Kobylisy

Šablona:Infobox katastrální území Prahy Kobylisy (německy Kobilis) jsou čtvrť na severu Prahy (MČ Praha 8), sousedící s Libní (J), Ďáblicemi (S), Střížkovem (V) a Čimicemi (Z). Východní část je tvořena panelovým sídlištěm (zhruba 10 tisíc obyvatel), západní část rodinnými domky. Na severu je Ďáblický háj, pokrývající kopec Ládví o nadmořské výšce cca 360 m. Mezi Kobylisy a Bohnicemi leží Čimický háj. Zástavba rodinných domů na severu Kobylis, vymezená ze západu ulicí Klapkovou a z jihu Veltěžskou, dříve nesla místopisné označení „Pod Ládvím též Nové Ďáblice“ a spolu s tzv. Seidlovou kolonií byla do roku 1951^[1] součástí^[2] Ďáblic, přičemž k Ďáblicím dlouho náležely i další, dnes kobyliské pozemky, východně od této místní části.^[3]

Nejstarší osídlení dokládají nálezy hrazené osady z období mladšího eneolitu, pohřebiště z pozdního eneolitu a stopy zemědělské činnosti z doby bronzové. Z dob stěhování národů se zachovaly hroby.^[4] První písemná zmínka o obci původně zvané Kobolisy (latinsky Cobolicz) je ve formulářové listině z 15. července 1297, dle níž byla ves v dočasném držení Konráda od Kamene, staroměstského patricije německého původu. Osada byla roku 1305 dána králem Václavem II., s podílem na Vrbici ku prebendě kanovníkům pražským. Císař Zikmund odňal pak kanovníkům zdejší dvůr a zapsal jej s příslušenstvím dvěma rychtářům Nového města pražského. V 18. století bylo území dnešních Kobylis odlesněno. Kolem roku 1841 byly Kobylisy malá vesnice obklopená sady, poli a pastvinami, jak dokládají katastrální mapy. V roce 1890 Statistický přehled okresu karlínského uvádí: „Jsou zde též tři cihelny a jedna parní mlátička. Menší různá řemesla jsou zde četně zastoupena. Pamětní knihu obec nevede. Sbor dobrovolných hasičů jest jediným zdejším spolkem.“^[5] Čimický háj byl vysázen uměle a evidován jako lesní pozemek.^[6] V Kobylisích se v 19. století a na počátku 20. století těžil a zpracovával písek, nacházela se zde i cihelna. Připomínky této činnosti se dnes dají najít v toponymech: ulice Na Pecích (v letech 1906–1925 V Cihelně), Na Přesypu, Na Pískovně (Bohnice), zastávky autobusu Pískovna (dnes Čimický háj), Písečná.^[7]

starosta karlínského okresu JUDr. Antonín Pavlíček

rozloha katastrů, role 317 jiter, zahrady 12 jiter, pastviny 17 jiter, cesty a silnice 12 jiter, zastavěna plocha 4 jitra, náves 1 jitro

orná půda, 57 % obilí (47 jiter pšenice, 24 jiter žita, 89 jiter ječmene, 21 jiter ovsa), 8 % luštěnin (20 jiter řepky, 6 jiter vikve), 14 % pící (18 jiter směsky, 59 jiter jetele, 12 jiter vojtěšky) a 35 % okopanin (198 jiter cukrové řepy, 29 jiter brambor)

stav dobytka (ks) 38 koní, 8 volů, 70 krav, 13 ostatního hovězího, 29 koz, 79 prasat

mléko 140.000 litrů/ročně

katastrální výnos 5417 zlatých 50 krejcarů

rolnické usedlosti platící pozemkové daně (celkem 15): 1-50 zlatých 5 usedlostí, více než 50 zl. 3 usedlosti, více než 100 zl. 3 usedlosti, více než 150 zl. 2 usedlosti, více než 200 zl. 1 usedlost, více než 250 zl. 1 usedlost

největší velkostatkář Josef Chvoj, daň 251 zlatých - člen okresního zastupitelstva

pozemková daň 1204 zlatých z rustikálních pozemků, 22 zlatých z obecních pozemků, 723 zlatých přirážky zemské, okresní a školní,

Výbor Hospodářského spolku okresu karlínského, členové s bydlištěm v Kobylisích

člen výboru Josef Chvoj - velkostatkář

náhradník František Topol - statkář

člen Antonín Seyfried - statkář^[5]

• 27. května 1942 se v Kobyliské zatáčce uskutečnil atentát na Reinharda Heydricha – hlavní cíl operace Anthropoid (samotné místo atentátu leží v katastrálním území Libeň nedaleko hranice obou čtvrtí)
• Kobyliská střelnice – místo hromadných poprav českých lidí za druhé světové války, především v období heydrichiády a za Pražského povstání

V roce 2004 byly dokončeny stanice metra „Kobylisy“ (podle návrhu Anny Martínkové^[8]) a „Ládví“. Čtvrtí prochází autobusové i tramvajové linky. Na území čtvrti se nachází tramvajová vozovna a stejnojmenná konečná tramvají Vozovna Kobylisy.

