Józef Elsner
Józef Elsner | |
---|---|
Základní informace | |
Narození | 1. června 1769 Grodków |
Úmrtí | 18. dubna 1854 (ve věku 84 let) Varšava |
Místo pohřbení | Powazkowský hřbitov |
Žánry | opera, duchovní hudba, symfonie a klasická hudba |
Povolání | dirigent, hudební skladatel, muzikolog, hudební pedagog a hudební teoretik |
Nástroje | housle |
Členem skupiny | Towarzystwo Warszawskie Przyjaciół Nauk |
Ocenění | Řád sv. Stanislava |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Józef Antoni Franciszek Elsner, znám také jako Joseph Anton Franciskus Elsner, Józef Ksawery Elsner, Joseph Xaver Elsner či Joseph Anton Franz Elsner, (1. června 1769 Grodków, Opolské vojvodství, Polsko – 18. dubna 1854 Elsnerów (dnes součást Varšavy)) byl polský skladatel německého původu, dirigent, hudební teoretik a hudební pedagog. Proslul zejména jako učitel Fryderyka Chopina.
Život
Józef Elsner se narodil 1. června 1769 v Grodkově ve Slezsku. Navštěvoval místní základní školu a zpíval v chrámovém sboru. Od roku 1781 byl žákem dominikánské klášterní školy a později studoval na jezuitském gymnáziu sv. Matěje ve Vratislavi. I zde zpíval ve sboru a učil se hře pro housle a basso continuo. Zde vznikly i jeho první skladby. Jeho moteto Ave Maria gratiae plena bylo provedeno v roce 1782 v chrámu sv. Vojtěcha ve Vratislavi. V roce 1786 vstoupil pro Teologickou fakultu Vratislavské univerzity, záhy ji však opustil, aby se věnoval studiu medicíny. Na podzim roku 1789 proto odešel do Vídně. O dva roky později však těžce onemocněl a posléze se rozhodl stát hudebníkem.
Nejprve působil jako houslista v divadelním orchestru v Brně a na jaře roku 1792 se stal dirigentem Císařského a královského divadla ve Lvově. Ve Lvově setrval až do roku 1795. Ve Lvově uvedl pro scénu dvě své opery komponované na německá libreta: Die seltenen Brüder a Der verkleidete Sultan. Řídil Hudební akademii, instituci, která za jeho vedením pořádala každý týden koncerty s hudbou Josepha Haydna, Wolfganga Amadea Mozarta, Pavla Vranického i s hudbou svojí vlastní.
V létě roku 1799 se Elsner přestěhoval do Varšavy, kde se natrvalo usadil. V letech 1799–1824 byl šéfem opery Národního divadla. V divadle uvedl třicet svých oper a dva balety. V letech 1802–1806 vlastnil obchod s hudebninami, ve kterém vydal 24 svazků Sbírky nejlepších polských hudebních skladeb a písní. Podílel se na organizaci symfonických koncertů ve Varšavě a přispíval teoretickými články do polských časopisů i do lipského časopisu "Allgemeine Musikalische Zeitung". V roce 1814 založil Náboženskou a národní hudební společnost, jejímž úkolem bylo pořádání koncertů a výchova hudebníků, učitelů hudby, varhaníků a zpěváků.
Vedle toho se intensivně věnoval pedagogické činnosti. Učil zpěv v Boguslawského Dramatické škole a hudební teorii a skladbu pro školách, které sám řídil: Základní škole hudebního a dramatického umění (1817–1821), Institutu hudby a deklamace (1821–1826) a na Hlavní hudební škole (1826–1831). Na této škole vychoval řadu polských skladatelů včetně Fryderyka Chopina. V letech 1835–1839 učil také na Pěvecké škole Velkého divadla a posléze v Ústavu guvernantek.
Elsner byl čestným členem mnoha hudebních institucí doma i v zahraničí. Mimo jiné byl členem Krakovské společnosti přátel hudby a Musikverein der Universitätskirche St. Pauli v Lipsku
Elsner projevoval zájem i otázky polského folklóru. Sbíral lidovou hudební tvorbu a snažil se zachytit melodické a rytmické vlastnosti nejen polské lidové hudby, ale i slovanského folklóru obecně. Svědčí o tom jeho publikovaná pojednání: Rozprawa o metryczności i rytmiczności języka polskiego a Rozprawa o melodii i śpiewie.
