru.<ref>{{Citace periodika
* https://denik.obce.cz/clanek.asp?id=6569933
| příjmení =
* https://demagog.cz/vyrok/16871
| jméno =
* https://books.google.cz/books/about/Vylid%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_venkova_v_%C4%8Cech%C3%A1ch_v_obd.html?id=9Ow9AAAAYAAJ&redir_esc=y
| autor = Lee
* https://www.novinyvm.cz/18211-lidovci-predstavili-svuj-recept-pro-zdravou-vysocinu.html
| odkaz na autora =
* http://vitbarta.cz/vize-vv/1350-exodus-na-vysocine-v-trebici-resi-vylidnovani-originalne.htm
| spoluautoři =
| titul = SAM Coupé a ... klávesnice
| periodikum = ZX Magazín
| odkaz na periodikum = ZX Magazín
| rok = 1992
| měsíc =
| ročník =
| číslo = 6/92
| strany = 34-37
| url =
| issn =
}}</ref>


* https://lidemesta.cuni.cz/LM-833-version1-schmeidler.pdf
== Využití jednotlivých bitů portu ==
* https://theses.cz/id/29q78f/22366234
{| class="wikitable"
* https://mze.gov.cz/public/portal/-q316991---7yKbRhro/nsprv-duben-2010
|- style="text-align: center;"
| rowspan="2" | počítač || colspan="9" | význam
|- style="text-align: center;"
| &nbsp; || 7 || 6 || 5 || 4 || 3 || 2 || 1 || 0
|- style="text-align: right;"
| style="text-align: center;" | ZX80, ZX81 || čtení || magnetofon || obrazová frekvence<BR>(0..60 Hz, 1..50 Hz) || style="background-color:#DADADA;"| &nbsp; || colspan="5" style="text-align:center;" | klávesnice
|-
|
|- style="text-align: right;"
| rowspan="2" style="text-align: center;" | Sinclair ZX Spectrum || čtení || style="background-color:#DADADA;"| &nbsp; || magnetofon || style="background-color:#DADADA;"| &nbsp; || colspan="5" style="text-align:center;" | klávesnice
|- style="text-align: right;"
| zápis || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || style="background-color:#DADADA;"| &nbsp; || style="background-color:#DADADA;"| &nbsp; || reproduktor || magnetofon || style="text-align: center;" colspan="3" | barva borderu
|-
|
|- style="text-align: right;"
| rowspan="2" style="text-align: center;" | SAM Coupé || čtení || detekce připojení<BR>externí RAM || magnetofon || světelné pero/sériový vstup || colspan="5" style="text-align:center;" | klávesnice
|- style="text-align: right;"
| zápis || zákaz zobrazování<BR>(pouze v grafických módech 3 a 4) || zapnutí MIDI through || nejvyšší bit<BR>barvy borderu || reproduktor || magnetofon || colspan="3" | nižší tři bity barvy borderu
|-
|
|- style="text-align: right;"
| rowspan="2" style="text-align: center;" | [[Orel BK-08]], <BR>[[Elwro 800 Junior]] || čtení || klávesnice || magnetofon || colspan="6" style="text-align:center;" | klávesnice
|- style="text-align: right;"
| zápis || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || style="background-color:#DADADA;"| &nbsp; || style="background-color:#DADADA;"| &nbsp; || reproduktor || magnetofon || style="text-align: center;" colspan="3" | barva borderu
|}


<nowiki>[[Kategorie:Kraj Vysočina]]
== Reference ==
[[Kategorie:Čechy]]
<references />
[[Kategorie:Morava]]</nowiki>


<nowiki>
{{Sinclair ZX Spectrum}}


[[Kategorie:Sinclair ZX81]]
[[Kategorie:Sinclair ZX Spectrum]]
</nowiki>


<!--
* codetype:v=sQtj22HYIpE (t*j*mstv*)
* codetype:v=KJWUmE6_T3Q&fr (d*l*r)
* codetype:v=FeJdtYlgG2c&fr (m*c)
* codetype:v=g_2BIL2gK9A&fr (t*j*mstv*)
* codetype:v=BCndOxGxiTU&fr (j*k s* spr*vn* př*t)


