Wikipedie:Pod lípou: Porovnání verzí

Vítejte Pod lípou! Zde je místo pro setkání všech wikipedistů a diskutování o různých aspektech české Wikipedie, které jsou obecnější než jen k jednomu článku.

Potřebuji…	Kam jít?
…se vyjádřit ke konkrétnímu článku.	→ Diskusní stránka článku
…pomoci s něčím na Wikipedii.	→ Potřebuji pomoc
…pomoc správce, kterou nezastane jiný wikipedista.	→ Nástěnka správců
…řešit neshody či spory s jiným wikipedistou.	→ Řešení sporů
I don't speak Czech. • Ich spreche kein Tschechisch. • Je ne parle pas tchèque. • No hablo checo. • Я не говорю по-чешски. • 我不会说捷克语	→ Embassy • Botschaft • Ambassade • Embajada • Посольство • 大使馆

V diskusích pod lípou prosím dodržujte následující pravidla

• Dodržujte pravidla slušnosti, která umožňují příjemnou a efektivní spolupráci. Wikipedisté jsou lidé, kteří vytváří Wikipedii dobrovolně, bez nároku na finanční odměnu. Předpokládejte dobrou vůli, neútočte a buďte k sobě zdvořilí.
• K pochopení principů tvorby Wikipedie si přečtěte Často kladené otázky, Pět pilířů, Pravidlo, Konsenzus, Nezaujatý úhel pohledu, Encyklopedie a Co Wikipedie není.

Přidat nové téma		Vyberte si lípu…						skočit na konec
Hlavní hlavní debatní stůl [přispět]	Práva autorská práva na Wikipedii [přispět]	Pravidla o pravidlech Wikipedie [přispět]	Technika technické záležitosti [přispět]	Návrhy nápady na vylepšení [přispět]	Oznámení nástěnka novinek a událostí [přispět]	Setkání setkávání wikipedistů naživo	Spolek o české pobočce Wikimedia ČR [přispět]	U krbu živé, leč slušné debaty na okraj [přispět]	Sestřičky podobné debaty na sesterských wikiprojektech

Po čtyřech letech se blíží opět ustavující zasedání obecních a městských zastupitelstev. Nepostřehl jsem zatím, zda je někde domluvený postup při aktualizaci, zda se bude postupovat obdobně jako v listopadu 2014? Díky za odkaz--OISV (diskuse) 26. 10. 2018, 19:30 (CEST)Odpovědět

Postup aktualizace zatím domluvený není, něco málo se diskutovalo na diskusi k šabloně.

Jméno starosty je třeba ověřit, nejlépe na stránkách obce v zápisu z ustavujícího zastupitelstva, často se totiž stává, že kontakty aktualizují později, než uveřejní zápis.

Pokud je v infoboxu uveden aktuální starosta (buď zůstal stejný, nebo je aktualizováno jméno), je třeba změnit v infoboxu parametr infoaktual na hodnotu | infoaktual = 2018.

Zároveň je vhodné, zvláště, pokud již v článku takový odstavec existuje, aktualizovat seznam bývalých starostů. Přehled obcí, kde není starosta zkontrolován, je v kategorii Kategorie:Údržba:Aktualizovat_starostu, aktuální starostové a procentuální vyjádření postupu aktualizace jsou v Kategorie:Monitoring:Starosta aktuální.

Pro rychlou kontrolu je možné si přidat do svého stylopisu následující sekvenci

#Sablona__InfoAktual
  {
  background-color: #080;
  height: 10px;
  left: 0;
  position: fixed;
  top: 0;
  width: 8px;
  }

, v levém horním rohu zkontrolované stránky se vám objeví malý zelený obdélníček. JAn (diskuse) 30. 10. 2018, 11:00 (CET)Odpovědět

Jen doplnění, že v Kategorie:Monitoring:Starosta aktuální je nyní 25 článků, které někdo již v průběhu letošního roku upravoval. Čili je potřeba je pohlídat a případného nově zvoleného starostu aktualizovat. (Čestlice, Dobročovice, Horní Rápotice, Hranice (okres Cheb), Choceň, Jetětice, Kolaje, Krásné (okres Chrudim), Lochovice, Loza, Lužice (okres Olomouc), Lužná (okres Vsetín), Mikulášovice, Načešice, Oloví, Radňovice, Ratboř, Rokycany, Samotišky, Spojil, Tatiná, Tehovec, Vejprty, Všeň, Znojmo) --Harold (diskuse) 30. 10. 2018, 11:44 (CET)Odpovědět

Případy, kde jsem se unáhlil, si beru za své.

@JAn, Dvorapa:Pokud se nezdaří import do wikidat, uvítám unixovský dotaz ustavující/ustanovující zasedání.--Tomas62 (diskuse) 30. 10. 2018, 23:07 (CET)Odpovědět

Seznam ještě nemusí být kompletní, než se zaktualizuje cache (robot jede). JAn (diskuse) 30. 10. 2018, 11:54 (CET)Odpovědět

Ve dvou z těchto obcí již zastupitelstvo dokonce proběhlo, ale zatím není zápis. U ostatních proběhne nejčastěji dnes, zítra nebo 5. listopadu. JAn (diskuse) 30. 10. 2018, 12:17 (CET)Odpovědět

Infobox ve článku Samotíšky teď hlásí chybu "Chyba ve výrazu: Neočekávaný operátor >". Netuším dělá-li to šablona či nějaký externí kód... (Podobně i Choceň) --Pavouk (diskuse) 30. 10. 2018, 15:51 (CET)Odpovědět

A není toho málo: 69 výskytů --Dvorapa (diskuse) 30. 10. 2018, 16:13 (CET)Odpovědět

Už dávno nemuselo. Matěj Suchánek (diskuse) 30. 10. 2018, 17:29 (CET)Odpovědět

Vymýšlíme s @JKlamo: a @Vojtěch Dostál: způsob, kde získat aktuální starosty a následně je nasypat do Wikidat. Zatím to vypadá, že snad by měli být uvedeni v https://portal.gov.cz, bohužel ta data ještě k dispozici nejsou. A kdoví jak. Kdyby někdo věděl, kde ta data jsou, či kdo je má spravovat. Tak budeme rádi za info.--frettie.net (diskuse) 30. 10. 2018, 21:40 (CET)Odpovědět

Možná, že to někdo chtěl publikovat na opendata.gov.cz pro kraj Vysočina, ale pak se na to vy**al: [1]. Je to asi jediný dataset, který nelze stáhnout. --YjM | _d^p 31. 10. 2018, 13:20 (CET)Odpovědět

@YjM: No, já nakonec studoval i metodiku pro obecní úřady, výklad zákona, zákon o obcích a asi nikde není přímo uvedeno, kdo a jak zodpovídá za to, že tenhle údaj (a kam) zadá. Vypadá to, že by to měl asi zavést tajemník nebo obecní úřad (jako orgán) a nejspíš právě do portal.gov.cz. Kam mají přihlášení - sankce, když to neudělá, jsem už nezkoumal. Sem tam se dá něco najít, ale jak to není centralizovaný, tak to pro mě nemá smysl.--frettie.net (diskuse) 31. 10. 2018, 17:02 (CET)Odpovědět

A na Risy.cz je starosta aktuální jak moc? --Dvorapa (diskuse) 30. 10. 2018, 23:16 (CET)Odpovědět

risy ... těžko říct. --frettie.net (diskuse) 31. 10. 2018, 17:02 (CET)Odpovědět

@Dvorapa: Když kouknu na ML, tak asi moc ne – Vojta Franta už není starostou asi 3 roky a Martin Hurajčík není místostarostou skoro 2 roky (zdroj). --YjM | _d^p 31. 10. 2018, 12:59 (CET)Odpovědět

Skvěle, díky za info. Odtud aktuální info tedy nezískáme. --Dvorapa (diskuse) 31. 10. 2018, 13:02 (CET)Odpovědět

Mimochodem když už jsme u toho a vím, že už se to řešilo mnohokrát, proč u mnoha obcí máme stále data ze sčítání 2001, když už dávno existují dostupné výsledky sčítání 2011? --Dvorapa (diskuse) 31. 10. 2018, 13:02 (CET)Odpovědět

No, asi to nikdo nesmáznul z infoboxu. Ta data na Wikidatech jsou, snad u všeho. --frettie.net (diskuse) 31. 10. 2018, 17:02 (CET)Odpovědět

Spíš půjde o části obce. U nich to v infoboxech, myslím, nikdo hromadně nemazal, takže se tam vyskytují údaje ze sčítání 2001 (a ani nevkládal do úvodu {{počet obyvatel}}). --Harold (diskuse) 2. 11. 2018, 10:06 (CET)Odpovědět

Jde jen o části obcí, vlastní obce jsou aktuální k roku 2018. U částí jsou data jen ze sčítání, takže někde 2001 a někde 2011, podle toho, jak se to kdy kde doplňovalo. Netuším, jestli i u částí obcí jsou Wikidata naplněná. Mimochodem, Frettie, na Wikidatech jsem u Blanska, Kroměříže, Třebíče a Vyškova odmazal další dvoje data k počtu obyvatel v roce 1890 – projevovaly se totiž v článcích u grafů vývoje počtu obyvatel tak, že mezi roky 1880 a 1900, kde byly hodnoty např. 15 tisíc, vystřelila čára až k 30 tisícům, aby vzápětí klesla zpět. Kdybyste měl čas, mohl byste to zkontrolovat i u dalších obcí, jestli tam v grafech nejsou taky takové chyby. --Vlout (diskuse) 2. 11. 2018, 17:22 (CET)Odpovědět

Vloute, nemůžete jen tak odstranit z Wikidat data, která považujete za špatná - jsou správná, jen jim nerozumíte. Čísla se pravděpodobně týkají územní členění platné v době, k níž se údaj vztahuje (Q56229415), jejichž import jsem na žádost Jana Kameníčka připravoval více než týden a vy ta data šmahem bez optání smažete. Kdo ví, kdy bychom na to přišli, když byste se zde "nepřiznal" :-) Prosím dávejte na to pozor.--Vojtěch Dostál (diskuse) 2. 11. 2018, 17:27 (CET)Odpovědět

Ta data jsou samozřejmě špatná, protože v danou dobu ty města tolik obyvatel neměla. Mrkněte se prosím na články Třebíč, Kroměříž, Vyškov a Blansko, konkrétně na grafy počtu obyvatel, jakou to tam teď dělá paseku. --Vlout (diskuse) 2. 11. 2018, 17:34 (CET)Odpovědět

Podívám se na to systematicky, už jsem vás označil v příslušné diskuzi. --Vojtěch Dostál (diskuse) 2. 11. 2018, 17:38 (CET)Odpovědět

Jak se vypořádat s obcemi, kde volby neproběhly (17 případů)? starostu odmazat, to je jasné, ale dávat tam datum aktualizace nebo jej raději smazat? Sám váhám, obojí má své pro i proti. Jiné názory? JAn (diskuse) 2. 11. 2018, 08:36 (CET)Odpovědět

Tak jsme nahradil starosty za – a dal datum aktualizace. Jsou v Kategorie:Monitoring:Obec bez starosty. JAn (diskuse) 6. 11. 2018, 11:51 (CET)Odpovědět

@Frettie, Vojtěch Dostál, Matěj Suchánek, JAn, Dvorapa: Na Kategorie:Údržba:Aktualizovat starostu/seznam jsem z WD vygeneroval seznam všech obcí (ListeriaBot na to nelze použít, protože zvládne jen 5000 položek a obcí je přes 6000). Teď by to ještě chtělo bota, co by podle aktuální naplněnosti kategorie vyplňoval v tabulce sloupeček "aktuální".. U KvK je nástin toho, jak si představuji využití tabulky. Výhodou oproti kategorii je roztřídění na kraje a okresy. Jestli je to over-kill, tak mě zastavte, jestli jsem začal na špatném místě nebo ze špatného konce, tak mě prosím opravte --YjM | _d^p 2. 11. 2018, 16:11 (CET)Odpovědět

@YjM: Nějak nevím, k čemu by taková tabulka byla. Jednak je dost nepřehledná, jednak vyžaduje strašně moc práce navíc: otevřít článek, z něj otevřít stránky obce, zjistit, kdy bude zastupitelstvo, dopsat do tabulky...

To spíš dělat podle nějakého systému (dle okresů a abecedy) a obce, kde bude zastupitelstvo později, si psát do seznamu. Beztak jsme zatím limitovaní neexistencí zdrojů - u větších měst proběhne zpráva v tisku, u menších obcí se to dozvíme až se někdo uráčí zveřejnit zápis ze zastupielsva nebo aktualizovat stránky. Nebo sis to představoval jinak? JAn (diskuse) 2. 11. 2018, 16:44 (CET)Odpovědět

No, ještě by to mohlo být taky tady ... https://cro.justice.cz/ --frettie.net (diskuse) 2. 11. 2018, 19:05 (CET)Odpovědět

:-O smekám, tam by se to opravdu objevit mohlo. @JAn: No, já právě nevěřil na zázrak (nalezení centrálního zdroje dat) a začal se chystat na systematickou mravenčí práci, tj. právě to procházení webových stránek obcí jednu po druhé. Z Chebska jsem jich prošel 10, z toho u 2 jsem našel potřebný zápis z ustavující schůze zastupitelstva, u zbytku buď zatím ještě neproběhlo nebo zatím nebyl zveřejněn zápis. Proto ta tabulka. Byla by škoda tak otrockou práci ještě duplikovat. --YjM | _d^p 2. 11. 2018, 19:26 (CET)Odpovědět

Blbý je, že tam není asi žádný oficiální API, asi by se to dalo ojebat, je tam poměrně slušnej přístup k JSON datům, tak by se to dalo vyzobat. Ale byl by to asi docela opruz. Ale šlo by to. --frettie.net (diskuse) 4. 11. 2018, 00:12 (CET)Odpovědět

Jo? Já ten přístup k JSONu nenašel. No, vždycky můžeme (WMČR) zkusit jednat s ministerstvem. Třeba by nám dali (omezený) přístup k nějakému internímu API systému... --YjM | _d^p 4. 11. 2018, 23:07 (CET)Odpovědět

https://cro.justice.cz/verejnost/api/funkcionari?sort=created&order=DESC&page=1&pageSize=10 a podobně.--frettie.net (diskuse) 5. 11. 2018, 13:31 (CET)Odpovědět

No, tak vytáhnout to jde na pár řádcích. Blbý je, že nejsou (a nebudou) uvedena data narození a místa narození. A hlavně - není přímé napojení na obce (resp. zřejmě není k dispozici číselník). :/ Takže jako špatný.--frettie.net (diskuse) 6. 11. 2018, 11:30 (CET)Odpovědět

Co jsem namátkou koukal, aktualizace jsou tak jednou ročně o prázdninách. Tedy opět problém s aktuálním zdrojem... JAn (diskuse) 6. 11. 2018, 11:51 (CET)Odpovědět

Aktualizace jsou v době, kdy to mají povinně aktualizovat ti, kterých se to týká. To, že na to soustavně kašlou (ale podle textu je hrozba potrestání donutila skoro všechny), je věc druhá. --frettie.net (diskuse) 6. 11. 2018, 14:57 (CET)Odpovědět

A co takhle vytvořit zvlášť infobox „Starostové obce“, kde by byli starostové chronologicky řazeni. Informace, který starosta od kdy do kdy, je celkem relevantní.--Juniperbushman (diskuse) 2. 11. 2018, 19:39 (CET)Odpovědět

Spíš tabulku do článku než infobox. Ten by dopadl asi podobně jako infobox příbuzní (DoS s výsledkem smazat). --Dvorapa (diskuse) 2. 11. 2018, 19:42 (CET)Odpovědět

@JAn Dudík: Ahoj, na druhém listu - dokumenty tohoto google docu je seznam dokuemntů z úředních desek úřadů s textem "ustavuj" v názvu. --frettie.net (diskuse) 8. 11. 2018, 10:58 (CET)Odpovědět

Ještě postupně do dalších listů vyzobávám dokumenty dle okresů.--frettie.net (diskuse) 8. 11. 2018, 11:04 (CET)Odpovědět

Udělám to jinak.--frettie.net (diskuse) 8. 11. 2018, 11:12 (CET)Odpovědět

V dokumentu výše lze v poli E3 vyplnit např. Okres Třebíč nebo jinak či případně Město Třebíč, následně se v téže listu zobrazí výsledky hledání.--frettie.net (diskuse) 8. 11. 2018, 12:15 (CET)Odpovědět

Uvádět zdroj (odkaz na usnesení)? Pokud ano, kam? --DaRe (diskuse) 25. 11. 2018, 20:29 (CET)Odpovědět

Dobrý den, za mě do textu - spolu s případným uvedením, že předchozí starosta vládl do letošního (nebo jiného) roku. --frettie.net (diskuse) 25. 11. 2018, 20:46 (CET)Odpovědět

Já bych se přimlouval za vyplňování referencí k příslušným tvrzením na Wikidatech. --YjM | _d^p 29. 11. 2018, 18:18 (CET)Odpovědět

@Frettie, Matěj Suchánek, Adam Hauner: Hezký den, trochu si hraji s automatickými seznamy z Wikidat, které se generují pomocí šablony {{Wikidata list}}. Nehodí se na všechno, ale zrovna v oblasti českého místopisu už jsme trochu zavaleni množstvím různých seznamů obcí a nestíháme je udržovat aktuální ručně. Wikidata občas myslím mohou pomoci. Připravil jsem několik ukázek, jak to může fungovat:

• Seznam měst v Česku podle počtu obyvatel
• Seznam městysů v Česku
• Seznam obcí v okrese Bruntál
• Seznam obcí v okrese Frýdek-Místek
• Seznam obcí v okrese Karviná
• Seznam obcí v okrese Nový Jičín
• Seznam obcí v okrese Ostrava-město

Padl návrh, abychom seznamy tohoto typu udržovali ve speciálním jmenném prostoru a z něho pouze do článků transkludovali. Co si o tom komunita myslí? Výhodou takového řešení je, že by se o seznamy neprali boti, a také že by se z hlavního jmenného prostoru mohla schovat ty ošklivá upozornění, která straší na začátku a konci každého seznamu (a patří spíše "na podstránku"). --Vojtěch Dostál (diskuse) 2. 11. 2018, 09:36 (CET)Odpovědět

Za mě jo.--frettie.net (diskuse) 2. 11. 2018, 09:49 (CET)Odpovědět

@Vojtěch Dostál:Nevím, zda je laikům o chlup větším než já z výše uvedeného zřejmé stávající úskalí automaticky generovaných seznamů: automat na základě dat z Wikidat vygeneruje část článku, která je v článku uvedena např. jako rozsáhlá tabulka. Je plně obsažena i v kódu článku. Uživatelé následně mohou editovat i tuto část, ale prakticky marně: při aktualizaci seznamu je automaticky generovaná část článku přepsána včetně případných ručních změn. A např. při editaci v kódu není nijak zřejmé, že tato část je automaticky generovaná, taktéž roboti se asi před takovou částí nezastaví.

Zmíněný návrh speciálního jmenného seznamu není určen pro výsledné články, tj. např. Seznam obcí v okrese Bruntál by byl nadále v hlavním jmenném prostoru. Ve speciálním jmenném prostoru by byla jen automaticky generovaná část, aby existovalo alespoň nějaké trknutí uživatele, že vstupuje na půdu automatů.