• U metra Kobylisy byly podle návrhů Pavla Obermana, Milana Hrůzy a Petra Dufka vystavěny zeměměřické a katastrální úřady.

• Dominantou Kobyliského náměstí je římskokatolický farní kostel svaté Terezie od Dítěte Ježíše při Salesiánském středisku mládeže Dona Bosca.
• Stranou hlavního ruchu, v ulici U Školské zahrady a v blízkosti přírodní památky Okrouhlík je situován evangelický kostel U Jákobova žebříku.
• V roce 1947 byly v Kobylisích, mezi ulicemi Služská, Vršní a Kobyliské náměstí, podle návrhů Václava Jetele a Jaroslava Kincla postaveny tzv. dvouletkové domy. Původně se jednalo o třípodlažní domy se sedlovými střechami.

• Richard Ferdinand Podzemný byl projektantem dvou funkcionalistických vil, z nichž jedna se nachází v Čimické ulici, č.p. 76/772 a druhá v Libišské ulici čp. 10/772.^[9]
• V Chaberské ulici sídlí Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR, postavený v 60. letech. V roce 1963 zde byl spuštěn první maser v tehdejším Československu. Tuto přelomovou událost čs. laserové fyziky brzo následovala první laserová oční operace v Československu, provedená právě v budově ÚFE v Kobylisích.^[10]
• Ulice Na Šutce nese název podle bývalé vinice, jejíž majitelé byli pravděpodobně Šudové ze Semanína.^[4]

• Název ulice Ke Stírce upomíná na dnes již zaniklou usedlost Stírka, dříve Štírka. Nejstarší jádro usedlosti, bývalá viniční věž s roubeným patrem, byla dokladem středověkého osídlení oblasti. Kolem roku 1664 byla rozšířena o obytnou část a hospodářská stavení. V 90. letech 19. století patřila manželům Dědinovým. V roce 1986 byla asanována.^[11]

• V Klapkově ulici se nachází Divadlo Karla Hackera – Jiskra, v blízkosti metra Ládví je multikino Ládví. U Základní školy Hovorčovická je umístěna plastika Inspirace, jejímž autorem je sochař Jan Hána.
• V jižním cípu Čimického háje, blízko stejnojmenné autobusové zastávky, stojí pomník Rudé armády. Druhý stojí u Kobyliského hřbitova, kam byl přemístěn z centra Prahy 8.^[12] Na rohu Střelničné ulice a Náhorní stojí Dům Bible.^[13] V Burešově a Klapkově ulici má pobočky Městská knihovna v Praze. V Klapkově ulici také sídlí nakladatelství nakladatelství Portál.^[14]
• Salesiánské divadlo na Kobyliském náměstí při Salesiánském středisku mládeže Dona Bosca.

V katastru Kobylis najdeme 5 základních škol, 2 základní umělecké školy, česko-ruské gymnázium, obchodní akademii, střední odborné učiliště a střední odborné školy. Ze zdravotnických zařízení zde najdeme četné ordinace a polikliniku. Komplexy obchodů se nacházejí především v Kulturním domě Ládví, protějším obchodním domě ve Střelničné ulici a v obchodním centru Sokolniky (pojmenováno podle jednoho moskevského parku), postavených v 70. letech.^[15]

Volnočasové vyžití především dětí zajišťuje Dům dětí a mládeže Spirála a Salesiánské středisko mládeže.^[16] Mirovické ulici se nachází domov pro seniory.^[17]

• V ulici Žernosecká leží Beachklub Ládví, s 18 kurty největší sportovní areál na plážový volejbal v Česku.
• V blízkosti ulice Nad koupalištěm, s vchodem z ulice Pod statky se nachází koupaliště, zrekonstruované po výstavbě stanice metra Kobylisy, při které sloužilo jako stavební zázemí této stanice.
• V Kobylisích vyvíjí činnost fotbalový klub FK Admira Praha.

• Dub u Čimické hájovny

• HACKER, Karel. Dějiny obce Kobylis. Praha: [s.n.], 1935. Dostupné online. Minulost dnešní městské části Prahy 8 od nejstarších dob do 30. let 20. stol. sepsaná na základě archivních a dalších pramenů. Historické události, náboženské poměry, školství, podoba obce v druhé polovině 19. stol. Památné stromy.. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kobylisy na Wikimedia Commons
• Katastrální mapa Kobylisy na webu ČÚZK
• Archivní mapy na webu ČÚZK [cit. 2018-05-10]
• Stručná informace – se seznamem ulic
• Památky Prahy 8
• Počet obyvatel 2001–2012