* codetype:v=82uXr4znILw (What is U.S. Debt? - P1: Intro to Debt)
* codetype:v=vTNkysXQUsk (What is U.S. Debt? - P2: Comparing Debt to GDP)
* codetype:v=hEooClIjHr8 (If US States were Countries (GDP))
* codetype:v=dC6OPyYexEc (22 countries with the highest GDP nominal in 2050)
* codetype:v=xdReh4le7x0 (Redrawing the map of Europe)


* codetype:v=TbYAINpRcug (Democrats in the South)
Rozšířená syntaxe Sinclair Basicu (Logitek Disc Interface)
* codetype:v=-XnCVocNZ20 (Future of Europe)
* codetype:v=kS-R1W1vJjM (USA vs Europe)
* codetype:v=7bfaRdTMdfY (The world in the next 200 years!)
* codetype:v=M5YKAKw4I5E (Future of Europe from 1900 to 2100 with "'Ii'")
* codetype:v=D6z_Cl4YrxM (Europe 2011-2060)
* codetype:v=a_uFYgdf7Jk (1000 лет за 5 минут. Как менялась карта Европы.)
* codetype:v=tu4U9pu-IQc (Политическая карта мира.)
* codetype:v=1rdZU7BKEv4 (New Balkan map - Nova mapa Balkana)
* codetype:v=G3xQjHC2uKo (REAL SERBIA - Balkan Future)
* codetype:v=faW5uRIoL84 "'Q'" Simulation #6 by RPP - (November 2011 is the start)
* codetype:v=Gi7tcsSIFTI ("'Q'" Simulation "'Q'" Simulation)


* codetype:v=hcoOENLfpUI (Videographic: Migration)
Pro připojení disketové jednotky [[Commodore 1541]]. Číslování připojených disketových jednotek odpovídá číslování Commdore, kde je první disketové disketové mechanice přírazeno číslo 8. Při odkazování pomocí M a samostatných čísel je číslo jednotky menší než osm zvýšeno o sedm, "M1" odpovídá "M8", "M2" odpovídá "M9". Samostané "M" a "M0" odpovídají "M8". Pokud je třeba se odkázat na zařízení s číslem menším než 8, je nutné použít konstrukci *"I''n''".
* codetype:v=MOrD8eOdRxU (All great empires in the world)
* codetype:v=lyiZMX4fmSc (Europe in 2070)
* codetype:v=fTeQMkFvhGw (Europe évolution 2011-2080)
* codetype:v=UQumsIh0IOc (Sea level increase 80m)
* codetype:v=BmaxcwHJ5dc (Europe 2100)
* codetype:v=wiLdDe7Eha4 (Europe 2015)
* codetype:v=qMRs3ZJyhr8 (Futuremap of new europe part 2)
* codetype:v=zJw1SQYMRB4 (Future of Europe)
* codetype:feature=endscreen&v=QXY0bYFhiwg&NR=1 (Evolution du territoire français de 985 à 1962)
* codetype:v=SSBBRzHBwz8 (Europe from 2012-2100 simulation (with realistic ideas))
* codetype:v=xH8KV9Oz06k (What Europe Should Look Like (ce que l'Europe devrait ressembler à))
* codetype:v=9KawYz5SadM ("'R'" dream of future)
* codetype:v=GXQZpKW3ePQ (Europe map 2100)
* codetype:v=Bt2WVFwT2Qk (Europe's Future - 2011 - 2055 (With Sound))
* codetype:v=X5eCCAfShcU (New Europe 2020)
* codetype:v=8a_BdQkf6vU (THE REAL MAP OF EUROPE IN 2015|carta d'Europa nel 2015|A VALÓDI Európa térkép 2020-ban)