Za mne ano. --Adam Hauner (diskuse) 2. 11. 2018, 09:54 (CET)Odpovědět

Já si docela myslím, že by se zde dal využít princip neměnných šablon (např. MediaWiki). Do článku by taková dlouhá tabulka/její část byla vložena jako šablona. Po otevření přímo daného automatického seznamu by ale pro běžného uživatele (řekněme neroboty? nebo neprověřené uživatele?) nebylo možné jej editovat, pouze nahlásit chybu v diskusi. Na to by byl speciální jmenný prostor ideální, protože by se taková práva dala aplikovat na celý jmenný prostor. --Dvorapa (diskuse) 2. 11. 2018, 10:17 (CET)Odpovědět

Ta upozornění a v hlavním JP, to úplně nevypadá dobře no. Máme tu připravený jmenný prostor Rejstřík, který k ničemu nevyužíváme (je tam jen několik ?nahodile vytvořených? historických přesměrování na seznamy), tudíž by asi nebylo na škodu jej pro tento účel využít. Zcela pro. Byl by i prostor ten jmenný prostor kdyžtak přejmenovat a přesně vymezit jeho účel (dosud žádný). --Dvorapa (diskuse) 2. 11. 2018, 10:08 (CET)Odpovědět

Šlo by se nějak poprat s desetinnou čárkou u rozlohy v Seznam měst v Česku podle počtu obyvatel? A obecně, vkládat mezery mezi tisícové řády u počtů obyvatel? V Seznam městysů v Česku mi není jasné druhotné řazení v rámci jednoho data, vypadá to tak nějak zcela náhodně. --Harold (diskuse) 2. 11. 2018, 10:11 (CET)Odpovědět

Ano, toto všechno jde. Viz nyní Seznam měst v Česku podle počtu obyvatel, kromě toho sekundárního řazení (které taky jde, jen na to teď nemám čas) jsem to všechno do query zařadil. --Vojtěch Dostál (diskuse) 2. 11. 2018, 12:38 (CET)Odpovědět

Su za (jsem pro). Dokonce to byl původní záměr rejstříků, generovat nějak seznamy dle různých kritérií. Pak se zavedl jmenný prostor, do kterého robot přesunul většinu tehdejších seznamů, ale po protestech (že ne každý seznam je zároveň rejstříkem, mnoho jich má nějakou přidanou hodnotu) se vrátily na původní názvy a jmenný prostor je od té doby nevyužit. Ovšem zároveň by to chtělo ještě poladit tu šablonu - český název, nějaký odkaz z článku, šířka 100% je v některých seznamech příšerná, poskytnout návod, jak opravit chybné hodnoty na wikidatech... JAn (diskuse) 2. 11. 2018, 10:15 (CET)Odpovědět

Bohužel tabulku je složité stylovat, výchozí je 100%. Toto by stálo za zásah přímo do kódu ListeriaBota, měla by to být maličkost. Styl tabulky bychom opravdu občas potřebovali měnit.--Vojtěch Dostál (diskuse) 2. 11. 2018, 12:41 (CET)Odpovědět

To je moc pěkné, určitě pro. Jen poznámka k článku Seznam měst v Česku podle počtu obyvatel: neměla by se z úvodu odstranit informace o tom, že jde o data ze sčítání roku 2011, když jde o aktuální? A v mapě zřejmě nejsou všechna města nad 5000 obyvatel, kdyby byla, byla by nepřehledná, asi by stačilo nad 10 000. --Vlout (diskuse) 2. 11. 2018, 19:40 (CET)Odpovědět

Jednak to, a jednak by se u takového seznamu mělo psát, k jakému konkrétnímu datu tedy jsou ta data platná (ne nějaké obecné "jsou aktuální z wikidat"). Doufám že to na wikidatech je ke stejnému datu, jinak to jsou nepoměřitelná čísla. BTW v seznamu chybí 3 města, současná cifra je 606. Jinak dobrý počin. Chrzwzcz (diskuse) 2. 11. 2018, 23:14 (CET)Odpovědět

606 jsem vyřešil, ale dál je nepěkné že se text v sloupci Poznámka řadí náhodně, mělo by být prioritizováno. Chrzwzcz (diskuse) 6. 11. 2018, 21:17 (CET)Odpovědět

Jsem pro, dalším kandidátem na převod do zmíněného jmenného prostoru je mnou "vytvořený" Seznam lidí uvedených v Panamských dokumentech. Wesalius _d|^p 4. 11. 2018, 08:47 (CET) @Vojtěch Dostál:@Matěj Suchánek: Kluci, kde je problém na Wikipedista:Frettie/herci - v query jsem získal ta data, pomocí listerie mám no items. A fakt nevím, co tomu vadí ... (a jít řádek po řádku zdrojáku se mi už nechce - už jsem s tím chvilku strávil - chyběl mi tam Wikidata list end ...).--frettie.net (diskuse) 7. 11. 2018, 09:01 (CET)Odpovědět

Opravil jsem, proměnná, která se načítá, se musí jmenovat ?item .--Vojtěch Dostál (diskuse) 7. 11. 2018, 09:06 (CET)Odpovědět

Dík, tak tohle mě popravdě nenapadlo ... :)--frettie.net (diskuse) 7. 11. 2018, 14:55 (CET)Odpovědět

Návrh na uchovávání těchto seznamů v jmenném prostoru Rejstřík se mi moc líbí. Pokud je možné rejstříky transkludovat jako šablony, pojďme to tak dělat.--Vojtěch Dostál (diskuse) 15. 11. 2018, 16:37 (CET)Odpovědět

Ahoj všem, na skwiki jsem zaregistroval následující diskusi. Byla by to fajn zajímavá zkušenost taky se jako Wikina přidat. Osobně mám Asii rád, klidně bych dělal nějakého toho organizátora, ale četl jsem jenom stručně. :-) --OJJ, Diskuse 5. 11. 2018, 09:42 (CET)Odpovědět

Souhlasím, klidně by se naše wiki mohla zapojit, jen by to chtělo co nejdříve najít organizátora. :) --Patriccck ✉ 5. 11. 2018, 15:55 (CET)Odpovědět

@OJJ: Asi jsme to "prošvihli" na této stránce je uvedeno, že bychom měli začít připravovat již před 27. říjnem 2018 --Patriccck ✉ 5. 11. 2018, 16:06 (CET)Odpovědět

@Patriccck: Lze celý listopad, viz sk. OJJ, Diskuse 5. 11. 2018, 16:57 (CET)Odpovědět

Já bych klidně mohl být organizátor, ale nejlépe ve dvou či více. Chtělo by to i názory kolegů, zda by se zapojili atd... --Patriccck ✉ 5. 11. 2018, 17:04 (CET)Odpovědět

No já nevím. Nebylo by lepší, kdyby psal každý o tom, čemu opravdu rozumí? Nekvalitních strojových překladů tu vzniká dost i bez podobných hurá akcí.--Hnetubud (diskuse) 5. 11. 2018, 17:36 (CET)Odpovědět

@Hnetubud: Co jsem viděl skpravidla, tak se berou jenom kvalitní články o alespoň 300 slovech (to je více jak běžná normostrana) a se řádkovými referencemi. OJJ, Diskuse 5. 11. 2018, 18:16 (CET)Odpovědět

Pokud by byl zájem vytvořil bych stránku Wikipedie:Asijský měsíc s pravidly soutěže a mohli bychom se jako českojazyčná Wikipedie zúčastnit. --Patriccck ✉ 5. 11. 2018, 21:27 (CET)Odpovědět

┌───────────────────────────┘ @Martin Urbanec, Dvorapa, JAn Dudík: Zůčastnili byste se? Přijde vám to jako dobrý nápad? --Patriccck ✉ 6. 11. 2018, 15:42 (CET)Odpovědět

• minim 3000 bytes, min 300 slov (bez poznámek, referencí ap., a protože první cena není letenka a ubytování na dva týdny v Hong Kongu, ale pohlednice od kolegů, tak by moc připitomělých stuvů vznikat nemělo. -jkb- disk de: 6. 11. 2018, 18:43 (CET)Odpovědět

  Ty podmínky vypadají rozumně, ale mám bohužel dost zkušeností s tím, jak se trollové dokážou vynalézavě pohybovat na hraně pravidel, takže jsem prostě skeptický. A vážně si myslím, že kdyby tu byli lidé, kteří chtějí a umějí takové články psát, tak by to už dávno dělali i bez soutěže.--Hnetubud (diskuse) 6. 11. 2018, 23:16 (CET)Odpovědět

Tak založíme? Ono už moc času nebude. OJJ, Diskuse 8. 11. 2018, 12:20 (CET)Odpovědět

@OJJ: Jestli to mám založit, napiš zda bys byl organizátor. Přeložil bych pravidla z sk a en stránky a mírně je upravil. --Patriccck ✉ 9. 11. 2018, 19:23 (CET)Odpovědět

OJJ: Byl bys organizátorem, kdybych založil stránku s pravidly? --Patriccck ✉ 9. 11. 2018, 19:48 (CET)Odpovědět

@Patriccck: Už jsem organizoval jinačí věci, jen nevím, jestli pak budu moci i psát. Ano, zprganizuji. Jen ping na @Martin Urbanec:, ať to hodí na banner jako na Sk, ať se lidi dozví. Tak založ. Už len 22 dní a tak nezabudni. OJJ, Diskuse 9. 11. 2018, 20:02 (CET)Odpovědět

Martin Urbanec: Banner jsem přeložil a mírně upravil se skwiki, je na stránce User:Patriccck/WAM 2018. --Patriccck ✉ 9. 11. 2018, 20:56 (CET)Odpovědět

„Články přihlášené do soutěže organizátorem musí být zkontrolovány jiným organizátorem.“ Wikipedie:Asijský měsíc Wikipedie --Patriccck ✉ 10. 11. 2018, 13:42 (CET)Odpovědět

Poprosil bych o přeložení, upravení a schválení překladů toolu na Metě. --Patriccck ✉ 10. 11. 2018, 08:45 (CET)Odpovědět

A já bych poprosil o opravení odkazu na stránce soutěže. --Martin Urbanec (diskuse) 10. 11. 2018, 15:34 (CET)Odpovědět

@Martin Urbanec: Napsal jsem na metu, myslím, že to musí zprovoznit oni. --OJJ, Diskuse 10. 11. 2018, 15:39 (CET)Odpovědět

Druhá možnost je použít Nástěnku. --Martin Urbanec (diskuse) 10. 11. 2018, 15:41 (CET)Odpovědět

@Martin Urbanec: Stránka již funguje, můžeš zahájit propagaci. --Patriccck ✉ 11. 11. 2018, 12:52 (CET)Odpovědět

Díky za propagaci. --Patriccck ✉ 11. 11. 2018, 13:14 (CET)Odpovědět

V související diskusi jsem upozornil na nevhodné formátování banneru. — Draceane ^diskuse_příspěvky 13. 11. 2018, 14:24 (CET)Odpovědět

Ahoj, z anglické Wikipedie sem byl přetažen modul, který umí ve článcích najít neznámé parametry různých šablon. Články poté kategorizuje podle názvu parametru nebo názvu šablony nebo jinak podle potřeby do červených monitorovacích kategorií.

Napadlo mě tedy, že by možná bylo zajímavé dočasně tento modul vložit do infoboxů. Jednak by nám modul pomohl najít a opravit různé překlepy, jednak by nám mohl pomoci v nalezení opakujících se neznámých parametrů, které by bylo dobré doplnit do infoboxů.

Znamenalo by to ale, že by se v mnohých článcích objevily neskryté červené kategorie (případně při dočasném globálním zavedení tohoto mikroudělátka by byly skryté). Co si myslí komunita o mém návrhu? --Dvorapa (diskuse) 9. 11. 2018, 20:04 (CET)Odpovědět

Wikipedie:Pod lípou (návrhy) --Bazi (diskuse) 9. 11. 2018, 20:06 (CET)Odpovědět

Chtěl jsem to dát na nejveřejnější místo, protože by to ovlivnilo enormní množství článků. --Dvorapa (diskuse) 9. 11. 2018, 20:19 (CET)Odpovědět

Přijde mi to jako zajímavý nápad, pokud jsou ošetřeny všechny případné negativní dopady, jsem pro zavedení. Pokud by bylo zobrazení červených kategorií opravdu dočasné (dejme tomu max. týden), ani by to vadit nemuselo. — Draceane ^diskuse_příspěvky 13. 11. 2018, 14:27 (CET)Odpovědět

Jsem také pro zavedení, připadá mi to skvělé --Vojtěch Dostál (diskuse) 14. 11. 2018, 10:48 (CET)Odpovědět

Jistě, proč ne, když je to dočasné a pomůže to. Stoly „Pod lípou (oznámení)“ a „Pod lípou (návrhy)“ jsou zcela zbytné, přesně k tomu v praxi slouží hlavní stůl. Neustále se zde totiž přednáší nějaké návrhy nebo oznámení, a to i od robotů z cizích projektů, a je to tak v pořádku. Bránit tomu je jako jít proti lidské přirozenosti, marná práce. Ostatní, zaměřené na pravidla, technické záležitosti, otázky autorského práva nebo třeba osobní setkávání, už mají nějaký konkrétní předmět, takže jejich existence naopak dává smysl. --Vlout (diskuse) 14. 11. 2018, 11:02 (CET)Odpovědět

Dobrý den, mohl by někdo spravit článek Vedlejší postavy v Harrym Potterovi? Odsud dolů je úplně rozbitý a já nevím, co se s tím dá dělat. Předem děkuji. 194.228.13.152 11. 11. 2018, 08:45 (CET)Odpovědět

Opraveno, vadné editace jsem odstranil. Díky za upozornění. --Harold (diskuse) 11. 11. 2018, 10:09 (CET)Odpovědět

Poprvé jsem se setkal s odkazováním na server Forum24. Je wikipedisty uznáván jako věrohodný zdroj? Nějak se mi nepozdává tato editace v článku o Janu Petránkovi. Přes Google jsem podobnou informaci našel pouze na Parlamentních listech, což mi přijde trochu málo. --Radek Linner (diskuse) 11. 11. 2018, 23:45 (CET)Odpovědět

Obecně asi ano, je určitě vhodnější než ty zmíněné Parlamentní listy. Ale v kontroverzních záležitostech by se měl asi raději uvádět konkrétně autor ve stylu „XY tehdy a tehdy uvedl tam a tom to a to“, v některých tématech by taky pro NPOV mohlo být dobré doplnit a vyvažovat i dalšími zdroji.

V té konkrétní odkazované editaci jde IMHO především o dezinterpretaci zdroje. Ten doslova uvádí: „Ve svazcích Státní bezpečnosti lze nalézt jeho jméno, podpis i krycí jméno – Klement. Jedná se o svazek 1. správy ministerstva vnitra, tedy zahraničně-politické rozvědky.“ Z kontextu předchozí věty „Petránek také několik let působil jako zahraniční zpravodaj, tvrdil ovšem, že když odmítl spolupracovat s rozvědkou, nemohl již působit nikde na západě.“ bych spíš odhadoval, že byl veden jako osoba sledovaná, rozhodně bych na tom, co článek říká, nestavěl odvážné tvrzení, že byl veden jako „tajný spolupracovník“. Tady ho naopak nacházím pod krycím jménem Merkur a je tam vedený jako „signální svazek“ (ten byl veden na osoby podezřelé z trestné činnosti, za účelem prověření onoho podezření - „signálu“) a jako „nepřátelská osoba“. --Bazi (diskuse) 12. 11. 2018, 00:41 (CET)Odpovědět

Děkuji za reakci. Článek jsem včera upravoval já a myslím, že v těchto dnech bude navštěvovanější. Původně jsem informaci o spolupráci chtěl zcela smazat, ale nejsem si v tomto případě jistý vlastní objektivitou. Mohl by tuto informaci vyvážit někdo jiný než já? Pokud je nepravdivá, pak je v těchto dnech i velmi necitlivá a poškozuje dobré jméno Wikipedie. Děkuji. --Radek Linner (diskuse) 12. 11. 2018, 09:46 (CET)Odpovědět

Upravil jsem. --Bazi (diskuse) 12. 11. 2018, 11:44 (CET)Odpovědět

Souhlasím s tím, že obecně proč ne. U kontroversních témat (AB apod.) bych byl opatrnější, přeci jen mi tento server přijde více jako názorový deník. Ale v každém případě vhodnější než Parlamentní listy, které nelze za VZ považovat nikdy. A až na to jednou přijde, tak budu pro zakázání využívání PL coby zdrojů, neboť záměrných nepřesnosti, dezinformací, polopravd apod. je tam neskutečné množství. Takové stránky nemají jako zdroje na WP vůbec co dělat. --Vojtasafr (diskuse) 13. 11. 2018, 19:53 (CET)Odpovědět

AČ jsou Parlamentní listy obecně velmi pochybný zdroj, jsem proti paušálnímu zákazu. Existuje tam i sekce Obce voličům, kde místní politici uveřejňují i různé lokální oznámení typu proběhne rekonstrukce ulice Nová v termínu od 1. ledna. Vznikne nové parkoviště a tak dále. Cena akce bude 11 milionů. Bohužel tyto oznámení často nejsou v ostatních periodicích, případně až po dokončení. Jinak se dá o článcích p globálnějších tématech s úspěchem pochybovat. JAn (diskuse) 14. 11. 2018, 11:25 (CET)Odpovědět

Otázka je, jestli jsou tyto informace pro Wikipedii tak podstatné (BTW na webu obce/na úřední desce to není?), možná by stálo za to udělat nějakou analýzu využtití PL jako zdroje. Jinak na obecné články, které má na svědomí redakce, prostě věrohodné nejsou - nejsou úplné, jsou úmyslně zkreslené, snaží se vnutit čtenářovi svůj názor, o propagandě tam ani nemluvě. --Vojtasafr (diskuse) 14. 11. 2018, 18:41 (CET)Odpovědět

Tím se ovšem "obecné články" PL nijak neliší od "obecných článků" jiných médií od ČT a iDnes až po třeba The Guardian nebo Washington Post. S tím rozdílem, že ČT, potažmo iDnes má jinou politickou a ideologickou linii než PL; a že PL jsou za odklon od "jediné správné linie strany a vlády" kritizovány. Ale wikipedie by měla být politicky a ideologicky neutrální... wikipedisté bohužel s tím mívají problém.