Stejně jako mnoho jiných významných osobností té doby, byl členem zednářské lóže. Za zásluhy o polskou hudbu byl v roce 1823 vyznamenán řádem sv. Stanislava. Na jeho počest vydány tři medaile: 1825 (J. Majnert), 1852 (J. Herckner) a v roce 1969 (J. Stasiński).
Elsner byl dvakrát ženatý. Jeho první ženou byla od roku 1796 Klára Abt, která zemřela při narození dcery Karolíny (1797–1823). Druhou manželkou byla Karoliną Drozdowską (1784-1852), přední varšavská operní pěvkyně, se kterou měl 3 dcery.
Zemřel 18. dubna 1854 ve svém domě v Elsnerówě na předměstí Varšavy. Je pochován ve Varšavě na Powązkowskim hřbitově. V rodném Grodkówě bylo vybudováno jeho museum.
Hlavní díla
Mše
- Mše B-dur op. 3 pro čtyřhlasý sbor a orchestr (1799)
- Mše d-moll op. 5 pro čtyřhlasý sbor a orchestr (1806)
- Mše świętojańska F-dur op. 9 pro 4 głosy solowe, čtyřhlasý sbor, orchestr a varhany (1815)
- Mše G-dur op. 13 pro tříhlasý smíšený sbor a varhany (1820)
- Mše ludowa G-dur op. 15 pro 2 soprány a varhany (1820)
- Mše d-moll op. 16 pro čtyřhlasý sbor (1823)
- Missa in B op. 18 pro tříhlasý smíšený sbor (1823)
- Mše F-dur op. 20 pro čtyřhlasý sbor (1823)
- Mše C-dur op. 22 pro čtyřhlasý smíšený sbor, 4 lesní rohy, pozoun a tympány (1823)
- Mše a-moll op. 24 pro čtyřhlasý sbor (1823)
- Mše C-dur op. 26 pro sóla, čtyřhlasý sbor a orchestr (1820)
- Mše G-dur op. 34 pro čtyřhlasý sbor a orchestr (1825)
- Mše F-dur op. 35 pro čtyřhlasý sbor a varhany (1825)
- Mše F-dur op. 41 pro čtyřhlasý sbor, orchestr a varhany (1826)
- Mše B-dur op. 44 pro 2 soprány, 2 tenory, bas a varhany (1829)
- Mše solenna B-dur op. 47 pro sóla, čtyřhlasý sbor a orchestr (1829)
- Mše solenna C-dur (Koronacyjna) op. 51 pro sóla, čtyřhlasý sbor a orchestr (1829)
- Missa festiva C-dur op. 52 pro čtyřhlasý sbor, orchestr a varhany (1832)
- Mše e-moll/E-dur op. 62 pro sóla, čtyřhlasý sbor a orchestr (1838)
- Mše d-moll/D-dur in laudem omnium sanctorum slavonorum polonorum op. 66 pro 2 sólové hlasy, čtyřhlasý sbor a orchestr (1840)
- Mše g-moll op. 72 pro sóla čtyřhlasý sbor a orchestr (1842)
- Mše G-dur op. 75 pro 2 soprány, housle, 2 violy, violoncello a varhany (1842)
- Mše pasterska a-moll op. 76 pro čtyřhlasý sbor, violoncello a varhany (1842)
- Mše F-dur op. 77 pro tříhlasý smíšený sbor a varhany (1843)
- Mše F-dur op. 79 pro tříhlasý smíšený sbor a varhany (1843)
- Mše B-dur op. 80 pro čtyřhlasý sbor a varhany (1843)
- Mše a-moll op. 81 pro čtyřhlasý sbor a orchestr (1843)
- Missa brevis F-dur op. 85 pro tříhlasý smíšený sbor a varhany (1844)
- Mše, Graduale a Offertorium op. 87 pro čtyřhlasý sbor a orchestr (1844)
- Mše e-moll op. 88 pro čtyřhlasý sbor a varhany (1846)
Offertoria
- Offertoria pro 4 hlasy a orchestr (1783-84)
- Offertorium pro čtyřhlasý sbor a orchestr (1806)
- Offertorium In te Domine speravi Es-dur op. 4
- Offertorium G-dur op. 12 pro čtyřhlasý sbor a orchestr (1819)
- Offertorium B-dur op. 30 pro čtyřhlasý sbor a orchestr (1828)
- Offertorium C-dur op. 31 pro čtyřhlasý sbor a orchestr (1823)