* codetype:v=O7mfvEZmDLY (European "'Q'" *Simulation* 2018 HD)
* CAT
* codetype:NR=1&v=_XwPxzQ-B6c (Europe in future, a possible course of events)
* CAT #''n''
* codetype:v=9HAteJO4aWo ("'Q'" (realistic) )
* CAT 2
* codetype:v=7ECx_KSNHD4 (NORTH AMERICA FUTURE MAP)
* CAT *"I9"
* CAT "B*"
* -CMD
* COPY [&lt; ''n1'', ''n2'', ''n3'', ''n4'' &gt;][* ''horizontalni_zvetseni'',''vertikalni_zvetseni''][#''n''] - tisk kopie obrazovky na tiskárně, ''n'' určuje způsob tisku,
* COPY "''soubor''=''soubor1'',''soubor2'',...,''souborn''" - zkopírování a spojení souborů ''soubor1'' - ''souborn'' do souboru ''soubor'',
* -CREATE (''f''$,''velikost_zaznamu''[,''pocet_zaznamu'']) - vytvoření souboru s definovaným počtem záznamů,
* +DEV
* -DEV
* -DREAD &lt; ''n'', ''p''$, ''len'' &gt; - načtení ''len'' bytů z linky ''n'' do proměnné ''p''$,
* -DWRITE &lt; ''n'', ''p''$, ''len'' &gt; - zapsání ''len'' bytů z proměnné ''p''$ na linku ''n'',
* ERASE [''jednotka'',] ''soubor'' [, ''soubor2''[, ''soubor3, ...'']]
* -FLERR [''jednotka'',] &lt; ''e''$ &gt; - uložení chybového hlášení do proměnné ''e''$,
* FORMAT [''jednotka'',] "''Jmenodiskety'' [''ID_diskety'']"
* -INIT [''jednotka''] - inicializace jednotky,
* LOAD - nahrání posledního nahrávaného souboru,
* LOAD ''f''$ - nahrání souboru z mechaniky 8,
* LOAD *"M",''f''$ - nahrání souboru z mechaniky 8,
* LOAD 9,''f''$ - nahrání souboru z mechaniky 9,
* LOAD ''f''$ ? - nahrání souboru, typ souboru je určen automaticky
* -LSEEK(''n'',''cislo_zaznamu'',''pozice_v_zaznamu'') - nastavení ukazatele v souboru s definovaným počtem záznamů připojeným na linku ''n'' na konkrétní pozici ve vybraném záznamu,
* MERGE 2,''a''$ - přihrání programu k aktuálnímu programu z mechaniky 2
* MOVE ''source'' to ''destiantion'' [BUF ''velikost_bufferu'']
** MOVE #''n1'' TO #''n2'',
** MOVE #''n1'' TO 8,1,''b''$
** MOVE ''m1'',''a''$ TO ''m2'',1,''b''$
** MOVE ''a''$ TO "''name'',S,W"
* NEW ''n1'',''n2''
* NEW *
* -ONERR ''n'' - ''n'' určuje číslo řádku, na který se má skočit při chybě,
* OPEN #''n'',[''jednotka'',] "''name'',S,''mode''" - připojení sekvenčního souboru na linku ''n'' {{Malé|(význam ''mode'':
** W - soubor otevřen pro čtení,
** R - soubor otevřen pro zápis,
** A - soubor otevřen pro připojení nových dat na konec souboru,
** M - špatně zavřený sekvenční soubor otevřen pro čtení)}},
** OPEN #''n'',8,2,"''name'',S,R" - připojení sekvenčního souboru v mechanice 8 na linku ''n'',
** OPEN #''n'', "M",4,"''soubor''" - připojí soubor v mechanice 8 na linku ''n'',
** OPEN #''n'', *"I8",3,"''soubor''" - připojí soubor v mechanice 8 na linku ''n'',
** OPEN #''n'', *"I4",4 - připojí tiskárnu Commodore na linku ''n'',
* -RENAME [''jednotka'',] "''nove_jmeno_souboru''=''stare_jmeno_souboru''"
* SAVE [''jednotka'',] ''f''$ [''typ'']
** SAVE ''f''$ - .BAS
** SAVE ''f''$ DATA d() - .DAT
** SAVE ''f''$ CODE ''adr'',''len'' - .COD
** SAVE ''f''$ SCREEN$ - .SCR
** SAVE ''f''$ USR ''adr'',''start'',''len'' - .EXE
** SAVE ''n'',''f''$
** SAVE *"M''n''",''f''$
** SAVE *"I8",''f''$ - uložení souboru na mechaniku 8,
* -STDIO ''d''$,''adr'' - nastavení defaultního zařízení pro operace se soubory
** -STDIO = "C" - jako defaultní zařízení je nastaven magnetofon,
** -STDIO = "M",9 - jeko defaultní zařízeníá je nastavena disketová mechanika 9,
** -STDIO = "M",8
* -STTY ''param1'' ''param2'' - nastavení parametrů interface,
** -STTY P E - nastavení ovladače tikárny na tiskárny Epson, Shinwa, Star
** -STTY P I - nastavení ovladače tikárny na tiskárny Itoh
** -STTY P X - nastavení ovladače tikárny na tiskárnu Shinwa CP80X
** -STTY P S - nastavení ovladače tikárny na tiskárny Seikosha
** -STTY FS +E
** -STTY FS -E
** -STTY FS +N
** -STTY FS -N
* - VALID [''jednotka'']
* VERIFY [''jednotka'',] ''f''$ [''typ'']
** VERIFY - ověří poslední ukládaný soubor,
* [: ''příkazy'' :] - příkazy v hranatých závorkách se vykonají bez zásahu rozšířeného interpretu interface Logitek Disc Interface