A minimálně v jednom aspektu jsou PL kvalitnější než kterékoliv jiné českojazyčné médium - zakládají si na tom, že vyjádření veřejně činných osob publikují neupravená a nezkreslená. To od jiných médií čekat nelze. PS. Věc se netýkala PL, ale bohužel jsem na wiki setkal s přístupem "Není důležité do politik řekl, ale jak ho citovalo mé oblíbené médium. Že překroutilo jeho vyjádření právě naopak mě nezajímá. Že postupuji přímo proti pravidlu wikipedie, které mě nabádá abych zkreslení citátu bránil tím, že budu čerpat z původního rozhovoru a nikoliv jeho x-tého převyprávění, mě nezajímá." --Jann (diskuse) 15. 11. 2018, 16:07 (CET)Odpovědět

Je příliš laciné sklouznout jenom do povrchního pohledu o jakémsi ideologickém třídění. Wikipedisté mají poměřovat věrohodnost zdrojů. A u PListů bylo přinejmenším už v minulosti dokumentováno, např. že publikovaly články placené jako promo jihomoravskému hejtmanovi (či kraji?), aniž by tak byly ty články korektně označené, apod. Navíc např. Blesk hodnotíme obvykle jako bulvár a odmítáme, aniž by to bylo vlivem nějakého ideologického náhledu nebo zaměření. A PListy se zase v mnoha směrech chovají také jako bulvár - včetně onoho vychvalovaného neupravování a nezkreslování citací. Totiž ony je často zkreslují vyhrocením a posazením do konfliktního kontextu. V tomto ohledu je upravování ve smyslu mírnění expresivních vyjádření žurnalisticky zodpovědnější a kvalitnější prací než "neupravování". Ano, PListy jsou přinejmenším politický bulvár, v tomto smyslu nevěrohodné. --Bazi (diskuse) 15. 11. 2018, 16:34 (CET)Odpovědět

Určitě není žádoucí paušálně „vlastním výzkumem“ cejchovat celá média podle toho, jestli se nad nimi momentálně ofrfňuje ta či ona kavárna nebo jiná ideologická skupina. Věrohodnost závisí nejen na médiu, ale i na autorovi textu a především na účelu, tedy co má reference dokládat. Pokud chceme referencí dokládat tvrzení nějaké významné osoby, pak je pro nás důležité, jestli zdroj toto tvrzení autenticky reprodukuje, tj. jestli médium zveřejňuje tvrzení v té podobě, v jaké ho jeho autor napsal nebo řekl. Z tohoto hlediska jsou leckdy ty Parlamentní listy, kde mnozí aktéři publikují sami za sebe, věrohodnější než nějaký idnes, kde je zvykem všechny citace dosti volně zkreslovat a zjednodušovat. Tuto věrohodnost ve smyslu autentičnosti v žádném případě nelze směšovat s pravdivostí informace či váhou a smysluplností názoru autora daného textu. Takto je možná věrohodnost někdy chápána ve vědeckém světě (recenzovaný publikovaný poznatek je považován apriori za pravdu danou shůry, dokud není zpochybněn), ale v běžné faktografii bychom se co nejvíce měli držet zásady NPOV, tedy tvrzení či názor zdroje vždy předkládat jako názor a tvrzení zdroje, nikoliv jako pravdu určenou k věření. A z tohoto hlediska pak nemá valný smysl dělit zdroje na „věrohodné“ a „nevěrohodné“, ale spíše je třeba brát v úvahu významnost zdroje, tedy nesmysl plácnutý významnou osobou nebo obecně známým médiem je nepochybně hodnější citace než názor anonymní osoby na neznámém blogu. Obecně ani nelze říci, že by redigovaná (= cenzurovaná, ideologicky usměrňovaná) média byla důvěryhodnější než média svobodná, kde může publikovat kdokoliv cokoliv. --ŠJů (diskuse) 18. 11. 2018, 15:56 (CET)Odpovědět

Uživatelské diskusní stránky jsou určeny k diskusím s daným wikipedistou, s příspěvky opatřenými podpisem.
Jaký je názor vytvářet z diskusí pískoviště, jak provedl kolega Silesianus na diskusi? Zabalení na podstatě nic nemění. Navíc, počet pískovišť uživatele je neomezený. --Kacir 13. 11. 2018, 15:14 (CET)Odpovědět

Z mého pohledu je to především matoucí vůči přispěvatelům na diskusi. Zatím snad všichni rozlišovali smysl stránek, rozdíl mezi diskusí a pískovištěm. Dosud nebylo ani nutné na WP:DS upozorňovat, že se nejedná o pískoviště určené pro psaní hesel. --Kacir 13. 11. 2018, 15:14 (CET)Odpovědět

Diskusní stránka by se jako pískoviště používat neměla, k tomu slouží pískoviště a pískovišť je možno zřizovat víc, prakticky jakékoli podstránky uživatelské stránky. Ale nikoli diskusní stránky. To je matoucí a v důsledku nežádoucí. --Bazi (diskuse) 13. 11. 2018, 15:26 (CET)Odpovědět

Souhlasím s předřečníky, revertoval jsem na obsah diskusní stránky a bábovičky přesunul na Wikipedista:Silesianus/Pískoviště2. --Dvorapa (diskuse) 13. 11. 2018, 16:34 (CET)Odpovědět

PS: Pokud by Silesianus chtěl mít odkazy na obě/všechna pískoviště v horní liště vedle sebe, existuje k tomu udělátko. --Dvorapa (diskuse) 13. 11. 2018, 16:56 (CET)Odpovědět

Diskusní stránka slouží k diskusi s ostatními wikipedisty, pískoviště k vlastním pokusům. Čili chce-li daný wikipedista dělat pokusy před vložením do hlavního jmenného prostoru, nechť využívá vlastní pískoviště, chce-li jej někdo kontaktovat, nechť mu píše do diskuse. Jde o komunitní projekt, takže každý by měl akceptovat, že mu druzí mohou psát, a to konkrétně do diskusní stránky. K ničemu jinému ostatně není určena. (Nechápu, proč je nutné rozebírat takové samozřejmosti.) --Vlout (diskuse) 14. 11. 2018, 10:55 (CET)Odpovědět

Z mého pohledu asi takhle: CO JE VÁM SAKRA DO TOHO, CO MÁ KDO NA DISKUSNÍ STRÁNCE? Možná byste si měli dát na chvíli pauzu, tohle je fakt moc.--Rosenfeld (diskuse) 16. 11. 2018, 06:29 (CET)Odpovědět

Na druhou stranu nám tím dává Silesianus jasně najevo, že se s námi bavit nechce, když místo odpovědi na příspěvky kolegů ty příspěvky smaže a na jejich místě si začne zkoušet nějaké pokusy. Asi bychom to měli přijmout jako fakt a také se s ním nebavit. --Dvorapa (diskuse) 16. 11. 2018, 10:50 (CET)Odpovědět

A proč by se s váma měl chtít bavit? Bavili jste se s ním vy? Nic tam nevidím, prostě jste se mu v tom začali vrtat. Když už vám tahle kravina tolik trhá žíly, proč jste to neudělali napřed nějak takhle?--Rosenfeld (diskuse) 16. 11. 2018, 18:10 (CET)Odpovědět

Ještě poznámka ke Kacirovu Zatím snad všichni rozlišovali smysl stránek, rozdíl mezi diskusí a pískovištěm. Na pískoviště místo diskuse nebo uživatelské stránky jsem tady narazil už víckrát, ovšem vopruzovat kvůli tomu dotyčného mě nikdy nenapadlo.--Rosenfeld (diskuse) 16. 11. 2018, 18:21 (CET)Odpovědět

Přesně tak, v historii té diskusní stránky vidím dost často, že někdo vytvořil nové vlákno diskuse a Silesianus, někdy i místo aby odpověděl, vlákno smazal, případně jej ještě nahradil nějakým pokusem. Kdybych mu do diskuse napsal já a dopadlo to takto, oprávněně bych se urazil. Proč jsme to neřešili takto? Protože tušíme, že by to dopadlo stejně. Krom toho na začátku této diskuse to ani nemohlo být řešeno takto, protože na diskusní stránce Silesiana byl článek. No my bychom uživatele neopruzovali, kdyby s našimi příspěvky do jeho diskusní stránky nenakládal jako s odpadem. --Dvorapa (diskuse) 16. 11. 2018, 18:23 (CET)Odpovědět

Je mi úplně jedno co má kdo na diskusní stránce (pokud to samozřejmě nejsou věci zjevně přes čáru jako copyvia, hrubé urážky nebo pomluvy), neřeším to, nic mi do toho není a nevím, proč by do toho něco mělo být vám. Ano, člověka to trochu zmate, když je místo diskuse článek, ale není to nic hrozného, co by se nedalo rozdejchat, a nikomu to nebrání kliknout na editovat a prostě tam něco napsat. To co jste předvedli vy je prachsprosté otravování druhých kvůli úplné nicotnosti, absurdní wikihujerství ve stylu žárovky.--Rosenfeld (diskuse) 18. 11. 2018, 08:37 (CET)Odpovědět

Váažený kolego Rosenfeld , Váš názor já osobně nepovažuji za konsensuální a nelíbí se mi, že to na této diskusi tak vyznívá. Kolega Silesianus je natolik zkušený, že může rozpoznat poslání stránky diskuse s wikipedistou a pískoviště wikipedisty. Pokud poslání těchto stránek zaměňuje, je v tom úmysl, nikoliv neznalost. K užívání CapsLock nevidím dostatečný důvod. --Kusurija (diskuse) 18. 11. 2018, 11:11 (CET)Odpovědět

Change coming to how certain templates will appear on the mobile web

Prosíme, pomozte s překladem do svého jazyka

Hello,

In a few weeks the Readers web team will be changing how some templates look on the mobile web site. We will make these templates more noticeable when viewing the article. We ask for your help in updating any templates that don't look correct.

What kind of templates? Specifically templates that notify readers and contributors about issues with the content of an article – the text and information in the article. Examples like Template:Unreferenced or Template:More citations needed. Right now these notifications are hidden behind a link under the title of an article. We will format templates like these (mostly those that use Template:Ambox or message box templates in general) to show a short summary under the page title. You can tap on the "Learn more" link to get more information.

For template editors we have some recommendations on how to make templates that are mobile-friendly and also further documentation on our work so far.

If you have questions about formatting templates for mobile, please leave a note on the project talk page or file a task in Phabricator and we will help you.

Děkujeme!

CKoerner (WMF) (talk) 13. 11. 2018, 20:34 (CET)Odpovědět

Chtěl bych se zeptat, jak řešit názvy politických stran zaregistrovaných velkými písmeny? Nechat ty co jsou: ALTERNATIVA, ČESKÝ POLITICKÝ STŘED, NEZÁVISLÍ a upravit např. Cesta odpovědné společnosti, nebo ty uvedené upravit do podoby s prvním písmenem velkým? --Otaznick (diskuse) 16. 11. 2018, 10:14 (CET)Odpovědět

Upravit na malá písmena dle pravidel pravopisu. Totéž se celkem nedávno diskutovalo ohledně názvů firem. --Matěj Orlický (diskuse) 16. 11. 2018, 10:28 (CET)Odpovědět

Podobný případ, i když ne tak do očí bijící, ovšem u o to významnější a známější strany, je Strana Práv Občanů a její registrovaný zápis se všemi třemi začínajícími písmeny velkými vs. běžně v textech užívaná forma vyhovující pravidlům pravopisu. V tamní diskusi to bylo jen lehce nakousnuto, ale nějak systematicky dosud neřešeno. Jen do úvodního textu jsem přidal zmínku o běžně rozšířeném zápisu. --Bazi (diskuse) 16. 11. 2018, 11:19 (CET)Odpovědět

@Otaznick: Obdobný problém máme u všech typů kodifikovaných názvů: do jaké míry se držet oficiálně zapsaného názvu, a do jaké míry ho přizpůsobovat těm či oněm pravopisným, typografickým nebo gramatickým zásadám? V širším smyslu sem patří i otázka počešťování, transkripce a případně přechylování osobních jmen, otázka českých exonym pro názvy států, měst a obcí, ale zde konkrétně nám jde především o případy, kdy do různých rejstříků právnických osob (obchodní rejstřík, rejstřík politických stran, náboženských společností, spolkový rejstřík atd.) mohou být zapisovány názvy porušující běžné typografické a pravopisné zásady – nebo dokonce zákon jejich porušování výslovně vyžaduje (chybějící mezery ve zkratkách formy obchodní společnosti). Pokud vím, převažující praxe je v názvu článku typografii korigovat, ale v infoboxu či v úvodu článku ji spíše ponechat v co nejvěrnější podobě. Ovšem ta korekce naráží na řadu problémů, pokud názvem společnosti je například zkratkové slovo ne zcela jasného původu či povahy; případně může být volba ovlivněna i převažující formou používání názvu v logu či sebeprezentaci subjektu nebo v textech o něm atd. (například ČEDOK jako zkratku bychom spíše ponechali psaný velkými písmeny, ale v notoricky známém logu se uvádí jako Čedok). Na podobný problém narážíme i v názvech článků o ulicích (některá města a obce nepoužívají v názvech s předložkami moderní školní pravopis, ale drží se původního pravopisu, dnes pravidly připuštěného jen pro odborné užití), stejně tak se na Wikipedii a zejména v Commons musíme potýkat s otázkou, zda použití zkratky v zapsaném názvu chápat jako závaznou formu psaní názvu, nebo v původním smyslu jako zástupný zápis plného slova, tedy s plným zápisem rovnocenný a zastupitelný. V „době předpočítačové“ se názvy „nám. Svatopluka Čecha“ a „Čechovo náměstí“ považovaly za prakticky totožné, dnes to vnímáme jako dva různé názvy. --ŠJů (diskuse) 18. 11. 2018, 15:41 (CET)Odpovědět

K tématu bych přidal otázku, jestli skutečně všechny existující strany (a existující články o nich) je vhodné uvádět v navboxu {{České politické strany}}. S kolegou Otaznickem jsme se v tamní diskusi neshodli. Podporuji dodržování už dříve nastavených (a takto konsenzuálních) kritérií pro výběr neparlamentních stran, které jsou uvedené v dokumentaci v šabloně, kolega to vidí jinak. --Bazi (diskuse) 16. 11. 2018, 12:39 (CET)Odpovědět

Tento problém se může obecně týkat prakticky všech navigačních šablon či seznamů, kde neexistuje konsensus o tom, že by měly obsahovat kompletní výčet. Ideální řešení a nezpochybňovanou ostrou hranici většinou nenajdeme. Já bych v této souvislosti hlavně zdůraznil, že pokud jde o objekty různé významnosti, pak je nejhorším řešením abecední řazení všech dohromady.

Pokud by subjektů bylo příliš mnoho, pak je samozřejmě nutné v navigační šabloně uvést jen objekty větší významnosti (například strany, které alespoň jednou byly parlamentní nebo dosáhly nějaké jiné definovatelné hranice významnosti) jmenovitě, a ty méně důležité zahrnout pouze odkazem na nějaký podrobnější seznam, už mimo navigační šablonu. Ovšem i ten nejpodrobnější seznam by měl být řazen nějak smysluplněji než jen abecedně. Abecední řazení je vždy až ta poslední a nejzoufalejší možnost. Obecně není důvod z navigační šablony některé jasně významné subjekty vymazávat jen proto, že zatím nemají samostatný článek, ovšem u méně významných subjektů může to, že svůj článek už mají, být relevantním důvodem k tomu, aby pro uvedení v šabloně byly preferovány. Právě proto, že primárním účelem navigační šablony je navigovat (mezi existujícími články), nikoliv například něco definovat. --ŠJů (diskuse) 18. 11. 2018, 15:41 (CET)Odpovědět

Dobrý den, požádal bych o okomentování této "mrtvé" diskuse. Týká se to poměrně velkého množství článků, který vznikly nebo vzniknou. --Patriccck ✉ 16. 11. 2018, 13:58 (CET)Odpovědět

Ahoj, mám další prosbu: kdysi na stránce Sledované stránky byla možnost dát volbu "nevšímej si robotů". V nynějším stavu to nějak nejsem schopen odfiltrovat. Je to jen má nedovtipnost? Předem děkuji za jakoukoliv radu. --Gampe (diskuse) 17. 11. 2018, 13:14 (CET)Odpovědět

Je to možné, ale podstatně složitější. U popisku „Filtrovat poslední změny“ ikona spočívající ve třech vodorovných čarách nabízí nastavení filtrace. Tam je v oddíle „Automatizované příspěvky“ možnost zatrhnout si jenom roboty, nebo naopak jenom lidi. --Bazi (diskuse) 17. 11. 2018, 13:20 (CET)Odpovědět

Do spousty článků se dostala nepravdivá informace, že ta či ona kulturní památka byla 3. května 1958 zapsána jako kulturní památka České republiky (či do seznamu kulturních památek České republiky). To je několikanásobná věcná chyba. A z Wikipedie pak tyto nesmysly opisuje spousta dalších zdrojů, které pak jsou leckdy zpětně použity jako zdroj pro Wikipedii.

• ve skutečnosti 3. května 1958 je pouze datum počátku účinnosti tehdejšího památkového zákona. Všechny zapsané památky byly zapsány do státních rejstříků v 60. letech nebo později. Údaj "památkou od 3. května 1958" v MonumNetu a v Památkovém katalogu je pouze fikcí (kterou snad nelze ani nazvat právní fikcí) vycházející z předpokladu, že co bylo někdy později (do roku 1988) jako památka zapsáno, to mělo památkovou hodnotu odjakživa, i před zápisem do rejstříku. Ovšem tuto fikci uplatňoval MonumNet a Památkový katalog dokonce i u objektů, které 3. května 1958 ještě ani neexistovaly (třeba Palác kultury v Praze). Je možné spekulovat o tom, že většina později zapsaných objektů skutečně už před zápisem kulturními památkami ve smyslu tehdejší zákonné definice i bez zápisu byla, ovšem rozhodně není možné tvrdit, že byly 3. května 1958 někam zapsány. MonumNet vůbec neumožňoval zjistit datum zápisu památky do státního rejstříku - Památkový katalog to již umožňuje, ale tento údaj se nepropisuje do parametrů, podle nichž je v Památkovém katalogu možné vyhledávat, a asi by nebylo jednoduché tento údaj od NPÚ v nějaké strojově zpracovatelné databázové podobě získat.
• Česká republika samozřejmě 3. května 1958 ještě neexistovala, a tudíž k 3. květnu 1958 ani žádný objekt nemohl být kulturní památkou České republiky. Československý zákon č. 22/1958 Sb. měl celostátní působnost a nijak nerozlišoval status památek v českých a moravských krajích od statusu památek ve slovenských krajích. Novelizace zákonem ČNR č. 146/1971 Sb. pouze postavila národní výbory tří měst na roveň krajských národních výborů, ale rovněž nezaváděla žádný národní status kulturních památek (které byly stále vedeny v krajských státních rejstřících), třebaže památková péče při federalizaci spadla do působnosti národních republik. Teprve zákon 20/1987 byl zákonem České národní rady a přenesl k 1. lednu 1988 status památek plně na úroveň národní republiky, i když termín "kulturní památka České republiky" dodnes není žádným oficiálním termínem a v zákoně celé toto sousloví není zmíněno (navíc neznalí novináři i autoři osvětových textů si ho mnohdy chybně překládají jako "národní kulturní památka", protože mylně navozuje dojem celonárodního významu kulturní památky).

Nechce se někomu dohledat všechny výskyty data 3. května 1958 a tyhle chyby opravit? Nebo aspoň sestavit nějaký jejich pracovní seznam k postupné úpravě? --ŠJů (diskuse) 18. 11. 2018, 15:16 (CET)Odpovědět

Dá se použít třeba "3.+května+1958". Sám občas něco opravím, když na nějaký takový článek narazím. Datum beru z PK. --Harold (diskuse) 18. 11. 2018, 17:32 (CET)Odpovědět

Případně ještě skloňování: [2] a [3]. --Dvorapa (diskuse) 18. 11. 2018, 17:37 (CET)Odpovědět

Je tam vidět i kuriózní věta: „...počátek památkové ochrany k 3. květnu 1958, tedy již před počátkem výstavby.“ Achjo. --Dvorapa (diskuse) 18. 11. 2018, 17:38 (CET)Odpovědět

Odkazovaný výskyt samozřejmě není vše, horší to bude s články, kde není uvedeno konkrétní datum, jen rok 1958. Např. "v+roce+1958"+intitle%3A"kostel", "roku+1958"+intitle%3A"kostel", apod. --Harold (diskuse) 18. 11. 2018, 18:28 (CET)Odpovědět

Možná ještě PetScan: https://petscan.wmflabs.org/?psid=6471451 - články v podkategoriích Kategorie:Kulturní památky v Česku, obsahující šablonu MonumNet a odkaz na 1958. --Harold (diskuse) 18. 11. 2018, 18:33 (CET)Odpovědět

Jaký má vůbec smysl uvádět datum zapsání do seznamu? Považuji to za zbytnou informaci, obzvlášť v úvodu článku (kde se v 99 % nachází).--RomanM82 (diskuse) 18. 11. 2018, 20:00 (CET)Odpovědět

V článku o katedrále sv.Víta to samozřejmě do úvodu nepatří, ale pro mnoho "menších" památek je jejich zařazení do seznamu poměrně přelomovou událostí, která často rozhoduje o jejich dlouhodobé existenci --Vojtěch Dostál (diskuse) 18. 11. 2018, 20:20 (CET)Odpovědět

U NKP možná, tam je nárok na nějaký státní příspěvek, ale vyhlášení KP zas tak moc neznamená. Naopak často památka zcela zanikne, protože majitel si nemůže/nechce dovolit rekonstrukci podle nesmlouvavých požadavků památkářů.--RomanM82 (diskuse) 18. 11. 2018, 22:13 (CET)Odpovědět

Ahoj všem,

jak jsem již psal, nováčkům bude již brzy zobrazen uvítací dotazník. Ten je možné si vyzkoušet na mojí testovací wiki. Dotazník bude během několika hodin nasazen na české Wikipedii a měl by se zobrazovat půlce nováčků, aby bylo možné změřit účinek dotazníku na počet dokončených registrací.