- Offertorium D-dur op. 32 pro čtyřhlasý sbor a orchestr (1824)
- Offertorium C-dur op. 33 pro čtyřhlasý sbor, orchestr a varhany (1824)
- Offertorium G-dur op. 38 pro čtyřhlasý sbor, flet obbligato a orchestr (1825)
- Offertorium B-dur op. 45 pro čtyřhlasý sbor, orchestr a varhany (1829)
- Offertorium A-dur op. 46 pro čtyřhlasý sbor a orchestr (1829)
- Offertorium G-dur op. 48 pro čtyřhlasý sbor, orchestr a varhany (1829)
- Offertorium F-dur op. 50 pro tříhlasý smíšený sbor (1829)
- Offertorium C-dur op. 56 pro čtyřhlasý sbor a varhany (1835)
- Offertorium op. 58 pro sbor (1836)
- Offertorium F-dur op. 70 pro čtyřhlasý sbor, orchestr a varhany (1840)
- Offertorium F-dur op. 71 pro čtyřhlasý sbor (1840)
- Offertorium E-dur op. 83 pro čtyřhlasý sbor, housle solo a orchestr (1843)
- Offertorium B-dur op. 86 pro čtyřhlasý sbor a orchestr (1844)
Oratoria a kantáty
- Graduale pro 2 soprány, 2 housle, violu, basetlę a 2 lesní rohy (1782)
- Benedictus pro soprán a instrumentální soubor (1783-84)
- Completorium pro sbor, 2 housle, violu, 2 lesní rohy a varhany (1785)
- Ad festum Corporis Christi pro čtyřhlasý sbor, dechové nástroje a varhany (1785-86)
- Der sterbende Jesus pro sóla a sbor (1788-89)
- Kyrie a Gloria C-dur pro sbor, 2 housle, violu, 2 hoboje, lesní roh, trubku, tympány a varhany (1788-89)
- Requiem op. 2 pro čtyřhlasý sbor a dechové nástroje (1793)
- Lob der Buchdruckerkunst, kantáta pro sólo, čtyřhlasý sbor a klavír (1804)
- Kantata pro wdzięcznej Polaków ziemi, kantáta pro sbor a orchestr (1807)
- Motet Salvum fac imperatorem B-dur op. 6 pro čtyřhlasý sbor a orchestr (1807)
- Musik zu einer Trauerloge, kantáta pro smíšený sbor a orchestr (1811)
- Muzyka pro wprowadzenie zwłok ks. J. Poniatowskiego w r. 1814, kantáta pro recitátora, sbor a orchestr (1814)
- Veni Creator C-dur op. 7 pro 2 čtyřhlasé sbory (1812)
- Veni Sancte Spiritus Es-dur op. 8 pro čtyřhlasý sbor a orchestr (1815)
- Motet seu Offertorium de Sancto Josepho C-dur op. 10 pro čtyřhlasý sbor a orchestr (1815)
- Post celebrem... D-dur op. 11 pro soprán, bas, čtyřhlasý sbor a orchestr (1815)
- Powstańmy z orężem w ręku, kantáta pro recitátora, sóla a sbor (1819)
- Graduale a Offertorium op. 17 pro čtyřhlasý sbor (1823)
- Graduale a Offertorium Es-dur op. 19 pro tříhlasý smíšený sbor (1823)
- Graduale a Offertorium F-dur op. 23 pro čtyřhlasý smíšený sbor, 4 rogi i puzon (1823)
- Graduale a Offertorium A-dur op. 25 pro čtyřhlasý sbor (1823)
- Motet C-dur op. 28 pro 2 čtyřhlasé sbory
- Veni Creator G-dur op. 40 pro čtyřhlasý sbor (1825)
- Requiem c-moll op. 42 pro 3 mužské hlasy, violoncello, dechové nástrojea tympány (1826)
- Salve Regina B-dur, Processio funebris c-moll, Psalmus: De profundis c-moll op. 43 pro 3 mužské hlasy, čtyřhlasý sbor a orchestr (1827)
- Graduale F-dur op. 29 pro čtyřhlasý sbor a orchestr (1828)
- Nešpory C-dur op. 36 pro čtyřhlasý sbor a orchestr (1825)
- Te Deum laudamus D-dur op. 39 pro čtyřhlasý sbor, trubky a tympány (1825)