* codetype:v=Kcc6aexFWko (Europe in 2015!!!!!)
* CLOSE #''n'' - standardní syntaxe Sinclair BASICu,
* codetype:v=tEMDnwm1IjU (The fate of the EU in the next 40 years)
* INKEY$#''n''
* codetype:v=6gNMYhboMLc&list=PL4704C0924889029E (Historic/Futuristic Maps)
* INPUT #''n'',''p''$
* codetype:v=hcoOENLfpUI (Videographic: Migration)
* LLIST
* codetype:v=8JS4VZbCWj8 (Videographic: "'Ch'" territorial claims)
* LPRINT
* PRINT


PP/12-zpusobu-kterymi-z-vas-delaji-otroky-socialniho-statu/
PP/jak-obcana-premenit-v-poslusneho-otroka-ve-12-krocich/
PP/zvykame-si-zvykame/
PP/konecne-vitezstvi-multikulturniho-eurosocialismu-zivnostniky-nahradi-imigranti/
PP/multikulturni-obohaceni-evropy-prvni-ochutnavka/
PP/je-treba-trefovat-spravne-cile/
PP/o-svobodne-imigraci-a-nucene-integraci/
PP/komuniste-i-socialiste-vsech-barev-delaji-z-lidi-nesvepravne-ovce/
PP/neprizpusobivy-hyckana-budoucnost-naroda/
PP/cena-lidske-prace-jako-pricina-krize/ ***
PP/desatero-rad-pro-novinare-jak-psat-o-romech/
PP/socialisticky-zivorit-nebo-svobodne-zit/
PP/gadzo-padej-dozadu-do-fronty-romove-maji-prednost/
-->