V případě jakýhkoliv dotazů týkající se této funkcionality se prosím ozvěte mě.

S pozdravem, --Martin Urbanec (diskuse), komunitní ambasador pro českou Wikipedii, 19. 11. 2018, 17:11 (CET)Odpovědět

Rychlé dotazy: některá témata nejsou přeložená. Rámeček začít s editací obsahuje několik překlepů a pravopisných/stylistických chyb. Také bych jej umístil nad rámeček ochrany os. údajů. Oba rámečky by možná také mohly plavat? (mít fixní pozici na stránce - position:fixed)? Tlačítko na finální stránce by mělo obsahovat spíš něco jako Zavřít a jít zpět na stránku něco. Třeba takový nápis Zavřít a jít zpět na Pravčická brána vypadá nečesky. Vše ale drobné chyby, celkově ten dotazník vypadá ok. --Dvorapa (diskuse) 19. 11. 2018, 23:25 (CET)Odpovědět

@Dvorapa:Ahoj, omlouvám se, úplně jsem tvou reakci tady přehlédl. Budu jen rád, když překlady budou upravovat i další na Translatewiki. Já už nic nepřeloženého nevidím (ani tady), ale mohu se mýlit. Připomínku týkající se nečeské formulace zavíracího tlačítka jsem implementoval, do týdne by se nám měla projevit. --Martin Urbanec (diskuse) 26. 11. 2018, 23:04 (CET)Odpovědět

Díky za odkaz, opravil jsem několik překlepů a pravopisných/stylistických chyb. Ano, vše vypadá nyní již přeloženě. --Dvorapa (diskuse) 26. 11. 2018, 23:39 (CET)Odpovědět

Zdravím všechny. Jaký je pohled komunity na ne/uvádění titulů starostů v infoboxech obcí? Je to napříč obcemi naprosto nejednotné, osobně je neuvádím, ale naopak se objevila snaha je cíleně doplňovat (Speciální:Příspěvky/88.102.114.26). Osobně si myslím, že je to zcela zbytné a někdy to vypadá i poněkud komicky ([4]). --Harold (diskuse) 20. 11. 2018, 22:30 (CET)Odpovědět

Já je uvádím, když u nějaké vesnice narazím na chybějící, obvykle doplním - záleží na tom, jak je uváděn starosta v kontaktech/seznamu zastupitelů atp. Obdobná praxe je i u článků - do infoboxu tituly ano. Z praxe - občas s různými starosty jednám, a pokud má starosta titul, většinou se s ním dá bavit odborněji, než když je starosta traktorista. JAn (diskuse) 20. 11. 2018, 23:12 (CET)Odpovědět

Běžně neuvádět. Tituly mají být uvedeny v biografických článcích o politicích, jsou-li encyklopedicky významní. Ale jinak to obvykle při pouhé zmínce nějaké osoby v textu k jinému tématu neděláváme. Snad svýjimkou nějakých vědeckých, akademických oblastí, kde by to mohlo mít větší opodstatnění. Např. u výčtu děkanů fakulty (i když např. ani v seznamu rektorů UK tituly naopak nejsou). Starosta není akademická funkce, tituly bych - obzvlášť jen v infoboxech - neuváděl. --Bazi (diskuse) 20. 11. 2018, 23:17 (CET)Odpovědět

Jenže i kdybychom se shodli na neuvádění, vždy se najde někdo, kdo je tam doplňovat bude. Obzvlášť tací, co si na titulech zakládají - někde jsem zaznamenal i postupné aktualizace - ke starostovi přibyl chybějící Bc. a po čase to opět IP adresa aktualizovala na Mgr.

Pokud zachováme status quo, nic tím nezkazíme. Pokud tituly odstraníme, budou je čtenáři časem doplňovat zpět. Pokud je budeme revertovat, odradíme potenciální přispěvatele a ještě se bude v různých diskusích mimo wiki objevovat další spousta výkřiků jak Wikipedie cenzuruje a vůbec není otevřená. A i na wiki budou diskuse typu Jaktože starosta Dolní Lhoty má uvedeno že je Mgr. a starosta Horní Lhoty nemůže mít uvedeno, že je Ing. JAn (diskuse) 21. 11. 2018, 07:50 (CET)Odpovědět

Tak možná by to stálo za doplnění do vhodného doporučení, aby k tomu byla zřetelná psaná opora a dalo se to pak snáz vysvětlit nebo obhájit proti případnému revertování. Samozřejmě že činnost náhodných editorů, kteří se nezajímají o Wikipedii jako celek, ale jenom o nějaké své téma, těžko kdy budeme mít plně pod kontrolou. Ale spíš jde o to, aby byly nastavené nějaké standardy, které budou mít vnitřní logiku a budou korespondovat s dalšími prvky na Wikipedii.

A když třeba soustavnému přidávači titulů vysvětlujeme, že je nemá dávat do úvodu článků, ale jen do iboxu, podobně můžeme zkusit vysvětlit jiným, že tituly u starostů uvádět nemají. Protože např. u herců v infoboxech film taky neuvádíme jejich tituly, i když vysokoškolské vzdělání často mají. A nejen u herců (protože v kulturní oblasti je skutečně obecným zvykem tituly spíš neuvádět), ale i u těch politiků (což starostové jsou). K Andreji Babišovi neuvádíme prakticky nikde titul (samozřejmě kromě nadpisu jeho vlastního iboxu, ale např. v iboxu Předseda vlády České republiky, První vláda Andreje Babiše, Druhá vláda Andreje Babiše,... tam nikde titul nemá). Proč se teď wikipedisté neptají, proč by měli psát titul u starosty, když ho ani předseda vlády nemá? --Bazi (diskuse) 21. 11. 2018, 11:50 (CET)Odpovědět

Taky bych tituly v infoboxu neuváděl; důvody jasně a hezky shrnuje Bazi. Podobně jako se nepíšou v jednotlivých heslech, když se mluví o nějakých osobách (možnými výjimkami, kde je to vhodné/nezbytné). --Pavouk (diskuse) 21. 11. 2018, 12:18 (CET)Odpovědět

@88.102.114.26: Co si o tom myslí velmi aktivní anonymní autor těchto změn (bohužel neozdrojovaných)? --YjM | _d^p 21. 11. 2018, 18:56 (CET)Odpovědět

Pingovat IP nelze, tedy pokud se nic nezměnilo. --Harold (diskuse) 22. 11. 2018, 10:17 (CET)Odpovědět

Jak už bylo zmíněno v úvodním příspěvku, tituly u starostů neuvádím a a ani bych je neuváděl, tím spíš když to neděláme ani u mnohem významnějších osob (prezidenti a premiéři v infoboxech i např. v samostatných seznamech, apod.). Nějak k tomu nevidím encyklopedický důvod, naopak spíš to vnímám jako jisté PR dotyčné osoby. JAnovy zkušenosti z praktických jednání chápu, ale to podle mého není účel Wikipedie. Navíc, tituly jsou další informace, která by potřebovala ověřovat, hlídat a aktualizovat (=více práce). Pokud by byli starostové v infoboxech řešeni přes Wikidata, s největší pravděpodobností by to bylo bez titulů. Že to pořád bude občas někdo doplňovat, to je asi pravda, na druhou stranu "náhodní kolemjdoucí" dokážou na WP vložit téměř cokoli (zrovna před pár dny jsem z cca 10 článků o obcích odstraňoval vyplněný neexistující parametr "místostarosta"), čili bych to nepovažoval za nějaký zvlášť pádný argument. Spíš jde o to, zda si dokážeme nastavit nějaké standardy a encyklopedickou jednotnost projektu, nebo to bude roztříštěné. --Harold (diskuse) 22. 11. 2018, 10:17 (CET)Odpovědět

Domnívám se, že neuvádění titulů v infoboxu u prezidentů a premiérů není příliš šťastný argument pro neuvádění u starostů. Tentýž argument bych zrovna naopak viděl jako důvod k uvádění u starostů. Cílem encyklopedie není dávat osobám prostor v závislosti na tom, v jak vysoké politice se pohybují, ale předávat informace čtenáři. V případě prezidentů a premiérů vždy existuje samostatný článek, kde si čtenář může tituly zjistit. Právě u starostů, kteří v nemálo případech nejsou encyklopedicky významní, se tuto informaci nemá čtenář jak jinak dozvědět. Přijde mi proto pochopitelnější, smysluplnější a logičtější uvádění titulů v infoboxech u starostů než u prezidentů. --Xth-Floor (diskuse) 22. 11. 2018, 10:45 (CET)Odpovědět

Osobně jsem pro uvádění titulu starostů v případech, kdy je uveden na webu volby.cz, tedy na podané kandidátce a následně na webu obce či dokumentech zastupitelstva. Jde o ověřitelný údaj ozdrojovaný a nevidím důvod ho neuvádět.--OISV (diskuse) 22. 11. 2018, 12:18 (CET)Odpovědět

Pokud tu někdo má vlastní článek, je to proto, že je encyklopedicky významný, tedy i další informace o něm tu mají být a zaslouží si samostatný článek. Pokud tomu tak není, nevidím důvod „vynahrazovat“ jakousi domnělou křivdu, nespravedlivost nebo cokoli zrovna pouze a jenom ohledně akademických titulů. Člověk nemá nějaké právo být uváděn s akademickým titulem, které bychom mu upírali. Infobox k obci má shrnovat nejzákladnější údaje o té obci samotné. A k obci má vztah jen ta skutečnost, kdo je jejím starostou, tedy identifikace osoby. Vzdělání té osoby samotné už je údaj nadbytečný, k obci se nevztahující. Podobně bychom třeba mohli chtít uvádět v iboxu datum starostova narození, což by podle mě pro samotnou identifikaci osoby byla informace užitečnější (v případě různých shod jmen). Jinak pokud jsou a budou starostové u obce uváděni i na Wikidatech, tak tam nezbytně budou muset mít vlastní datovou položku. A v té položce už by klidně i ti nespravedlivě ukřivdění mohli mít uveden titul včetně řádného zdrojování. --Bazi (diskuse) 22. 11. 2018, 14:34 (CET)Odpovědět

Já bych plošné ruční uvádění starostů v infoboxech zrušil. Pokud existuje úřední databáze, ze které můžeme načíst na Wikidata, nechť se převezme v podobě, jaké jsou v databázi. Jinak ať si lidé jméno starosty zjišťují na stránkách úřadu, stejně je v současnosti informace na WP nespolehlivá=nepoužitelná. Matěj Orlický (diskuse) 22. 11. 2018, 12:14 (CET)Odpovědět

@Matěj Orlický: Právě, že dostupná a použitelná úřední databáze zřejmě neexistuje, viz Diskuse_k_šabloně:Infobox_-_česká_obec#Starosta_z_Wikidat\diskuse. Informace na stránkách obce taky občas nejsou úplně spolehlivé (aktualizace dlouho po volbách). A uvádění v infoboxu má jedno plus - lze snadno odkázat na encyklopedicky významného starostu (či primátora). Naopak neuvádění je zbytečné neuvádění podstatné informace, takto lze identifikovat obce, kde není starosta a je dosazen správce. JAn (diskuse) 22. 11. 2018, 13:07 (CET)Odpovědět

Mně právě nepřijde šťastné suplovat informační stránku obce. Moc si nedokážu představit, jak jdete za tím starostou: Dobrý den, pane inženýre Vodičko – já jsem Turek, traktorista – aha, tak pardon, na Wikipedii asi ještě neopravili. Prostě aktuální informace jako starostu si raději přečtu na oficiálních stránkách, a jestli to mají špatně, je to jejich chyba a ne moje faux pas. Na WP si chodím pro jiné informace – jakou má hodnot políčko IB starosta, když se nemůžu spolehnout, že platí? Ani jako zkušený uživatel nevím, jak bych si měl aktuálnost ověřit – hledáním v historii? Jak můžete identifikovat obce se správcem, když nevíte, zda je parametr ne/vyplněn správně? Jinak jsem ale psal „plošné“, čímž jsem myslel, že ve vybraných případech ano – EV osoba starosty, obecněji významný post (např. krajská města nebo tam, kde by byl EV článek Seznam starostů obce xy). Matěj Orlický (diskuse) 22. 11. 2018, 13:28 (CET)Odpovědět

Starosta je něco jako jednatel firmy, je to hlava samosprávy, zastupuje obec navenek. Tak jako do infoboxů různých firem i spolků nebo politických stran patří jejich ředitel, předseda apod., starosta k obci IMHO taky patří. --Bazi (diskuse) 22. 11. 2018, 14:42 (CET)Odpovědět

To nic nemění na tom, že komunita nedokáže individuálními editacemi zajistit, že informace bude (až na výjimky) relevantní. (Kromě toho se domnívám, že ve většině případů (viz mé vymezení „plošné“) je informace o osobě starosty encyklopedicky dosti nevýznamná. Pomíjivá informace jejíž relevance končí s volebním obdobím.) Matěj Orlický (diskuse) 22. 11. 2018, 15:25 (CET)Odpovědět

Teda, najít shodu v této věci dá příšernou práci, a přitom taková blbost co? Nevím, co tu tak sáhodlouze řešíte. Pokud zdroj uvádí titul, pak je úplně jedno, jestli ho převezmu nebo ne, protože podstatná informace o dané obci (např. pro dohledání daného člověka) je starostovo jméno a příjmení.

Pokud převezmu ze zdroje i titul, bude se snáze dohledávat např. při shodě jmen, ale nutná podmínka to vůbec není. Řekněme každý dle svého uvážení. Podobně jako čím více údajů v citaci, tím lépe se zdroj dohledává. Ale pokud člověk uvede v citaci jen jméno a příjmení autora a název titulu, svět se také nezblázní, dost často víc potřeba není.

Co se týče diskutovaných úprav, každý by měl respektovat autory předchozích editací. Pokud tedy někdo aktualizoval starostu a ze zdroje převzal i titul, nikdo by neměl následně jen tak bez jakéhokoliv upozornění tituly mazat. A naopak. Výjimkou by bylo dosažení konsensu v dané věci, což se zdá se tady nekoná. Doporučuji tedy revert do původního stavu těsně po doplnění nově zvoleného starosty. --Dvorapa (diskuse) 22. 11. 2018, 14:59 (CET)Odpovědět

Bohužel ten argument v posledním odstavci (ještě k tomu zvýrazněný ztučněním) nedává mnoho smyslu, naopak bych řekl, že je v příkrém rozporu se základními principy Wikipedie. Wikipedie:ESO: „Nesmíte si však myslet, že to, co vy napíšete do článku, nemůže být během jedné minuty nemilosrdně změněno.“ To se týká jak prvotního vložení starosty, tak jakýchkoli dalších úprav. Všechny mohou být kdykoli změněny, jde spíš o to, s jakým zdůvodněním, s jakým zdrojováním a jestli změna přispěje k vylepšení Wikipedie. --Bazi (diskuse) 22. 11. 2018, 15:08 (CET)Odpovědět

Neříkám uctívat nebo považovat za 100% správné. Pouze respektovat. To vůbec není v rozporu s ESO, naopak. Respektování autorů předešlých editací máme zakořeněno i v některých pravidlech, kdy umožňujeme editorům svobodnou volbu z více variant, např. u závěrečných sekcí: ...považuje se za nevhodné přepisovat dříve zvolené řešení závěrečných sekcí jiným v samostatné editaci (oproti pravidlu trochu zkráceno). Obdobně pokud má editor svobodnou volbu mezi převzetím starosty s tituly nebo bez (zdroj je uvádí), pak bych považoval za nevhodné, kdyby něčí editace spočívala pouze v tom po tomto editorovi tituly mazat nebo naopak doplnit. --Dvorapa (diskuse) 22. 11. 2018, 15:37 (CET)Odpovědět

Ovšem zmíněný případ závěrečných sekcí je výjimkou potvrzující pravidlo, nikoli pravidlem. V tom případě se k tomu došlo proto, že byla komunita rozdělená, nechtěla či nedokázala se přiklonit k jednomu z možných řešení, která jsou víceméně rovnocenná (i když já bych si dovedl představit ještě jinou formu jakési střední cesty). Je to tak způsob, jak utnout nekonečné revertovací války kvůli malicherné formální úpravě. A týká se to opravdu jen čistě formální úpravy nadpisů, nikoli informací zahrnovaných či vylučovaných z obsahu článku. V mnoha jiných věcech naopak komunita k nějaké standardizaci dospěla a upřednostňuje jeden mustr. Tady máme přitom poměrně snadné porovnání prakticky se všemi ostatními infoboxy, kdy snad v žádném z nich není u osoby uváděn titul, není standardně vyžadován ani doporučován, ani se snad v praxi ve větším měřítku nevyskytuje. Tituly u starostů tak jsou spíš anomálií. --Bazi (diskuse) 22. 11. 2018, 15:55 (CET)Odpovědět

Dobře, ovšem tady to vypadá bohužel taky na dvě názorově rozcházející se poloviny, a jak už jsem napsal výše, také jsou obě varianty víceméně ekvivalentní. Proč tedy nenechat svobodu na editorovi přebírajícím informaci ze zdroje (a jeho volbu poté respektovat)? --Dvorapa (diskuse) 22. 11. 2018, 16:08 (CET)Odpovědět

Už jsem vysvětlil, proč ne. Žádné masivní nesmiřitelné poloviny komunity nevidím. Vede se tu (zatím poměrně krátce) diskuse, která může dojít k rozumnému závěru, tak hned se netvařme, že je všechno zablokované, a nestahujme kalhoty, dokud nejsme u brodu. --Bazi (diskuse) 22. 11. 2018, 16:27 (CET)Odpovědět

Neuvádět. --frettie.net (diskuse) 22. 11. 2018, 18:22 (CET)Odpovědět

Ahoj, na titulní stránce je u papouška popis, ve kterém se píše "následně jej pak přeřadil". Slova "následně" a "pak" znamenají skoro přesně totéž, takže je to vyjádření neobratné, tautologické. Lepší by bylo buď "následně jej přeřadil" anebo "pak jej přeřadil", případně i "později jej přeřadil", což bych preferoval. Nevím, jak se to opravuje, tak to dávám k lepšímu, snad se toho někdo ujme. A bylo by dobré mít na Wikipedie:Článek týdne instrukci, kam se má člověk obrátit, když v článku týdne objeví chybu.Jan Spousta (diskuse) 22. 11. 2018, 13:59 (CET)Odpovědět

Díky za připomínku. Chyby v anotacích článků týdne by především měly být opravovány už předem, od chvíle, kdy je článek navržen, až do momentu uvedení na Hlavní straně. Krom jiného by tomu mělo napomáhat i zobrazení článku připraveného na následující týden na stránce Wikipedie:WikiProjekt Kvalita. A taky samotná stránka s přehledem navrhovaných článků je tomu lépe uzpůsobena, u každého jednotlivého návrhu jsou odkazy ke zobrazení, editaci, diskusi ad.