- O sacrum convivum op. 49, hymnus pro čtyřhlasý sbor a dechové nástroje (1829)
- Cantate zur Jubel-Feier... D-dur op. 53 pro čtyřhlasý sbor a orchestr (1832)
- Veni Creator G-dur op. 54 pro pětihlasý sbor a varhany (1834)
- Graduale Es-dur op. 57 pro sopran, čtyřhlasý sbor a orchestr (1835)
- Motet G-dur op. 59 pro sóla, čtyřhlasý sbor a orchestr (1836)
- Alleluja B-dur op. 60 pro čtyřhlasý sbor (1836-40)
- Žalm 133 op. 63 pro 2 sbory (1838)
- Passio Domini nostri d-moll op. 65 pro 14 sólových hlasů, 3 čtyřhlasé sbory a orchestr (1835-37)
- Ave Maria B-dur op. 68 pro čtyřhlasý sbor a varhany (1840)
- Canticum Simeonis e-moll op. 69 pro pětihlasý sbor SATTB (1841)
- Veni Creator B-dur op. 73 pro čtyřhlasý smíšený sbor (1842)
- Te Deum laudamus op. 74 pro 2 čtyřhlasé mužské sbory (1842)
- Veni Creator op. 78 pro tříhlasý smíšený sbor a varhany (1843)
- Graduale A-dur op. 82 pro čtyřhlasý sbor a orchestr (1843)
- Powitanie gołąbka, kantáta pro 4 mužské hlasy, housle, violoncello i klavír (1844)
- Nešpory D-dur op. 89 pro čtyřhlasý sbor a orchestr (1847)
- Ave maris stella A-dur op. 90 pro čtyřhlasý sbor, orchestr a varhany (1847)
- Dies irae f-moll op. 91 pro čtyřhlasý sbor a varhany (1847)
- O gloriosa virginum B-dur op. 92 pro čtyřhlasý sbor a orchestr (1847)
- Graduale D-dur op. 94 pro bas, čtyřhlasý sbor a orchestr (1848)
- Stabat Mater op. 93 pro sóla, sbor a orchestr (1848)
- Pater noster op. 95 pro čtyřhlasý sbor a varhany (1848)
- Miserere mei Deus op. 96 pro sóla a smíšený sbor (1848)
- Veni Creator A-dur op. 97 pro čtyřhlasý sbor a varhany (1849)
Balety
- Divertissement (?)
- Dzicy ludzie (1796)
- Dwa posągi (1818)
Opery
- Der verkleidete Sultan (1795)
- Die seltenen Brüder oder Die vier Zauberkugeln (1795)
- Iskahar, król Guaxary, melodrama (1796)
- Amazonki czyli Herminia (1797)
- Sydney i Zuma czyli Moc kochania czarnej niewiasty, melodrama (1798)
- Sułtan Wampum czyli Nieroztropne życzenia (1800)
- Mieszkańcy wyspy Kamkatal (1803-04)
- Siedem razy jeden (1804)
- Stary trzpiot i młody mędrzec (1804-05)
- Urojenie i rzeczywistość (1805)
- Nurzahad czyli Nieśmiertelność i bogactwa, melodrama (1805)
- Wieszczka Urzella czyli To co się damom podoba (1805-06)
- Andromeda (1806)
- Sąd Salomona, melodrama (1806)
- Pospolite ruszenie czyli Bitwa z kozakami (1807)
- Mieczysław Ślepy, melodrama (1807)
- Karol Wielki i Witykind, drama (1807)
- Trybunał niewidzialny czyli Syn występny, melodrama (1807)
- Śniadanie trzpiotów (1808)
- Echo w lesie, duodrama (1808)
- Szewc i krawcowa, duodrama (1808)
- Żona po drodze, duodrama w 1 akcie (1808)
- Leszek Biały czyli Czarownica z Łysej Góry (1809)
- Benefis, duodrama (1809)
- Wąwozy Sierra Morena (1811)
- Wyspa małżeńska czyli Żony przez los wybrane, melodrama (1811)
- Kabalista (1812)
- La ritrosia disarmata, duodrama (1815)
- Król Łokietek czyli Wiśliczanki (1817-18)
- Jagiełło w Tenczynie (1819)
- Ofiara Abrahama, melodrama (1821)
- Powstanie narodu, scena liryczna (1830)
- Kochankowie ukryci (?)