= Šablona: Písmena latinky =
= Šablona: Písmena latinky =


{| class="infobox" style="margin:0 0 1.5em 1.5em; width: 100%"
{| class="infobox" style="margin:0 0 1.5em 1.5em; width: 100%"
| Česká abeceda || [[A|Aa]] [[B|Bb]] [[C|Cc]] [[Č|Čč]] [[D|Dd]] [[Ď|Ďď]] [[E|Ee]] [[F|Ff]] [[G|Gg]] [[H|Hh]] [[Ch|CHch]] [[I|Ii]] [[J|Jj]] [[K|Kk]] [[L|Ll]] [[M|Mm]] [[N|Nn]] [[Ň|Ňň]] [[O|Oo]] [[P|Pp]] [[Q|Qq]] [[R|Rr]] [[Ř|Řř]] [[S|Ss]] [[Š|Šš]] [[T|Tt]] [[Ť|Ťť]] [[U|Uu]] [[V|Vv]] [[W|Ww]] [[X|Xx]] [[Y|YY]] [[Z|Zz]] [[Ž|Žž]]
| Česká abeceda || [[A]]a [[B]]b [[C]]c [[Č]]č [[D]]d [[Ď]]ď [[E]]e [[F]]f [[G]]g [[H]]h [[Ch|CHch]] [[I]]i [[J]]j [[K]]k [[L]]l [[M]]m [[N]]n [[Ň]]ň [[O]]o [[P]]p [[Q]]q [[R]]r [[Ř]]ř [[S]]s [[Š]]š [[T]]t [[Ť]]ť [[U]]u [[V]]v [[W]]w [[X]]x [[Y|YY]] [[Z]]z [[Ž]]ž
|-
|-
| Písmena s diakritikou || [[Á|Áá]] [[É|Éé]] [[Ě|Ěě]] [[Í|Íí]] [[Ó|Óó]] [[Ú|Úú]] [[Ů|Ůů]] [[Ý|Ýý]]
| Písmena s diakritikou || [[Á]]á [[É]]é [[Ě]]ě [[Í]]í [[Ó]]ó [[Ú]]ú [[Ů]]ů [[Ý]]ý
|-
|-
| Slovenská písmena || [[Ä|Ää]] [[Ľ|Ľľ]] [[Ĺ|Ĺĺ]] [[Ŕ|Ŕŕ]] [[Ô|Ôô]]
| Slovenská písmena || [[Ä|Ää]] [[Ľ|Ľľ]] [[Ĺ|Ĺĺ]] [[Ŕ|Ŕŕ]] [[Ô|Ôô]]
|-
|-
| Polská písmena || [[Ą|Ąą]] [[Ć|Ćć]] [[Ę|Ęę]] [[Ł|Łł]] [[Ń|Ńń]] [[Ó|Óó]] [[Ś|Śś]] [[Ż|Żż]] [[Ź|Źź]]
| Polská písmena || [[Ą|Ąą]] [[Ć|Ćć]] [[Ę|Ęę]] [[Ł|Łł]] [[Ń|Ńń]] [[Ó]]ó [[Ś|Śś]] [[Ż|Żż]] [[Ź|Źź]]
|-
|-
| Německá písmena || [[Ä|Ää]] [[Ö|Öö]] [[Ü|Üü]] [[ß]]
| Německá písmena || [[Ä|Ää]] [[Ö|Öö]] [[Ü|Üü]] [[ß]]
Řádek 3 465: Řádek 654:
| Španělská písmena || [[Ñ|Ññ]]
| Španělská písmena || [[Ñ|Ññ]]
|-
|-
| Portugalská písmena || [[Á|Áá]] Â Ã À [[Ç|Çç]] É Ê Í Ó Ô Õ Ú Ü
| Portugalská písmena || [[Á]]á Â Ã À [[Ç|Çç]] É Ê Í Ó Ô Õ Ú Ü
|}
|}


Řádek 3 471: Řádek 660:
{{Navbox
{{Navbox
|name = Latinka
|name = Latinka
|state = uncollapsed
|title = [[Latinka]]
|title = [[Latinka]]
|group1 = Latinská abeceda
|group1 = Latinská abeceda
Řádek 3 571: Řádek 759:
{{Navbox
{{Navbox
|name = Latinka
|name = Latinka
|state = uncollapsed
|title = [[Latinka]]
|title = [[Latinka]]
|group1 = Latinská abeceda
|group1 = Latinská abeceda
Řádek 3 670: Řádek 857:
|list6 = Varianty písmena [[D]]
|list6 = Varianty písmena [[D]]
|list7 =
|list7 =
[[Ð|Đð]]&nbsp;[[Ď|Ďď]]&nbsp;[[Ð|Đđ]]&nbsp;[[Ɗ|Ɗɗ]]&nbsp;[[Ƌ|Ƌƌ]]&nbsp;[[ƍ|ƍ]]&nbsp;[[Ḋ|Ḋḋ]]&nbsp;[[Ḍ|Ḍḍ]]&nbsp;
[[Ð|Đð]]&nbsp;[[Ď]]ď&nbsp;[[Ð|Đđ]]&nbsp;[[Ɗ|Ɗɗ]]&nbsp;[[Ƌ|Ƌƌ]]&nbsp;[[ƍ]]&nbsp;[[Ḋ|Ḋḋ]]&nbsp;[[Ḍ|Ḍḍ]]&nbsp;
}}
}}

Aktuální verze z 15. 9. 2024, 10:00


Švelch

Možné zdroje

možné zdroje pro Timex Sinclair

Ellvis. ZX Spectrum in Czechoslovakia. ACNews. 17. декабрь 2015, čís. 62. Článek obsahuje doplnění jehož autorem je Factor6. Dostupné online. 

SpeccyWiki

SpeccyWiki je ruskojazyčná encyklopedie zaměřená na počítač Sinclair ZX Spectrum a počítače s ním kompatibilní. Encyklopedie byla spuštěna 25. března 2007.[1] Zakladately encyklopedie jsou Sergej Ponomarenko a Vladimir Bakum.