K instrukcím: Když se člověk dívá na Článek týdne na Hlavní straně, měl by prostě kliknout na nadpis „Článek týdne“. Tam v sekci Další Články týdne jsou tři základní odkazy. Protože se jedná o už vybraný a na Hlavní straně zobrazený článek, měl by člověk jít do Přípravy. Najde si příslušný článek, obvykle na konci seznamu, a tlačítkem „editovat“ vpravo nad obrázkem se dostane právě k editaci samotné stránky s anotací. Obecně vzato vlastně není zas tak žádoucí, aby úprava už publikovaných Článků týdne byla příliš snadno dostupná, to aby na nich nezkoušel kdekdo experimentovat. Proto se taky polozamykají. Ale znalý wikipedista to najde. Může jít i jinou cestou: Kliknout na samotný článek týdne a u něj přejít do diskusní stránky. Tam bývá v úvodu cedule oznamující, že tento článek je Článkem týdne. A odkaz z čísla týdne vede rovnou na podstránku s anotací, která se pak už standardně dá editovat. --Bazi (diskuse) 22. 11. 2018, 14:22 (CET)Odpovědět

@Bazi: Ahoj, ta Příprava je popsaná tak, že se tamodtud článek v budoucnu vybere, ne že je už vybraný. Takže je to matoucí. Mně vůbec nenapadlo, že by se tam mělo jít. A navíc co když ten dotyčný, kdo si všimne chyby, není wikipedista a neví, jak to tady chodí? Oznamování chyb na hlavní straně by mělo být mnohem jednodušší. Hlavní stranu vidí mraky lidí, mnozí z nich lepší odborníci na danou oblast, než jaké tady máme mezi wikipedisty, a to by se mělo podchytit.Jan Spousta (diskuse) 23. 11. 2018, 09:43 (CET)Odpovědět

Samozřejmě stačí napsat upozornění na Diskuse:Hlavní strana, on se toho někdo zkušenější ujme. --Matěj Orlický (diskuse) 23. 11. 2018, 09:52 (CET)Odpovědět

Je to tak, že v Přípravě jsou články, které už byly vybrány a připraveny k uvedení na Hlavní straně - a v pravý okamžik budou uvedeny. Proto se tam píše, že „jsou připraveny k automatickému zveřejnění“ (zvýraznil Bazi). Obecně, když někdo neví, jak to tady chodí, píše třeba do diskuse k Hlavní straně (jak zmínil Matěj Orlický) nabo na Nástěnku správců, Pod lípou, na Potřebuji pomoc. Ale taky platí, že máme ty další procesy, které by měly pravděpodobnost chyby na Hlavní straně minimalizovat. Zkušení wikipedisté si můžou návrhy prohlížet, upravovat je, můžou je „recenzovat“, pak se ještě na poslední chvíli připomene těm, kteří sledují projekt Kvalita. Nevím, možná by na úvodní stranu rubriky Článek týdne stačilo přidat stručnou instrukci, že pokud někdo narazil na chybu a neví, jak ji opravit, nechť napíše do diskuse? --Bazi (diskuse) 23. 11. 2018, 12:29 (CET)Odpovědět

@Jan Spousta: Wikipedie:Název sekce/rok/týden (Wikipedie:Článek týdne/2018/47). OJJ, Diskuse 23. 11. 2018, 13:19 (CET)Odpovědět

@Bazi:, @OJJ:, @Matěj Orlický:: Dík, myslím si, že by bylo na Wikipedie:Článek týdne dobré napsat, co se má dělat v případě, že mám jistotu nebo podezření chyby a nejsem s to to opravit sám. Asi není úplně dobré chtít od průměrného člověka, aby nám sahal rovnou na hlavní stranu, když se domnívá, že by tam mohla být chyba. Spíš jde o možnost někam napsat návrh.Jan Spousta (diskuse) 23. 11. 2018, 14:15 (CET)Odpovědět

22. 11. 2018, 19:13 (CET)

Volně přeložil JAn (diskuse) 22. 11. 2018, 20:29 (CET)Odpovědět

Každý registrovaný uživatel nyní může podpořit libovolné množství návrhů, stačí u návrhu kliknout na tlačítko a váš hlas se automaticky přidá. Přehled aktuálního stavu hlasování najdete zde. JAn (diskuse) 22. 11. 2018, 20:29 (CET)Odpovědět

Dobrý den, takovou pravopisnou chybu, kterou jsem již opravoval v mnoha článcích, by si podle mě Wikipedie opravdu neměla dovolit. Nehledě na to, že to tam vydrželo 10 let... 194.228.13.38 22. 11. 2018, 19:24 (CET)Odpovědět

Wikipedie je projekt založený na dobrovolnické práci relativně neomezeného okruhu lidí. Pokud najdete chybu, opravte ji. Aneb: Editujte s odvahou. Konkrétně článek Ecser byl od svého založení editován téměř výhradně jen roboty. Pokud mu tedy málokdo věnoval pozornost, ani té chyby si nemusel nikdo všimnout. A co se týká chybnosti toho tvaru, Internetová jazyková příručka Ústavu pro jazyk český Akademie věd uvádí obyvatel i obyvatelů jako přípustné varianty, doslova pak píše: „vedle častějšího tvaru obyvatel (zejména při udávání počtu) můžeme užít i pravidelný tvar obyvatelů“. Jako příklad uvádí snahu o zdůraznění mužského rodu, což asi není náš případ. --Bazi (diskuse) 22. 11. 2018, 20:22 (CET)Odpovědět

Projel jsem to robotem, v některých případech mi přišel tvar s ů o něco stylisticky lepší, v jiných jsem nahradil. JAn (diskuse) 22. 11. 2018, 20:39 (CET)Odpovědět

Nevím jestli to víte pseudochytráci, ale Češi si díky přechylování cizích ženských jmen (nauka o Českém jazyce 1. stupně ZŠ) dělají z české Wikipedie srandu. --Saldenio (diskuse) 26. 11. 2018, 06:22 (CET)Odpovědět

Jména jsou jména a ta se nadále neupravují. Co máme v matričním listu, to platí a přes to nejede vlak, ať se to komu líbí nebo ne. Teď tu je paradoxně Češka Eva Smetana, ale Američanka Lindsey Vonnová. Božhe můj. Školství jde do háje. --Saldenio (diskuse) 26. 11. 2018, 06:38 (CET)Odpovědět

Platí zde pravidla jako všude jinde, pokud se více setkáváme ve zdrojích, médiích a tisku s přechýlenou variantou, použijeme tu, pokud s nepřechýlenou, použijeme tu, pokud je to dost podobné, raději přechýlíme. U Češek pak použijeme skutečné jméno. Viz Wikipedie:Přechylování ženských příjmení. Svůj názor můžete napsat sem, ale to je tak asi všechno, co můžete udělat. --Dvorapa (diskuse) 26. 11. 2018, 10:29 (CET)Odpovědět

Když má někdo v matričním listu třeba ‏أسامة بن محمد بن عوض بن لادن‎, tak bychom to taky neměli upravovat? A rozuměl by pak tomu běžný čtenář? :-) V zásadě je matriční list pro Wikipedii poměrně málo důležitý. Důležitější je, jak se ta osoba obvykle označuje ve spisovném českém projevu. No a protože spisovná čeština obvykle přechyluje, tak se to tak dělá i na Wikipedii.Jan Spousta (diskuse) 26. 11. 2018, 10:47 (CET)Odpovědět

Tak to asi nežiju mezi Čechy, ale ufouny. Ať si ti vaši Češi učivo 1. stupně ZŠ zopakují, případně ať vyčkají až do 1. stupně školy dorostou; seznámení se základy české gramatiky by jim třeba pomohlo. (Příležitostně jim můžete prozradit, že skloňování a přidávání koncovek není žádné české specifikum, ale ve světě poměrně běžný gramatický jev; neříkejte jim však o lotyšštině, její pravidla ohledně příjmení by asi nepřežili). --Jann (diskuse) 26. 11. 2018, 15:15 (CET)Odpovědět

Johanna Strodt (WMDE) (talk) 26. 11. 2018, 11:57 (CET)Odpovědět

Zajímá mě, zda je či není přínosné nahrazovat již funkční odkazy stejným odkazem, který je jen v jiné formě. Výsledek je stejný, bez zjevného vylepšení a přínosu. Děkuji za názor.--Martin wolf (diskuse) 26. 11. 2018, 15:28 (CET)Odpovědět

Jestli se dobře dívám, tak jde o to, že kolega Vlout vámi vložený jednoduchý odkaz nahrazoval stejným odkazem vloženým pomocí {{citace elektronické monografie}}. Pokud ano, tak tam je přínos v tom, že jsou poskytnuty další doplňující informace o zdroji a díky tomu se mj. dá zdroj v budoucnu znovu dohledat, pokud odkaz přestane být funkční. --Matěj Orlický (diskuse) 26. 11. 2018, 15:40 (CET)Odpovědět

Kolegovi jsem již odpověděl zde, snad si to pravidlo přečte. --Vlout (diskuse) 26. 11. 2018, 15:51 (CET)Odpovědět

Beru na vědomí a více již nebudu vyhledané matriční odkazy vkládat do referencí, ale do externích odkazů - * Matriční záznam o narození a křtu Metoděje Hrabáně farnosti Huštěnovice. Tímto nepůjdu proti proudu a nikdo nebude muset nic měnit. --Martin wolf (diskuse) 26. 11. 2018, 16:08 (CET)Odpovědět

Uniká mi podstata problému/sporu, nicméně citační šablony se používají v Externích odkazech stejně jako v referencích. --Matěj Orlický (diskuse) 26. 11. 2018, 16:19 (CET)Odpovědět

Pro nechápajícího "Matěj Orlický" osvětlím spor - mnou prvovložený odkaz pomocí reference (funkční) byl nahrazován stejným odkazem reference pomocí citace elektronické monografie. Nelíbilo se mě, že někdo nahrazuje funkční referenci stejnou referencí. Zbytečná práce, čitatel se nedozví nic podstatného o rozdílech. Tyto opravy jsem revertoval a spor byl na světě. Už vidím čitatele jak zkoumá rozdíly, koukne na zápis o narození či úmrtí a stejně starší záznam nerozluští.--Martin wolf (diskuse) 26. 11. 2018, 18:28 (CET)Odpovědět

@Martin wolf: Možná ti nepřijde, že tam není rozdíl, ale z hlediska ověřitelnosti je rozhodně lepší vložit odkaz pomocí šablony, která obsahuje rozšířené informace o zdroji. Převod prostých externích odkazů na šablony rozhodně není plýtváním energie, zde je mj. vysvětleno proč. — Draceane ^diskuse_příspěvky 26. 11. 2018, 18:42 (CET)Odpovědět

Nemyslím si, že odkaz na matriky patří do externích odkazů, reference je mnohem vhodnější. Mimochodem, bylo by podstatně lepší také uvádět nejen obecné "Matriční záznam o narození a křtu Franty Nováka farnosti Horní Dolní", ale i archiv, kde se daná kniha nachází, signaturu knihy, typ knihy (NOZ), rozsah let, paginaci/foliaci, číslo snímku... Onen odkaz už zítra může být nefunkční (z různých důvodů) nebo vést na jiný snímek (naskenované a vložené nové snímky). Ano, je to pracnější. --Harold (diskuse) 26. 11. 2018, 18:48 (CET)Odpovědět

Zdá se, že jsem tedy pochopil správně, že jde o použití citační šablony jako v tomto případě. Evidentně se tam člověk něco navíc dozví: ve kterém archivu je dokument uložen a kdy z něho byla informace čerpána/ověřována. Tedy informační přínos (pro pokročilého čtenáře/editora) tam vidím. Další věc je použití šablony: jejíž použití je doporučeno doporučením Wikipedie:Reference (a to píšu s tím, žá sám osobně žádným velkým fandou citačních šablon nejsem). --Matěj Orlický (diskuse) 26. 11. 2018, 18:50 (CET)Odpovědět

Že údaj z matrik patří do reference hned za příslušný údaj o * či † je jasné. Něco víc v citační šabloně proti obyč. odkazu asi je, ale koho zajímá že matrika je tam a tam na stránce té a té. Když je jednou digitalizována, tak stejně nebude v archivu předložena ke studiu. Jediné co se v budoucnu může stát s odkazem na příslušný matriční údaj je, že může být zpoplatněný přístup. Citační šablona je složitá a pracná s vyplněním a navíc kolik lidí ty údaje navíc zajímají, 10, 100 nebo 1000 lidí? Wikipedie by měla být ve své tvorbě jednoduchá a tím přívětivá k těm, kteří chtějí přispívat. Já však pociťuji opak, složité vyplňování šablon a atd. Štve mě když to co funguje je nahrazeno skoro stejným, a to co je navíc běžného uživatele stejně asi nezajímá. --Martin wolf (diskuse) 27. 11. 2018, 12:23 (CET)Odpovědět

Jak jsem psal, webové stránky jim nemusí jet, může jim spadnout dlouhodobě server, mužou doplňovat nové snímky (na moje upozornění ohledně chybějících stránek v několika matrikách MZA zareagovalo během asi 2 dnů, naskenovali je a doplnili, čímž posunuli stránkování), můžou za rok, dva zcela změnit web a strukturu URL adres, pak ty jednoduché odkazy typu "Matriční záznam o narození a křtu Franty Nováka farnosti Horní Dolní" budou mrtvé a hodnota jejich popisu dost malá. Tyto údaje by se, podle mého, měly vyskytovat i v referencích, které šablonu nepoužívají. Když používám jako zdroj nějakou knihu, tak nepíšu jen název. Ano, je to pracné, ale má to nějakou hodnotu. --Harold (diskuse) 27. 11. 2018, 12:58 (CET)Odpovědět

Rozumím tomu, vše se může stát, ale zatím to vcelku až na vyjímky chodí (matriky) a tedy je lepší tam referenci nevkládat, nebo jí vložit bez pomoci citační šablony a kdo má chuť ať to předělá. Já za sebe říkám, že citační šablony používat nebudu. Neumím to a učit se to nechci. Víc se k tomuto problému vyjadřovat nebudu. --Martin wolf (diskuse) 27. 11. 2018, 15:34 (CET)Odpovědět

Pokud náhradou nedojde ke zhoršení informace, může to být na pohled zbytečná práce, ale to mne nemusí zajímat. Obdobně, jako když na stránce provedu nějakou malou údržbovou editaci, která se neprojeví v obsahu, ale zlepší se čitelnost kódu, odstraní se zbytečné přesměrování, nahradí se jpg obrázek za svg apod.

BTW, třeba by se mohly ty snímky i nahrát na commons... 27. 11. 2018, 19:59 (CET)

Také já občas matriční záznam nahraji na commons, hlavně když matrika není přístupná na internetu. Většinou jde o matriky uložené v SOA Zámrsk. Zájemce si musí matriku nahrát na své PC a dál s ní pracovat. V tomto případě jsou dvě možnosti zveřejnění na Wikipedii, commons nebo internetové úložiště.--Martin wolf (diskuse) 28. 11. 2018, 13:16 (CET)Odpovědět

Není nahrání na Commons problematické s ohledem na autorská práva? Situaci v Zámrsku neznám (vzhledem ke způsobu digitalizace to asi nebude jednoduché...), ale u plzeňských matrik by to rozhodně problém byl. --Pavlor (diskuse) 29. 11. 2018, 12:00 (CET)Odpovědět

Myslím, že ne. Matrika a zápis v jí je veřejná listina a navíc zapisující (matrikář/kněz) je povětšinou neznámí (matriky narozených jsou veřejně přístupné, je-li záznam starší 100 let u záznamu o *). Matriky jsou majetkem státu a ten který archiv je má ve zprávě. Mohu se však mýlit.--Martin wolf (diskuse) 29. 11. 2018, 18:08 (CET)Odpovědět

Měl jsem na mysli autorská práva na samotný snímek. Zpřístupňování archiválií se řídí archivním zákonem a navazující vyhláškou, setkal jsem se i s názory (někteří lidé z archivní správy), že zveřejňování archiválií na portálech jako actapublica těmto normám odporuje (nebyl vyplněn badatelský list). Za pár snímků z matrik na Commons nám nikdo hlavu neutrhne, ale nejsou to (pravděpodobně) obrázky s Commons kompatibilní licencí. Každopádně užitečnost takového snímku je stejně značně omezená - bez plné citace původního dokumentu vlastně nic nedokládá (pokud už by někdo informaci ověřoval, s obrázkem jedné strany si nevystačí). Navíc řada starších zápisů bývá pro laika prakticky nečitelná. Z mého pohledu je tedy jednoznačná citace originálního dokumentu důležitější než hypertextový odkaz na snímek přímo v matrice. --Pavlor (diskuse) 30. 11. 2018, 14:29 (CET)Odpovědět

Chtěl bych navázat na diskuzi ohledně seznamu uvedeného na stránce Kostel Nejsvětější Trojice. Jde mi o to, zda je nutné trvat na jednotném vzhledu i u skutečně rozsáhlých rozcestníků a zakládat novou stránku s obdobným seznamem, která by usnadnila vyhledávání kostelů podle okresů, nebo zda to nesjednotit dle stávající úpravy, která usnadňuje aktualizaci (při převodu pár položek uvedených v příslušné kategorii chybělo, jednou byla omylem uvedena kaple a jednou zbořený kostel).--Otaznick (diskuse) 27. 11. 2018, 11:23 (CET)Odpovědět

Upřesnění k druhému dotazu: nejedná se o rozcestníky podle okresu, ale rozcestník na místě názvu s obvyklým rozlišovačem obec, konkrétně Kostel xxxzasvěcení (Praha), ale potažmo i např. Kostel svatého Petra a Pavla (Albrechtice). --Matěj Orlický (diskuse) 27. 11. 2018, 12:39 (CET)Odpovědět

Osobně varianty typu "Kostel Panny Marie (Lhota)" přesměrovávám na hlavní rozcestník "Kostel Panny Marie". --Harold (diskuse) 27. 11. 2018, 12:49 (CET)Odpovědět

No, tam aspoň najdu za sebou rozlišovače: Lhota, okres xxx a Lhota, okres yyy; přesto je otázka, v čem je řešení s přesměrováním lepší. Ale v případě Prahy jsou tam obvykle rozlišovače jako Vinohrady nebo Hrdlořezy a pak ten správný pražský kostel určitého zasvěcení přes rozcestník najdu dost těžko. --Matěj Orlický (diskuse) 27. 11. 2018, 13:05 (CET)Odpovědět

Neříkám, že je lepší. Byl to jen příklad z praxe, když založím nějaký kostel a je to tento případ, tak vytvořím i redirect na hlavní rozcestník. Rozcestníky typu "Kostel Panny Marie (Lhota)" se mi zdají zbytné, redirecty mi připadají lepší, ale v zásadě je mi to jedno. (Vinohrady a Hrdlořezy bych v hlavních rozcestníku zařadil pod nějaký "nadpis" Praha.) --Harold (diskuse) 27. 11. 2018, 13:32 (CET) Doplnění: Podobně se postupuje i u jiných témat, lidé, filmy, atd. Nezakládá se rozcestník "Jaroslav Svoboda (fotbalista)" pro dva fotbalisty narozené v různých letech, ani rozcestník "Masaryk (film)" pro různé filmy, ale založí se redirecty na hlavní rozcestníky. --Harold (diskuse) 27. 11. 2018, 13:37 (CET)Odpovědět

Netoužím rozjíždět širší diskusi. Ale rozcestníky přeci mohou mít různé rozlišovače a Kostel Panny Marie (Lhota) podle mě lépe odpovídá definici účelu rozcestníku než Kostel Panny Marie, který obsahuje soupis všech českých kostelů toho zasvěcení, bez popisků a bez většiny zahraničních kostelů toho zasvěcení. A na tom řazení Hrdlořez pod Prahu taky není konsensus, resp. ani jasný úzus. --Matěj Orlický (diskuse) 27. 11. 2018, 14:26 (CET)Odpovědět

Asi bych byl pro zachování jednotnosti rozcestníků a pro jiné řazení bych vytvořil novou stránku "Seznam kostelů Nejsvětější Trojice v Česku" i s nějakým popisem tématu. Vždycky se někdo může ptát, proč kostely řadit právě podle okresů a ne podle krajů, diecézí, děkanátů, stavebních slohů, data stavby či svěcení... Jako vzor dobrého seznamu máme například zde. --Radek Linner (diskuse) 27. 11. 2018, 12:51 (CET)Odpovědět

