Slavík obecný
 Slavík obecný | |
|---|---|
 Slavík obecný
| |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | pěvci (Passeriformes) |
| Čeleď | lejskovití (Muscicapidae) |
| Rod | slavík (Luscinia) |
| Binomické jméno | |
| Luscinia megarhynchos Brehm, 1831 | |
 Rozšíření slavíka obecného
hnízdiště
zimoviště
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Slavík obecný (Luscinia megarhynchos) je malý druh pěvce z čeledi lejskovitých.
Taxonomie
[editovat | editovat zdroj]
Rozlišují se 3 poddruhy:
- L. m. megarhynchos – slavík obecný evropský obývá většinu evropského areálu.
- L. m. africana – slavík obecný kavkazský se vyskytuje na Blízkém východě a v pohoří Kavkaz
- L. m. hafizi – slavík obecný středoasijský obývá oblast od východního Íránu na východ až do západního Mongolska.[2]
Popis
[editovat | editovat zdroj]- Délka těla: 15–17 cm,
- Rozpětí křídel: 23–26 cm.
- Hmotnost: 16–27,5 g[3]
Slavík je o něco větší než vrabec. Svrchu je hnědý s rezavočerveným kostřecem a ocasem, spodní část těla má šedobéžovou s o něco světlejším hrdlem. Nad okem se táhne nevýrazný světlý proužek. Pohlaví se zbarvením nijak neliší. Od velmi podobného slavíka tmavého jej v terénu mnohdy nelze odlišit; má o něco červenější ocas a spodní část hrdla a hrudi bez zřetelného vlnkování. Liší se hlavně zpěvem.[4]
Zpěv
[editovat | editovat zdroj]Zpívá ve dne i v noci obvykle dobře skrytý v husté vegetaci. Má neobyčejně bohatý hlasový fond. Při svém zpěvu střídá flétnové tóny, vydává silný tlukot, hvízdá i kloktá. U podobného zpěvu slavíka tmavého chybí úvodní táhlé hvizdy a hlavně charakteristický tlukot; naopak typické je pro něj závěrečné „srrrrr“.[2][4]
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Druh s evropským typem rozšíření, sahajícím od jihozápadní Evropy a Britských ostrovů po Kazachstán a západní Mongolsko. Malá izolovaná populace žije také v severozápadní Africe.[5] Tažný, zimuje v tropické Africe.
Výskyt v Česku
[editovat | editovat zdroj]V České republice hnízdí na většině území do 600 m n. m. Po výrazném poklesu početnosti v první polovině 20. století se od 50. let začal opět šířit a osídlovat i oblasti, kde nebyl nikdy předtím zaznamenán (např. Tachovsko, Jindřichohradecko nebo Zábřežsko); v roce 2001–2003 byla celková populace odhadnuta na 8000–16 000 párů, což představuje více než 30% nárůst oproti stavům v letech 1985–89. Stoupl také počet obsazených mapovacích kvadrátů, a to ze 41 na 50 %.[2]
Přílet na naše území připadá na duben až květen, odlet na srpen až září.[2]
Biotop
[editovat | editovat zdroj]Žije v lesích a hájích s bohatým podrostem, také v zahradách a sadech.[4] Na rozdíl od blízce příbuzného slavíka tmavého se nevyhýbá ani sušším stanovištím, jakými jsou např. pásy zeleně podél různých typů liniových staveb.[2]
Potrava
[editovat | editovat zdroj]Živí se zejména hmyzem a pavouky, příležitostně i jinými členovci a drobnými měkkýši. Před odletem na zimoviště jsou v potravě v malé míře zastoupeny také dužnaté bobule. Potravu sbírá většinou na zemi ve krytu vegetace.[2]
Hnízdění
[editovat | editovat zdroj]
Monogamní druh, hnízdí jednotlivě. Samci se na hnízdiště vrací o něco dříve než samice, ale zpívat začínají až po několika dnech. Hnízdo staví samotná samice dobře skryté na zemi v keřích, a často jej vystýlá suchým dubovým listím. Hnízdí 1× ročně; ve snůšce je 4–5 (2–6) nejčastěji tmavě zelenohnědých, hustě hnědě skvrnitých vajec o velikosti 21,03 × 16,10 mm. Inkubace trvá 12–14 dnů, sedí pouze samice. Mláďata krmí zpočátku samotná samice, která také přebírá potravu přinášenou samcem, později oba rodiče. Hnízdo opouštějí po 11 dnech a vzletnosti dosahují ve věku 14 dnů. Rodina se rozpadá po dalších 10–14 dnech. Pohlavně dospívají ve 2. kalendářním roce.[2] Nejvyšší věk v přírodě je 8 let, v zajetí dokonce 27 let.[3]
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]- Česká společnost ornitologická – Pták roku 2007
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
- ↑ a b c d e f g HUDEC, Karel, a kol. Fauna ČR. Ptáci 3. Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1113-7.
- ↑ a b BioLib.cz – Luscinia megarhynchos (slavík obecný) [online]. BioLib.cz. Dostupné online.
- ↑ a b c SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. 2. vyd. Plzeň: Ševčík, 2012. ISBN 978-80-7291-224-7.
- ↑ CEPÁK, Jaroslav, a kol. Atlas migrace ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Aventinum, 2008. ISBN 978-80-86858-87-6.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ŠŤASTNÝ, Karel; DRCHAL, Karel. Naši pěvci. Praha: SZN, 1984. 174 s.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu slavík obecný na Wikimedia Commons
Taxon Luscinia megarhynchos ve Wikidruzích
- BioLib.cz – Luscinia megarhynchos (slavík obecný) [online]. BioLib.cz. Dostupné online.
- http://www.naturfoto.cz/slavik-obecny-fotografie-1290.html
- http://www.birdlife.cz/index.php?ID=1543
- http://www.rozhlas.cz/hlas/pevci-p/_zprava/slavik-obecny-video--14162
- Jarmila Kačírková: Slavík obecný (Luscinia megarhynchos) Přerov, 25.4.2019. Dostupné online.
- https://web.archive.org/web/20140409002846/http://www.ifauna.cz/archiv/rocnik/21/cislo/13/clanek/5745/slavik-obecny/?r=okrasne-ptactvo