  1. [http://www.wikireality.ru/wiki/SpeccyWiki SpeccyWiki] na wikireality.ru

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

// Sites using MediaWiki na mediawiki.org // http://zxdn.narod.ru/linkpage.htm


Pavel Troller

Ing. Pavel Troller, CSc. je odborný asistent na Fakultě elektrotechnické Českého vysokého učení technického.

V době popularity počítače Sinclair ZX Spectrum se věnoval jeho úpravám. Je autorem jednoho z rozšíření paměti tohoto počítače na 80 KiB.[1] Pro svoje potřeby rozšířil možnosti nadstavby Sinclair BASICu Beta BASIC. Je také autorem operačního SIN DOS, ze kterého vychází M-DOS, který používají disketové jednotky Didaktik 40 a Didaktik 80 a počítač Didaktik Kompakt. Po úpadku oblíbenosti počítačů Sincalir ZX Spectrum se věnoval počítačům Amiga, ke které napsal relokátor Kickstartu, a po úpadku její oblíbenosti operačnímu systému Linux.[2] Je autorem linuxové distribuce Sinux.[3]

  1. Žabenský, P. ROM, RAM, EPROM, PROM, ... - Hrátky s pamětí a něco už skoro zapomenutého. ZX Magazín. Čís. 1/96, s. 28 - 29. ISSN 1210-4833. 
  2. OT: Jen si pekne ty "in" telefony kupujte... na list.hw.cz
  3. GNU/Linux a já na vslib.cz

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Pavel Troller - osobní stránka Pavla Trollera na webu FEL ČVUT

// http://retrocip.cz/uplne-alternativni-spectrum/ [[Kategorie:Sinclair ZX Spectrum]]


Tomáš Vilím

Tomáš Vilím známý pod přezdívkou Universum je programátor.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]


Ondřej Mihula

Ing. Ondřej Mihula (*19671969[pozn. 1], Brno[2]), známý pod přezdívkou CID nebo Cidsoft[1][3], je programátor. Společně se svým starším bratrem Ing. Petrem Mihulou tvořili programátorskou skupinu MS-CID[pozn. 2].[1] Studoval Fakultu elektrotechnickou VUT v Brně.[1]

Jeho programátorská přezdívka vznikla v době, kdy si na arkádových automatech oblíbil hru Asteroids, u které se bylo možné zapsat do high-scores pouze třemi písmeny.[2] V té době ve škole probírali francouzskou literaturu, ve které se hlavní hrdina jmenoval Cid, tak se tímto jménem do high score zapisoval.[2]

První ZX Spectrum (s gumovou klávesnicí) si pořídili s bratrem napůl na podzim 1985.[1][2] Protože toto ZX Spectrum si vzal jeho bratr na vojnu, Ondřej Mihula si v zimě 1987 pořídil druhé ZX Spectrum.[1]

Prvním programem, který vytvořil, je hra To je on!.[2] Hru nabídl k prodeji britské firmě Firebirds, ale ta mu ji nevydala.[2] Z her které pro ZX Spectrum vytvořil je pravděpodobně nezjnámější hra Rychlé šípy.[2] Bavilo ho hledání pouků a tajných kódů, které programátoři nechali ve hrách.[2]

Společně s Miroslavem Fídlerem a Petrem Odehnalem založil společnost Cybex s. r. o.[4] V rámci společnosti se podílel z obchodního hlediska na projektu textového editoru MAT pro počítače PC a Atari ST.[4]

I při práci ve společnosti Cybex pomáhal svému bratrovi Petrovi, který v té době na počítačích stále působil pod jejich původní společnou značkou MS-CID a tvořil výukové jazykové programy.[2]

Svoje ZX Spectrum 128 +2A zapínal pouze kvůli dodržení závazků z doby jeho obchodní činnosti pro ZX Spectrum.[4] Jinak už ho nepoužíval, pouze vyjádřil naději, že si na něm jednou budou jeho děti hrát Knight Lore.[3]

Vytvořené programy

[editovat | editovat zdroj]