Vycházel jsem z toho, že některé odkazy nemají články a pokud návštěvník hledá kostel v konkrétním území, bude se v takovém množství nejsnáze orientovat podle okresů. Řazení podle krajů je moc hrubé, diecéze a děkanáty moc neřeknou obvyklému uživateli, stavební slohy pro kostely daného názvu podle mě nemají větší smysl. Data postavení a vysvěcení neulehčí vyhledávání. Jde mi právě to, zda je přednější jednotný vzhled nebo snazší vyhledání, když např. vím o zajímavém kostelu u kterého si pamatuju název a přibližnou polohu, ale už nevím v jaké byl obci, nebo mě zajímá, kde je nejblíž kostel podobného jména apod.--Otaznick (diskuse) 27. 11. 2018, 13:21 (CET)Odpovědět

Osobně by mi přišlo nejlepší mít to už předsrovnané, takto by to mohlo vypadat na stránce rozcestníku Kostel Nejsvětější Trojice: [5]. Pokud je více kostelů stejného jména v jednom městě, očekával bych jako čtenář i rozcestník pro dané město. Pokud by měl vědle toho ještě existovat nějaký seznam obsahující tabulku, rozhodně by měl obsahovat informaci navíc, třeba roky založení či vysvěcení nebo diecézi či co, ne jen obec a okres. --Dvorapa (diskuse) 27. 11. 2018, 13:15 (CET)Odpovědět

Tohle dává smysl. Sice se ztratí abecední řazení míst, ale to asi není tak důležité. --Otaznick (diskuse) 27. 11. 2018, 13:23 (CET)Odpovědět

Splnily by se tím základní předpoklady pro snadné vyhledání podle místa (okresu) i zachování jednotného vzhledu rozcestníků. Už pak je docela jedno, jestli u okresu Praha bude odkaz na další rozcestník nebo přímo seznam (byť se přikláním k první variantě), protože kritérium snadného nalezení podle místa bude tak jako tak splněno. --Dvorapa (diskuse) 27. 11. 2018, 13:32 (CET)Odpovědět

@Otaznick: To je během pár hodin už druhý návrh na podstatnou úpravu zavedené podoby rozcestníků, který ihned uvádíte do praxe v hl. jmenném prostoru. Bylo by dobré nechat prostor diskusi a se zaváděním změn počkat na na případný konsensus o změně. --Matěj Orlický (diskuse) 27. 11. 2018, 15:30 (CET)Odpovědět

Že by další adept na ukázkový seznam z Wikidat? JAn (diskuse) 27. 11. 2018, 20:12 (CET)Odpovědět

Na Wikidatech evidujeme 175 českých kostelů svaté trojice, zde jsou v tabulce. --Vojtěch Dostál (diskuse) 27. 11. 2018, 20:51 (CET)Odpovědět

Na Commons ještě o 5 více. --Radek Linner (diskuse) 29. 11. 2018, 17:40 (CET)Odpovědět

Spíš jsem si všiml, že Vojtův wikidatový dotaz obsahuje 175 kostelů+kaplí (s vyplněným tvrzením P417 Patron), zatímco na Commons máme kategorie pro 181 kostelů + 153 kaplí. --Harold (diskuse) 30. 11. 2018, 07:46 (CET)Odpovědět

No to je právě ono. O 5 více, tj. 180 + 1 kategorie kaplí. Commons má tady o chlup lepší evidenci než Wikidata. --Radek Linner (diskuse) 30. 11. 2018, 20:09 (CET)Odpovědět

No ale já mám v tom seznamu i nějaké kaple. Moc jsem to nestudoval, ale asi mají Wikidata ještě velké rezervy :-) --Vojtěch Dostál (diskuse) 30. 11. 2018, 23:39 (CET)Odpovědět

Ahoj,

všimla jsem si, že strany v Estonsku mají na wikipedii zastaralé informace, zejména jména leaderů. Bohužel jsem na wiki nikdy nepřispívala a chyby neumím opravit. Byl by prosím někdo tak hodný a opravil je např. podle anglické wikipedie? :-) Díky!

MsAndy33 (diskuse) 27. 11. 2018, 20:06 (CET)Odpovědět

Vzhledem k tomu, že máme na Wikidatech asi jen tři články o estonských politických stranách, asi to nebude takový problém :-). Tím samozřejmě nechci komentář zlehčovat, je to fér připomínka.--Vojtěch Dostál (diskuse) 27. 11. 2018, 20:54 (CET)Odpovědět

Překlad: Matěj Suchánek

Na české Wikipedii se pravidelně používá nástroj Překlad obsahu, s jehož pomocí zde bylo vytvořeno více než 2 500 článků. Odteď si můžete zapnout novou, vylepšenou verzi tohoto nástroje, a to kliknutím na „⧼cx-dashboard-sidebar-newversion⧽“ v panelu „Potřebujete pomoct s překladem?“ na nástěnce. Tímto způsobem budete novou verzi používat k dalším novým překladům, překladů s předchozí verzí nástroje se to netýká.

Zajímá nás zvláště zpětná vazba od komunity české Wikipedie, protože nová verze obsahuje mnoho funkcí z těch, o které uživatelé předchozí verze žádali nejvíce. Česká Wikipedie je navíc jedním z projektů, na které se zaměřuje výzkum Zkušenosti nových wikipedistů. Editace v nové verzi je spolehlivější a nová verze uživatele lépe navádí k vytváření velmi kvalitních překladů.

Tímto bychom vás chtěli požádat, abyste si zapnuli novou verzi, zkusili si ji na několika článcích a sdíleli své dojmy. Během následujících dvou týdnů zpětnou vazbu zpracujeme a zahrneme ji do svých plánů do budoucna.

Stránky vytvořené novou verzí budou označeny značkou „nástroj Překlad 2“. Stránky, u nichž možná nebyla provedená dostatečná korektura strojového překladu, budou zařazeny do Kategorie:Údržba:Stránky s nekontrolovanými překlady.

Své názory prosíme sdílejte na diskusní stránce k nové verzi, v libovolném jazyce.

Děkujeme! --Amir E. Aharoni (WMF) (diskuse) 27. 11. 2018, 22:32 (CET)Odpovědět

Ahoj, Patriccck přišel na to, že v mobilní Wikipedii máme anglické logo. Připravil jsem tedy logo české, nyní však musíme sehnat konsensus. Kdo je pro české logo? --Dvorapa (diskuse) 3. 12. 2018, 10:58 (CET)Odpovědět

1. Pro Pro --Martin Urbanec (diskuse) 3. 12. 2018, 11:02 (CET)Odpovědět
2. Pro Pro I když si už začínám o těch hlasováních o prkotinách myslet svoje.OJJ, Diskuse 3. 12. 2018, 11:09 (CET)Odpovědět
3. Pro Pro --Hugo (diskuse) 3. 12. 2018, 12:31 (CET)Odpovědět
4. Pro Pro o této drobnosti netřeba hlasovat --Podroužek (diskuse) 3. 12. 2018, 13:11 (CET)Odpovědět
5. Pro Pro (navrhovatel změny) netřeba hlasovat Patriccck ✉ 3. 12. 2018, 14:11 (CET)Odpovědět
6. Pro Pro tedy i já. Beru to po vzoru srbské Wikipedie, kde vývojáři po několikadenním rokování a hádání se dospěli k závěru, že je konsensus srbů nutný, protože pomůže například v návrhu loga objevit překlepy apod... --Dvorapa (diskuse) 3. 12. 2018, 18:25 (CET)Odpovědět
7. Pro Pro JAn (diskuse) 3. 12. 2018, 22:36 (CET)Odpovědět
8. Pro Pro --Walter Klosse (diskuse) 12. 12. 2018, 19:27 (CET)Odpovědět

Když už se tady hovoří o mobilní verzi, hlasování je v tomto připadě fakt zbytečné, tak jsem si všiml, že tam nejsou třeba zajímavosti (Víte že...). B.mertlik (diskuse) 3. 12. 2018, 22:48 (CET)Odpovědět

Ano, na mobilní hlavní straně jsou na všech Wikipediích jen článek týdne a aktuality. Změnit to můžeme jedině požádáním vývojářů. --Dvorapa (diskuse) 4. 12. 2018, 10:34 (CET)Odpovědět

Nové logo již nasazeno :) --Patriccck ✉ 17. 12. 2018, 15:25 (CET)Odpovědět

Reaguji na současné shrnutí:

Shrnutí editace (max. 500 znaků) – stručně popište změny, které jste učinili, důvody, které vás k nim vedly, případně zdroje, z nichž jste čerpali

Bylo by fajn to upravit. Zdroje by měly být základ a mají být uvedeny v článku. Setkávám se s tím, že je někdo jen vypíše do shrnutí, ale to pak třeba za rok nikdo nenajde. Jsem pro upravit to tak, aby lidé vkládali do článku. OJJ, Diskuse 4. 12. 2018, 11:08 (CET)Odpovědět

Souhlasím, podle mě správná připomínka.--Ladin (diskuse) 4. 12. 2018, 11:13 (CET)Odpovědět

Souhlas. Zároveň by bylo vhodné to lidem připomenout. Proto by tam mohlo být něco jako:

• Shrnutí editace (max. 500 znaků) – stručně popište změny, které jste učinili a důvody, které vás k nim vedly.
• Do značek <ref></ref> za vámi aktualizované informace přidejte případné zdroje, z nichž jste čerpali.

Snad by tam na to byl prostor? --Palu (diskuse) 4. 12. 2018, 11:23 (CET)Odpovědět

@Palu: To mi přijde rozumné. OJJ, Diskuse 4. 12. 2018, 11:32 (CET)Odpovědět

Podobnou věc jsem tu navrhoval asi před rokem, tehdy to neprošlo. Samozřejmě že stále podporuji, praxe popisovaná OJJem je víc než běžná... — Draceane ^diskuse_příspěvky 4. 12. 2018, 12:31 (CET)Odpovědět

Souhlasím, možná by bylo dobré to pro anonymní a neprověřené uživatele i nějak zvýraznit (lze-li to). --Hugo (diskuse) 4. 12. 2018, 12:41 (CET)Odpovědět

Souhlasím s úpravou, ale výše navržené znění se značkami <ref></ref> nepovažuji za vhodné - už proto, že se shrnutí má vyplňovat i ve VisualEditoru (a tato hláška se tam zobrazuje), ale s najěkými značkami se tam přitom vůbec nepracuje. Byl bych spíš pro obecnější formulaci, např. „zdroje, z nichž jste čerpali, uveďte v článku“ (pokud by tam byl odkaz na nápovědu, bylo by to asi lepší, než se snažit postup vysvětlovat už tady).

Pro srovnání, např.

• enWiki má „Edit summary (Briefly describe your changes)“ (s odkazem na nápovědu ke shrnutí editace),
• frWiki má „Afin que les participants à cette page puissent rapidement comprendre vos modifications, merci de les résumer ci-dessous (par exemple, ajout d'un paragraphe, mise en forme…)“ = jen strojově: „Aby účastníci na této stránce rychle pochopili vaše změny, shrňte je níže (například přidání odstavce, formátování ...)“,
• deWiki má pouhé „Zusammenfassung und Quellen“ = „Shrnutí a zdroje“ (s odkazem),
• esWiki má „Resumen de edición (describe brevemente los cambios que has realizado y la fuente de información que has utilizado)“ = strojově: „Úprava zápisu (stručně popište změny, které jste provedli, a zdroj informací, které jste použili)“ (a místo odkazu mají bublinovou nápovědu s dalším vysvětlením)

Ono jde o to, že i ve shrnutí klidně může editor popsat, z jakého zdroje vycházel, spolu s těmi důvody. Chyba nastává ve výkladu, že by mohlo stačit uvést ten zdroj pouze ve shrnutí. Nemyslím ale, že by k tomu tolik vedla výzva u shrnutí, jako spíš to, že vkládání referencí není úplně triviální operací pro nováčky. A to se pouhou přeformulací asi nějak zásadně nezmění. Takže od ní nemějme zbytečně přehnaná očekávání. --Bazi (diskuse) 4. 12. 2018, 14:13 (CET)Odpovědět

@Bazi: Ano, odkaz na nápovědu by byl asi nejvhodnější. Domnívám se, že vkládání referencí by měl být hned ze začátku jeden z automatických základů práce tady. Vůbec nejlepší jsou shrnutí jako toto, i když to už je zase trochu něco jiného. :-) Osobně se nedomnívám, že to něco bude řešit, ale minimálně reformulace by byla vhodná. V současnosti to pro mě vyznívá tak, že zdroje mám uvádět ve shrnutí a je to vlastně celkem nepodstatná záležitost. --OJJ, Diskuse 4. 12. 2018, 16:55 (CET)Odpovědět

Bude opět někdy v nejbližší době Wiki sraz v Českých Budějovicích? @Wikipedistka:Czeva, @Wikipedista:JAn Dudík, @Wikipedista:Xth-Floor, @Wikipedistka:Anaj7, @Wikipedista:Feťour, @Wikipedista:Filip Havlíček

--37.188.159.84 5. 12. 2018, 23:10 (CET)Odpovědět

doporučuji sledovat Wikipedie:Pod_reálnou_lípou/České_Budějovice, případně se zaregistrovat (včetně mailu) a přidat se mezi zájemce.

Takový sraz musí někdo navrhnout a svolat. I vy tam můžete zkusit navrhnout termín a - pokud se dohodneme alespoň tři - můžeme sraz vyhlásit. JAn (diskuse) 6. 12. 2018, 08:50 (CET)Odpovědět

Wikipedista:JAn Dudík: Nevím kde a kdy.. Já bych rád ještě před Vánoci. --37.188.159.84 6. 12. 2018, 10:44 (CET)Odpovědět

Tak přemýšlejte přemýšlejte, až něco vymyslíte, dejte mi vědět na DS. ;) --Filip Havlíček (diskuse) 6. 12. 2018, 13:18 (CET)Odpovědět

Wikipedista:Filip Havlíček: A což takhle že byste mi poradil jako Wikipedista z Českých Budějovic kde by tak mohl sraz být? --37.188.159.84 6. 12. 2018, 14:04 (CET)Odpovědět

S tím já Vám, bohužel, neporadím. Odsazujte odpovědi, jinak je to tu velmi nepřehledné. A navíc z ČB přímo nejsem, ale studuji zde a tak vím, že máte široký výběr. Případně se zeptejte jiných wikipedistů. --Filip Havlíček (diskuse) 6. 12. 2018, 14:10 (CET)Odpovědět

Omlouvám se to mi trochu ujelo, což takhle dékáčko v ČB? --37.188.159.84 6. 12. 2018, 14:22 (CET)Odpovědět

S ním nemám vůbec žádnou zkušenost, ale loni se nám velmi dobře osvědčila Horká vana - dali nám k dispozici celý velký salónek a byl tam klid na práci i povídání a k dispozici projektor. --Czeva (diskuse) 6. 12. 2018, 14:59 (CET)Odpovědět

Dékáčko bych nedoporučoval, když je to otevřená kavárna bez salonku. Spíše bych asi navrhl to, co Czeva. V Horké vaně jsem byl jen jednou (ne však na Wikisrazu), a tak si myslím, že by to bylo lepší tam. --Filip Havlíček (diskuse) 6. 12. 2018, 15:29 (CET)Odpovědět

Rád bych se na slet zastavil, vítám iniciativu.--frettie.net (diskuse) 7. 12. 2018, 09:56 (CET)Odpovědět

CKoerner (WMF) (talk) 6. 12. 2018, 21:02 (CET)Odpovědět

Dobrý den,

zrovna jsem narazil na článek Šoškút, a musím říci, že to byla a dosud to je ostudou české Wikipedie. Především tím názvem. Proč bychom měli mít u takovýchto obcí počeštěné/poslovenštěné názvy, když u velkých, mnohem významnějších měst je nemáme? Podobnou situaci máme u článku Ďarmoty (správně by mělo být Balassagyarmat), u toho lze ale projevit toleranci v tom, že se obec nachází těsně u slovenských hranic a dříve i Slovensku patřila, což o Sóskútu rozhodně neplatí. Navrhuji, aby byl článek přesunut na maďarský název, který je pro identifikaci nejlepší.

Další neskutečná chyba je to, že ve článku byl napsán 1x špatný a dokonce 1x neexistující (!) okres. Ne, obec není ani v okrese Budakeszi, ani v neexistujícím okrese Budaörs, ale v okrese Érd.

Dále bych určitě smazal tu opravdu nesmyslnou tabulku na konci. Jakou souvislost s obcí má to, kolik názvů v maďarštině obsahuje slovo kút? I kdyby to tam patřilo, stejně je tam jedno políčko špatně (Kutas není Kútas). To opravdu není potřeba. To by tam mohla být tabulka s maďarskými názvy obsahujícími sós, ósk, skú, só, ós, sk, kú, út, s, ó, k, ú či t? Nezní to poněkud absurdně? Opravdu bych to smazal.

Každopádně ale doufám, že toto je výjimka a takovýchto článků tu není více. Děkuji. 194.228.13.147 7. 12. 2018, 21:59 (CET)Odpovědět

Název má být očekávatelný. V případě cizího názvu, ke kterému existuje české exonymum, je důvod dát přednost té české variantě. Výjimkou bude asi jen případ, kdy i v české literatuře bude výrazně převažovat varianta cizí před tou českou. Např. Linec máme taky „český“, dokonce i Štýrský Hradec. Ostatně když odkazujete na článek Szeged, právě u toho už je také nějaký čas navržen přesun na český tvar. Z čeho vycházel zakladatel článku Šoškút VitVit, když jej zakládal právě na tomto názvu, nevím. --Bazi (diskuse) 7. 12. 2018, 22:10 (CET)Odpovědět

Podle mě rozhodně název Šoškút není očekávanější než Sóskút. Nevím, proč by měl čtenář maďarské obce očekávat a hledat pod slovenským názvem. Linec i Štýrský Hradec jsou velká města, u kterých bych český název rozhodně očekával. Rozhodně bych jej ale neočekával u malé obce s +- 3000 obyvateli, která nemá ani status města. Podle mě by měl být český (nikoliv slovenský) název přítomen pouze tehdy, je-li český název vžitý a velice používaný (Budapešť, Debrecín), popř. známý z historického hlediska (Moháč). 194.228.13.147 8. 12. 2018, 09:34 (CET)Odpovědět

Použití českého názvu na české Wikipedii není nikdy ostudou. Možná je nevhodné, protože je daný název přeci jen výrazně méně používaný, ale to z jeho použití nedělá ostudu. Slovenský název Šoškút mají Slováci na seznamu exonym a dodnes v obci žije slovenská menšina (odhadem asi o sto lidech, počítám-li dle maďarského článku správně), takže na slovenské wikipedii se asi ani nesnažte.--Tchoř (diskuse) 8. 12. 2018, 14:31 (CET)Odpovědět

Rozhodně Slovákům neubírám právo, aby měli obec takto pojmenovanou. Přeci jenom Slovensko dříve Maďarsku patřilo (viz Horní Uhry), takže rozhodně mají mnoho exonym k maďarským obcím, stejně jako Maďaři mají vlastní název každé slovenské vesnice a každého slovenského města, stejně jako každého sídla blízko maďarských hranic. Na druhou stranu Česko nemá takové výrazné spojení s Maďarskem jako Slovensko, tudíž takové množství skutečně vžitých exonym nemáme. Hlavní vžitá exonyma (pro Čechy) jsou Budapešť, Debrecín, Segedín, Miškovec... Šoškút nikoliv. Dále ještě nesmíme zapomenout, že Česko není Slovensko, tudíž slovenské názvy nejsou českými. To je stejné, jako bychom to udělali obráceně: Kdo z Čechů by nazýval Bratislavu jako Pozsony? 194.228.13.147 9. 12. 2018, 17:34 (CET)Odpovědět

Jestli se použije název Sóskút nebo Šóškút, není zase až tak podstatné, hlavně aby existovalo přesměrování, které případnému zájemci umožní článek najít. Každopádně by nebylo špatné trochu ubrat ohledně těch expresivních hodnocení kvality wikipedie („Nesuďte a nesnažte se Wikipedii změnit dříve, než jí porozumíte.“ Wikipedie:Časté chyby). Wikipedie si nikdy nedělala nárok na neomylnost (viz Wikipedie:Vyloučení odpovědnosti), její kvalita bude vždy přesně taková, jak kvalitní práci zde budou schopni a ochotni vytvořit neplacení dobrovolní editoři.--Hnetubud (diskuse) 11. 12. 2018, 17:41 (CET)Odpovědět