- Korsarz francuski w Portugalii, melodrama (?)
Orchestrální hudba
- Koncert pro flétnu a orchestr (1791-1792)
- Koncert pro housle a orchestr D-dur (1795)
- Symfonie D-dur (1788–1789)
- Symfonie Es-dur (1788-1789)
- Karnevaltanze pro orchestr (1792-99)
- Symfonie C-dur (1796)
- Symfonie Es-dur (1797)
- Koncert pro housle a orchestr G-dur (1783-84)
- Vídeňské valčíky pro orchestr (1790-91)
- Brněnské valčíky pro orchestr (1791-92)
- Symfonie D-dur (1802)
- Symfonie C-dur (1804-1805)
- Marsz tryumfalny pro dechový orchestr (1809)
- Symfonie B-dur (1818)
- Symfonie D-dur (1818)
- Polonez D-dur pro orchestr (1818)
- Polonez F-dur pro orchestr (1818)
- Mazur pro orchestr (1825)
- Marsz pro orchestr (1831)
- Marsz przedniej straży wojska polskiego pro orchestr (1831)
- Marsz z echem i andantem pro orchestr (?)
Komorní hudba
- Trois quatuors pro smyčcové nástroje (1796)
- Trois quatuors du meilleur goût polonais pro smyčcové nástroje (1798)
- Sonáta F-dur pro housle a klavír op. 10 č. 1 (1798)
- Sonáta D-dur pro housle a klavír op. 10 č. 2 (1798)
- Sonáta Es-dur pro housle a klavír op. 10 č. 3 (1798)
- Klavírní sonáta B-dur (1798)
- Klavírní sonáta D-dur (1798)
- Klavírní sonáta F-dur (1798)
- Klavírní trio C-dur (1798)
- Trio Grande sonate B-dur, klavírní trio (1798)
- Kvartet pro 2 housle a 2 violy (1798)
- Klavírní kvartet F-dur (1800)
- Rondo À la krakowiak B-dur pro klavír (1803)
- Rondo À la mazurek C-dur pro klavír (1803)
- Rondo À la mazurek g-moll pro klavír (1803)
- Klavírní kvartet Es-dur op. 15 (1805)
- Polonez D-dur pro housle i klavír (1820)
- Polonez Es-dur pro housle i klavír (1820)
- Septet D-dur pro flétnu, klarinet, housle, violu, violoncello, kontrabas a klavír (1830)
- Chaconne G-dur pro housle a klavír (1836)
- Sonáta B-dur pro klavír pro 4 ruce op. 16 (?)
- Smyčcový kvartet B-dur (?)
- Smyčcový kvintet (?)
- Smyčcový kvintet c-moll (?)
Odkazy
Literatura
- Alina Nowak-Romanowicz: Józef Elsner. Monografia / Alina Nowak-Romanowicz. Kraków, 1957.
- J. Herrmann: Józef Elsner und die polnische Musik. München 1969.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Józef Elsner na Wikimedia Commons
- Volně přístupné partitury děl od Józefa Elsnera v projektu IMSLP
- Život a dílo (polsky)
- Seznam oper (německy)
- Životopis a hrob skladatele (anglicky)
- Busta skladatele v Grodkówě.
- Skladatelé klasické hudby
- Skladatelé chrámové hudby
- Klasicistní skladatelé
- Polští operní skladatelé
- Polští hudební skladatelé
- Polští svobodní zednáři
- Osobnosti na poštovních známkách
- Fryderyk Chopin
- Narození v roce 1769
- Narození 1. června
- Narození v Opolském vojvodství
- Úmrtí v roce 1854
- Úmrtí 18. dubna
- Úmrtí ve Varšavě
- Pohřbení na Powązkowském hřbitově