Systémové programy

[editovat | editovat zdroj]
  1. v roce 1989 mu bylo 21 let[1]
  2. MS není zkratka Microsoft, ale zkratka programátorského jména Májasoft Petra Mihuly[1]
  3. Vzhledem k tomu, že hra je zmíněna v seznamu vytvořených programů od obou bratrů jako první a Ondřej Mihula zmiňuje jako svůj první hru To je on!, je možné, že autorem hry je pouze Petr Mihula.
  1. a b c d e f g h i Bez titulku. Spektrum. Červenec 1989, čís. 7, s. 3. 
  2. a b c d e f g h i Rozhovor s autorom - Ondřej Mihula. Bit. 1992, čís. 8 (5/92), s. 38. Dostupné online. ISSN 1210-0242. ((česky)) 
  3. a b Co asi dělají .... ZX Magazín. Čís. 5/92, s. 6–7. 
  4. a b c Rozhovor s autorom - Ondřej Mihula (Dokončenie). Bit. 1992, čís. 9 (6/92), s. 38. Dostupné online. ISSN 1210-0242. ((česky)) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]


Vylidňování Kraje Vysočina

Kraj Vysočina společně s Moravskoslezským krajem jsou kraje, ze kterých se lidé nejvíce stěhují pryč.[1] Kraj Vysočina se od roku 2009 vylidňoval, vylidňování pokračovalo až do roku 2018.[2] Nejvíce se počet obyvatel kraje snížil v roce 2013 o 990 obyvatel.[3] V roce 2016 bylo snížení počtu obyvatel způsobeno migrací, protože se narodilo více dětí než zemřelo lidí.[4] Snižování počtu obyvatel pokračovalo i v prvním čtvrtletí roku 2017.[5] V roce 2018 Kraj Vysočina měl mezi kraji nejnižší růst počtu obyvatel, ale v dalších šesti krajích se počet obyvatel snížil.[3]

V roce 2020 ale Vysočina opět patřila mezi kraje, kde se počet obyvatel snížil, celkem bylo takových krajů osm.[6] Podle projekce Českého statistického úřadu má vylidňování kraje Vysočina pokračovat i v dalších letech.[7]

Nárůst počtu obyvatel byl v Kraji Vysočina v období ekonomického růstu v letech 2005 až 2008.[8] Do stejného roku rostla i porodnost, ta se pak zpomalila.[8]

Kraj trpí odlivem mladých lidí, od roku 2001 do roku 2011 kraj ztratil prvenství v největším podílu dětí v populaci.[8]

celkem změna okresy narození zemřelí migrace
Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou přistěhovalí odstěhovalí
celkem změna celkem změna celkem změna celkem změna celkem změna
2013 -990[3][5]
2015 -420[5]
2016 508 952[4][* 1] -523[5][4] +30[4] -222[4] -352[4] 5307[4] 4997[4] 3456[4] 4289[4]
2017 celkem -36[3]
1. čtvrletí 508.523[5][* 2] -429[5] -92[5] -13[5] -203[5] -125[5]
2018 celkem 509 274[3][* 3] +358[2][3] +246[3] +223[3] +83[3] -357[3] +163[3] 5430[3] 4460[3] 4255[3]
1. čtvrtletí -270[3]
2019 +539[2] -259[2]
2020 1. čtvrtletí 509 817[2][* 4] +4[2] -34[2] +62[2] +56[2] -87[2] +7[2] 1306[2] 1428[2] +126[2]
2021 5547[6] 6438[6]
2022 503 747[6][* 5] -278[6] -155[6] +182[6] +88[6] -277[6] -116[6] 4927[6] 5861[6] +656[6]
  1. k prosinci 2016
  2. k 31. březnu 2017
  3. k 31. prosinci 2018
  4. k 31. březnu 2020
  5. k 31. prosinci 2022

Příčiny vylidňování

[editovat | editovat zdroj]

Vylidňování vesnic probíhá i na Západě, ale podle sociologa Martina Buchtíka má vylidňování vesnic v Česku jiné příčiny, které začaly už za minulého režimu a po revoluci se prohloubily.[1]

Mezi vesnice, které se na Vysočině vylidňují už několik desetiletí, patří ves Vysoká Lhota, oficiálně obec s nejmenším počtem obyvatel.[1] Příčiny jejího vylidňování jsou stejné jako v jiných podobných vsí - chybějící služby a odjezd mladých za prací do větších měst - ve vsi pak zůstávají pouze starší obyvatelé.[1] Věkový průměr ve Vysoké Lhotě je více než 65 let.[1]

