Skřivany
| Skřivany | |
|---|---|
 Zámek Skřivany | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Nový Bydžov |
| Obec s rozšířenou působností | Nový Bydžov (správní obvod) |
| Okres | Hradec Králové |
| Kraj | Královéhradecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°16′7″ s. š., 15°29′58″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 178 (2024)[1] |
| Rozloha | 6,51 km²[2] |
| Katastrální území | Skřivany |
| Nadmořská výška | 238 m n. m. |
| PSČ | 503 52 |
| Počet domů | 307 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Obecní úřad Skřivany ul. Dr. Vojtěcha 199 503 52 Skřivany skrivany@skrivany.cz |
| Starostka | Karolína Hálová |
| Oficiální web: skrivany | |
  Skřivany | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 570834 |
| Kód části obce | 148962 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Skřivany (německy Skriwan) jsou obec ležící na řece Cidlině tři kilometry severně od města Nový Bydžov v okrese Hradec Králové v Královéhradeckém kraji. Sídlem prochází železniční trať 040 Chlumec nad Cidlinou – Trutnov a silnice II/327. Žije zde přibližně 1 200[1] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]O prehistorickém osídlení této lokality svědčí řada nálezů po lovcích mamutů – z doby ledové. V okolí se našly keramické střepy, nástroje a dřevěné uhlí z mladší doby kamenné, odkryté přímo na území obce, stejně jako čtyři kostry tzv. „skrčenců“ ze starší doby bronzové. Jedna z koster je dnes vystavena v Muzeu v Novém Bydžově. O výzkum se zasloužil Albín Stocký.
Skřivany patří mezi nejstarší obce raného středověku v Královéhradeckém kraji. Původ jejich jména lze klást do 11. až 12. století. Přesné stáří je dosud předmětem sporu historiků. Datování vychází ze zápisu v Kosmově kronice z roku 1110, která hovoří o osadě u „mostů křivců“ (ad pontes criuci). Historikové se přou, zda pozdější vladykové ze Křivan přijali jméno podle Kosmova označení zdejších šikmo položených mostů přes řeku Cidlinu, nebo zda naopak až oni dali jméno zdejší osadě. Kosmas tedy slouží jako časový údaj před založením (ante quem) nebo po založení (post quem).
První majitelé panství jsou v písemných pramenech doloženi poměrně pozdě, od roku 1360 to byl Vznata ze Skřivan a po něm roku 1395 Chod ze Skřivan. Poslední Apollon ze Skřivan je doložen roku 1437. V 16. století se v držení obce vystřídali Pernštejnové, Václav Sokol z Leskovce a Erazim Sommerfeld. K renesanční etapě dějin patří výstavba tvrze, připomínané ovšem teprve roku 1628. Krátce do roku 1634 držel statek Albrecht z Valdštejna a po něm jeden z jeho vrahů John Gordon. Roku 1654 se na panství vracejí Sommerfeldové. Po nich se střídají majitelé až do roku 1805, kdy skřivanský statek koupil pražský měšťan Ignác Müller. Sňatkem jeho dcery přešel statek na Ledvinku z Adlerfelsu. Majiteli a provozovateli cukrovaru se koncem 19. století stali severočesko-němečtí podnikatelé Liebigové. Před první pozemkovou reformou vlastnila statek a cukrovar Pražská úvěrní banka.[4]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Vesnice stojí ve Východolabské tabuli. Východně od ní protéká řeka Cidlina, jejíž tok a přilehlé pozemky jsou zde součástí přírodní památky Javorka a Cidlina – Sběř.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 604 | 797 | 936 | 1 309 | 1 323 | 1 242 | 1 246 | 1 021 | 1 118 | 1 077 | 997 | 926 | 1 029 | 1 034 | 1 064 |
| Počet domů | 86 | 93 | 96 | 109 | 130 | 137 | 201 | 247 | 245 | 248 | 235 | 270 | 278 | 286 | 307 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Mezi lety 1869–1988 Skřivany byly obcí v okrese Nový Bydžov (1869–1950) a později v okrese Hradec Králové. Od 1. ledna 1989 do 28. února 1990 patřily jako část města k Novému Bydžovu a od 1. března 1990 jsou opět samostatnou obcí.[7]
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 27. března 2000.[8]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kostel svaté Anny (Svaté rodiny) – barokní jednolodní stavba s oratoří, postaven roku 1720 D. Morazzim, v západním průčelí nika se sochou Anděla Strážce; uvnitř dřevěné sochy světců z dílny F. M. Brokoffa (svatý Petr) a J. Rychtery (svatý Pavel); klasicistní náhrobek od J. Rychtery z roku 1822;
- Zvonice za kostelem, dřevěná
- Skřivanský zámek stojí na místě renesanční tvrze, sídla někdejších majitelů panství, továrníka Maxmiliána Ledvinky z Adlerfelsu; dvoupatrová stavba s hranolovou věží na východní straně z poloviny 19. století, ve stylu anglické tudorovské novogotiky ji projektoval architekt Josef Niklas, uvnitř jsou kazetové stropy J. Žabky podle návrhu arch. Sacherse. Hospodářské budovy ze 30. let 19. století. Dnes objekt slouží jako sociální ústav pro mentálně postižené dívky.
- Cukrovar – Světový věhlas získal skřivanský cukrovar, přeměněný postupně na moderní rafinerii, jež před druhou světovou válkou zaměstnávala kolem 1 200 lidí a jejíž proslulé homole se vyvážely do téměř padesáti zemí světa. V roce 1977 však byla skřivanská výroba cukru zrušena a v areálu bývalého cukrovaru se nyní vyrábějí víčka na konzervy.
- Chalupa (dříve hospodářské stavení) u zámku
Rodáci a osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- František Ladislav Čelakovský – v letech 1822–1829 byl na zámku vychovatelem dětí továrníka Maxmiliána Ledvinky
- Ve vsi se narodil Václav Vojtěch (1901–1932), první Čech, který stanul na území Antarktidy (27. 1. 1929 s expedicí admirála Byrda). Jeho osobnost dnes připomíná pomník v místním parku i rekonstruovaný rodný dům – obecní hájovna.
- Josef Forbelský – český romanista a překladatel ze španělštiny
- Albín Stocký – archeolog a profesor Univerzity Karlovy
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Pomník Václava Vojtěcha
-
Kostelík sv. Anny
-
Skřivanská zvonička
-
Vojtěchův dub (400 let, obvod kmene 690 cm)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VI., Východní Čechy, Praha 1989
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 514. Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
- ↑ Udělené symboly – Skřivany [online]. 2000-03-27 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Umělecké památky Čech, díl III. (P-Š). Academia Praha 1980, strana 328.
- Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VI., Východní Čechy, editor Tomáš Šimek. Svoboda Praha 1989
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Skřivany na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Skřivany v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Oficiální stránky
- Skřivany v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