Zdravím všechny, při kategorizování článků jsem narazil na to, že máme dvě vzájemně nekorespondující kategorie pro endemické druhy, srov. např. Kategorie:Endemity_Číny a Kategorie:Endemity_flóry_Číny. Ta druhá je určená výhradně pro flóru v rámci stromu Kategorie:Flóra podle kontinentů Kategorie:Flóra_podle_kontinentů, do té druhé v rámci stromu Kategorie:Endemity Kategorie:Endemity se hází dohromady vše. Takže u té Číny teď polovinu endemických jehličnanů máme v jedné kategorii a polovinu v druhé. Má někdo nějaký nápad, jak to elegantně řešit? Napadá mě endemickou flóru subkategorizovat pod příslušný endemit a pak to protřídit, nebo si někdo chce dát práci i s kategorizací živočichů? --Borzywoy (diskuse) 9. 12. 2018, 20:15 (CET)Odpovědět

Já to řeším jednoduše, všechny endemické rostliny např. Madagaskaru kategorizuji jako Endemity flóry Madagaskaru (s nadřazenou kategorií Flóra Madagaskaru) a kategorii Endemity Madagaskaru nechávám živočichům. Vojtěch Zavadil (diskuse) 9. 12. 2018, 20:27 (CET)Odpovědět

@Vojtěch Zavadil: Já to tak taky dělám, ale dnes jsem narazil na tohle, co už tu nějakou dobu je. Takže řešení by bylo vše překategorizovat? Krom toho třeba pro Balkán příslušná floristická kategorie zatím není a padá tam též všechnoː https://cs.wikipedia.org/wiki/Kategorie:Endemity_Balk%C3%A1nu a takových věcí bude určitě víc. --Borzywoy (diskuse) 9. 12. 2018, 20:38 (CET)Odpovědět

@Borzywoy: Směšovat endemické živočichy a rostliny mi nepřipadá moc praktické a za sebe pro to nehlasuji. Držel bych se zajetého mustru i v případě Balkánu: kategorii Endemity flóry Balkánu lze přece zařadit do kategorie Flóra jihovýchodní Evropy podobně jako třeba kat. Endemity flóry Řecka. Vojtěch Zavadil (diskuse) 9. 12. 2018, 20:50 (CET)Odpovědět

Doporučil bych kategorie pro endemity fauny přejmenovat z Endemity na Endemity fauny (např. Endemity fauny Číny) nebo nějaký takový podobný název, aby se to nepletlo. Poté samozřejmě ty kategorie fauny protřídit, jestliže obsahují i články o flóře (a ty přesunout). Na závěr mohou být ty dvě kategorie pro faunu a flóru propojeny buď novou nadkategorií Endemity Číny nebo mohou být jen propojeny šablonou {{Související kategorie|Endemity flóry Číny}}, to už je jen třešnička na dortu, která se laikům může líbit, ale odborníkům může přijít zbytečná, nevím, nejsem biolog. Asi by byla lepší ta šablona, nechceme mít další směs článků v nadkategoriích. --Dvorapa (diskuse) 9. 12. 2018, 21:04 (CET)Odpovědět

Může to přejmenování živočišných endemitů udělat nějaký robot s tím, že by se to pak prošlo a překategorizovaly se rostliny? Ještě upozorňuji, že zařazení článků přímo do kategorie Endemity (zde) je nonsens - pojem endemit se vztahuje vždycky k nějakému území, ať už se jedná o horu Olymp nebo třeba o Eurasii. Vojtěch Zavadil (diskuse) 10. 12. 2018, 10:59 (CET)Odpovědět

(s e.k.)To je rozhodně další závažná připomínka, jež by se měla vzít v potaz; toto by opravdu měla být pouze zastřešující kategorie bez konkrétních článků. (Vidím ovšem, že jsou v ní řazeny dokonce i některé Dobré články...) Každopádně, co tedy teď dál? Přesázet rostliny do příslušných kategorií flóry, s tím se asi může začít i hned, ono to nějakou dobu zabere. To, co zbude, se potom může podle návrhu přejmenovat na celý strom Endemity fauny oblasti XY, v tom případě ale bude nutné to pak ještě důkladně projít a ujistit se, že tam kromě živočichů nejsou třeba i houby nebo nějaké další potvůrky. Případné následné propojení šablonou se mi líbí, fauna i fóra jdou beztak vždy ruku v ruce. --Borzywoy (diskuse) 10. 12. 2018, 19:26 (CET)Odpovědět

Souhlasím.Také by se daly všechny kategorie endemických rostlin i živočichů vřadit do zastřešující všeobsáhlé kategorie Endemity. Vojtěch Zavadil (diskuse) 10. 12. 2018, 19:52 (CET)Odpovědět

Viz řešení podle enwiki/dewiki/frwiki, v kategorii Endemity pouze obecné články, poté podkategorie flóra a fauna, poté kategorie podle zemí/oblastí.--Jklamo (diskuse) 11. 12. 2018, 09:47 (CET)Odpovědět

Odkazuji na diskusi k úpravě vzhledu šablony mandátů, pokud by se chtěl někdo zapojit.--Kacir 10. 12. 2018, 19:22 (CET)Odpovědět

Ahoj, mám menší dotaz: V jakém rodu bych měl psát o lidech s nebinární genderovou identitou? --Walter Klosse (diskuse) 10. 12. 2018, 21:18 (CET)Odpovědět

Chtějí-li být extra, tak se střední rod nabízí :-D. JAn (diskuse) 10. 12. 2018, 23:45 (CET)Odpovědět

Osoba X byl/a/o? --frettie.net (diskuse) 11. 12. 2018, 12:41 (CET)Odpovědět

Osoba je femininum. Muselo by se použít "stvoření" nebo "individuum".--Shlomo (diskuse) 12. 12. 2018, 21:05 (CET)Odpovědět

Konzultoval jsem to, střední rod je určitě nevhodný, v psané formě se používají oba rody, přičemž se buď můžou střídat (což by pro čtenáře i editory bylo asi trochu matoucí), nebo se jako vyjádření spektra používá hvězdička či podtržítko - namísto toho binárního lomítka. Čili ideálně třeba „XY vystudoval*a školu a začal*a pracovat tam a tam, zároveň působil*a i v...“ Obecně se (tím spíš v mluveném projevu a přímé komunikaci) zjišťuje, kterým rodem si konkrétní osoba přeje být oslovována. Viz třeba Queer: Fluid. --Bazi (diskuse) 11. 12. 2018, 16:07 (CET)Odpovědět

<ironie>Já myslím, že by se příslušné sloveso mělo nastylovat tak, aby v půlsekundovém intervalu přeblikávalo mezi oběma variantami. Pokud by se měl*o použí_t hvězdičk@a nebo podtržítk0, tak by bylo potřeba vyřešit také audio výstup pro čtečky. Navrhuji nastylovat hvězdičku jako cinknutí a podtržítko jako zatroubení na šófar.</ironie> Ale vážně: čeština má pravidlo, že připadá-li v úvahu použití více gramatických rodů, používá se přednostně rod mužský, aniž by tím by to jakkoli implikovalo pohlavní identitu subjektu či její absenci. Proto říkáme: „Byli tam na mě hodní“ bez hvězdičky, lomítka či podtržítka. Stejně tak pokyn: „Kdyby večer někdo volal, odpověz mu“ zahrnuje telfonáty nejen od pánů, ale i od dam, děvčat, dětí, hermafroditů, kleštěnců, robotů, úředních osob, hlav států atp.--Shlomo (diskuse) 12. 12. 2018, 21:05 (CET)Odpovědět

Nelíbí se mi sice Shlomův tón jeho příspěvků (hlavně toho prvního), ale musím s ním souhlasit. Zatímco v němčině a angličtině fungují docela dobře s neurčitými výrazy (vizte en:Gender neutrality in languages with grammatical gender), u slovanských jazyků je pohlavní dualita až příliš hluboko zakořeněna, než abychom ji dokázali obejít. Naštěstí pro nás čeština preferuje to, co již popsal Shlomo výše. Ale samozřejmě nechceme urazit takové, kteří (<- přesně o tom Shlomo mluví: „kteří“ jsem napsal automaticky a až při náhledu jsem se tomu začal smát) si přejí být nazývání ženským rodem. Proto ale nemusíme zavádět novotvary s hvězdičkou a podtržítkem z němčiny, když máme klasické české tvary: „Byl(a) studentem/kou obchodní akademie, promoval(a) na Univerzitě v Oxfordu.“ Dle mého je tedy volba jasná: budeme všude užívat mužský rod anebo české neurčité tvary v závorce či za lomítkem? --Dvorapa (diskuse) 12. 12. 2018, 21:37 (CET)Odpovědět

PS k Bazimu: lomítko je binární, ale vzhledem k tomu, že jiný než mužský a ženský rod v češtině nemáme a střední nelze použít, pak nemáme více voleb. A tito lidé se s tím musí spokojit, že pro ně čeština nemá čtvrtý rod a musí přijmout fakt, že dokud nezjistíme, jak si přejí být nazýváni, budem i my binární. --Dvorapa (diskuse) 12. 12. 2018, 21:41 (CET)Odpovědět

My ale máme více voleb. Ano, čeština není úplně uzpůsobená nebo zvyklá na některé jevy, jako třeba když je zdravotní sestrou muž, spousta lidí se bude ošívat a tápat (nemluvě o tom, že lidé často tápou i v mnoha úplně jednoznačných věcech, jako je třeba shoda přísudku s podmětem). Ale právě proto se u těch velmi specifických případů hledají způsoby, jak to vyjádřit. Ostatně podobnou motivací vedený je i běžný princip přejímání cizích slov, protože prostě pro dané věci dosud čeština slovo vlastní nemá (třeba brexit, skener, dříve skútr ad.). Takže se nebojme, že něco čeština neumí - ona se to umí doučit (a třeba i lidé tu češtinu používající se to možná doučí, i když ne všichni). :) --Bazi (diskuse) 13. 12. 2018, 00:20 (CET)Odpovědět

Ne, nemáme. Jsme limitováni tím, že používáme češtinu v té podobě, v jaké existuje. Pokud se slovesné tvary s hvězdičkou a/nebo podtržítkem jednou v české jazykové teorii a praxi prosadí (tedy pokud se to jednou, jak píšete, „doučí“), budeme je moci použít i na Wikipedii; dříve ne.--Shlomo (diskuse) 13. 12. 2018, 08:21 (CET)Odpovědět

My jako uživatelé čestiny máme ty možnosti. My jako wikipedisté rovněž máme ty možnosti právě díky tomu, že máme odrážet jazykovou realitu, nikoli jen jakási teoretická pravidla. Hledáme způsob, jak v jazyce nakládat s označením lidí s nebinární genderovou identitou. Tedy se řiďme tím, jak jsou tito lidé reálně označováni. Nevymýšlejme si vlastním výzkumem, jak bychom si asi my aplikovali nějaká pravidla na něco, co ta pravidla nejsou s to zpracovat. Tedy, kolegové, hledejte a dodejte zdroje, které podporují Vaši představu, že by se měli lidé označovat třeba středním rodem. Nebo že by se jim měl vnucovat mužský rod (a teď pomíjím generické maskulinum pro množné číslo, protože - jestli to chápu správně - dotaz směřoval na označování v jednotném čísle). Jinak je to jen vlastní výzkum. A ano, ten jsem učinil i já, ovšem tázal jsem se lidí, kteří se tím reálně zabývají. Zatím pátrám dál po ověřitelných zdrojích. Ale každopádně tak jako se kolega Dvorapa místo pouhých vlastních dohadů aspoň dopátral článku en:Gender neutrality in languages with grammatical gender, věřím, že i pro češtinu bychom měli zodpovědně hledat zdroje dokládající skutečnou práci s jazykem v těchto případech, ne na to rezignovat a jen to nahradit vlastními POV domněnkami. Tedy hledejme, to je zodpovědný přístup wikipedisty. --Bazi (diskuse) 13. 12. 2018, 13:42 (CET)Odpovědět

Mimochodem když už jsme u toho anglického článku, bylo by hezké až nalezneme nějaké zdroje, připsat do onoho článku kapitolku o češtině. Ze slovanských jazyků tam je zatím myslím jen ruština a srbština. --Dvorapa (diskuse) 13. 12. 2018, 19:17 (CET)Odpovědět

Klidně. A ještě spíš se bude hodit zapsat to do českého článku na české Wikipedii, aby tady nechyběl. --Bazi (diskuse) 13. 12. 2018, 19:21 (CET)Odpovědět

Samozřejmě. On by se dal i přeložit ten anglický. No hodil jsem to zkusmo do Googlu: genderová neutralita v češtině a na první stránce mě zaujala především prezentace nějaké studentky či zaměstnankyně CUNI (odkaz). Informacím v prezentaci bych příliš pozornosti nevěnoval (byť je to čtení zajímavé), ale zcela správně poslední dvě stránky obsahují zdroje a literaturu, ze které bychom mohli čerpat i my. Na druhé stránce pak byla shoda s několika pasážemi z knihy Genderové aspekty ve slovanské frazeologii (Kedron K., 2014). I v ní by se dalo leccos najít. --Dvorapa (diskuse) 13. 12. 2018, 19:36 (CET)Odpovědět

Už při původním pátrání jsem kromě výše odkazovaného televizního pořadu narazil taky na tuhle diplomku z letošního roku. V kapitole „Jazyk a gender“ se tím zabývá - i když vzhledem k zaměření práce se soustředí spíš na popis žité reality z hlediska těch osob a na návrh nějakého jazykového „řešení“ neaspiruje.

Co se týká té prezentace, autorka tam právě na slidu 10 zmiňuje používání hvězdičky (nebo lomítka) v psaném projevu. Ale jsou to opravdu jen poznámky k prezentaci. Ten seznam literatury může být možná k užitku. O Valdrové jako příhodné autoritě v této věci vím. --Bazi (diskuse) 13. 12. 2018, 23:55 (CET)Odpovědět

Ad P. S. A ano, právě o tom to je, že čeština je do značné míry binární, i to klasické pojetí pohlavnosti je binární. Přitom ovšem tito lidé, tyto osoby se té binaritě vymykají, tedy se vymykají i binaritě jazykové. A právě to jsoucno někde mimo škatulky se vyjadřuje něčím, co taky není úplně běžně zaškatulkované, pro většinu obyčejných binárních případů se to nejspíš nevyužije, proto to taky málokdo zná nebo ovládá. Jako třeba přechodníky. :) --Bazi (diskuse) 13. 12. 2018, 00:20 (CET)Odpovědět

Binaritě se vymykají i hlemýždi, láčkovci, prvoci, mravenci, včely, jednodomé rostliny, právnické osoby a řada dalších jevů; přesto si čeština s nimi dokáže poradit stávajícími jazykovými prostředky.--Shlomo (diskuse) 13. 12. 2018, 08:21 (CET)Odpovědět

A mimochodem, co mají spisovné, jazykovědci respektované a v jazykové tradici pevně zakotvené, byť v současné době málo užívané přechodníky společného s novátorským, v gramatice nezakotveným, jazykovědci nepopsaným, česky mluvící veřejnosti nesrozumitelým a pouze na základě blíže nespecifikované konzultace propagovaným užíváním nestandardních grafémů?--Shlomo (diskuse) 13. 12. 2018, 08:21 (CET)Odpovědět

Mají společné to, že si s nimi v praxi mnozí nedokážou poradit, a tak se jim radši vyhýbají natolik, že z praktického užití téměř vymizely. Někteří kolegové se tu snaží tvářit, že bez znalosti „přechodníků“ zkusí aplikovat jiné své znalosti a ty naroubovat na případ hodný „přechodníku“. Místo aby pátrali po tom, jaký ten „přechodník“ správně má být. Takže skončí u nějakých svých pokusů o opis něčeho, co ve skutečnosti má své řešení, jen ho většina z nás nezná. --Bazi (diskuse) 13. 12. 2018, 13:42 (CET)Odpovědět

A s kým jste to konzultoval? Wikipedie by neměla být nástrojem k propagaci nových gramatických pravidel, které nejsou v souladu se závazným pravidlem. --Matěj Orlický (diskuse) 12. 12. 2018, 22:11 (CET)Odpovědět

Ono ovšem ani tak nejde o propagaci nových pravidel, jako spíš o hledání způsobu, jak se čeština v praxi vypořádává s něčím, co psaná pravidla neošetřují. Ostatně proto tady ten dotaz byl vůbec (naprosto pochopitelně) vznesen. --Bazi (diskuse) 13. 12. 2018, 15:02 (CET)Odpovědět

To, co jste uvedl, není řešení (údajného) lingvistického problému, ale umělý, nepřirozený kostrukt, který zřejmě někdo prosazuje a jeho použití na WP by proto bylo jeho propagací. --Matěj Orlický (diskuse) 13. 12. 2018, 15:59 (CET)Odpovědět

Zajímavá domněnka. Jenže on to lingvistický problém je, nikoli jen „údajný“. A Vy jste, při vší úctě, kolego, žádné jiné, lepší, přirozenější, prostě nijaké řešení nenavrhl. Pak samozřejmě nelze ani namítnout, že byste jej chtěl propagovat, když prostě nic nemáte. S otázkou, která byla nadnesena, nám to tedy nijak nepomohlo. --Bazi (diskuse) 13. 12. 2018, 16:28 (CET)Odpovědět

To nic nemění na tom, že používání toho konstruktu je nepřijatelné, z hlediska jazykového i pravidel Wikipedie. --Matěj Orlický (diskuse) 13. 12. 2018, 16:53 (CET)Odpovědět

Promiňte, kolego, ale proč do srhnutí editace argumentujete nějak a v textu zase jinak, resp. píšete něco dalšího? Tak to normálně napište všechno sem, nevyřizujte si to monologicky ve shrnutí editace. Díky. A ten svůj dojem o nepřijatelnosti opíráte konkrétně o co? A třeba páně Dudíkovic představu o použití středního rodu chcete opřít v pravidlech o co? Nebo jaké vůbec řešení navrhujete, ať se tedy od pouhého rozkopávání cizích báboviček posuneme někam dál... Má snad být řešením, že o těch lidech nebudeme na české Wikipedii pro jistotu vůbec psát, když nevíte jak? --Bazi (diskuse) 13. 12. 2018, 17:06 (CET)Odpovědět

Protože se nechci nechat dotlačit k tomu, že tu budu muset obhajovat nějaké řešení údajně jazykového problému, abych mohl upozornit na možné porušení pravidel. Nepřijatelnost opírám o pravidla českého pravopisu a pravidla Wikipedie. Neexistuje žádný prvek jazykového projevu, který by se měl popsaným způsobem zaznamenat v psaném textu. --Matěj Orlický (diskuse) 13. 12. 2018, 17:55 (CET)Odpovědět

Hm, skutečně? Co přesně v závazném pravidle WP:P má být porušeno? Jaksi tam nic nenacházím. A které přesně pravidlo pravopisu má být porušeno? Kde je tam psáno, jak se má a nemá psát o osobách s nebinární genderovou identitou? Sem s tím, ať se nebavíme jen o jakýchsi apriorních subjektivních dojmech. Nelze porušit pravidlo, které neexistuje. --Bazi (diskuse) 13. 12. 2018, 18:02 (CET)Odpovědět

Sloveso musí mít správnou koncovku a ta (v dotyčných případech) odpovídat jednomu ze tří jmenných rodů. To platí bez ohledu na vnější okolnosti, tedy i bez ohledu na identitu osoby, která je podmětem. --Matěj Orlický (diskuse) 13. 12. 2018, 19:45 (CET)Odpovědět

Zajímavé. Pochyboval bych o striktním „musení“, ale to by byla až příliš filozofická debata. Každopádně skutečnost je taková, že sloveso koncovku má, ta koncovka je správná a odpovídá ne jednomu, ale dokonce hned dvěma jmenným rodům. Co víc by si mohl člověk přát? :) A psaná čeština ten model dobře zná, jenom se častěji uplatňuje a je zaužívaný v té lomítkové variantě. --Bazi (diskuse) 13. 12. 2018, 23:55 (CET)Odpovědět

Je nutné to v tuto chvíli řešit obecně? Nestačí se řídit tím, jak o dané osobě píší běžné české zdroje? Těch nejasných případů budou zatím jednotky, ne? --Tchoř (diskuse) 13. 12. 2018, 22:38 (CET)Odpovědět

Pokud zůstaneme u původní otázky „jaký rod použít“ tak myslím stačí. Na otázku „jakou gramatiku a pravopis použít“ máme pravidla Wikipedie. --Matěj Orlický (diskuse) 13. 12. 2018, 22:59 (CET)Odpovědět

Dobry den vespolek :-),

koukala jsem na stranky o Harrym Potterovi, uvadi se na nich datum narozeni 31. 7. 1980. Nepamatuji si knizky do detailu, ale pokud v nich nekde neni vyslovne receno, ze se narodil 31. 7., pak mam za to, ze jde o chybne datum. V 1. dile se Harry probudi v majaku a Hagrid mu preje vsechno nejlepsi. Harry odejde s nim, jdou nakupovat skolni pomucky, s nimi jde na vlak, odjede do Bradavic a vecer je privitani studentu 1. rocniku. Takze jestli v Britanii skolni rok nezacina 31. 7., coz nezacina (resp. zacina v zari jako u nas), tak se Harry nemohl narodit koncem cervence...