Trend stěhování lidí z vesnic do větších sídel je společensky nežádoucí, neboť na venkově, především v místech více vzdálených od spádových center, zůstává větší počet seniorů.[9] Protože s odcházejícími lidmi odcházejí také výnosy z daní, takové obce chudnou.[9] To způsobuje mimo jiné snižování dostupnosti sociálních služeb v terénu.[9]

Akce proti vylidňování

[editovat | editovat zdroj]

Výhledy do budoucna

[editovat | editovat zdroj]

Podle projekce ČSÚ z roku 2020 vycházející z toho, že k 1. lednu 2019 měl kraj 509 274 obyvatel, by měl úbytek počtu obyvatel patřit k nejvyšším mezi kraji, po roce 2060 by měla přirozeně ztrácet 2600 obyvatel ročně.[7] Migrace tento přirozený by tento úbytek neměla být schopna vyrovnat, pouze zmírnit.[7] Do roku 2070 by se měl počet obyvatel snížit o 16 % na přibližně 426 000.[7]

  1. a b c d e MEJZROVÁ, Anita; PACOVSKÝ, Tomáš. Destinace venkov: České vesnice se vylidňují a stárnou. Našli jsme příčinu. Seznam Zprávy [online]. Úterý, 2020-01-02, 19:23 [cit. 2024-08-01]. Dostupné online. 
  2. a b c d e f g h i j k l m n Počet obyvatel Vysočiny se v letošním prvním čtvrtletí skoro nezměnil. Jihlavská Drbna [online]. Úterý, 2020-06-16, 11:52 [cit. 2024-08-01]. Dostupné online. 
  3. a b c d e f g h i j k l m n o Na Vysočině v loňském roce přibylo obyvatel. Manželství uzavřelo skoro 2700 lidí. Jihlavská Drbna [online]. Pátek, 2020-03-22, 11:10 [cit. 2024-08-01]. Dostupné online. 
  4. a b c d e f g h i j BROTHÁNKOVÁ, Monika. Vysočina přišla loni o 523 obyvatel. Regio͞nVysocina.cz [online]. Čt, 2017-03-23, 12:12 [cit. 2024-08-01]. Dostupné online. 
  5. a b c d e f g h i j Vysočině ubylo obyvatel. Jihlavské listy [online]. 2017-06-12 [cit. 2024-08-01]. Dostupné online. 
  6. a b c d e f g h i j k l m Počet obyvatel Vysočiny loni klesl o 278, zemřelých bylo víc než narozených dětí. Jihlavské listy [online]. 2023-03-21 [cit. 2024-08-01]. Dostupné online. 
  7. a b c d Vysočinu čeká dle statistiků v dalších desetiletích vylidňování. Český rozhlas Vysočina [online]. 2020-01-26, 6:00 [cit. 2024-08-01]. Dostupné online. 
  8. a b c Vysočina se zvolna vylidňuje, přibývá vzdělaných a Moravanů. E15.cz [online]. [cit. 2024-08-01]. Dostupné online. 
  9. a b c Vylidňování venkova… Příčina, nebo důsledek?. SMSKA Zpravodaj Sdružení místních samospráv České republiky. Sdružení místních samospráv ČR, 2019-25-11, čís. 11/2019, s. 1-2. Dostupné online. 

[[Kategorie:Kraj Vysočina]] [[Kategorie:Čechy]] [[Kategorie:Morava]]



Šablona: Písmena latinky

[editovat | editovat zdroj]
Česká abeceda Aa Bb Cc Čč Dd Ďď Ee Ff Gg Hh CHch Ii Jj Kk Ll Mm Nn Ňň Oo Pp Qq Rr Řř Ss Šš Tt Ťť Uu Vv Ww Xx YY Zz Žž
Písmena s diakritikou Áá Éé Ěě Íí Óó Úú Ůů Ýý
Slovenská písmena Ää Ľľ Ĺĺ Ŕŕ Ôô
Polská písmena Ąą Ćć Ęę Łł Ńń Óó Śś Żż Źź
Německá písmena Ää Öö Üü ß
Španělská písmena Ññ
Portugalská písmena Áá Â Ã À Çç É Ê Í Ó Ô Õ Ú Ü

Návrhy úprav šablony Latinka

[editovat | editovat zdroj]