Co na to skalni znalci HP? (Ja se za tokoveho rozhodne nepovazuji, jen mne to zaujalo.)

--89.24.48.114 11. 12. 2018, 18:50 (CET) proformaOdpovědět

Datum, které je uvedeno v článku Harry Potter (postava), odpovídá i tomu, které uvádí anglická Wikipedie: Harry Potter. Určila si ho sama autorka J. K. Rowling, viz např. [6] --Bazi (diskuse) 11. 12. 2018, 19:07 (CET)Odpovědět

Navrhuji sjednocení názvů v kategorii Seznamy lidí podle města v Česku podle vzoru "Seznam osobností Čáslavi, Poděbrad, Dolní Lhoty...". Můžu se do toho pustit? --Radek Linner (diskuse) 12. 12. 2018, 23:52 (CET)Odpovědět

Díky za přeptání. Ano, pokud tam jsou uvedené významné osobnosti tam rozené i tam působící, zní to takto dobře. S pozdravem --13. 12. 2018, 01:27 (CET), Utar (diskuse)

Ano, souhlasím. --Jan Polák (diskuse) 13. 12. 2018, 10:57 (CET)Odpovědět

Odkazuji minimálně na Wikipedie:Pod_lípou/Archiv_2017/02#Lidé_či_Osobnosti. Plus nedávno jsem měl spor s jedním člověkem, který vyhazoval se seznamu osobností svého města jednoho politika SPD, protože osobnost je někdo, koho si může vážit a dotyčného si vážit nemůže. JAn (diskuse) 13. 12. 2018, 14:30 (CET)Odpovědět

Milé kolegyně a milí kolegové,

tímto oznamuji, že jsem vyhlásil třinácté řádné volby do Arbitrážního výboru. Do jejich začátku, tj. do 22. ledna 2019, je možné podávat kandidátky na funkci arbitra, a to na této stránce.

Vyzývám všechny, kteří by chtěli Wikipedii pomoci řešit spory, aby se přihlásili.

S pozdravem, --Martin Urbanec (diskuse) 13. 12. 2018, 17:00 (CET)Odpovědět

@Jakub Holzer (WMCZ), Hana Kašpaříková, Juandev, Packa: Ahoj, chtěl jsem nahrát fotografie z letošního WikiMěsta na Wikimedia Commons pomocí programu VicuñaUploader, nicméně již několik hodin se mi nedaří v prostředí programu přihlásit na Commons. Máte někdo stejný problém, či snad dokonce víte, jak jej odstranit? Díky. --Jan Polák (diskuse) 15. 12. 2018, 01:13 (CET)Odpovědět

Mně se přihlášení daří. Pamatuji si ale, že jsme všichni měla asi před 2 lety podobný problém a trvalo pár dní, než to autor opravil. --Packa (diskuse) 15. 12. 2018, 01:22 (CET)Odpovědět

@Packa: Tak to se máš. Máš také jako já verzi programu 1.23? --Jan Polák (diskuse) 15. 12. 2018, 01:25 (CET)Odpovědět

@Martin Urbanec, OJJ: Tak už jsem to rozchodil. Problém byl zřejmě v krátkém stávajícím (pouze devítiznakovém) hesle. Ona teď byla nějaká změna podmínek na podobu hesla? Doposavad mi to totiž na původní heslo fungovalo bez problémů… --Jan Polák (diskuse) 16. 12. 2018, 17:17 (CET)Odpovědět

Ano, pro správce a výš je vyžadované devítidesítiznakové heslo. --Martin Urbanec (diskuse) 16. 12. 2018, 17:18 (CET)Přepis opravil --Martin Urbanec (diskuse) 16. 12. 2018, 23:30 (CET)Odpovědět

No to jsem právě měl a nešlo mi to. Změnil jsem ho a už to funguje. --Jan Polák (diskuse) 16. 12. 2018, 17:35 (CET)Odpovědět

Já jsem se přepsal, mělo to být "desítiznakové". Opravil jsem. Více viz [7]. --Martin Urbanec (diskuse) 16. 12. 2018, 23:30 (CET)Odpovědět

Děkuji za vysvětlení. Tahle zpráva mi unikla. --Jan Polák (diskuse) 17. 12. 2018, 02:13 (CET)Odpovědět

Už nejméně před dvěma roky jsem měl nějaký problém s nefunkčním VicuñaUploaderem a proto si stále držím verzi 1.20. Na povahu problému si už nevzpomínám, ale byl celý nepoužitelný. Teď si ale říkám, jestli se se starou verzí náhodou o něco nepřipravuji... Jsi s ní spokojený? Jsou tam nějaké užitečné vychytávky? --Radek Linner (diskuse) 16. 12. 2018, 20:28 (CET)Odpovědět

Přiznám se, že nevím, co bylo ve verzi 1.20, nicméně bych řekl, že nějaký velký rozdíl v tom nebude. --Jan Polák (diskuse) 17. 12. 2018, 02:13 (CET)Odpovědět

@Radek Linner: Přeci jen jedna věc zlobí ve verzi 1.23 (nevím, jak na tom byla ve verzi 1.20). Pokud si k fotografiím dodáš i GPS souřadnice a pak si necháš relaci uložit, uloží se i s GPS souřadnicemi. Potud je to v pořádku. Pokud si ale dáš relaci načíst, GPS souřadnice se již nenačtou. Buď je to chyba programu nebo dělám něco špatně (a nevím co). --Jan Polák (diskuse) 17. 12. 2018, 15:46 (CET)Odpovědět

@Jan Polák: No, můj problém byl určitě zásadnější. Buď jsem se nemohl přihlásit nebo se uploader vůbec nechtěl spustit. Nešlo o nějakou jednu drobnou funkcionalitu. Od té doby novou verzi neinstaluji a nechci to znovu prozkoumávat. Jen si říkám, že možná čekám už dlouho a za tu dobu by to mohlo být vychytané. GPS k fotografiím dodávám ručně, pak uploaduju a nic si neukládám. Na zkušenosti ostatních člověk tak často nenaráží. Proto jsem si všiml Tvého příspěvku. Máme pořád nápovědy a kurzy ke tvorbě Wikipedie, ale ke Commons toho kupodivu moc nemáme. Přitom je to asi druhý nejvíce používaný projekt Wikimedie. Už jsem si říkal, že až budu muset pro senilitu skončit s Wikipedií a wikipedisty, možná bych se pokoušel bavit se a organizovat s "commonisty". Je to upozaděný, ale přinejmenším stejně zábavný projekt jako Wikipedie. --Radek Linner (diskuse) 17. 12. 2018, 19:14 (CET)Odpovědět

Trošku z hoaxů, co byly na Wikipedii.

Sturz (šlechtický rod) (2018 až 2018, pravděpodobně bude dnes smazáno)

{{DoS}} {{Celkově zpochybněno}} {{upravit|externí odkazy z textu nebo jako reference}} Sturz Země Sasko, Livonsko, Polsko, Prusko, Rakouská monarchie Mateřská dynastie Sturz von Buchholz Tituly baronát Zakladatel Johann Sturz von Buchhollz (15. století) Konec vlády dosud Některá data mohou pocházet z datové položky. Sturz (také von Sturcius, Sturtz, Sturc, Šturc) je jméno šlechtického, původně měšťanského rodu, pocházejícího z Saska, od konce 19. století usazeného rovněž v Českých zemích. == Historie == Za prapředka je považován Johann, měšťan a majitel dolů v Buchholzu u Annaberku. Jeho syn Georg Sturz (okolo 1470 – 1548) proslul jako humanistický vzdělanec a lékař, přítel Martina Luthera, od roku 1525 také rektor univerzity v Erfurtu. Na doporučení Georga Agricolly krátce působil jako lékař a lékárník v Jáchymově. Georgův bratr, po otci rovněž Johann, je praotcem šlechtické linie rodu. Jeho syn Christoph působil v Livonsku (dnešní Lotyšsko), ve službách rižského arcibiskupa Viléma Braniborského, na jehož popud také vystudoval práva. Christophova syna Wilhelma uvedl roku 1559 polský král Štěpán Báthory do šlechtického stavu. Christoph Sturz (mladší) (1557–1602) působil jako profesor historie v Rostocku a poradce polského a dánského krále. Vedle odborných historických spisů je známa také jeho korespondence s Tychonem Brahe. V dalších generacích působili Sturzové ve službách pruských králů. Wilhelm Christoph obdržel roku 1762 pruský baronát. Karl Franz Sturz se objevuje před polovinou 19. století v Rakousku jako císařský drážní odborník a inspektor. Karel Sturz (1897 – 1967) také již psán česky[1] byl v Československých legiích v Rusku, což lze vzhledem k rodovému stavu považovat za kuriozitu, jeho syn Karel (1924 – 2000) byl malířem-krajinářem, představujícím osobitou syntézu výtvarného autodidakta a sofistikované klasické krajinomalby. == Odkazy == === Reference === ↑ Karel Šturc v databázi čs. legionářů z 1. světové války (VHA) ===Externí odkazy === Obrázky, zvuky či videa k tématu Pod lípou na Wikimedia Commons Dílo ADB:Sturtz ve Wikizdrojích (německy) [[Kategorie:České šlechtické rody]] [[Kategorie:Německé šlechtické rody]]

Jiří Bismährk (2018, původně založeno beze zdroje, pak zdroje jen k obecným tvrzením bez souvislosti s osobou)

{{AfD}} Jiří Bismährk Narození 25. května 1897 Převýšov Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko Úmrtí 17. prosince 1976 (ve věku 79 let) Ruislip Spojené království Spojené království Národnost česko-britská Občanství britské Znám(á) jako matematik, fyzik, filosof Děti bezdětný Rodiče Alfred Bismährk, Magdalena Třetínková Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. Jiří Bismährk (25. května 1897 Převýšov – 17. prosince 1976 Ruislip) byl česko-britský matematik, fyzik a filosof. Zabýval se naivní teorií množin, aritmetikou, později výrokovou logikou.[1][2] Poté, co byl vynalezen tranzistor, usiloval o sestrojení integrovaného odvodu[3]), který by uměl základní matematické operace (sčítat, násobit), na základě Boolovy algebry[4], již však marně. První integrovaný obvod byl následně vyroben firmou Texas Instruments, konkrétně Jackem Kilbym[5] v roce 1958. Často se zabýval projekty, které v tehdejší době zdánlivě vedly na scestí (nevedly k žádnému pokroku), ale s odstupem času a technologickým pokrokem byly některé teorie nadčasové. Jeho pojmy jsou univerzální multiplikátor FAX, Bismährkova množina. == Reference == ↑ JONES, Christopher; CLAMP, Peter; CORMACK, Sheila. Mathematics.. [s.l.]: Collins, 1988. 248 s. ISBN 0004591046. (EN)  ↑ LODGE, Oliver. Easy mathematics chiefly arithmetic being a collection of hints to teachers, parents, self-taught students, and adults and containing a summary or indication of most things in elementary mathematics useful to be known.. London: University Press, 1906. (anglicky)  ↑ Co je to Integrovaný obvod? - IT Slovník. it-slovnik.cz [online]. [cit. 2018-03-24]. Dostupné online.  ↑ FAURE, Robert; HEURGON, E. Structures ordonnés et algébres de Boole. Paris: Gauthier-Villars, 1971. 292 s. (francouzsky)  ↑ NATIONAL ACADEMY OF ENGINEERING, (Corporate Author). Jack Kilby. Memorial Tributes: National Academy of Engineering. 24. květen 2007, roč. 11. Je částí: Memorial Tributes: National Academy of Engineering, Volume 11, pp.182-187. ISSN 9780309103374. (anglicky)  Portály: Lidé | Spojené království | Česko | Matematika | Fyzika {{DEFAULTSORT:Bismährk, Jiří}} [[Kategorie:Čeští matematici]] [[Kategorie:Čeští fyzici]] [[Kategorie:Čeští filozofové]] [[Kategorie:Britští matematici]] [[Kategorie:Britští fyzici]] [[Kategorie:Britští filozofové]] [[Kategorie:Čeští emigranti a exulanti]] [[Kategorie:Narození 1897]] [[Kategorie:Narození v Převýšově]] [[Kategorie:Úmrtí 1976]] [[Kategorie:Úmrtí v Londýně]] [[Kategorie:Muži]] [[Kategorie:Narození 25. května]] [[Kategorie:Úmrtí 17. prosince]]

Tak, s tolika hoaxy jsem se setkal během mé wikikariéry, po posledním píšu sem. Zase tolik toho není, ale i tak nám to dělá ostudu. Otázkou zůstává, kolik podobných článků tady ještě je. Upozorňuji, že žádnou z těchto osob/rodů nenašel ani Google, ani Google Books či jiné periodikum a dotyčným správcům, co to kontrolovali, by stačilo jenom zadat termín do Googlu a pak případně vlepit Urgentně ověřit. Články byly založeny beze zdrojů. Já osobně nejsem dokonalým wikipedistou. Povedlo se mi už několikrát přepsat se (omylem) a napsat nějakou úplnou blbost, třeba zaměnit jednotky nebo špatně přeložit větu a pak jsem to opravil. Když jsem tady úplně začínal, vložil jsem do článku Krakatoa v dobré vůli následující větu. A když jsem se pak podíval po čase do zdroje, tak to byl pavouk a štír tam snad byl zmíněn jinde. Ona je to vlastně drobnost, menší nepřesnost. Otázkou zůstává, proč neplatilo WP:VTVVD, když jsem byl navíc nový editor, o kterém se neví, jestli je to budoucí vandal nebo budoucí pisatel nejlepších článků.

Celkem zajímavý postup mají Slováci, kdy jakýkoli nový článek beze zdrojů označují na urgentní úpravu a po čase mažou, což se týká i zkušených uživatelů. Pokud by tam správce například přeložil článek beze zdrojů, dopadlo by to asi stejně (ač jsou protipól jejich prehistorické NČ) :). Vzhledem k tomu, že správcuju tady a pozítří budu správcovat i tam, je to zajímavé porovnání. Tak jen tak na přemýšlení v tomto vánočním čase. Ping @Harold, Kacir:, kteří se o to zajímali. --OJJ, Diskuse 17. 12. 2018, 11:27 (CET)Odpovědět

@Martin Urbanec: Zajímavé téma pro konference, ne? OJJ, Diskuse 17. 12. 2018, 11:43 (CET)Odpovědět

Nutno připočíst i Hanryka Batutu. Problém je, že pokud článek obsahuje zdroje třeba ve formě literatury, jako Ondatrius, nedá se ani při podrobnějším čtení snadno odhalit nesmysl. A přiznejme si, kolik wikipedistů běžně zkoumá u nových článků jiných autorů reference? Obzvlášť reference tištěné, cizojazyčné či těžko dostupné? A pokud bude chtít autor hoaxu vypadat opravdu věrohodně, není až takový problém udělat i falešné weby, viz třeba kauza paní Horákové a Mezinárodního dětského kříže. Ostatně WIKIPEDIE NEPOSKYTUJE ŽÁDNÉ ZÁRUKY SPRÁVNOSTI, jak se lze dopídit na každé stránce.

Nehledě na to, že ani Google nemusí být vševědoucí a spousta informací o dřívějších osobnostech má sice dohledatelné zdroje, avšak zatím nezdigitalizované nebo alespoň nezOCRované. JAn (diskuse) 17. 12. 2018, 12:58 (CET)Odpovědět

@JAn Dudík: Nutno připočítat i australského bůžka a Bicholimskou válku, DČ na enwiki. Já to bral jen jako takové pošťouchnutí do kolegů, páč Harold s Kacirem se o tom před pár dny bavili se Sturzy a dneska jsem našel další. Plno lidí na konci roku bilancuje, tak jsem nadhodil takové trochu depresivní téma. :) --OJJ, Diskuse 17. 12. 2018, 13:05 (CET)Odpovědět

Nevidím na tom nic až tak depresivního. Čtyři případy (plus nějaké další dodatečně přihozené) za celou osobní wikihistorii je pořád docela slušný stav. Ve srovnání se vším tím, co všechno v průběhu té doby vzniklo za články, kolik článků bylo posunuto na úroveň Dobrých nebo Nejlepších atd. Jen směle vzůru k výškám, i při vědomí, že nic není dokonalé. --Bazi (diskuse) 17. 12. 2018, 13:41 (CET)Odpovědět

@Bazi: Nutno říci, že se to všechno povedlo odhalit, ač to tedy trvalo. :) OJJ, Diskuse 17. 12. 2018, 13:53 (CET)Odpovědět

Možná by se hodila nějaká (skrytá) kategorie Podezření na Hoax, pro články určené k bližšímu zkoumání (až si někdo najde čas).--RomanM82 (diskuse) 17. 12. 2018, 14:17 (CET)Odpovědět

@RomanM82: Máme už šablony celkově zpochybněno a urgentně ověřit. Pokud ale někomu přijde ten článek OK... OJJ, Diskuse 17. 12. 2018, 14:54 (CET)Odpovědět

Na en: mají en:Template:Hoax, která články řadí do en:Category:Wikipedia suspected hoax articles. Ale připadá mi, že stávající mechanismy (celkově zpochybněno/UO/DOS) jsou dostačující. --Harold (diskuse) 17. 12. 2018, 16:51 (CET)Odpovědět

Ten Google nám (Wikipedii) "sežere" snad všechno. Už vytvořil i úryvek z článku. --Patriccck ✉ 17. 12. 2018, 16:33 (CET)Odpovědět

Taky bych z toho nedělal nějakou antickou tragédii. Asi tu pár kousků ještě někde bude (a to nemluvě o dílčích informacích v článcích), ale to je holt daň za otevřený projekt. Občas se něco podaří odhalit a smazat, a to je hlavní. --Harold (diskuse) 17. 12. 2018, 16:51 (CET)Odpovědět

@Harold: Dobré vědět, na enw mají jako hoax označen náš článek Estenští. OJJ, Diskuse 17. 12. 2018, 17:19 (CET)Odpovědět

Možná by pomohlo, kdyby se patrola kromě marginálií typu nezlomitelné mezery, citační šablony nebo pořadí závěrečných sekcí (což, při vší úctě, opravdu žádného čtenáře nezajímá) soustředila taky na obsah článků...--Hnetubud (diskuse) 17. 12. 2018, 20:27 (CET)Odpovědět